Archiv štítku: Opel Corsa

Opel Corsa-E

TEST: Opel Corsa-E, ideální auto na dojíždění do města

V redakci se nám stalo to, že jsme měli na test Opel Corsa. Na tom by nebylo nic divného. Kdyby ovšem jeden model nebyl benzínový a druhý na elektřinu. Jaký je tedy Opel Corsa-e, který je poháněný elektřinou? Je hodně rozdílný oproti „sestřičce“ na benzín?

Opel Corsa-E a benzínová Corsa, vzhledově rozdíl téměř nepoznáte

Když postavíte oba dva vozy Opel Corsa vedle sebe, tak nezasvěcený člověk by asi moc rozdílů mezi oběma vozy nenašel. Ale nějaké přece jen jsou. Některé rozdíly jsou i díky výbavě jednotlivých vozů. Já mám ve svém voze Opel Corsa-e například adaptabilní tempomat, proto mám v přední masce, ve spodní části čidlo. Jinak se design přední části obou vozů neliší. Pokud vás zajímá, jak viděl benzínovou Corsu kolega Kuba, stačí zde kliknout.

Benzínová (v popředí) a elektrická Corsa.

Design je tedy stejný. Světla zakusující se do boční části vozu s LED technologií okolo masky, kde dominantní je logo Opel uprostřed. Z boku vozu vynikne jeho dvojbarevné provedení, kombinace černé střechy a bílé barvy je pro mě docela líbivá. A zadní část? Ta mi na malý Opel Corsa přijde velmi dynamická. Díky prolisům a dobře umístěným zadním světlům. Pochválit musím i na rozměry vozu velký otvor pro nakládání zavazadel. Objem zavazadelníku u takto kompaktního vozu činí 267 litrů. Je tedy trošku menší než u Kubovy spalovací verze.

Opel Corsa-e,
záď vozu

Ale opět se mi líbí, že je i přes toto všechno krásně nenápadná, když se na ty detaily nezaměříte, hezky potichu kolem vás Opel Corsa-e projede a ani si nevšimnete.

Jaký je Opel Corsa-E uvnitř? Najdou se rozdíly oproti benzínové verzi?

Když si sednete do mnou testovaného vozu Opel Corsa-E, tak moc rozdílů oproti Kubově benzínové verzi neuvidíte. Stejný volant, stejný displej. Rozdíl najdete na středovém tunelu, volič směru jízdy a rekuperace je v mém voze jiný. Kuba má volič automatické převodovky elegantně zabudovaný v prostoru mezi řidičem a spolujezdcem. Já mám naproti tomu dobře padnoucí volič, kde volím směr jízdy a i stupně rekuperace. Samozřejmostí je i tlačítko parkovací brzdy. Jinak je interiér, kromě užitých materiálů stejný.

Hodně jsem zápasil s infotainmentem, musel jsem si na jeho logiku a umístění jednotlivých voleb zvykat. Ale to může být také tím, že vozy často měním.

Opel Corsa-e, interiér vozu

Co najdeme pod kapotou vozu Opel Corsa-e?

Tím, že elektrická Corsa-E vychází z klasické benzínové verze, tak pod přední kapotou nenajdete frunk. Frunk je výraz pro přední kufr, některé elektromobily ho mají. Je to ideální místo například na kabely. Takže pod kapotou najdete vše, co potřebujete k tomu, aby Corsa-e v pohodě jezdila. Měniče, spousty kabelů atd.

Opel Corsa-e, co se ukrývá pod kapotou.

Jak Corsa-E jezdí? Jakou má spotřebu?

