Archiv štítku: EcoRun 1000 jezer

#EcoRallyTeamCZ dosáhl na EcoRun 1000 jezer nejnižší spotřeby

Loni jsme na EcoRun 1000 jezer ve Finsku, oficiálně Suurajot EcoRun, startovali ve třídě CNG. Ta ale letos nebyla vypsána, tak zbývala třída PHEV, ve které jsme startovali na Midnight EconomyRun v Norsku, nebo BEV. Jelikož jsme právě s Hyundai Ioniq Electric vyhráli na ECO energy Rally Bohemia, zvolili jsme stejné auto a tedy třídu BEV (battery electric vehicle) i ve Finsku.

Stejně jako v Norsku, posádka Marek Tomíšek – Jaakko Riikonen

Jde o druhý závod ze dvou v rámci šampionátu NEZ EcoRun. V tomto severoevropském šampionátu startujeme jako #EcoRallyTeamCZ v sestavě Marek Tomíšek (oficiálně EST) – Jaakko Riikonen (FIN). Stejně tomu tedy bylo i na Suurajot Ecorun s podtitulkem EcoRun 1000 jezer, která se jede na tratích Finské Neste Rally. Jde tedy o rychlé šotolinové tratě se spoustou horizontů.

Hyundai Ioniq Electric - #EcoRallyTeamCZ před startem EcoRun 1000 jezer - Jaakko Riikonen

Hyundai Ioniq Electric – #EcoRallyTeamCZ před startem EcoRun 1000 jezer – navigátor Jaakko Riikonen se připravuje

Hyundai Ioniq Electric se osvědčil i na šotolině mezi 1000 jezery

I na Suurajot EcoRun, s podtitulkem 1000 lakes EcoRun, tedy na rychlých šotolinových tratích, se nám s elektrickým Ioniqem jelo skvěle. Je to opravdu úsporný elektromobil, čemuž napomáhá i možnost pracovat s rekuperací pomocí pádel pod volantem. Ani tady jsem tedy téměř nešlapal na brzdový pedál. Prakticky jen při občasném zastavení na stopce, jinak jsem vše ubrzdil pouhou rekuperací. Pokud ale byla možnost plachtit na neutrál, rekuperaci jsem pomocí pádel pod volantem nastavoval na nulu.

Hyundai Ioniq Electric – #EcoRallyTeamCZ na startu EcoRun 1000 jezer – zezadu

I na šotolině byl Ioniq Electric velmi dobře ovladatelný

Vzhledem k charakteru soutěže i šotolinovému povrchu se ale téměř všechny zatáčky jedou na hraně smyku, nebo v mírném smyku a i v tomto ohledu se Ioniq ukázal jako velmi dobře ovladatelné auto. Měl na šotolině tendenci k mírné přetáčivosti, což je příjemné a velmi dobře se s tím pracuje. Takže jsem si „průlet“ cestami Finské Rally 1000 jezer opravdu užíval.

Hyundai Ioniq Electric – #EcoRallyTeamCZ nabíjí během přestávky na EcoRun 1000 jezer

Těsný souboj mezi Hyundai Ioniq Electric a BMW i3

Svedli jsme těsný souboj s posádkou vozu BMW i3 (Timo Eväsoja – Ari Parkkinen, oba FIN), kteří měli spotřebu 12,6 kWh/100 km. My jsme měli spotřebu 12,4 kWh/100 km, tedy nejnižší nejen z elektromobilů, ale i z celého startovního pole. Do cíle jsme ale dojeli 5 sekund po naší minutě příjezdu, tak jsme dostali 2% penalizaci, což naši spotřebu navýšilo na 12,65 kWh/100 km.

Hyundai Ioniq Electric – #EcoRallyTeamCZ – palubní počítač v cíli EcoRun 1000 jezer ukázal omezení výkonu v režimu „želva“

Náš Ioniq odmítal jet do závěrečného stoupání rychleji než 40 km/h

Důvod byl ten, že jsme už měli malý dojezd a cca 1,5 km před cílem nám Hyundai Ioniq během stoupání spadl do režimu „želvy“, kdy je omezený výkon, takže jsem marně šlapal na plyn, ale auto si do stoupání k cíli jelo svým tempem cca 40 km/h. Je to škoda, protože stačilo málo, nechat auto na nabíječce během přestávky o minutu nebo dvě déle. A s novým Ioniqem, který má větší baterii, bychom pravděpodobně byli úplně v pohodě, možná i bez nabíjení.

