Archiv štítku: Extrémní test CNG

Podle FIA je BioCNG nejčistší palivo, innogy jej prosazuje v Česku

Mezinárodní automobilová federace (FIA) nedávno na základě jedné studie označila BioCNG za nejčistší palivo. Podle ní jsou vozy, které jezdí na BioCNG, dokonce ekologičtější než elektromobily. Společnost Innogy se proto rozhodla, že bude podporovat BioCNG v Česku a na jejích 63 CNG stanicích tak můžete nepřímo natankovat BioCNG.

Z hlediska vlastností je BioCNG shodné s běžným CNG

Z hlediska vlastností paliva je BioCNG prakticky shodné s běžným CNG. To jsem si mohl vyzkoušet i na autě, se kterým provádím extrémní test auta na CNG. Například ve Skandinávii jsou totiž běžné CNG stanice, kde lze natankovat pouze BioCNG. Celý systém v severských zemích funguje jinak než u nás. „Ve Švédsku je velmi omezená rozvodná síť zemního plynu a CNG stanice na ni zpravidla nejsou napojené a zásobují se kamiony,“ říká Patrik Hutník z firmy EuroCNG, který ve Švédsku žije. Je pak jednoduché místo běžným CNG tyto stanice zásobovat BioCNG.

Tankování bioplynu před startem EcoRun 1000 jezer

Tankování bioplynu před startem EcoRun 1000 jezer na plnicí stanici Mustankorkea Biokaasu v Jyväskylä

Některé BioCNG stanice ve Skandinávii sousedí s bioplynovou stanicí

Během cesty do Jyväskylä na CNG jsem narazil i na plnicí stanice, které jsou přímo u bioplynové stanice, kam se sváží odpad z města, ze kterého se vyrábí BioCNG a to se rovnou tankuje do aut. Toto je úplně nejefektivnější způsob, protože odpadne i doprava kamiony. Fyzikálními vlastnostmi je BioCNG shodné s běžným CNG, což jsem si sám mohl ověřit. Nepoznal jsem rozdíl na jízdních vlastnostech ani spotřebě a stejně tak auto ukazovalo kvalitu CNG 100 %. Stejné jsou tedy i přímé emise, ale čistota BioCNG spočívá v jeho původu. Díky tomu, že odpadne těžba i doprava a zároveň to přispěje k efektivnímu zpracování odpadu, tak má toto palivo nejlepší celkovou bilanci CO2.

Tankování CNG resp. bioplynu v cíli EcoRun 1000 jezer na stanici Biokaasu Mustankorkea

Řidiči v Česku budou jezdit na BioCNG nepřímo

Řidiči automobilů na stlačený zemní plyn (CNG) mají poprvé v České republice možnost jezdit na BioCNG, ovšem ne přímo. Biometanem obohacený zemní plyn je emisně čistou variantou CNG, která při spalování uvolňuje do ovzduší až o 80 % méně emisí oxidu uhličitého oproti benzinu či naftě a plní tak i nejpřísnější limity čisté mobility. Innogy získává biometan z biologicky rozložitelného odpadu z Energetického centra recyklace (ECR) Rapotín, které patří do holdingu Energy financial group. Na svých 63 plničkách CNG rozmístěných po celém Česku jej bude Innogy nepřímo prodávat zkušebně do konce letošního června. V Česku je situace jiná než ve Skandinávii a CNG plničky jsou stavěné na přívodu plynu. ERC Rapotín tedy vtlačuje vyrobené BioCNG do plynového potrubí a společnost Innogy od ní koupí takové množství, které natankují motoristé na jejích CNG stanicích. Tedy řidiči vozidel na CNG budou na BioCNG jezdit nepřímo, ale podpoří tím jeho produkci.