Výkon 100 kW a 136 koní, to je zajímavé číslo, že? Ale nezapomínejme, že se stále bavíme o elektrickém voze. Díky tomu je pohotovostní hmotnost 1 530 kilogramů. O nějakých 440 více, než má Kubova Corsa. Ale i přes tento váhový handicap nejste brzdou provozu. Dokonce se občas podaří například při rozjezdu z křižovatky „zahrabat“. Díky bateriím je Corsa-E stabilnější, než benzínová verze.  Tedy mě to alespoň tak přišlo. Lépe drží v zatáčkách, kde si myslím je její místo. Neboť při jízdě na dálnici velmi rychle klesá její dojezd. Ten je podle metodiky WLTP 353 km.

Já jsem v době testu jezdil za 19 KWh/100 Km. Takže můj dojezd byl menší. A proč? Protože jsem jezdil hodně právě i po dálnicích. Kde dojezd klesal a spotřeba stoupala. Cestu z Prahy do Vysokého Mýta a zpět jsem zajel za téměř 22 kWh/100 km. Kdy první cestu jsme spěchali a jednou dobíjeli před Pardubicemi a druhou pomaleji a úsporněji jsem zvládli bez nabíjení. Ale pořád se bavíme o vozidle s menší baterií, takže to prosím neberte jako výtku, nýbrž jako fakt. Chcete-li cestovat po dálnicích primárně, poohlédněte se jinde. Ještě je ale potřeba doplnit jedno číslo, jeden údaj. Okruh, na kterém si měřím spotřebu jsem zajel s hodnotou 15,1 kWh/100 km.

Nabíjení a baterie, co máte očekávat?

Opel Corsa-e stojí na platformě vozů koncernu Stellantis. Podobnou platformu sdílí například Peugeot e-208 a nebo DS3 Crossback E-Tense. Čili můžete očekávat baterii o kapacitě 50 kWh, kdy využitelná kapacita je 45 kWh. Velkou výhodou je možnost nabíjet až 100 kW. To velmi zkrátí dobu pobytu u nabíjení stanice. Nabíjecí konektor je umístěn na místě, kde je u klasické verze tankovací otvor. Takže ho najdete na řidičově straně vzadu.

Opel Corsa-e, nabíjení

Kde vidím využití vozu Corsa-e?

Začnu obšírněji a otázkou na vás, naši čtenáři. Myslíte si, že využití a užívání benzínového vozu Corsa a elektrického bude stejné? Já si to nemyslím. Kde vidím úžasné užití právě elektrického vozu Opel Corsa-E? Podle mě bude jeho revírem město a okolí. Proč? Malý kompaktní vůz, který všude zaparkujete. To je určitě plus. Díky elektrickému pohonu a jeho vlastnostem nebudete brzdou provozu například na křižovatkách. A jízdy mimo město na okreskách si díky stavbě vozu budete i užívat. Jen jak jsem psal, dálnice pro Corsu-e není. A to není výtka, to je fakt. Takže, pokud bydlíte někde poblíž města a hledáte automobil na dojíždění je právě Corsa-e pro vás jak dělaná.

Wallbox doma je výhodou, nikoli nutností

Samozřejmě velkou výhodou budete mít, pokud můžete doma nabíjet. Z wallboxu se totiž nabije za 5 hodin a 15 minut. Což je krásná hodnota. Samozřejmě lze Corsu nabíjet i z klasické zásuvky. Zde ale musíte počítat při nabíjení s časem 31 hodin a 10 minut. Pravděpodobně ale nepřijedete každý den s úplně vybitým autem a nebudete potřebovat nabíjet vždy na 100%.

Celkově teď elektrické vozy je dobré doporučit těm lidem, kteří mohou například v zaměstnání, nebo ještě lépe doma, nabíjet. Jsou i výjimky, kdy lidé bez domácího, či pracovního nabíjení umí s elektromobilem fungovat. Oproti tomu klasickou benzínovou Corsu mohu doporučit všem, kdo hledají malé, mrštné auto, které zaparkují právě i na malém městském prostoru a nemají tak jednoduchý přístup k nabíjení. Nebo mladým rodinám, pohodlně se vejdou jak dopředu, tak právě malé děti i dozadu.

