Nové RZ pro elektromobily a další změny zákona o pozemních komunikacích

0

Nová podoba záchranářské uličky, nové fungování STK a měření emisí, nové značky a bezplatná jízda po dálnicích pro elektromobily a auta na vodíkový pohon, naopak bezplatná jízda po dálnicích pro držitele průkazů ZTP/ZTP-P jen za přítomnosti postižené osoby v autě, nové výstražné majáky pro vozy policie a záchranného systému, pokuty za stáčení kilometrů… To vše předpokládá novela zákona o pozemních komunikacích, která aby mohla začít platit od října letošního roku.

Začněme od začátku, návrhy změn připravené ministerstvem dopravy předložila vláda sněmovně k projednání 5. ledna 2018, která ho schválila 29. června a postoupila Senátu, který vyslovil souhlas 15. srpna. Prezident přidal svůj podpis 27. srpna a následuje jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů, aby mohl začít platit. Tolik „administrativa“.

Registrační značka (RZ) začínající písmeny EL

Pro nás, kteří se zajímáme o úsporné a ekologické pohony, je asi nejzajímavější změnou speciální registrační značka, která začíná písmeny EL. Podobně to funguje například v Norsku, kde ovšem mají písmena EL pro elektromobily a písmena HY pro vozy na vodíkový pohon, zatímco například plug-in hybridy mají běžnou „SPZ“. Tato novela našeho zákona ale počítá s tím, že registrační značku s písmeny EL mohou dostat všechny vozy s emisemi do 50 g CO2 na kilometr. To tedy znamená, že kromě aut na elektrřinu a vodík se do této podmínky vejdou i většina plug-in hybridů. Jednou z výhod, kterou tato registrační značka přinese, by měla být dálniční známka zdarma. Specialisté z ÚAMK to ale komentovali slovy, že by možná majitelé elektromobilů před dálniční známkou zdarma dali přednost spíše parkování ve městech zdarma nebo možnost jízdy v pruzích vyhrazených pro taxi a veřejnou dopravu, vzhledem k tomu, že elektromobily najdou uplatnění hlavně ve městě. S tímto pohledem souhlasím i já.

Záchranná ulička mezi pruhem vlevo a ostatními

Pokud jde o povinné vytváření záchranářské uličky v koloně jedoucích nebo stojících aut pro vozidla záchranného systému a další, jedná se o změnu paragrafu 41, číslo 8 zákona o pozemních komunikacích. Česko už 12 let patří mezi státy, které zavedly povinnost vytvářet asi 3 metry širokou uličku pro rychlý průjezd především záchranářů. Potud vše v pořádku. Jenže ČR společně se Slovenskem (to již situaci změnilo) stanovily, že záchranářská ulička se vytváří mezi pravou kolonou vozidel a všemi ostatními, které se řadí vlevo. Naopak „zbytek světa“, jako například Maďarsko, Švýcarsko, Rakousko, Německo nebo Slovinsko ji vytvářejí zcela opačně. Tedy mezi levou kolonou vozidel, která se posune maximálně vlevo a všemi ostatními vozy bez ohledu na počet pruhů, které se posunou maximálně vpravo a vytvoří onu dostatečně širokou uličku. V čem je problém? Jednak v tom, že jen těžko mohli zahraniční motoristé „tušit“, že jen v Čechách je to naopak, než v ostatních zemích Evropy. Současně to mátlo české turisty v zahraničí, i když se dá očekávat, že prostě udělali totéž, co ostatní řidiči. Dodejme, že v zemích jako: Chorvatsko, Itálie, Francie nebo Španělsko je prostě zákonem stanovená povinnost vytvořit průjezd pro záchranáře, ale konkrétní podobu uličky nestanoví.

Komentář specialistů z ÚAMK k této změně

Nyní klady a zápory nového řešení, které začne v Čechách platit. Klad – na většině míst dálnic, obchvatů a okruhů města je vpravo podstatně více místa (odstavný pruh, travnatý část a podobně), kam se mohou vozy i z víceproudé komunikace odklonit a vytvořit dost místa. Na levé, u svodidel, to rozhodně nepřipadá v úvahu. Zápor – posunem vpravo se mohou vytvořit překážející kolony na sjezdech nebo v místech odbočení, kudy může třeba sanitka zamířit pryč z komunikace. Tomuto problému se logicky vyhneme tím, že motoristé na sjezdech vytvoří 5 až 8 metrů velké uličky-průjezdy pro sjezd záchranářů.