BioCNG je alternativou k elektromobilitě, říká šéf innogy Energo

„Biometan je plnohodnotnou alternativou k elektromobilitě, ale při výrazně nižších vstupních nákladech. Je stejně obnovitelný jako elektřina vyráběná ze slunce či z větru a nevyžaduje žádné dodatečné úpravy motorů. Jeho velkou výhodou je bezproblémové vtláčení do plynárenské infrastruktury i do vozidel na CNG,“ uvedl Zdeněk Kaplan, CEO innogy Energo, a dodal: „Biometan patří mezi paliva budoucnosti. V porovnání s ostatními konvenčními biopalivy má nejnižší emise skleníkových plynů i nejnižší spotřebu energie v celém životním cyklu, zejména je-li vyráběný z biologicky rozložitelného odpadu.“

Plnění CNG u stanice innogy (foto innogy.cz)

Výhodou BioCNG je možnost vtlačování do potrubí, říká šéf EFG

Pro innogy vyrábí biometan ECR Rapotín na Šumpersku z biologicky rozložitelného odpadu. Využívá k tomu moderní technologii s osvědčením od Mezinárodního systému certifikace biomasy a biopaliv (ISCC EU). Po vtlačení do distribuční soustavy může být biometan spotřebován kdekoli. Využít jej lze jak pro provoz energetického zařízení, tak v dopravě. „Možnost uložení biometanu v distribuční soustavě a spotřebě na kterémkoliv připojeném místě znamená jeho velkou výhodu. Také proto je vnímaný jako součást řešení mnoha problémů najednou, ať už jde o energetické využití odpadu, snižování emisní zátěže ovzduší v dopravě nebo redukci emisí oxidu uhličitého v energetickém mixu paliv,“ říká Martin Vrtiška, obchodní ředitel Energy financial group.

Plnění CNG, plnicí hrdlo auta (foto innogy.cz)

BioCNG je čistší pouze ve srovnání s elektřinou ze současného mixu

O zmíněné studii FIA, podle které je auto na BioCNG ekologičtější než elektromobil psal například web cngplus.cz. Platí to ale pro současný energetický mix v Německu. I tato studie přiznává, že úplně nejekologičtější je elektromobil, který jezdí na energii ze 100 % obnovitelných zdrojů. Tu ale zatím nemáme a energetický mix v Česku je z hlediska emisí CO2 ještě o trochu horší než v Německu. Takže v současné době je podle této studie skutečně nejčistším palivem v Česku BioCNG.

Škoda Octavia G-TEC (CNG) jako Taxi, #ExtremniTestCNG – 1.část

Už je to delší doba, co se #ExtremniTestCNG dostal do další fáze, protože už mám najeto o dost více než 105 tisíc kilometrů. Pojďme se ale podívat na shrnutí první fáze. Jaká byla spotřeba a jaké náklady na servis? Co v autě nefunguje úplně spolehlivě a jaké nevýhody Škoda Octavia G-TEC má?

Proč vyhodnocení po 105 tis. a co během nich Octavia G-TEC absolvovala

Proč dělám vyhodnocení právě na 105 tisících? Jednak pravidelné servisy po 15 tisících vychází na 105, nikoliv 100 tisíc, a za druhé je to ukončení jedné etapy testu. Do tohoto nájezdu tato Octavia G-TEC jezdila hlavně jako taxík po Praze. Poté už přišla úsporná expedice za polární kruh nebo různé eco-rally, takže se režim jízd změnil, byť stále najíždí hodně kilometrů i jako taxík.

Po 105 tis. km je Škoda Octavia G-TEC bez závad

Celých 105 tisíc kilometrů zvládla Škoda Octavia G-TEC bez závad, pouze s běžným servisem, ale mohu prozradit, že další část testu bude v tomto ohledu zajímavější. Stejně je to ale rozdíl oproti testování nových aut. Například podle zvuků z podvozku, zejména v chladných obdobích, mám někdy pocit, že řídím spíše žebřiňák. Ale na funkci to vrzání vliv naštěstí nemá.

Škoda Octavia G-TEC, tedy na CNG – #ExtremniTestCNG

Škoda Octavia G-TEC má špatné jízdní vlastnosti

Jízdní vlastnosti první generace Octavie G-TEC ale ani tak nejsou žádná hitparáda, zvláště u kombíku se projevuje těžký zadek kvůli kovovým nádržím na CNG za zadní nápravou. Přední náprava je tak odlehčená, což zhoršuje trakci. To se projeví zejména na kluzkém povrchu a nejvíce v kombinaci s pneumatikami, které mají horší přilnavost v daných podmínkách. Tento neduh ovšem trápí pouze první generaci G-TECu, protože současná verze a motorem 1,5 G-TEC už má za zadní nápravou lehčí kevlarové nádrže. Jako úsporné vozidlo pro přepravu z bodu A do bodu B ale Octavia G-TEC funguje dobře. Pojďme se podívat na náklady za zmíněných 105 tisíc kilometrů.