Hyundai Ioniq Electric – #EcoRallyTeamCZ nabíjí v cíli EcoRun 1000 jezer, protože dojezd byl o fous

V hodnocení NEZ EcoRun jsme klesli na páté místo

Jelikož body do šampionátu NEZ (North Europe Zone) se počítají z každé třídy zvlášť, tak odsunutí na druhé místo mezi elektromobily nás posunulo z průběžného druhého místa v šampionátu na páté místo. I v šampionátu byl tedy nepřímý souboj velmi těsný.

První Čech v šampionátu NEZ oficiálně jako Estonec

Abych se mohl šampionátu účastnit, tak jsem si musel zařídit estonské e-residency a oficiálně startovat jako Estonec. Soutěžit s Finy na šotolině je pro mě velká výzva, ale výsledky ukázaly, že to jde, když k tomu pomůže dobrý výběr auta. Příště bych to rád zkusil zase, ovšem zvolil bych elektromobil na všechny soutěže, protože kdybychom jeli i v Norsku na KNA Gjenslidge „Midnight“ EconomyRun s Ioniqem Electric, tak bychom pravděpodobně teď byli v lepší pozici. Tam jsme jeli s Ioniqem PHEV a jelikož jsme ve třídě PHEV byli sami, tak jsme dostali méně bodů. To byl důvod, proč by nám nakonec ani vítězství tady ve Finsku nestačilo na vítězství v šampionátu, ale byli bychom druzí.

Děkujeme Hyundai Motor Czech a Hyundai Motor Finland za půjčení auta

Tímto moc děkujeme Hyundai Motor Czech i Hyundai Motor Finland za zapůjčení auta, které společnými silami sehnali u jednoho z finských dealerů. I zde se Hyundai Ioniq Electric ukázal jako velmi úsporné auto. Jen je škoda chyby při plánování nabíjení a pár dalších detailů, které mohly spotřebu o desetinku snížit, protože pak by ani ta penalizace nevadila. Příště v tomto ohledu budeme opatrnější a raději si necháme větší rezervu.

EcoRun 1000 jezer 2018 – páté místo pro #EcoRallyTeamCZ

Na startu finské soutěže EcoRun 1000 jezer, která se jede zároveň jako mistrovství severní Evropy v EcoRun, stojíme teprve podruhé. Ale je to velký rozdíl proti loňsku, kdy jsme vůbec nevěděli do čeho jdeme. Teď už máme zkušenosti jak s jízdou na šotolině, tak s místním itinerářem i dopravním značením. I systém soutěží EcoRun, kde jsou proti naší Škoda Economy Run navíc prvky z rally pravidelnosti, už známe. A navíc máme informace ohledně úsporné jízdy na šotolině, které jsme loni získali od místních. Jelikož na šotolině je vyšší valivý odpor (ten s rychlostí klesá), je tu ideální rychlost pro úspornou jízdu vyšší, než na co jsme zvyklí z asfaltu. Alespoň se nám časové limity jednotlivých měřených úseků, které tu mají dost přísné, budou lépe stíhat a snad nedostaneme penalizaci za nedodržení limitu (ty jsme loni měli 3). Další obrovskou výhodou je, že oproti dieselovému Rapidu Euro6 s pětikvaltem, který mi loni vůbec nesednul, letos jedeme Octavií G-TEC, se kterou jsem najezdil za 2 roky přes 100 tis. km a mám to auto jak se říká „v ruce“.