Opel Corsa-e

Mě osobně Corsa-e překvapila tím, co zvládla odjezdit. Jak výlet po dálnici, tak se v pohodě popasovala s městem a příměstským provozem. Mít baráček někde za Prahou a dojíždět si do Prahy například do zaměstnání, je právě Opel Corsa-e jedním z kandidátů do mé virtuální garáže.

Velké srovnání malých aut – C3, Clio, Corsa, Fabia, i20, KA+, Rio a Sandero

Spolu s kolegy z UAMK a AutoPeriskop jsme uspořádali velký srovnávací test malých aut. Nepodařilo se sehnat všechny malé vozy, které na trhu jsou, ale 8 typů není málo a v porovnání nechyběla ani domácí Škoda Fabia. Kromě ní jsme otestovali vozy Citroen C3, Dacia Sandero Stepway, Ford KA+, Hyundai i20, Kia Rio, Opel Corsa a Renault Clio. Auta bojovala ve čtyřech disciplínách – využitelnosti zavazadlového prostoru, prostornosti interiéru, obratnosti a brzdné dráze z tachometrových 50 km/h. Výsledky tohoto srovnávacího testu můžete shlédnout ve vloženém videu. Já jsem přidal, jak je mým zvykem, srovnání ve spotřebách. Nejde o klasický srovnávací test, protože vozy do testu dorazily s různými motorizacemi, například Fabia měla jako jediná dokonce pod kapotou diesel. Můžeme to ale brát i jako srovnání různých technologií. Na druhou stranu, všechny motory se vešly do rozmezí 10 kW, takže jde o podobně výkonné vozy.

Jak probíhal test spotřeb malých aut

Srovnávací test probíhal na polygonu ÚAMK v Pardubicích. Vyjet s každám z osmi aut mimo areál by bylo časově reálné, proto jsem si sestavil okruh přímo na polygonu. Ten simuloval hlavně proplétání se městskými uličkami, u aut s manuální převodovkou jsem čtyřku řadil jen v jedné části okruhu. Ale vzhledem k tomu, že malá auta plní hlavně funkci městského vozu je to ideální disciplína. Spotřebu jsem samozřejmě vyhodnocoval jen z palubního počítače a výsledky byly opravdu překvapivé. Když pominu dieselovou Fabii, což stejně není motorizace do města, tak i mezi ostatními auty byl opravdu velký rozptyl. Posuďte sami podle tabulky.

Typ auta, motorizace palivo objem motoru (l) počet válců typ motoru převodovka spotřeba (l/100 km)
Škoda Fabia 1,4 TDI 66 kW diesel 1,4 3 přeplňovaný AUT-6 6,1
Ford KA+ 1,2 Ti-VCT 63 kW benzín 1,2 4 atmosférický MAN-5 7,6
Opel Corsa 1,4 ECOTEC 66 kW benzín 1,4 4 atmosférický AUT-5 7,9
Renault Clio Energy Tce 90 66 kW benzín 0,9 3 přeplňovaný MAN-5 8,0
Citroen C3 1,2 PureTech 60 kW benzín 1,2 3 atmosférický MAN-5 8,2
Dacia Sandero Stepway 0,9 Tce 66 kW benzín 0,9 3 přeplňovaný MAN-5 9,0
Hyundai i20 1,0 T-GDI 74 kW benzín 1,0 3 přeplňovaný MAN-5 9,1
Kia Rio 1,4 CVVT 73 kW benzín 1,4 4 atmosférický MAN-6 9,4

Jak úsporně jezdí malé hatchbacky s různou technikou pod kapotou

Klub motoristických novinářů, jehož jsem členem, občas pořádá akce umožňující srovnání aut různých značek v určité kategorii. Tentokrát zvolili téma novinky ve třídě B a jako účastník akce jsem mohl porovnat vozy, které se podařilo na tuto akci zapůjčit. Jelikož právě u malých vozů se poměrně často řeší spotřeba auta, je toto srovnání pro mě, a věřím, že i pro Vás, opravdu zajímavé. Navíc jednotlivé značky přistupují ke konstrukci motoru různě, a tak je možné porovnat různá konstrukční řešení a jejich vliv na spotřebu.