Spotřeba i náklady na servis Octavie G-TEC od začátku stouply

Spotřeba plynu stoupla na 4,25 kilogramů na 100 kilometrů a spotřeba benzínu na jeden decilitr na 100 kilometrů. Náklady na CNG vychází na necelou korunu za kilometr a náklady na benzín jsou mírně přes 3 haléře na kilometr. Takže celkově za palivo to je koruna a tři haléře na ujetý kilometr. I náklady na servis stouply, protože na 60 tis. km se měnily svíčky a na 78 tis. km přední brzdové destičky. Zadní mi díky převážně defenzivnímu stylu jízdy vydržely celé toto období.

Škoda Octavia G-TEC má nízké provozní náklady, brousí ale přední pneumatiky

I přes zmíněný nárůst jsou provozní náklady vozu Škoda Octavia G-TEC velmi nízké. Běžný servis tedy vyšel na 28 haléřů za kilometr. Nepočítám do toho ale pneumatiky a jejich přezouvání. Jednak mi 2 původní sady, jedna zimní a jedna letní, vystačily celé toto období a navíc je to velká proměnná. Záleží nejen na typu zvolených pneumatik, které se výrazně liší cenou i životností, ale i na stylu jízdy a dalších faktorech. Každopádně jeden poznatek mám. Kvůli horší trakci přední nápravy ubývají přední pneumatiky mnohem rychleji, než je běžné.

Na Octavii G-TEC se vyplatí kvalitní pneumatiky s dobrou přilnavostí

Tento fakt se výrazněji projeví na pneumatikách s horší přilnavostí, takže se vyplatí zainvestovat do kvalitních pneumatik. Jednak eliminují zhoršenou trakci přední nápravy, ale díky minimalizování prokluzů při rozjezdech vydrží i mnohem déle. První dvě zimy, tedy ty v této části testu, jsem odjel na levných pneumatikách Laufenn i-Fit, které mají špatnou přilnavost na mokru. S naloženým autem se do prudšího kopce prakticky nebylo možné rozjet bez prokluzu. Ačkoliv tedy pneumatiky samotné mají poměrně dlouhou výdrž, což se projevilo na zadní nápravě, tak přední náprava se naopak vlivem těchto častých prokluzů opotřebovávala nadměrně. Po první sezóně (cca 25 tis. km) totiž měly přední pneumatiky pouze 5 mm vzorek a zadní 7 mm. Přesto jsem na těchto pneumatikách najel pěkných 55 827 km a to hlavně díky následnému prohození mezi nápravami, které vyrovnalo opotřebení a po druhé zimě všechny pneumatiky skončily na cca 4 mm. Poté jsem na zimu přešel na Michelin Alpin 6, které tento neduh Octavie G-TEC eliminují díky dobré přilnavosti za různých podmínek, což snižuje i opotřebení předních pneumatik.

Závěr tedy je, že Octavia G-TEC dokáže i jako taxík jezdit levně, ale ideální do převážně městského provozu není. Tam by se více hodil elektrifikovaný pohon, který využije i brzdnou energii a navíc tím šetří zmíněné brzdové destičky a kotouče.

Škoda Octavia G-TEC nejlépe zvládá dlouhé trasy

Navíc popojíždění v kolonách zatěžuje spojku a převodovku, což také řeší popojíždění na elektřinu. Hlavní parketouOctavie G-TEC jsou spíše dlouhé meziměstské trasy, které zvládá mnohem úsporněji, než je uvedený průměr této první části extrémního testu. Každopádně extrémní test CNG nekončí a do komentářů můžete napsat, co byste se chtěli dozvědět při příštím vyhodnocení. Můžete ale napsat tipy i na další extrémní test. Chtěli byste plug-in hybrid nebo rovnou elektromobil? Máte tip na konkrétní auto? Podělte se v komentářích.

