Tesla Model Y: Když je minimalismus a futuristika ctností i prokletím

Tesla Model Y v základní verzi patří mezi technologicky nejzajímavější automobily současnosti. Nabízí zadní pohon, výkon okolo 220 kW (299 koní), zrychlení z 0 na 100 km/h za přibližně 6 až 7 sekund podle konkrétní verze a dojezd kolem 500 km dle WLTP – této vzálenosti ale dosáhnete jen v utravhodných podmínkách. Nechybí rozsáhlá sada kamer, pokročilé asistenční systémy ani možnost ovládání vozu prostřednictvím mobilní aplikace.

Tahle  škatulkovací a marketingová čísla jsou ovšem v případě Tesly to nejméně zajímavé.

Když totiž otevřete dveře Modelu Y, neocitnete se v automobilu. Ocitnete se v myšlence. V představě někoho, kdo se jednoho dne probudil a řekl si, že všechny ovladače v autě jsou zbytečné a že lidstvo je připravené ovládat dvoutunový dopravní prostředek prostřednictvím jedné obrazovky.

A tak sedíte za volantem a rozhlížíte se kolem sebe. Nic. Opravdu nic.

Žádná tlačítka, žádné klasické budíky, žádné přebytky. Jen volant a velký displej uprostřed palubní desky. No dobře, zpětné zrcátko… Člověk má chvíli pocit, že mu při převzetí vozu zapomněli namontovat interiér. Pak zjistí, že ne. Takhle to bylo zamýšleno.

Tesla se totiž nesnaží být autem. Tesla chce být iPadem na kolech.

Dokonce natolik, že přes obrazovku ovládáte věci, které byly po desetiletí svěřeny fyzickým páčkám nebo tlačítkům. Včetně toho, jestli chcete jet vpřed nebo couvat. Je to zvláštní, ale překvapivě rychle si zvyknete. Možná až příliš rychle.

Právě intuitivnost je jednou z největších předností Tesly. A současně i jednou z jejích největších slabin.

Většina funkcí funguje sama. Auto přemýšlí za vás. Hlídá okolí, upozorňuje na překážky, sleduje provoz a snaží se předvídat. Řidič se velmi rychle dostane do stavu, kdy vůz působí, že má všechno pod kontrolou. A tehdy přichází nebezpečí. Řidič podvědomě poleví v koncentraci.

K tomu přispívá i rekuperační brzdění. Sundáte nohu z plynu a Tesla začne poměrně razantně(!) zpomalovat. Po několika dnech zjistíte, že brzdový pedál používáte jen zřídka. V kolonách, při dojíždění ke křižovatkám nebo v městském provozu téměř mizí z vašeho světa.

Je to geniální.

A trochu děsivé zároveň.

Stejně fascinující jsou kamery rozmístěné kolem vozu. Jakmile zapnete blinkr, na displeji se objeví obraz z boční kamery a mrtvý úhel prakticky přestane existovat. Člověk si na tuto funkci zvykne tak rychle, že po návratu do běžného automobilu začne mít pocit, jako by mu někdo zakryl jedno oko.

Technologie jsou prostě všude a rozhodně se na nich nešetřilo.

Místy (ale) možná až příliš.

Tesla totiž nepřestává sledovat své okolí ani ve chvíli, kdy stojí. Nejrůznější monitorovací funkce jako Sentry a bezpečnostní mechanismy mohou být velmi užitečné, ale mají i svou cenu. Tou cenou je energie. Majitelé proto často řeší, které funkce ponechat zapnuté a které raději vypnout, aby přes noc nezmizela citelná část (až 8%) kapacity baterie.

A jsme u věci, o které se mezi majiteli elektromobilů mluví nejčastěji: dojezd.

Tesla po zadání cílové destinace do navigace umí velmi přesvědčivě spočítat, kolik energie by mělo po příjezdu zbývat. Většinou má pravdu. Jenže existují i okamžiky, kdy matematika narazí na lidskou psychologii. Zkušený řidič spalovacího vozu dobře ví, že i při rezervě může ještě nějaký ten kousek pokračovat dál. U elektromobilu někdy zvítězí opatrnost nad kalkulačkou. Najednou se přistihnete, že raději zastavíte u nabíječky o dvacet minut dříve, dobijete si 50% za čtvrt hodinky, než abyste celou noc přemýšleli, zda ráno nebude ukazatel baterie nepříjemně nízko.

Pak je tu aplikace – jako dnes již na všechno.

Odemykání telefonem, vzdálená kontrola vozu, stav baterie, nastavení klimatizace nebo sledování polohy. To vše je dnes téměř samozřejmostí a Tesla patří v tomto směru mezi špičku. Jen člověka čas od času napadne otázka, zda opravdu potřebuje dostávat oznámení o připojení k vozu pokaždé, když projde kolem vlastní garáže.

Po několika dnech za volantem Tesly Model Y jsem začal chápat, proč má tato značka tolik nadšených příznivců. Akcelerace je návyková, ticho na palubě téměř meditativní a technologická vyspělost často působí dojmem, že jste přesedli o deset let do budoucnosti.

Současně ale pochopíte i její odpůrce, kteří interior vozu klidně přirovnají k trabantu.

Tesla totiž není automobil, který se snaží vyhovět každému. Je to automobil, který se snaží změnit představu o tom, jak má auto fungovat. Někomu připadá revoluční. Jinému otravná.

V době, kdy si jsou mnohá auta podobná jako kancelářské židle v open space kanceláři, dokáže Tesla stále vyvolávat emoce. Ať už pozitivní, nebo negativní.

U mne zůstala někde napůl cesty. Asi bych ji (ještě) nezařadil mezi top tři vozy, které bych si chtěl koupit, ale někdě vzadu v hlavě se skrývá myšlenka, že jednou… jednou.