Jezděte plynule, dobrý řidič předvídá situaci – díl 2

Konečně se v našem seriálu dostáváme ke konkrétním radám, jak jezdit úsporněji. Nechci říci, že chytrým tankováním se nedá ušetřit, ale největší rozdíl opravdu dělá styl jízdy. V minulosti, když jsem ještě často jezdil agresivním stylem jízdy, jsem byl schopný jet s průměrnou spotřebou 13,5 l/100 km a musím přiznat, že jsem tehdy porušil všechny zásady úsporné jízdy. Ale když jsem měl světlou chvilku, s tím samým autem jsem jel podobnou trasu s průměrnou spotřebou 4,1 l/100 km. To je obrovský rozdíl, který ani raději nebudu přepočítávat na procenta, ale jsem přesvědčený, že průměrný řidič může získáním správných návyků snížit výdaje o třetinu, aniž by trávil výrazně více času na cestách. A právě plynulost jízdy považuji za jeden z nejdůležitějších, ne-li úplně ten nejdůležitější z těchto návyků.

Zrychlujte plynule

Jízdu začínáme rozjezdem, a proto se nejdříve budeme věnovat zrychlování. Nebudu teď řešit kdy řadit, o tom bude také jeden celý díl, ale je důležité si uvědomit, že rozjezd stojí nejvíce energie. Čím rychlejší rozjezd je, tím více energie je na něj potřeba, ale na druhou stranu je potřeba se co nejdříve dostat na cestovní rychlost a zařadit nejvyšší převodový stupeň. Řešení tedy je v přiměřeně plynulém rozjezdu. Když dupnu na plyn a sešlápnu ho až na podlahu, je jasné, že do motoru jde mnohem více paliva, než by bylo potřeba, ale pokud plyn jen lechtám a jedu kilometr například na trojku, než získám takovou rychlost, abych mohl zařadit čtyřku, je to také špatně. Plyn tedy dávkujte citlivě tak, že budete postupně a plynule sešlapávat pedál. Rozjezd tak nebude příliš pomalý, že byste brzdili ostatní účastníky provozu, ale bude úsporný.

Předvídejte situaci a vyhněte se zbytečnému brzdění

Zásady úsporné jízdy jsou z velké části shodné se zásadami bezpečné jízdy. Jedna z nich je předvídání provozu, což vede k plynulé jízdě. Když se to člověk naučí, podvědomě už vnímá situaci a sundavá nohu z plynu, když to například vypadá, že mu tam někdo vjede. Proto následně nemusí tak prudce brzdit, když mu opravdu někdo, třeba i z vedlejší silnice, zkříží cestu a má také větší šanci včas zareagovat na chyby druhých.

Lze se vyhnout zbytečným brzděním i rozjezdům zároveň?

Odpovědí mohou být dva následující příklady z praxe. Tím prvním je příjezd k semaforu, na kterém svítí červená. Nemá smysl se tam hnát a následně zkoušet, na jaké vzdálenosti jsem schopen zastavit z 50 km/h na nulu. Když jsem ještě daleko, jen vyřadím na neutrál a nechám auto dojíždět, a když se blížím, zařadím rychlost a brzdím motorem. Někdy tam mezitím neskočí zelená, ale ušetřil jsem alespoň brzdění. Pokud se mezitím zelená rozsvítí, jen zařadím příslušný rychlostní stupeň, začnu se plynule rozjíždět a ušetřil jsem tím i rozjezd. Nestálo mě to téměř žádný čas navíc, protože pod semafory projíždím spolu s ostatními auty.

Druhý příklad je na dálnici. Předjíždí se dva kamiony a já se k nim blížím. Opět vyřadím na neutrál, a jak mi postupně klesá rychlost, dojíždím k nim mnohem pomaleji, zatímco kolem mě v levém pruhu sviští jedno auto za druhým a po chvilce jim svítí brzdová světla. Když kamiony dokončují předjížděcí manévr, začínám už pomalu nabírat rychlost, protože nejsem „nalepený“ na ně. V okamžiku, kdy se předjíždějící kamion zařadí do pravého pruhu, mám už vyšší rychlost než auta, která mě předjížděla. V jejich případě zpravidla následuje prudký rozjezd, ale já jsem ušetřil, aniž by mě to stálo nějaký čas, protože kamiony míjím hned za nimi.

Soustřeďte se na aplikaci „úsporných“ tipů v běžném provozu

Jsou to příklady, které často zažívám v běžném provozu, a proto je zde uvádím, ale z nich vyplývající principy se dají aplikovat na mnoho dalších situací, které vás potkají. V článku jsem také několikrát zmínil brzdění motorem a dojíždění na volnoběh, což je hodně diskutované téma, ale je tak obsáhlé, že by vyšlo na samostatný článek. Přemýšlejte o aplikování těchto tipů a snažte se o to. Zatímco budete získávat nové návyky, budu připravovat další díl. Přeji Vám úspěšné snižování spotřeby.