Komentář: Novela o taxislužbě může způsobit velké problémy

Už delší dobu se mluví o tom, že novela zákona o taxislužbě je potřeba, protože současný zákon nejenže nereflektuje moderní technologie, které přináší aplikace, ale nepočítá ani se zprostředkovateli obecně, tedy i klasickými dispečinky. Řeší v podstatě situaci, kdy se taxík objednával jen mávnutím na ulici, zatímco v současné době je vštšina zakázek zprostředkovaná dispečinky nebo aplikacemi.

Odpovědnost zprostředkovatele, tedy dispečinku či aplikace

Jelikož v rámci projektu extrémní test CNG jezdím jako řidič taxi a díky tomu mám zkušenosti s dispečinkem, aplikací i se zakázkami „z ulice“, dívám se na problematiku z praktického pohledu. Pozitivní na novele je to, že skutečně počítá se zprostředkovateli služeb a z toho vyplývající odpovědností zprostředkovatelů. Ti tak budou nést odpovědnost za to, že nebudou zprostředkovávat zakázky provozovatelům, kteří nesplňují zákonem stanovené předpisy.

Škoda Octavia G-tec na CNG stanici, extremní test CNG

Při elektronické objednávce musí zákazník znát konečnou cenu předem

Novela také počítá i s moderními technologiemi a při smluvní ceně, kterou zná zákazník před jízdou, nevyžaduje použití taxametru ani střešní svítílnu taxi. Vozidlo ale musí být označeno příslušnou samolepkou z důvodu kontroly. Zároveň ale neumožňuje účtování pomocí aplikace, což je dobře, protože na účtování ceny podle skutečné trasy je potřeba certifikované měřidlo, kterým je taxametr. Kdyby zákon umožnil účtování pouze pomocí aplikace, otevřel by velmi snadnou cestu k podvodům. Zde je opravdu nutné, aby zákazník znal konečnou cenu předem a ta se nesměla již měnit! Objednávky „z ulice“ ale není možné přijímat bez použití taxametru.

Na poslední chvíli vypadla pravomoc měst ohledně zkoušek z místopisu

Problémem je, že na poslední chvíli před schválením vládou z novely vypadla část o podmínkách, které mohou vyžadovat města. Ta měla dosud možnosti, jak taxislužbu regulovat. Ať už stanovením povinné zkoušky z místopisu, tak třeba nařízením typu nebo barvy auta. Není dobré nařizovat typ nebo barvu auta, to nechme na zákaznících, ale právo alespoň na vyžadování zkoušky z místopisu by městům mělo zůstat.

Taxi Škoda Octavia G-tec Combi, Praha – Vyšehrad.

Zkouška z místopisu má smysl i v době GPS navigací

Zaznívají sice argumenty, že v době GPS navigací, kterou můžeme mít v téměř každém telefonu, je to již přežitek, ale z vlastní zkušenosti vím, že řidič by měl mít alespoň základní znalosti města, ve kterém poskytuje služby v oblasti komerční přepravy. Navigace je dobrým pomocníkem, ale není všemocná.

Ve vysoké zástavbě je signál GPS slabý, v tunelu nefunguje vůbec

Když pominu fakt, že GPS nefunguje v tunelu a i po vyjetí z něj občas ukazuje nesmysly než se zorientuje, tak nefunguje přesně ani ve vysoké zástavbě. Zejména úzké uličky v centru obklopené masivními (často kamennými) historickými budovami zhoršují GPS signál a tím i funkci navigací. Velkou roli pak hraje i kvalita GPS antény v telefonu. Občas se takto někdo ocitne v jednosměrce, protože mu navigace dala signál k odbočení dříve nebo později.

Taxi Škoda Octavia G-tec Combi na parkovišti u Letište Václava Havla

Jízda slepě podle navigace může být nebezpečná

I když má ale řidič kvalitní telefon a dobrou navigaci, tak může být potenciálním nebezpečím, pokud jede slepě podle navigace. Když město nezná dost dobře, chová se často zmateně, před křižovatkami přejíždí z pruhu do pruhu na poslední chvíli a podobně. To rozhodně nepřispívá bezpečí cestujících ani plynulosti provozu, zvláště pokud se jedná o stovky řidičů, kteří celý den křižují město.

