V letech 2006-2008 jsme jezdili Škoda Economy Run s Fabií 1,4 MPI z roku 2001, které tak při našem posledním startu s tímto vozem bylo 7 let a měla najeto okolo 75 tis. km. Pak nastalo období, kdy jsme jezdili s novými vozy zapůjčenými od Škoda Auto. Některé měly najeto i méně než 1 000 km, což je pro úspornou jízdu špatně, protože auto ještě není ani zajeté. I když jsme občas měli auto lépe zajeté, naráželi jsme na jiný problém. U dieselů, které mi při úsporné jízdě vyhovují hned po autech na CNG nejlépe, nikdy nevíte, kdy se spustí regenerace filtru pevných částic a pokud se tak stane během soutěže, spotřeba jde prudce nahoru. S novým autem se nám podařil pěkný výsledek jen jednou, a to v roce 2011 s Fabií 1,6 TDI 77 kW Monte Carlo, kdy jsme dosáhli spotřeby 2,6 l/100 km, druhého místa v absolutním pořadí a vítězství ve třídě D1600 i kategorii MEDIA. Letos jsme to zkusili jinak, půjčili jsme si Octavii první generace s motorem 1,9 TDI PD 74 kW.

Před soutěží jsme neujeli ani kilometr s tímhle autem

Auto jsme si půjčili od firmy NAM systém, a.s., která vyrábí a provozuje monitorování vozidel ONI system a již třetím rokem se používá v soutěži Škoda Economy Run pro kontrolu projetí tratí a dodržování rychlostí. Když v předvečer soutěže při rozhovoru s Jaako Riikonenem, pořadatelem eko-rally ve Finsku (kde se jezdí celý šampionát takových soutěží), na otázku, kolik týdnů jsem s půjčeným autem jezdil, odpovídám, že jsem s ním ještě nejel, jen nevěřícně kroutí hlavou. Prvních pár desítek metrů tak jedeme v rámci technické přejímky a dotankování paliva po areálu Škoda Servisního centra v Kosmonosích. Při tom zjišťujeme, že auto má najeto cca o 200 tis. km víc, než měla kdysi naše Fabia, takže je alespoň dobře zajetá. Po přejímce a rozpravě začínají vyjíždět vozidla na trať. My s číslem 33 vyjíždíme až více než za hodinu. První část trati naštěstí vede přes Nymburk, Poděbrady, Kolín a Kutnou Horu, tedy krajem, kde to dobře známe a navíc po rovině, což je na seznámení s autem ideální.

Od Jaroměře už začíná technicky náročnější úsek

Trasu přes Přelouč a okolo Hradce Králové sice už tak dobře neznáme, ale je stále jednoduchá. Spotřeba podle palubního počítače se mezitím ustálila tak, že se pohybuje mezi 3,3 a 3,5 l/100 km. Vím, že palubní počítač neukazuje přesně a zvláště při extrémním stylu jízdy, tak nás to nechává klidnými. Po změření hladiny bylo dotakováno 10 litrů a pamatuji si, kde byla ručička předtím. Kdybychom projeli celých 10 litrů, a vrátila se tedy na stejné místo, byla by spotřeba cca 3,1 l/100 km a podle tohoto ukazatele to vypadá dobře, protože se ručička moc nehýbe. Za Jaroměří, kde se trasa stáčí na Trutnov a Vrchlabí, už cesta stoupá, a je to tedy náročnější. I ručička palivoměru se více hýbe, ale přesto máme ve Vrchlabí, kde je cíl první etapy a přestávka na oběd, dobrý pocit. Palubní počítač ukazuje číslo 3,4, podle ručičky to vypadá ještě lépe a navíc máme 6 minut rezervu a před sebou klesání. Co víc si přát?

Druhá etapa je technicky náročná, bojujeme i s časem

Z pěti avizovaných semaforů s kyvadlovou dopravou jsou tři v druhé etapě a v kombinaci s technicky náročnou tratí přes Jilemnici, Semily a Jičín je nejen rezerva pryč, ale před Kopidlnem máme dokonce téměř 5 minut ztrátu. Následně ještě pár sekund přidáváme přejetím odbočky, a tak začíná závod s časem a spotřeba, která cestou z kopce klesala, teď v úseku Kopidlno, Dolní Bousov a Turnov opět stoupá na 3,5 litru. Před Mnichovým Hradištěm už jsme ale minutu v plusu, a tak jen udržujeme tempo a snažíme se co nejvíce šetřit naftu. Do Kosmonos přijíždíme v limitu a s hodnotou 3,4 l/100 km na palubním počítači. Ručička palivoměru je ale výše než před dotankováním, takže jsme spotřebovali méně než 10 litrů. Kolik, to se dozvíme z výsledkové listiny.

Nejlepší jsou litrová Citiga, hned za nimi Octavie 1,9 TDI

Z výsledkové listiny se dozvídáme, že jsme se spotřebou 2,7 l/100 km nejúspornější posádka. Jelikož se ale celkové pořadí sestavuje podle emisí CO₂, které mají benzínové motory na spotřebovaný litr nižší, jsou před námi dvě litrová Citiga se spotřebou 3 l/100 km. Hned za námi je ale druhá Octavia první generace s téměř shodným motorem. Až na pátém místě je Octavia 1,6 TDI se spotřebou 2,8 l/100 km. To podporuje moji teorii o vlivu filtru pevných částic na spotřebu. Celkové vítězství obhájili manželé Horníčkovi před Honzejkovými s vozy Škoda Citigo 1,0 MPI a shodnou spotřebou 3,0 l/100 km, mezi nimiž rozhodla vyšší průměrná rychlost manželů Horníčkových, 53,29. Na třetím místě jsme se umístili my s průměrnou rychlostí 52,86 km/h. Tímto děkujeme pořadatelům za opět skvěle zorganizovanou soutěž i firmě NAM system za poskytnutí auta. Kompletní výsledky naleznete na oficiálních stránkách Škoda Economy Run.