Extrémní test CNG: Trasa Kouřim – Jyväskylä jen na CNG?

Extrémní test CNG, který absolvuje Škoda Octavia G-tec, se posunul do další fáze. V první fázi najela 108 tis. km, většinou jako taxík v Praze, a měla spotřebu CNG 4,25 kg/100 km a k tomu 0,15 l/100 km benzínu. K této části se určitě ještě vrátím v podrobnější reportáži. Jako taxi bude auto jezdit dále, ale aby to byl opravdu nejextrémnější test auta na CNG, bude více střídat různé režimy. Teď jsem na cestě ze středu evropy za polární kruh, která (kromě testu sítě plnicích stanic v různých zemích) prověří i to, na jakou spotřebu se dá dostat při lehké noze na dlouhých trasách. Tyto řádky píšu z Jyväskylä, kde jsme v naší tradiční sestavě, Marek Tomíšek – David Kazda, absolvovali EcoRun 1000 jezer ve finském Jyväskylä, která ukázala srovnání s různými typy pohonu (benzín, nafta, CNG, hybrid a PHEV) a zároveň šotolinové tratě finské rally prověřily i podvozek, který má kvůli těžkým plynovým nádržím více zatíženou zadní nápravu.

 

Ze středu evropy za polární kruh jen na CNG

Naše první úsporná expedice vedla Prahy za polární kruh a tuto trasu jsme zdolali jen na 2 nádrže nafty. Letos jsem vyjel ze středu Evropy (podle jedné z definic je to Kouřim – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku) a cíl byl dojet jen na CNG až za polární kruh. Možná si říkáte, že to je jednoduché, ale ve Finsku je nejsevernější CNG stanice ve městě Oulu, takže tam infrastruktura taky končí daleko před polárním kruhem. Ostatně v Polsku a Pobaltí taky není hustota plnicích stanic nijak oslnivá. Od polárního kruhu se pak pokusím dojet co nejdále na sever a vytvořit tak český rekord.

Projet přes sever Polska a Pobaltí jen na CNG je těžký úkol

Start byl v Kouřimi, kvůli její zeměpisné poloze, ale tankování proběhlo už předtím v Čestlicích, kde je u Makra CNG stanice Bonett. Z Kouřimi jsem pak pokračoval přes Hradec Králové a Náchod, kde jsem naposledy tankoval v ČR. Sice to nebylo nutné, ale byla to poslední příležitost zaplatit CNG kartou. Opět se jednalo o společnost Bonett, od které mám CNG kartu. Dále jsem podle webu cngeurope naplánoval trasu přes města Wroclaw, Warszawa, Olsztyn, Villnius, Vöru, Narva a nakonec přes Imatra do Jyväskylä, kde byl cíl první části. Největší obavy jsem měl z úseku Villnius – Vöru, protože měří cca 470 km a bylo mi jasné, že budu muset jet hodně úsporně, abych ho zvládl bez přepnutí na benzín. Není to ale nereálné, při jedné rekordní jízdě jsem s Octavií G-tec najel 531 km jen na CNG. Pro kontrolu, zda mi nedošel plyn pak slouží GPS sledování ONI systém, které kromě sledování polohy čte data z CAN sběrnice vozidla a zobrazuje informace o plynové nádrži.

Olsztyn nemá žádnou plnicí stanici na CNG a není ani v okolí

Plánovanou trasou jsem při zastávce za Wroclawí upravil, protože se mi nechtělo zajíždět do Varšavy. Bál jsem se, že se zaseknu v kolonách a navíc by to byla zajížďka. Našel jsem, že stanice je i ve městě Kalisz, odkud do Olštýna v pohodě dojedu, tak jsem si cestu zkrátil tudy a natankoval tam. Do Olštýna jsem dojel s dojezdem ještě 30 km, ale na místě plnicí stanice (podle webu CNGeurope.com) nic nebylo. Projel jsem tu ulici několikrát sem a tam, ptal se na všech čerpacích stanicích (většinou mi nabízeli LPG) a komunikoval s přáteli na telefonu a messengeru, kteří se mi snažili pomoci. Z domova od počítače se přece jen něco hledá. Zkusil jsem ještě jednu, kterou mi našel brácha, ale vrátný mi řekl, že tam není a na mapě byla poznámka, že je nefunkční. Nakonec jsem přece jen něco objevil. Sice ne na Towarowa 21, jak uváděl web cngeurope.com, ale Towarowa 20, ovšem byla to neveřejná stanice na LNG, kde plní autobusy. Ptal jsem se, ale CNG stanici nemají. Nezbylo mi tedy nic jiného, než pokračovat dále. Za Olštýnem mi CNG došlo a pokračoval jsem na benzín.

Ze Šialinai až do Jyväskylä jen na CNG

Vzhledem k tomuto incidentu jsem změnil trasu. Hledáním neexistující stanice jsem ztratil spoustu času a přes Rusko (po vlastní ose) bych to už nestíhal. Vyrazil jsem tedy přímo na sever do Talinnu na trajekt. V Litvě byla první stanice ve městě Šialinai, sice pro veřejnost otevřená jen hodinu denně, ale v pohodě jsem tam natankoval. Lotyšsko jsem musel přejet bez tankování, protože ve městě Riga je CNG stanice zrušená, ale nebyl problém dojet až do Pärnu. Tam už byla opět normální stanice, otevřená non-stop a tankovaly tam i místní autobusy. Z Pärnu jsem v pohodě dojel do Talinnu a po přeplavení do Helsinek pokračoval až do Lahti. Odtud už nebyl problém dojet do necelých 200 km vzdálené Jyväskylä, kde jsou dokonce 3 CNG stanice – z toho jedna pouze na bioplyn.

Po EcoRun 1000 jezer pokračuji k polárnímu kruhu

Když jsme odjeli EcoRun 1000 jezer, během které jsme tankovali na zmíněné bioplynové stanici, tak jsem po pár jízdách v okolí natankoval znovu bioplyn na stanici Mustankorkea Biokaasu a na bioplyn vyrážím na sever do Oulu a pak k polárnímu kruhu. Jak dalako tipujete, že se podaří od polárního kruhu najet jen na CNG? Můžete psát tipy do komentářů pod článek. Aktuality z cesty můžete sledovat na facebooku Efficient expeditions / Úsporné expedice .