Města přijdou o možnost regulace taxislužby a tím provozu ve městě

Nejpodstatnější problém ale vidím v tom, že města nebudou mít žádný nástroj pro regulaci taxislužby na svém území. V menších městech to nemusí být tak velký problém, ale o Praze má spousta lidí představu, že taxislužba tam je zlatý důl. To sice už dávno neplatí a nadprůměrné příjmy jsou zpravidla vykoupeny vysoce nadprůměrnou pracovní dobou, ale pro spoustu lidí je to i tak lákavý zdroj obživy. Potřeba regulace je tedy v každém městě jiná a města by měla mít v rukou nástroj k tomu, protože plošně to vzhledem k různým potřebám řešit nelze.

Škoda Octavia G-tec Combi taxi u CNG stanice Bonett nedaleko letiště Praha

Zejména v Praze hrozí dopravní komplikace v důsledku úplné deregulace

Zejména pro lidi, kteří sem jsou za prací z východu, je to i tak zajímavý příjem. Bez nutnosti složit zkoušku z místopisu jich pak mohou pod různými aplikacemi jezdit po Praze tisíce, protože je to práce, ke které v takovém případě nebudou potřebovat ani znalost místního jazyka. A není těžké si domyslet, co to udělá s již tak složitou dopravní situací ve městě.

New York přistupuje k regulaci i kvůli dopravním komplikacím

Můžeme se poučit i ze situace ve světě. Například v New Yorku se zhoršila dopravní situace prudkým nárůstem počtu vozidel alternativních taxislužeb, když jich přibylo několik desítek tisíc! V důsledku toho začalo město podnikat kroky k regulaci těchto služeb. Doufejme tedy, že novela neprojde v této podobě a stát nechá městům možnost taxislužbu regulovat městskou vyhláškou. Jinak by hrozilo, že při dopravním kolapsu se bude několik let čekat na novelu, zatímco městská vyhláška může situaci vyřešit mnohem rychleji. A když už jsme na webu o úsporné jízdě, tak ucpané město kromě spousty ztraceného času znamená u mnohem vyšší spotřebu aut, které se v daném městě pohybují.

VIDEO: Neuvěříte, kolik má tato Škoda Octavia G-TEC (CNG) najeto

Sice mám v rámci projektu #ExtremniTestCNG na Octavii G-TEC najeto už 135 tisíc kilometrů bez závad, ale to pořád není pro spoustu kupujících dostatečný důkaz o spolehlivosti koncernového motoru na CNG – 1,4 TGI, který má pod kapotou i Škoda Octavia. Objevil jsem ale Octavii, která najela mnohem více a to jako taxík, na kterém se vystřídaly desítky řidičů. Než si ale pustíte video, nebo se začtete do článku, zkuste si tipnout, kolik může mít najeto a pak ten tip napsat do komentáře k článku nebo k videu.

Závady, které tato Škoda Octavia G-TEC zatím měla

Nájezd kilometrů zatím neprozradím, ten je uvedený pouze ve videu, ale vyjmenuji závady, které tato Octavia G-TEC měla. Jelikož společnost TAXI Frida má tyto Octavie již tři, z nichž dvě už mají úctyhodný nájezd kilometrů, začnu závadami, které jsou se opakují po určitém nájezdu kilometrů, nebo se při podobném nájezdu kilometrů vyskytly u obou. Nejčastěji odchází spojky, což je logické. Auta jezdí v městském provozu a střídá se na nich spousta řidičů. Spojky tak odchází po cca 150-160 tis. kilometrech. V tomto by byl do města lepší hybrid, který spojku šetří, když se pohybuje na elektřinu. Ale ať už budete mít benzín nebo diesel, tak spojky budou odcházet stejně, takže nic co by přímo souviselo s CNG. Po 200-230 tis. km pak odchází ventilátory, které vhání vzduch do kabiny. Ty jsou ale pravděpodobně stejné u všech motorizací Octavie. Takže jinak jen běžná údržba, jak je předepsaná od Škoda Auto. U Octavie, o které je reportáž, pak po 430 tis. km byla nějaká závada na škrticí klapce. Stačilo ji ale vyčistit a funguje dál, takže nic velkého. Tady už jsem prozradil určitou indícii ohledně kiometrů. Byl váš tip vyšší? Pokud ano, podívejte se na video, tam se dočtete víc.