Testovací trasa vede po okreskách, dálnici i přes město

V každém autě je umístěn itinerář s doporučeným okruhem, který známe už z minulého testování zde v Horních Počernicích. Tentokrát ale vede opačným směrem, tedy na Zeleneč a Zápy, za kterými najíždíme na rychlostní silnici R10, po níž jedeme směrem na Prahu, a na sjezdu 3 sjíždíme zpět na Horní Počernice. Celý okruh měří necelých 18 km a obsahuje okresky s průjezdy obcemi, dálnici i kousek města. Nevýhoda tak krátkého okruhu je, že každá i malá změna dopravní situace se na výsledku projeví. Ani počasí přesnosti příliš nepřeje, protože fouká silný jihozápadní vítr. Právě na dálnici, kdy se to projeví nejvíce, fouká silný protivítr, který je nárazový, tedy chvílemi opravdu silný a jindy zase slábne. Ostatně i naměřená „skutečná“ spotřeba je jen podle palubního počítače, takže výsledky jsou jen orientační. Až v případném našem testu se opravdu ukáže skutečná spotřeba a dílčí spotřeby v jednotlivých režimech.

Mazda 2 1,5 Skyactive G75

Mazda 2 1,5 Skyactive-G75 55 kW

Když mluvíme o různém přístupu ke konstrukci motoru, je to právě Mazda, která má odlišný přístup od většiny ostatních výrobců. Proto jako první sahám právě po klíčcích od modré Mazdy 2 1,5 Skyactive-G75. Zatímco všichni snižují zdvihové objemy základních motorů často i pod jeden litr a dávají turba, Mazda 2 má jako základní motor atmosférickou patnáctistovku se čtyřmi válci. Verze G75 (číslovka označuje výkon v koních) je nejslabší verze. Z motoru mám od začátku dobrý pocit a zjišťuji, že 55 kW pro klidnou jízdu v pohodě stačí. Překvapením pro mě je, že motor běží klidně i v otáčkách typických spíše pro přeplňované motory, a to, že řadím správně, mi potvrzuje i ukazatel řazení. Nezkouším dynamiku motoru, abych nezkreslil spotřebu, ale klidnou a plynulou jízdu výkon a kroutící moment v nízkých otáčkách bohatě stačí. Tato nejslabší verze má sice pouze pětistupňovou převodovku, ale přesto ani na dálnici nejdou otáčky přes 3 000/min. Abych podvědomě neovlivňoval spotřebu stylem jízdy, zobrazuji si hodnotu spotřeby na palubním počítači a tam na mě čeká překvapení. I přes silný protivítr na dálnici je to krásných 5,5 l/100 km.

Ford Fiesta 1,0 EcoBoost

Ford Fiesta 1,0 EcoBoost 74 kW

Z typického představitele atmosférických motorů běžného objemu přesedám do protipólu, protože Ford patří naopak mezi průkopníky downsizingu. Litrový přeplňovaný tříválec o sobě dává vědět svým typicky tříválcovým zvukem, ale při klidné jízdě nijak výrazně. Přeplňovaných 100 koní ale i v nižších otáčkách reaguje na sešlápnutí plynu mnohem rychleji. Převodovka je také pětikvalt a i přesto, že přeplňovaný motor zvládá nízké otáčky lépe, jsou otáčky při dálniční rychlosti naopak trochu vyšší než u Mazdy. Na konci okruhu opět zobrazuji spotřebu a čeká mě ještě větší překvapení než u Mazdy. Na palubním počítači svítí 5,6 l/100 km a po zastevení, než stihnu udělat druhou fotku, ještě o desetinku stoupá. Popravdě, od tohoto motoru jsem čekal nižší spotřebu.

