Test Citroen C3 Cargo 83 kW: Malá dodávka pro malé zásilky

Nejmenší užitková auta typu Fabia Praktik téměř vymizela, Citroen C3 Cargo to ale chce napravit a nabídne benzínový i elektrický pohon. Dokáže obstát v roli nejmenšího pracanta?

Nová tvář

Citroen C3 nové generace si převzal nový designový jazyk značky, který je jasně rozpoznatelný především z přední části. Hlavní světla, podtržená LED linkou s upraveným logem uprostřed, tvoří novou tvář Citroenů napříč modelovým spektrem. V této bílé barvě jsou ale trochu nepraktické relativně velké světlé plochy, na kterých je vidět každá moucha, která měla tu čest se na cestě s Cé trojkou potkat. Hezký detail jsou červené linky nejen v nárazníku, ale i na C sloupku. Pokud by se vám nezdála červená, k dispozici je i žlutá s bílou. Určitě bych ale zvolil něco kontrastního, ať vynikne hravost takto malého autíčka.

Té trochu ubírají nenalakované plastové lemy okolo kol, ale to si bohužel žádá dnešní SUV doba. Vzadu je tento směr ještě patrnější, kde ale také opět vykukuje nový vzhled Citroenů se zadními světly ve tvaru C, tady samozřejmě plně halogenové. Co už ale není úplně fajn, je kombinace vystouplého zadního nárazníku a uzoučkého zadního okna, navíc okořeněné absencí parkovací kamery. Couvání je tak hodně o důvěře parkovacích senzorů.

Minimalismus

Interiér je kompletně nový a pro fanoušky této francouzské značky bude působit dost cize. Skoro to vypadá, jako by Citroen přecházel na logiku ovládání od Peugeotu. Však se podívejte na kombinaci malého, hranatého volantu s displejíkem u spodní hrany čelního skla. Je to špatně? To ani ne, ergonomicky to je v pohodě, ale někoho může zarazit absence otáčkoměru u auta s manuální převodovkou. Ne že bych řadil podle otáčkoměru, ale překvapí to. Onen displej je vůbec ořezán na minimum, zobrazí pouze to nejnutnější.

Je tady zkrátka vidět, že se hodně tlačilo na minimalizaci nákladů. Ano většina interiéru je z tvrdých plastů, ale C3 uvnitř není žádné ošklivé káčátko. Na palubce i dveřích máme světlou látku s výrazným modrým pruhem, který úspěšně napodobuje ambientní osvětlení, a na všech dveřích máte funky visačky s nápisy pro zlepšení dne. Zážitek z jízdy nezkazí ani obrazovka infotainmentu, která je sice velmi jednoduchá, ale podporuje bezdrátové zrcadlení telefonu, což je to jediné, co vlastně od ní potřebujete.

Klimatizaci přes ní totiž ovládat nebudete, ta je kompletně oddělená do tří otočných ovladačů. Je sice manuální, ale lepší než žádná. O kousek níže se nachází další příjemné překvapení, velké držáky na nápoje. Litrovou Zdravou láhev pojmou jak nic, i když bohužel dost omezí přístup ke klimě. Víc dozadu je dát nešlo, tam si svoje místo usurpují řadící páka s manuální ruční brzdou. To je něco, co u větších a dražších aut úplně není třeba řešit, ale holt tady jsme v malých a levných autech.

Samotná hlavice řadičky má zvláštní tvar, do ruky ale sedne docela dobře a v kulise se pohybuje bez sebemenších problémů, Uspokojení z toho cítit úplně není, ale to není vzhledem k autu nijak na škodu. Naopak s velkým entuziasmem vítám řadu tlačítek vlevo od volantu pro deaktivaci start stopu, udržování v pruzích a upozornění na překročení rychlosti. Sice jsem používal jen to poslední, protože mě zbylé funkce jinak neotravovaly, ale některé z vás to rozhodně potěší. Stejně tak prostor na předních sedadlech udělá radost, kvůli vysoké stavbě karoserie je na hlavu dost místa i pro dvoumetrového chlapa a na šířku to vzhledem ke kategorii také není špatné. Na dveřích je látkový polštářek a středový tunel je sice z tvrdého plastu, ale netlačí. Samotné sedačky jsou pochopitelně látkové, ale mají neuvěřitelné měkoučké výplně. Poskytují tak nevídanou míru pohodlí, ale kvůli téměř nulovým bočnicím v zatáčce vůbec nepodrží, s nákladem tedy moc nespěchejte.

To nejdůležitější se ale ukrývá v zadní části, jinak byste o Cargu neuvažovali. Sedačky nahradila rovná plocha ukončená deskou, oddělující nákladový prostor od řidiče s spolujezdcem. Po prodlouženou zástěnu, která ale nejde úplně odstranit, se vejde 698 litrů a až po střechu 1 180 litrů. Vzhledem k užitkovému charakteru překvapí koberec na podlaze místo nějakého odolnějšího materiálu.