Škoda Octavia G-TEC firmy TAXI Frida, se kterou se můžete svézt v Hranicích

Při natáčení videa měla Octavia podvozek ještě původní

Jelikož má Škoda Octavia G-TEC více zatíženou zadní nápravu kvůli těžkým tlakovým láhvím, čekal jsem problémy právě se zadní nápravou. Já ji mám zatím v pořádku, přestože v Praze dostává zabrat a absolvovala i EcoRally na Finské šotolině, která je místy dost tvrdá a hrbolatá. Ale při nájezdu přes 400 km už bych čekal, že bude mít minimálně vyměněné tlumiče a některé komponenty. Ale když jsme natáčeli video (cca před měsícem), tak byla ještě původní. Před pár dny ale něco na ní prasklo a došlo nejen na její výměnu, ale i na všechny 4 tlumiče pérování. Ale i tak je to úctyhodný výkon a není to nic, čeho by se měl zájemce o auto na CNG obávat. Tak se podívejte na video, kolik má najeto. Pokud chcete, abych udělal test tohoto auta, tak dejte „like“ videu a přihlašte si odběr YouTube kanálu Usporne.info.

Škoda Octavia G-TEC combi – náklady na palivo za 105 tis. km jako taxi

Pod videem se objevil dotaz na náklady na palivo. Ty sice firma TAXI Frida nemá vyhodnocené, ale já v rámci projektu #ExtremniTestCNG ano a velmi přesně, protože mám zaznamenané každé tankování CNG i benzínu. Konkrétně vyhodnoceno za 108 138 km a to z toho důvodu, že do této doby auto fungovalo hlavně jako vozidlo taxislužby, tedy převážně v městském provozu. Poté následovala cesta na EcoRun 1000 jezer ve Finsku, která se spotřebou docela pohnula. Spotřeba CNG za celé období byla 4,25 kg/100 km a k tomu 0,15 l/100 km benzínu. Celkové náklady na CNG byly 107 790 kč a za benzín jsem utratil 5 281 Kč. Přepočteno na ujetý kilometr tedy byly celkové náklady 1,049 Kč/km.

Tankování CNG resp. bioplynu v cíli EcoRun 1000 jezer na stanici Biokaasu Mustankorkea

Víte o jiném autě na CNG v Česku, které má najeto více kilometrů než tato Škoda Octavia?

Tuto Octavii G-TEC otestuju, pokud budou splněny dvě podmínky, ktero jsou zmíněné na konci videa. Ale pokud víte o jiném autě na CNG, které má najeto víc kilometrů, určitě mi dejte vědět. Pokusím se o něm zjistit víc a také přinést reportáž. Ale jde i o zápis do České knihy rekordů. Je toto auto českým rekordmanem, nebo je i nějaké, které má najeto víc?

Extrémní test CNG: Trasa Kouřim – Jyväskylä jen na CNG?

Extrémní test CNG, který absolvuje Škoda Octavia G-tec, se posunul do další fáze. V první fázi najela 108 tis. km, většinou jako taxík v Praze, a měla spotřebu CNG 4,25 kg/100 km a k tomu 0,15 l/100 km benzínu. K této části se určitě ještě vrátím v podrobnější reportáži. Jako taxi bude auto jezdit dále, ale aby to byl opravdu nejextrémnější test auta na CNG, bude více střídat různé režimy. Teď jsem na cestě ze středu evropy za polární kruh, která (kromě testu sítě plnicích stanic v různých zemích) prověří i to, na jakou spotřebu se dá dostat při lehké noze na dlouhých trasách. Tyto řádky píšu z Jyväskylä, kde jsme v naší tradiční sestavě, Marek Tomíšek – David Kazda, absolvovali EcoRun 1000 jezer ve finském Jyväskylä, která ukázala srovnání s různými typy pohonu (benzín, nafta, CNG, hybrid a PHEV) a zároveň šotolinové tratě finské rally prověřily i podvozek, který má kvůli těžkým plynovým nádržím více zatíženou zadní nápravu.