CNG je tu nově, jedeme souboj hlavně s dalšími vozy v naší třídě

Letos jsou 2 nové třídy, vozy na CNG a plug-in hybridy (PHEV). Proto nevíme, jak podle místního hodnocení, kde je hlavní kritérium přepočet na spotřebovanou energii, zapadnou CNG mezi ostatní pohony. PHEV jsme zatím na žádné soutěži spotřeby nezažili, takže tam už vůbec netušíme, co udělají s celkovým pořadím. Soustředíme se tedy na hlavní souboj ve třídě CNG, kde proti nám jede ještě jedna Octavia Combi G-TEC, ovšem od pohledu v nižší výbavě a tedy trochu lehčí. Třetím vozem v naší třídě je SEAT Ibiza 1,0 TGI, který by měl být teoreticky úspornější. S ním jedou naši přátelé, se kterými se známe už několik let ze Škoda Economy Run – Jenni Rossi a Jaakko Riikonen. Jenni sice nemá zkušenosti s auty na CNG, ale pár dní před soutěží jsme si psali, dal jsem ji nějaké tipy, které si ještě před soutěží zkoušela, tak uvidíme, jak se s tím popere. My máme cíl, dostat se pod 3 kg/100 km, což považujeme na šotolině a při svižném tempu za dobrý výsledek.

Tankování bioplynu před startem EcoRun 1000 jezer – Suurajot EcoRun 2018

Jedeme svižně, nebloudíme, stíháme čas a spotřeba celkem ujde

Jakmile po startu najíždíme z asfaltu na šotolinu, nasazuji svižné tempo. Auto sice chvílemi dostává zabrat, protože povrch je místy hrbolatý (připomíná manšestr na sjezdovce, ale je fakt tvrdý), ale je to extrémní test CNG auta, tak plynovou Octavii alespoň pořádně prověříme. David se s místním itinerářem (který obsahuje více informaci než jsme zvyklí z různých domácích soutěží) dobře sžil. Ani místní dopravní značení (hlavně dlouhé názvy měst které někdy připomínají jazykolamy) mu problém nedělá. Takže jedeme svižně, nebloudíme a díky tomu před úseky časových kontrol většinou i několik desítek sekund čekáme, abychom neměli pro změnu předčasný příjezd. Letos sice neprší a suchá šotolina není tak kluzká, ale i tak některé zatáčky projíždíme „dveřmi napřed“. Připadáme si jako na finské rally, ostatně na většině z cest, po kterých jedeme se finská rally jezdí. Spotřeba na palubním počítači se nám pohybuje okolo 3 kg/100 km, někdy klesá i k 2,8 kg, ale na delších šotolinových úsecích zase vystoupá přes 3 kg. Po čtyřech měřených úsecích je krátká přestávka na oběd. Poté nás itinerář vede dokonce k nejslavnějšímu z mnoha zdejších horizontů, který při finské rally láká nejvíce diváků. I my v 80 km/h trochu skáčeme, byť neletíme tak daleko, jako mnohem rychleji jedoucí rallyové speciály. I následující dva měřené úseky probíhají v pohodě, akorát v tom posledním přejíždíme odbočku, ale zajížďka je jen pár set metrů a časový limit v pohodě stíháme. K plnicí stanici na bioplyn, u které jsme i začínali, pak přijíždíme se spotřebou rovné 3 kg/100 km na palubním počítači, i když ještě chvilku předtím tam svítilo číslo o desetinu nižší. Při tankování nám vychází spotřeba 2,788 kg/100 km, víme že Jenni má trochu nižší, ale druhá Octavia tankuje po nás a to už jedeme do cíle, který je pár kilometrů od plnicí stanice. Na výsledek to však vliv nemá, je natankováno a už jde jen o to, abychom projeli cílem.