Prostor původního kufru má háček a vybrání na stranách, takže i drobné předměty můžete někam zastrkat. Pro maximalizaci rovné plochy byl také zarovnán původní prostor pro nohy za předními sedadly a ze strany tento prostor částečně zahrazuje plastová stěna, což je trochu škoda. Stalo se tak nejspíše kvůli zamezení zakutálení nákladu za přední sedačky, které musí mít volné posuvné kolejnice, ale pokud je sedačka více vepředu, tak tam stejně mezera je. Mohl to být ještě prostor na drobnosti navíc, nedá se nic dělat. Ze strany tam totiž přístup je, boční zadní dveře byly zachovány trochu překvapivě i včetně skel i kliček pro jejich stahování.

Doručení včas

Co s týče motorizací, volba je vskutku jednoduchá. Jestli chcete spalovací motor, dostanete tříválec o objemu 1.2 litru, poskytující 74 kW a 205 N.m., který je spárovaný se šestistupňovým manuálem. Pokud byste chtěli elektřinu, je k dispozici elektromotor o 83 kW a 120 N.m. s baterií o využitelné kapacitě 44 kWh. Já jsem měl k dispozici benzínovou verzi, tak si rozebereme ji. Síly má pro městské rozvážky dost, Citroen je hbitý a nemá vůbec problém stíhat svižnější dopravu.

Za zmínku stojí delší převody, vyšší stupně se řadí ve větší rychlosti, než bych čekal. Vzhledem k absenci otáčkoměru se musí jej jen na pocit, případně podle indikátoru doporučeného převodového stupně. V okreskovém tempu už nemá tolik elánu ke zrychlení a předjíždění je potřeba hodně promyslet. Na dálničním limitu už je poznat, že není ve své kůži. Rychlost sice nemá problém udržet, ale moc příjemný zážitek to není. Ideální cestovní tempo bych viděl tak na 115 km/h, kdy je Citrón mnohem spokojenější.

Navnímat výkonové schopnosti je většinou jednoduché, podvozek byl ale těžší oříšek na rozlousknutí. Citroen se chlubí pohodlným setupem s hydraulickými dorazy, ale nejsem si zcela jistý, jestli to je úplně pravda. Nerovnosti jako záplaty, různé ondulace na vozovce atd. jsou odfiltrované příjemně, ale zase něco jako zpomalovací práh je nutné přejíždět opravdu hodně pomalu, jinak si vyrazíte všechny plomby ze zubů. No a naopak zase drobné nerovnosti jako dilatační spáry jsou také hodně cítit, což pohodlnému záměru příliš neodpovídá.

Celkově také Cé-trojce svědčí spíše klidnější tempo, k honění v zatáčkách nevybízí nejen úzká stavba karoserie, ale mimo jiné i zmíněné sedačky bez výrazného bočního vedení. Ono nízké rychlosti budete vyhledávat i kvůli hluku, který na dálnici přichází ze všech stran. Nejvíce mě to překvapilo směrem od podvozku, každá změna povrchu nebo nerovnost je oznámena vskutku důkladně a to i na poměry menších aut. Motor samotný je v klidném tempu kultivovaný, naopak při agresivní akceleraci se krásně rozezpívá baby šestiválcovým hlasem.

Cena za kilometr

Vzhledem k cíli Cargo verze být malý pracant bude případné podniky zajímat spotřeba. Citroen C3 Cargo jsem jako ostatní auta vzal na svůj okruh spotřeby a po městě a okreskách, kde se bude pohybovat asi nejvíce, měl průměr 5,1 l/100 km, což není úplně zlé. I s dálnicí to nakonec vyšlo na 5,8 l, kde se projevuje krabicoidní profil, maximalizující vnitřní prostor. Pokud byste chtěli porovnat jeho výsledky s ostatními testovanými auty, máme tabulku.

Bezkonkurenční

S doporučením Carga to je vlastně docela jednoduché. Pokud hledáte mini užitkové auto na benzín, nemá konkurenci. Elektrická verze bude soupeřit s Dacií Spring Cargo, oproti které je sice Citroen o 50 tisíc dražší, nabídne ale mnohem větší baterii. Elektřinu ale teď neřešíme, tu si necháme na jindy. C3 Cargo začíná na 371 990 Kč a vlastně i skoro končí, kromě barvy a rezervy nemůžete mít nic navíc. Za tyto peníze dostanete skromné auto, které ale má to potřebné (manuální klima, bezdrátová zrcadlení telefonu, obyčejný tempomat atd.), i když třeba chybí vyhřívané sedačky. Špatná nabídka to tedy rozhodně není. Na co byste jej využili vy?

3 věci, které mi rozhodně chybět nebudou

1. Špatný výhled dozadu s absencí parkovací kamery
2. Držáky na nápoje hned před ovladači klimatizace
3. Koberec v zavazadlovém prostoru místo odolnějšího materiálu

3 věci, které mi už teď chybí

1. Panel pro deaktivaci otravných jízdních funkcí vedle volantu
2. Překvapivě pohodlné sedačky
3. Modré linky v interiéru, nahrazující ambientní osvětlení