Tankovaní CNG – stanice Bonett u Makra v Čestlicích

 

Ze středu evropy za polární kruh jen na CNG

Naše první úsporná expedice vedla Prahy za polární kruh a tuto trasu jsme zdolali jen na 2 nádrže nafty. Letos jsem vyjel ze středu Evropy (podle jedné z definic je to Kouřim – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku) a cíl byl dojet jen na CNG až za polární kruh. Možná si říkáte, že to je jednoduché, ale ve Finsku je nejsevernější CNG stanice ve městě Oulu, takže tam infrastruktura taky končí daleko před polárním kruhem. Ostatně v Polsku a Pobaltí taky není hustota plnicích stanic nijak oslnivá. Od polárního kruhu se pak pokusím dojet co nejdále na sever a vytvořit tak český rekord.

Projet přes sever Polska a Pobaltí jen na CNG je těžký úkol

Start byl v Kouřimi, kvůli její zeměpisné poloze, ale tankování proběhlo už předtím v Čestlicích, kde je u Makra CNG stanice Bonett. Z Kouřimi jsem pak pokračoval přes Hradec Králové a Náchod, kde jsem naposledy tankoval v ČR. Sice to nebylo nutné, ale byla to poslední příležitost zaplatit CNG kartou. Opět se jednalo o společnost Bonett, od které mám CNG kartu. Dále jsem podle webu cngeurope naplánoval trasu přes města Wroclaw, Warszawa, Olsztyn, Villnius, Vöru, Narva a nakonec přes Imatra do Jyväskylä, kde byl cíl první části. Největší obavy jsem měl z úseku Villnius – Vöru, protože měří cca 470 km a bylo mi jasné, že budu muset jet hodně úsporně, abych ho zvládl bez přepnutí na benzín. Není to ale nereálné, při jedné rekordní jízdě jsem s Octavií G-tec najel 531 km jen na CNG. Pro kontrolu, zda mi nedošel plyn pak slouží GPS sledování ONI systém, které kromě sledování polohy čte data z CAN sběrnice vozidla a zobrazuje informace o plynové nádrži.

ONI system – sledování paliva. Je tam dobře vidět, kdy jsem jel na benzín s prázdnou nádrží na CNG (od 9.8. večer po odpolední hodiny 10.8.)

Olsztyn nemá žádnou plnicí stanici na CNG a není ani v okolí

Plánovanou trasou jsem při zastávce za Wroclawí upravil, protože se mi nechtělo zajíždět do Varšavy. Bál jsem se, že se zaseknu v kolonách a navíc by to byla zajížďka. Našel jsem, že stanice je i ve městě Kalisz, odkud do Olštýna v pohodě dojedu, tak jsem si cestu zkrátil tudy a natankoval tam. Do Olštýna jsem dojel s dojezdem ještě 30 km, ale na místě plnicí stanice (podle webu CNGeurope.com) nic nebylo. Projel jsem tu ulici několikrát sem a tam, ptal se na všech čerpacích stanicích (většinou mi nabízeli LPG) a komunikoval s přáteli na telefonu a messengeru, kteří se mi snažili pomoci. Z domova od počítače se přece jen něco hledá. Zkusil jsem ještě jednu, kterou mi našel brácha, ale vrátný mi řekl, že tam není a na mapě byla poznámka, že je nefunkční. Nakonec jsem přece jen něco objevil. Sice ne na Towarowa 21, jak uváděl web cngeurope.com, ale Towarowa 20, ovšem byla to neveřejná stanice na LNG, kde plní autobusy. Ptal jsem se, ale CNG stanici nemají. Nezbylo mi tedy nic jiného, než pokračovat dále. Za Olštýnem mi CNG došlo a pokračoval jsem na benzín.

Ze Šialinai až do Jyväskylä jen na CNG

Vzhledem k tomuto incidentu jsem změnil trasu. Hledáním neexistující stanice jsem ztratil spoustu času a přes Rusko (po vlastní ose) bych to už nestíhal. Vyrazil jsem tedy přímo na sever do Talinnu na trajekt. V Litvě byla první stanice ve městě Šialinai, sice pro veřejnost otevřená jen hodinu denně, ale v pohodě jsem tam natankoval. Lotyšsko jsem musel přejet bez tankování, protože ve městě Riga je CNG stanice zrušená, ale nebyl problém dojet až do Pärnu. Tam už byla opět normální stanice, otevřená non-stop a tankovaly tam i místní autobusy. Z Pärnu jsem v pohodě dojel do Talinnu a po přeplavení do Helsinek pokračoval až do Lahti. Odtud už nebyl problém dojet do necelých 200 km vzdálené Jyväskylä, kde jsou dokonce 3 CNG stanice – z toho jedna pouze na bioplyn.

