Jako druhá česká posádka v historii a s odstupem 10 let jsme vyrazili do Finska na EcoRun 1000 jezer. Tato soutěž se jede v okolí města Jyväskylä, v němž je start i cíl, často na tratích shodných s Neste Rally Finland, tedy s šotolinovým povrchem. Je součástí šampionátu EcoRun regionu NEZ (North European Zone, tedy Severní Evropy) a jede se pod hlaviškou FIA. Na rozdíl od naší domácí Škoda EconomyRun tak nejde o jednu samostatnou soutěž.

Úsporná jízda na šotolině a v neznámém kraji

Na EcoRun 1000 jezer jsme se vydali v naší osvědčené sestavě Marek Tomíšek (řidič) a David Kazda (navigátor). I když jsme spolu Finskem projížděli v roce 2013 cestou na Nordkapp a dokonce ve Finsku překročili polární kruh a dotankovali druhou nádrž, v této části Finkska ani jeden z nás nebyl. A až doteď jsme netušili, že běžné „okresky“ jsou minimálně v této části Finska jen šotlinové cesty. Na Nordkapp jsme totiž tehdy jeli po hlavní silnici první třídy, která byla asfaltová. Ale síť „okresek“ je v okolí Jyväskylä, ale pravděpodobně v celém Finsku, většinou s šotolinovým povrchem. Na šotolině dostává úsporná jízda úplně jiný rozměr, je to mnohem zajímavější, ale když zaprší, místy dost klouže, protože někdy má šotolina takový mazlavý, pravděpodobně jílový podklad. I itinerář byl trochu jiný než na jaké jsme zvyklí a orientace byla kvůli jinému značení, než jaké je u nás, i kvůli absenci orientačních bodů také složitější. „V itineráři jsou značené typy povrchu i rychlostní limity, což je výhoda“ hodnotí rozdíly David Kazda, zkušený navigátor ze Škoda EconomyRun i New Energies Rallye Český Krumlov. „Musíme také hlídat časový limit na každý úsek“ dodává David. Oba jsme se ale na této soutěži zpočátku učili a tak jsme se nevyhnuli chybičkám. Třikrát jsme dojeli do cíle měřeného úseku o minutu později, což znamenalo celkem 6% penalizaci. Dvakrát to bylo špatným odbočením, resp. přejetím odbočky a jednou po dlouhém šotolinovém úseku, který byl po dešti kluzký. Na krátkou videoreportáž přímo z EcoRun 1000 jezer se můžete podívat zde:

Měření spotřeby pomocí dvojího dotankování až po hrdlo nádrže

Překvapil nás systém měření spotřeby, které se na EcoRun 1000 jezer provádí dotankování až po hrdlo nádrže tak, že je hladina vidět. Právě od toho se na Škoda EconomyRun ustoupilo už v roce 2011, kdy bylo poprvé použito tankování s normálně zasunutou pistolí. Tankování se zde provádí dvakrát před sutěží a dvakrát po ní tak, že se nejprve dotankuje normálně stojící auto po hrdlo nádrže, následně se projede okruh o délce cca 15 km na vytřesení vzduchových bublin z nádrže, a poté se dotankuje znovu po hrdlo, ale tentokrát vozidlo stojí zadním kolem, které je pod hrdlem nádrže, na dřevěném špalku, aby nádrž byla hrdlem nahoru. Po ujetí cca 300 km v rámci dvou etap na soutěži se celá procedura opakuje. Zatímco palubní počítač v cíli ukázal spotřebu rovné 4 litry, po dotankování, ale vyšla spotřeba na 4,89 l/100 km, po započtení penalizace se zvýšila na 5,188 l/100 km, což bylo nejvíce v celé soutěži. Zajímavé ale bylo, že zatímco většina posádek měla poslední dotankování, které je už jen doplnění usazeného paliva, v rozmezí 1 – 2,5 l, pouze u třech posádek bylo vyšší a vždy se jednalo o nové vozy koncernu Volkswagen. Zatímco Seat Leon 1,4 TSI měl 3,99 l a Seat Ibiza 1,0 TSI 5,12 l, do naší Škody Rapid 1,6 TDI se vešlo dokonce 6,52 l, tedy úplně nejcíce z posledních dorovnávacích dotankování. Už to nás překvapilo a o to více ještě fakt, že po ujetí pár metrů po parkovišti a otevření nádrže už jsme hladinu zase neviděli, tedy pravděpodobně by se tam ještě dost vešlo. S přihlédnutím k tomu, že právě kvůli mnohem složitějším palivovým systémům u novývch vozů se na Škoda EconomyRun od tankování po hrdlo upustilo se domníváme, že se jedná o chybu měření a zkrátka na nových škodovkách tato metoda nefunguje. Snažili jsme se zjistit přímo z automobilky, jak funguje palivový systém v Rapidu a dostali jsme odpověď, že je to konstrukční tajemnství, nicméně tankování až po hrdlo nádrže výrobce v manuálu k vozidlu zakazuje, což nás v naší teorii utvrdilo. Během naší rekordní jízdy na EcoRun 1000 jezer jsme si vyzkoušeli, že po ujetí 1 600 km vyšla spotřeba podle tankování o 0,24 l/100 km vyšší, než ukazoval palubní počítač, takže předpokládámě, že naše reálná spotřeba během soutěže byla cca 4,2-4,3 l/100 km.

EcoRun 1000 jezer jely jen 2 škodovky, místní Octavia druhé generace ale měla výhodu že nemusí plnit Euro6 a má jednodušší palivový systém

EcoRun 1000 jezer jsme si užili, jen to tankování by chtělo vylepšit

Závěrem zbývá dodat, že EcoRun 1000 jezer jsme si opravdu užili, protože se jede v krásné přírodě mezi „tisíci“ jezery a na šotolinových cestách, takže jsme si připadali jako v klasické rallye, zvláště když to namoklo a klouzalo. A horizonty, charakteristické pro sinskou rallye, jsme si taky užili. Pokud jezdíte například Škoda EconomyRun a chcete si zkusit i jinou podobu soutěže spotřeby, můžeme jen doporučit. Jet tam jen kvůli soutěži by bylo nákladné, ale dá se to spojit například s dovolenou v krásné Skandinávii. Co bychom ale doporučili k přehodnocení pořadatelům je systém měření spotřeby, protože nejde jen o nepřesnosti u některých vozů, ale i o to, že současný systém je v rozporu s návodem k obsluze vozu a to prevděpodobně nejen u naší Škody Rapid. Ale soutěž se nám líbila a kdyby se příští rok podařilo sehnat starší auto, se kterým bychom ji mohli jet (pokud bude stále platit stejný systém měření spotřeby), bylo by to z našeho pohledu ideální.