Test Ford Kuga Hybrid AWD Active X: Povedlo se omlazení?
Ford Kuga je velmi populární model modrého oválu a kromě příjemného vystupování a líbivého designu může nabídnout i zajímavý hybridní pohon. Funguje to?
Evoluce
Ford Kuga prošel omlazovací kůrou, upravující především přední část exteriéru. Tam si změn všimnete na první pohled, obzvláště když jde o verzi s matrix LED světly, přidávající světelný proužek nad mřížkou chladiče. K tomu byla testovaná verze ve výbavě Active, přinášející výrazné oplastování ve spodní části karoserie. Celkové tvary jsou velmi konvenční, žádné napodobování kupé či jiné extravagantnosti tu nenajdeme. Zadní část facelift nijak zásadně nepozměnil, za zmínku jen stojí dvojitá žraločí ploutev na střeše. Žádná kamera v ní ale není, slouží jen pro antény.
Digitalizace
Interiér Kugy se především po vzoru menšího Focuse více digitalizoval. Vévodí zde velký dotykový displej, který absorboval téměř všechno ovládání. To nemusí být nutně špatně, pokud to má dobré provedení, no a tady to je tak napůl. Použitelnost výrazně ovlivňuje ovládání klimatizace, které je sice trvale na spodní liště, což je fajn, ale třeba vnitřní cirkulace je až na dvě ťuknutí, navíc zpomalené ne zcela svižným systémem. Jediný maximální ofuk čelního skla má fyzické tlačítko společně s pár dalšími uprostřed palubní desky.
Pak je tu ještě displej před řidičem, který má s tím prostředním společnou velmi nízkou konfigurovatelnost. Pravý má hlavní obrazovku, kterou nemůžete měnit vůbec, a ten levý na tom není o mnoho lépe. Pouze jeho prostřední část je nastavitelná, což docela nabourává užitečnost displejového řešení. Navíc nenabídne žádné zobrazení mapy ani stavu nabití hybridní baterie. Tak jsem si postěžoval, teď něco pochválím.
Vepředu se sedí jak v obýváćku. Sedačky v kombinace veluru a vinylu jsou moc příjemné, mají AGR certifikaci a paměťovou funkci. Se svými 195+ cm se v nich krásně uvelebím a nic mě nikde netlačí, neboť dveře mají rovnou velkou plochu a u středového tunelu jsou kožené polštářky na opření nohy. Stejně tak horní část dveří je měkčená, loket je tak v bezpečí. To se vážně povedlo. Celkově je interiér trochu moc šedý a dokonce i dekor na palubce, imitující dřevo, je velmi tmavý. Celkově to je tak trochu ponuré a bohužel někde i upatlané, schválně jestli uhádnete proč. No jo piano, je tady, přesně okolo panelu s tlačítky a bohužel i na volantu, kde je tak hodně vidět prach.
Co praktičnost? Držáky na nápoje na středovém tunelu obdivuji u všech Fordů, ty prostě nemají chybu. Vejde s do nich jak Zdravá láhev jakýchkoli rozměrů, tak i menší plechovky tam budou hezky držet. Litrovku je možné dát i do výlisku ve dveřích i s něčím menším, bohužel tam už ale není kobereček. Je tu ale jeden parádní vynález, vyjížděcí plastové krytky hran dveří, omlácení (minimálně vlastní vinou) tak už nehrozí. Z konektorové výbavy je zde něco pro každého, USB-C i A a 12 V zásuvka, případně ještě bezdrátová nabíječka. Brýle si je zpětnému zrcátku už nedáme, to facelift bohužel odstranil.
Co prostor na zadních sedadlech? Překvapivě dobré, za moji skoro dvoumetrovou řidičskou pozici se jen tak tak vejdu. Hlava je sice ve stropě a nohy musím zabořit do měkkých zad přední sedačky, pod které se mi vejdou chodidla, ale vejdu se, což považuji za velký úspěch. Stejně tak minimální schod uprostřed podlahy je parádní a rozměrné držáky v loketní opěrku jakbysmet. Potěší také vyhřívání sedaček, dvě USB-C a výdechy ventilace, ovšem bez třetí zóny. Zavazadlový prostor má také pár vychytávek. Základní objem se liší, jestli máte nouzové rezervní kolo či nikoli, tedy 590, respektive 645 litrů. Příjemná je rovná nakládací plocha nebo měkká roletka, která je přichycená na víko kufru. Se zavřeným kufrem tak schovává cennosti a s otevřeným nepřekáží. Také tažné zařízení je vychytané, v případě potřeby samo vyjede až do krajní polohy, je za něj můžeme v případě hybridu navěsit 1 600 kg u předokolky a dokonce až 2 100 kg u testované čtyřkolky.
Zajímavý hybrid
Každý výrobce si svůj hybridní systém skládá trochu jinak a Ford není výjimkou. Začněme u motoru, tím je 2,5 litrový benzínový čtyřválec, pracující v Atkinsonově cyklu. Nezvykle velký objem v dnešní době, navíc je atmosférický. Spojený je s e-CVT převodovkou a ne není to variátor, nýbrž planetová převodovka. Její soukolí má na starosti řídící jednotka, používající dva elektromotory místo spojek. Baterie je zde poměrně malá s kapacitou 1,1 kWh. V tomto případě je zde ještě pohon všech kol, bohužel řešený kardanem a ne samostatným elektromorem na zadní nápravě. Systémový výkon je zde 134 kW (183 koní), točivý moment ale neznáme.