Druhé místo ve třídě CNG, odvážíme poháry za celkové 3. místo

V cíli netrpělivě čekáme na výsledky a krátíme si čas povídáním s ostatními. Jako první se objevují penalizace. Zjišťujeme, že jedním ze tří radarů (všechny na úseku s limitem 60 km/h) jsme projeli rychlostí 66 km/h. Prvních 5 km/h nad limit je tolerance a pak za každých 5 km/h navíc jsou 3 % penalizace, kterou jsme tedy dostali. Víme přesně kde to bylo, šotolinový úsek z kopce, kde pak šotolina přecházela na asfalt. Svádělo to tam jet rychleji. Posádka druhé plynové Octavie měla štěstí, jeli tam 64 km/h, takže o fous penalizaci unikli. Naopak Jenni měla štěstí, že nedostala 6 %, protože tam jela rovných 70 km/h. Ke 3% penalizaci za rychlost ale dostala ještě 3% za to, že nedotankovala alespoň 10 l benzínu. V tom jsme naopak měli štěstí my, že mi v Polsku došel plyn a jel jsem kousek na benzín. Jinak by se mi tam taky 10 litrů nevešlo a měli bychom celkem 6 %. Benzínové nádrže se totiž kvůli srovnání hmotnosti plnily po hrdlo, akorát toto pravidlo o minimálním dotankování nedává u CNG vozidel smysl. Tam by dávalo smysl, kdyby bylo dané minimální množství dotankovaného plynu. Sice nevíme jak vyšly spotřeby, ale jasné, že penalizace s pořadím zamíchají, minimálně v naší třídě CNG. A výsledky to za chvíli potvrzují. Jenni a Jaakko jsou třetí, přestože měli nejnižší spotřebu (2,726 kg/100 km), naopak v naší třídě vítězí posádka Tuomo Kuosmanen – Timo Huusko s druhou Octavií, přestože měli nejvyšší spotřebu, byť o pouhou setinu kg vyšší než my – 2,791 kg/100 km. Výsledky ve třídě CNG tedy byly velmi vyrovnané a byly to spíše penalizace než spotřeba, co rozhodlo. V celkovém pořadí se před naši plynovou trojici dostala jedna Toyota Prius se spotřebou 3,523 l/100 km, protože na energii to vyšlo méně. Z Finska jsme tedy odvezli poháry pro třetí místo v celkovém hodnocení.

První 3 posádky absolutně na EcoRun 1000 jezer – před zjištěním chyby ve výpočtu spotřeby plug-in hybridů

Chybička se vloudila, plug-in hybridy nás odsunuly na páté místo

Až o několik dní později, když jsem na cestě zpět, se dozvídám, že pořadatelé měli ve výpočtu u plug-in hybridů chybu. Ty původně obsadily poslední 3 místa, ale po opravě chyby se zjistilo, že jeden z nich vyhrál celkově, druhý se zařadil na čtvrté místo před nás a až třetí skončil za námi.

Pokud máte vůz Škoda na benzín, naftu, nebo CNG, můžete si soutěž spotřeby vyzkoušet i v Česku a to již 22.9., kdy se jede Škoda Economy Run 2018. My jsme přihlášeni do třídy CNG s naší Octavií #EcoRallyTeamCZ. Přihlašovat se můžete do konce srpna 2018 ZDE.

Celkové výsledky tedy vypadaly takto (spotřeba po případných penalizacích):

posádka typ auta spotřeba energie (kWh/100km) emise CO2 (g/km)
1 Jukka Johansson – Kari Stålhberg Toyota Prius PHEV 3,149  l + 2,4 kWh/100  km 29,751 74
2 Terho Havumäki – Jari Valkjärvi Toyota Prius 3,523 l/100 km 30,596 83
3 Tuomo Kuosmanen – Timo Huusko Škoda Octavia Combi G-TEC 2,791 kg/100 km 31,241 76
4 Ari Makkonen – Harri Kuniala Hyundai Ioniq plug-in 3,298  l + 3,01 kWh/100  km 31,657 78
5 Marek Tomíšek – David Kazda Škoda Octavia Combi G-TEC 2,863 kg/100 km 32,046 78

#EcoRallyTeamCZ v cíli EcoRun 1000 jezer – Suurajot EcoRun 2018

Tankování CNG resp. bioplynu v cíli EcoRun 1000 jezer na stanici Biokaasu Mustankorkea

Tankování CNG resp. bioplynu v cíli EcoRun 1000 jezer na stanici Biokaasu Mustankorkea

Tankování bioplynu před startem EcoRun 1000 jezer – Suurajot EcoRun 2018

Češi po 10 letech na 1000 lakes EcoRun, jak se jim dařilo?

Jako druhá česká posádka v historii a s odstupem 10 let jsme vyrazili do Finska na EcoRun 1000 jezer. Tato soutěž se jede v okolí města Jyväskylä, v němž je start i cíl, často na tratích shodných s Neste Rally Finland, tedy s šotolinovým povrchem. Je součástí šampionátu EcoRun regionu NEZ (North European Zone, tedy Severní Evropy) a jede se pod hlaviškou FIA. Na rozdíl od naší domácí Škoda EconomyRun tak nejde o jednu samostatnou soutěž.