Je škoda, že se se změnou tak dlouho čekalo, postih by měl být vyšší

ÚAMK léta prosazoval nyní přijaté řešení a je do jisté míry je škoda, že ke změně došlo po tak dlouhé době. Zároveň asi bylo na místě zároveň s novým řazením pro vytvoření záchranářské uličky také zásadně zvýšit postih za její nedostatečně rychlé vytvoření. Partnerský klub ÚAMK, rakouský ÖAMTC, uvádí, že zkrácení doby dojezdu jen o 4 minuty zvyšuje šanci na přežití těžce zraněných při autohavárii o 40 %. Proto také postihuje nedostatečně rychlé vytvoření uličky, tedy nikoliv až v okamžiku příjezdu sanitky, ale už ve chvíli, kdy motorista poprvé zaslechne sirénu nebo uvidí výstražná světla záchranářů. Přičemž povinností je myslet na tuto situaci například i v běžných kolonách, přičemž vozy se mají řadit tak, aby mohly rychle a snadno uličku vytvořit. A postih za nedodržení těchto pravidel? V Rakousku až 2 180 euro (bezmála 59 000 Kč). V Německu 320 euro (asi 8 300 Kč), dále připsání 2 trestných bodů a měsíční zákaz řízení. V ČR? 2 000 Kč pokuty. Odborníci ÚAMK se ptají – je to adekvátní tomu, že následkem nevhodného či jen pomalého jednání řidiče může jít o život jiného? Odpověď je na každém.

Nová pravidla pro STK a měření emisí

Třetí změna se týká kontrol STK a měření emisí. To základní je, že i česká legislativa nakonec uznává – také servisy mohou provádět do budoucna povinné technické kontroly. Opět až po létech, kdy ÚAMK upozorňoval, že je jde v zahraničí o osvědčený a zcela běžný systém, se vše mění i v Čechách. Logika říká, kdo jiný, než například autorizovaný servis, kam jezdíte na pravidelné kontroly, kdo zná historii i stav vozidla, by mohl vystavit doklad o tom, v jakém je technickém stavu. Tedy „pustit“ vozidlo na silnici nebo naopak stanovit, jaké je třeba provést opravy. Obava ze změny? Že bude servis zainteresován na tom, že vydává nebo naopak nevydává potvrzení o způsobilosti vozidla? Protiargument – totéž platí i v případě státem zřízených STK. Navíc problém řeší i unijní ustanovení, které zakazuje, aby byli technici finančně motivováni servisem ke zkreslování výsledků technických kontrol. Pokud jde o měření emisí, po pětiletém přechodném období takovou činnost budou provádět i STK. Ohledně měření emisí zároveň dochází ke zpřísnění, takže by neměla procházet vozidla s odstraněným nebo nefunkčním filtrem pevných částic (DPF).

Vyšší postih za stáčení tachometru

Čtvrtou změnou je nově stanovený postih za stáčení údajů o najetých kilometrech. Pokuta může u fyzické i právní osoby dosáhnout až 500 tisíc korun. V dalším novela sice ztěžuje nekalé podnikání při stáčení kilometrů na ojetých vozech, nicméně nestaví tuto nelegální činnost mimo zákon. Odborníci ÚAMK řadu let upozorňují na fakt, že ve střední Evropě je Česká republika jedinou zemí, kde není stáčení jednoznačně uvedeno jako nezákonné počínání, stejně jako nejsou stanoveny postihy pro ty, kdo nabízejí takové služby, inzerují je, prodávají přístroje schopné stáčet tachometry a podobně.

LÍBÍ SE VÁM ČLÁNEK?
SDÍLEJTE JEJ.

O autorovi

Marek Tomíšek

Více než 10 let se zabývá tím jak jezdit efektivněji, tedy s menší zátěží pro životní prostředí i peněženku. K tomu vedou jak technologie zvyšující efektivitu, tak i styl jízdy řidiče a nejlepšího výsledku se samozřejmě dosahuje spojením obou faktorů.

Zanechte odpověď

Odebírejte náš newsletter

Odebírejte náš newsletter

Dostávejte do své emailové schrány ty nejnovější informace.

Úspěšně jste se přihlásili do našeho seznamu!