Začíná se tedy nabízet otázka, jaký má tento pohon projev? Bude mít vysavačový efekt? Jak kdy. Když je zrychlení vlažné, tak ano, pokud pojedete dynamičtěji, párkrát si „přeřadí“, při plné akceleraci se ale opět aktivuje nejvyšší stupeň vysávání, protože to je zkrátka nejefektivnější. V takovém režimu má sil na rozdávání, akcelerace dokáže být velmi příjemně pružná a svižná a to mu nemusíte vyloženě stát na krku. Rychlejší tempo tak není nic těžkého, ale na Ford trochu překvapivě tu není tuhý podvozek. Ten je spíš v pohodlně houpavějším spektru, úspěšně žehlící všemožné nerovnosti.
Řízení ovšem má typickou charakteristiku pro modrý ovál, tedy klade větší odpor, než je běžné. Nemusí to být ovšem má škodu, někdo to tak může preferovat. Volant má ale ještě jednu zvláštní vlastnosti. Když se jede na elektřinu, je uvnitř samozřejmě ticho a v takových případech je hodně slyšet jeho otáčení. Pokud jste měli někdy doma například Logitech volant, hned to poznáte. Naopak třeba zvuk blinkrů je velmi tichý a lehce přeslechnutelný.
Tím jsme se dostali ke kultivovanosti. Je škoda, že i ve městském prostředí se benzínový motor zapíná vskutku brzy, stačí mu ne příliš velký požadavek na výkon. Možná daň za menší baterii? Těžko říct. Každopádně po dosažení chtěné rychlosti se opět utiší a Kuga pak jede velmi potichu. I s nastartovaným dvou a půl litrem je uvnitř klid, pracuje si někde v povzdálí, pokud tedy není drážděn. Na okreskách už je všechno slyšet o něco více, přeci jen v takových rychlostech je nutná větší porce šťávy. Až na dálnici se hluk že všech stran zvyšuje o něco více, než bych čekal. Motor, obtékající vzduch i kola tvoří rovnoměrný celek doprovodného audia.
Pojďme se ale ještě dotknout rekuperace. Ta je v zásadě dvoustupňová, i když se neovládá pádly. V normálním stavu má sílu zhruba jako u konvenčního benzíňáku, nic extra. Pokud se ale na voliči směru jízdy zmáčkne tlačítko L, intenzita se zesílí a brzdí vcelku obstojně. S trochou předvídání lze ke zpomalování používat jen rekuperaci, i když do nuly auto nezastaví, což ale u hybridu asi nikdo nečeká.
Pomáhá hybrid spotřebě?
Samozřejmě i Ford Kuga Hybrid jsem vzal na svůj okruh spotřeby, na kterém měl stále chladných 4 až 5 °C. Po městě a okreskách si vzal v průměru 5 l/100 km, což zní velmi příjemné vzhledem k zimním kolům a celkově velikosti auta, celkem i s dálnici to nakonec bylo 6,3 litru. To už je samozřejmě o něco více a jen se tím potvrzuje vlastnost takových hybridních systémů, tedy nelibost vysokých rychlostí. V rámci testovaných hybridních SUV patří tak nějak k průměru, navíc měl stále zimní kola, které spotřebě příliš nepomáhají. Navíc toto je zatím jediný hybrid s pohonem 4×4, který jsem testoval, což opět zvyšuje apetit. Vlastní porovnání si můžete udělat z tabulky všech testovaných aut.
Funguje, jak má
Když se na Kugu dívám s odstupem, není na ní vlastně vyloženě nic, co by mě nadchlo, ale ani odradilo. Má své plusy a mínusy, které už byly popsány a záleží tak na vás, čemu dáváte větší váhu. Hodně s tím ale může zamíchat cena, která pro základ Fordu Kuga je na 650 tisících Kč. Za hybrid dáte minimálně 752 tisíc, přičemž za pohon 4×4 je příplatek nemalých 54 tisíc Korun. Měli byste si tak opravdu rozmyslet, zdali vám to čtyřkolka stojí za vyšší nejen cenu ale i provozní náklady. Testovaná varianta byla v nejvyšší výbavě Active X s příplatky jako Matrix LED světla, vyhřívané sedačky s čelním sklem nebo výsuvné tažné zařízení a to celé je aktuálně za 1 026 tisíc Korun. Budete také aktivní?
3 věci, které mu rozhodně chybět nebudou
- Žádné informace o stavu baterie
- Téměř nulové možnosti přizpůsobení displejů
- Piano černá oproti verzi před faceliftem….
3 věci, které mi už teď chybí
- … jinak velmi příjemně zvolené materiály v kabině
- Zástěnka, uchycená na pátých dveřích
- Tažné zařízení, vyjíždějící až do krajní polohy