Úsporná jízda na šotolině a v neznámém kraji

Na EcoRun 1000 jezer jsme se vydali v naší osvědčené sestavě Marek Tomíšek (řidič) a David Kazda (navigátor). I když jsme spolu Finskem projížděli v roce 2013 cestou na Nordkapp a dokonce ve Finsku překročili polární kruh a dotankovali druhou nádrž, v této části Finkska ani jeden z nás nebyl. A až doteď jsme netušili, že běžné „okresky“ jsou minimálně v této části Finska jen šotlinové cesty. Na Nordkapp jsme totiž tehdy jeli po hlavní silnici první třídy, která byla asfaltová. Ale síť „okresek“ je v okolí Jyväskylä, ale pravděpodobně v celém Finsku, většinou s šotolinovým povrchem. Na šotolině dostává úsporná jízda úplně jiný rozměr, je to mnohem zajímavější, ale když zaprší, místy dost klouže, protože někdy má šotolina takový mazlavý, pravděpodobně jílový podklad. I itinerář byl trochu jiný než na jaké jsme zvyklí a orientace byla kvůli jinému značení, než jaké je u nás, i kvůli absenci orientačních bodů také složitější. „V itineráři jsou značené typy povrchu i rychlostní limity, což je výhoda“ hodnotí rozdíly David Kazda, zkušený navigátor ze Škoda EconomyRun i New Energies Rallye Český Krumlov. „Musíme také hlídat časový limit na každý úsek“ dodává David. Oba jsme se ale na této soutěži zpočátku učili a tak jsme se nevyhnuli chybičkám. Třikrát jsme dojeli do cíle měřeného úseku o minutu později, což znamenalo celkem 6% penalizaci. Dvakrát to bylo špatným odbočením, resp. přejetím odbočky a jednou po dlouhém šotolinovém úseku, který byl po dešti kluzký. Na krátkou videoreportáž přímo z EcoRun 1000 jezer se můžete podívat zde:

 

Měření spotřeby pomocí dvojího dotankování až po hrdlo nádrže

Překvapil nás systém měření spotřeby, které se na EcoRun 1000 jezer provádí dotankování až po hrdlo nádrže tak, že je hladina vidět. Právě od toho se na Škoda EconomyRun ustoupilo už v roce 2011, kdy bylo poprvé použito tankování s normálně zasunutou pistolí. Tankování se zde provádí dvakrát před sutěží a dvakrát po ní tak, že se nejprve dotankuje normálně stojící auto po hrdlo nádrže, následně se projede okruh o délce cca 15 km na vytřesení vzduchových bublin z nádrže, a poté se dotankuje znovu po hrdlo, ale tentokrát vozidlo stojí zadním kolem, které je pod hrdlem nádrže, na dřevěném špalku, aby nádrž byla hrdlem nahoru. Po ujetí cca 300 km v rámci dvou etap na soutěži se celá procedura opakuje. Zatímco palubní počítač v cíli ukázal spotřebu rovné 4 litry, po dotankování, ale vyšla spotřeba na 4,89 l/100 km, po započtení penalizace se zvýšila na 5,188 l/100 km, což bylo nejvíce v celé soutěži. Zajímavé ale bylo, že zatímco většina posádek měla poslední dotankování, které je už jen doplnění usazeného paliva, v rozmezí 1 – 2,5 l, pouze u třech posádek bylo vyšší a vždy se jednalo o nové vozy koncernu Volkswagen. Zatímco Seat Leon 1,4 TSI měl 3,99 l a Seat Ibiza 1,0 TSI 5,12 l, do naší Škody Rapid 1,6 TDI se vešlo dokonce 6,52 l, tedy úplně nejcíce z posledních dorovnávacích dotankování. Už to nás překvapilo a o to více ještě fakt, že po ujetí pár metrů po parkovišti a otevření nádrže už jsme hladinu zase neviděli, tedy pravděpodobně by se tam ještě dost vešlo. S přihlédnutím k tomu, že právě kvůli mnohem složitějším palivovým systémům u novývch vozů se na Škoda EconomyRun od tankování po hrdlo upustilo se domníváme, že se jedná o chybu měření a zkrátka na nových škodovkách tato metoda nefunguje. Snažili jsme se zjistit přímo z automobilky, jak funguje palivový systém v Rapidu a dostali jsme odpověď, že je to konstrukční tajemnství, nicméně tankování až po hrdlo nádrže výrobce v manuálu k vozidlu zakazuje, což nás v naší teorii utvrdilo. Během naší rekordní jízdy na EcoRun 1000 jezer jsme si vyzkoušeli, že po ujetí 1 600 km vyšla spotřeba podle tankování o 0,24 l/100 km vyšší, než ukazoval palubní počítač, takže předpokládámě, že naše reálná spotřeba během soutěže byla cca 4,2-4,3 l/100 km.