Tankování bioplynu před startem EcoRun 1000 jezer na plnicí stanici Mustankorkea Biokaasu v Jyväskylä

Po EcoRun 1000 jezer pokračuji k polárnímu kruhu

Když jsme odjeli EcoRun 1000 jezer, během které jsme tankovali na zmíněné bioplynové stanici, tak jsem po pár jízdách v okolí natankoval znovu bioplyn na stanici Mustankorkea Biokaasu a na bioplyn vyrážím na sever do Oulu a pak k polárnímu kruhu. Jak dalako tipujete, že se podaří od polárního kruhu najet jen na CNG? Můžete psát tipy do komentářů pod článek. Aktuality z cesty můžete sledovat na facebooku Efficient expeditions / Úsporné expedice .

Marek Tomíšek a Škoda Octavia G-tec na náměstí v Kouřimi u symbolu středu Evropy Foto: Miroslav Tomíšek 1st-foto.cz

Extrémní dlouhodobý test Octavie G-TEC, tedy na CNG

Pohon na CNG, tedy stlačený zemní plyn, se u nás těší velké oblibě, zvláště pak pod kapotou domácích octavií, kterou si ve verzi G-TEC často pořizují firmy i rodiny. Zároveň ale kritici tohoto pohonu poukazují na možné problémy se spolehlivostí a dokonce i bezpečností, protože nedávno bylo několik případů, kdy u cca 10 let starých volkswagenů na CNG explodovaly nádrže. S pohonem na CNG mám hodně zkušeností jak z novinářských testů, tak i z rekordních jízd (Octavia G-TEC 1 700 km bez tankování a Volkswagen Caddy TGI 784 km na nádrž CNG) a považuju ho za pohon nejen blízké budoucnosti, ale už současnosti. Nechci ale zavírat oči ani před kritikou a možnými problémy. Jezdit s Octavií G-TEC jako řidič taxi ve flotile Green Prague byla ideální příležitost najet hodně kilometrů v extrémních podmínkách městského provozu. Už mám najeto přes 86 tisíc km, ale to je teprve začátek. Pokud vás Octavia G-TEC zajímá, můžete se podívat na první reportáž, kde se dozvíte i jaké jiné problémy, kromě explozí nádrží, s sebou může pohon na CNG nést. A pokud budete sledovat Youtube kanál Magazín USPORNE.info, neuniknou vám další reportáže, které budou přibývat, pokud Octavia G-TEC extrémní test vydrží.

Shrnutí dosavadního průběhu extrémního testu Octavie G-TEC, tedy na CNG

Aktuálně má zelená Škoda Octavia G-TEC najeto přes 86 tisíc kilometrů, většinu po Praze a z toho velká část po „kočičích hlavách“, přes tramvajové koleje, zpomalovací prahy a s plně zatíženým autem, což prověří podvozek. Palivovým systémem zase prošlo více než 3 a půl tuny CNG při téměř 350 tankováních. Spotřeba paliva je ale vyhodnocena „jen“ za prvních cca 57 tisíc km, protože od té doby jsem netankoval plnou nádrž benzínu, aby zbytečně nestárl v nádrži, když téměř není potřeba. Údaje za servis pak jsou vztažené k cca 77 tisícům kilometrů, kdy proběhla zatím poslední výměna oleje.

Spotřeba, emise a náklady po 57 395 km
CNG benzín
Spotřeba 4,23 kg/100 km 0,09 l/100 km
Emise CO2 116 g/km 2 g/km
Náklady 0,978 Kč/km 0,0269 Kč/km

 

Plně naložená jezdí Škoda Octavia G-TEC během extrémního testu CNG docela často.

Náklady na servis po 77 031 km
celkově za km
Pravidelný servis 11 753,00 Kč 0,153 Kč/km
Dolévání oleje (celkem 2 l) 1 020,00 Kč 0,0132 Kč/km
CELKEM 12 773,00 Kč 0,166 Kč/km

 

Extrémní test vozu Škoda Octavia G-TEC, tedy na CNG