EcoRun 1000 jezer jely jen 2 škodovky, místní Octavia druhé generace ale měla výhodu že nemusí plnit Euro6 a má jednodušší palivový systém

EcoRun 1000 jezer jsme si užili, jen to tankování by chtělo vylepšit

Závěrem zbývá dodat, že EcoRun 1000 jezer jsme si opravdu užili, protože se jede v krásné přírodě mezi „tisíci“ jezery a na šotolinových cestách, takže jsme si připadali jako v klasické rallye, zvláště když to namoklo a klouzalo. A horizonty, charakteristické pro sinskou rallye, jsme si taky užili. Pokud jezdíte například Škoda EconomyRun a chcete si zkusit i jinou podobu soutěže spotřeby, můžeme jen doporučit. Jet tam jen kvůli soutěži by bylo nákladné, ale dá se to spojit například s dovolenou v krásné Skandinávii. Co bychom ale doporučili k přehodnocení pořadatelům je systém měření spotřeby, protože nejde jen o nepřesnosti u některých vozů, ale i o to, že současný systém je v rozporu s návodem k obsluze vozu a to prevděpodobně nejen u naší Škody Rapid. Ale soutěž se nám líbila a kdyby se příští rok podařilo sehnat starší auto, se kterým bychom ji mohli jet (pokud bude stále platit stejný systém měření spotřeby), bylo by to z našeho pohledu ideální.

EcoRun 1000 jezer, po 10 letech na startu i česká posádka

 

Škoda EconomyRun, aneb jak to všechno začalo

Psal se rok 2006 a my jsme poprvé stáli na startu tradiční domácí soutěže v úsporné jízdě – Škoda EconomyRun. Tehdy jsme jeli, stejně jako následující 2 ročníky, s vozem Škoda Fabia 1,4 MPI z roku 2001. Zpočátku se nám příliš nedařilo, ale teprve jsme sbírali zkušenosti. Mě bylo čerstvě 21 let a Davidovi ještě zbývalo několik měsíců do 18-ti let, takže zatím mohl dělat jen navigátora. Tehdy to skončilo zničeným ráfkem po smyku na mokru, najetím 10 km navíc kvůli zabloudění a výsledná oficiální spotřeba 5,04 l/100 km stačila na dvacáté místo mezi benzínovými motory z celkových 28 posádek. V následujících letech jsme se ale postupně zlepšovali. V roce 2011 se nám podařilo s vozem Škoda Fabia 1,6 TDI 77 kW Monte Carlo dosáhnout nejnižší spotřeby v celé soutěži – 2,6 l/100 km, což stačilo na celkové druhé místo a vítězství ve třídě D1600. To už ale začínal vznikat jiný příběh.

Marek Tomíšek – David Kazda, Škoda EconomyRun 2011, kde jsme dojeli na 2. místě celkově a vyhráli třídu D1600

Expedice Praha-Nordkapp na 2 nádrže nafty

Trasa soutěže Škoda EconomyRun měří většinou lehce přes 300 km a vyjede se opravdu málo paliva. Začal jsem si tedy pohrávat s myšlenkou, jak daleko by se dalo dojet na 1 nádrž, kdyby se podařilo takovou spotřebu udržet i na dlouhé trase. Je to ale možné jet dlouhodobě takhle úsporně? Někdy v té době se objevila reklama, jak kdosi dojel s Fordem Mondeo z Říma do Edinburghu na 2 nádrže nafty, najel tak 2 800 km a splnil si tím svůj sen. Můj sen bylo se podívat za polární kruh, z Prahy cca 2 800 km po vlastní ose, na nejsevernější bod Evropy – Nordkapp – to je 3 500 km, to by se na 140 litrů nafty dalo ujet. Oslovil jsem tedy Ford, že bych dojel dále, ale nedostal jsem důvěru. Škodovka nám poté přislíbila zapůjčení Octavie Combi 1,6 TDI 77 kW, ale ta má nádrž o 20 litrů menší než Mondeo. Bude celkových 100 litrů stačit? Přesto jsme si s Davidem, který už byl i druhý řidič, dali vysoký cíl, dojet až na Nordkapp. Ovšem „záchytná příčka“ byl pro nás právě polární kruh. Po pěti dnech dobrodružného cestování jsme ve Finsku překročili polární kruh. Na Nordkapp to bylo ještě daleko a paliva bylo v nádrži už málo, takže jsme dojeli „jen“ do Finského města Muonio, kde jsme podruhé natankovali, spotřeba vyšla na 3,24 l/100 km. I tak to ale byl pro nás úspěch. O rok později jsme jeli s Octavií GreenLine 1,6 TDI 85 kW, Davida na pozici druhého řidiče vystřídal Lukáš, a poučeni z předchozích nezdarů jsme nejen ve Finsku opět překročili polární kruh, ale na druhou nádrž, respektive poslední výpary dojeli až na Nordkapp.

Polární kruh ve Finsku a Škoda Octavia 1,6 TDI 77 kW, se kterou jsme tam dojeli ve složení Marek Tomíšek – David Kazda na 2 nádrže

První česká posádka na EcoRun1000 jezer

Když se vrátíme do roku 2007, tedy doby, kdy jsme s Davidem teprve sbírali zkušenosti na soutěži Škoda EconomyRun, na startu EcoRun 1000 jezer, která se jede na šotolinových tratích „rallye tisíce jezer“, tehdy pod názvem Esso Patalahti, stála první česká posádka Ing. Jan Horníček – někokikanásobný vítěz Škoda EconomyRun – a Mgr. Karel Vlček – pořadatel Škoda EconomyRun. Z jejich reportáže jsem pochopil že se jedná o soutěž podobnou naší domácí EconomyRun, ale s více prvky z klasické rallye a hlavně na legendární trati s šotolinovým povrchem. Po setkání s Jaakko Riikonenem – jedním z pořadatelů této soutěže – v roce 2014 jsem se rozhodl, že tuto soutěž taky zkusím. Loni byl na Škona EconomyRun znovu, tak jsme se s ním, spolu s Davidem, domluvili konkrétněji, a začali plánovat, že se právě do Finska, kde jsme poprvé překročili polární kruh, vrátíme.

Lukáš Kubiena (vlevo) a Marek Tomíšek (vpravo) po dojetí z Prahy na Nordkapp na 2 nádrže nafty

Přesně po 10 letech znovu česká posádka na EcoRun tisíce jezer

Po komunikaci s panem Riikonenem a zveřejnění oficiálních informací jsme začali jednat o zapůjčení auta a podařilo se domluvit vůz Škoda Rapid Spaceback 1,6 TDI 85 kW, tedy s motorem, se kterým se nám v úsporné jízdě zatím dařilo nejvíce. S tím jsme se do soutěže přihlásili a dnes 24.7.2017 byl zveřejněn seznam posádek, ve kterém již figurujeme. Jednání se sponzory ale stále probíhají, zatím máme pokrytou jen část nákladů (děkujeme partnerům ONI system a URBOtrans a Smartymu, které se rozhodly nás podpořit) a na autě stále zbývá prostor pro Vaše logo. Máme tedy prosbu o podporu výměnou za umístění Vašeho loga na autě. Pokud se podaří sehnat dostatek financí, rádi bychom cestou do Jyväskylä, kde je start soutěže, vytvořili i český rekord v dojezdu na jednu nádrž nafty a tím navázali i na naše úsporné expedice. Aktuality budeme sdílet na sociálních sítích, dělat videoreportáže na YouTube a zde na Usporne.info se také objeví reportáž. Věříme, že to zaujme i další média, stejně jako naše předchozí počiny, takže loga určitě budou vidět. Příliš času nezbývá, protože odjezd plánujeme na 9.8.2017 a do té doby musí být auto polepené a vše připravené. Pokud tedy máte zájem nás podpořit, kontaktujte nás na expedice@usporne.info . Na rekordu, který chceme cestou vytvořit se můžete podílet i vy v podobě crowdfundingu .

Návrh grafiky auta pro EcoRun 1000 jezer