Hyundai i20 1,4 MPI

Hyundai i20 1,4 MPI 74 kW

Na řadu přichází opět atmosférický motor, který má ale tentokrát šestistupňovou převodovku. Zážehová čtrnáctistovka pod kapotou bílé Hyundai i20 má ovšem vyšší výkon než Mazda, a sice 100 koní, tedy stejně jako maloobjemový Ford. Čtyřválec pod kapotou Hyundai ale chce i při běžné jízdě vyšší otáčky než předchozí dva konkurenti a i odstupňování převodovky tomu odpovídá. I na nejvyšší, tedy šestý převodový stupeň tak má na dálnici 3 500 otáček za minutu, což je poměrně dost. Spotřeba ale není o tolik vyšší, i když zatím nejvyšší. Palubní počítač ukazuje v cíli 5,8 l/100 km.

Peugeot 208 1,2 PureTech

Peugeot 208 1,2 PureTech 110 S&S

Červený Francouz se lvem na kapotě má automatickou převodovku, což jsme tu také ještě neměli. I výkon přeplňované dvanáctistovky, který je 81 kW, je zatím s testovaných aut nejvyšší. Podle zvuku tříválce pod kapotou se nemohu zbavit pocitu, že to je diesel. Hlučný není, ale má takový tvrdší zvuk. Vychutnávám si, že nemusím řadit, ale sleduji, že šestistupňová převodovka motor drží spíše v nižších otáčkách, typických právě pro přeplňované motory. Ostatně při dálničních 130 km/h je 2 750 ot./min. zatím nejméně.V cíli na palubním počítači svítí 6,3 l/100 km, což je sice zatím nejvíce, ale u dosud nejvýkonnějšího motoru navíc ve spojení s automatickou převodovkou.

Opel Corsa 1,0 Turbo

Opel Corsa 1,0 TURBO S/S 66 kW

Světle zeleným Opelem Corsa pokračuji v downsizingu. Objemem se vracím k litru, který měl pod kapotou Ford. Corsa je také tříválec, ale přestože má nižší výkon, tedy 66 kW (90 k), má šestistupňovou převodovku. Takže zase jiná kombinace. A evidentně správná, protože i když jinak jede v podobných otáčkách jako tříválec o stejném objemu od Fordu, díky šestikvaltu má na dálnici dokonce nižší otáčky než mnohem výkonnější Peugeot. Ručička otáčkoměru ukazuje lehce pod 2 700/min. To by se mělo pozitivně projevit i na spotřebě. A skutečně v cíli se jinak nevýrazná Corsa chlubí spotřebou 5,4 l/100 km, takže přebírá pomyslnou štafetu nejúspornějšího auta po Mazdě, i když jen o desetinu.

Volkswagen Polo GTI 1,8 TSI

Volkswagen Polo GTI 1,8 TSI 141 kW

A máme tu největšího závodníka srovnávacích jízd. VW Polo GTI skutečně není auto, které by si lidé kupovali kvůli nízké spotřebě. Trasu projíždím stejným stylem jako u předchozích aut a sedmistupňová převodovka řadí úsporně, takže je to vlastně takové hodné auto. Ale stále myslím na to, že přeplňovaná čtyřválcová osmnáctistovka má pod kapotou 192 momentálně dřímajících koní. Na dálnici při nejvyšším sedmém převodovém stupni je otáčkoměr zatím nejníže, 2 500 otáček za minutu, ale já už mám v hlavě plán. Přijíždím do cíle, zaznamenávám spotřebu 7,2 l/100 km, řadicí páku DSG dávám do polohy manuálního řazení a na přístrojové desce mačkám tlačítko SPORT. Při následné krátké projížďce budím dosud dřímající stádo téměř 200 koní a užívám si řazení pádly pod volantem doprovázené zvukovou kulisou jako ze závodního auta. Ano, kvůli spotřebě si to auto nekoupíte, ale nezruinuje Vás například při jízdách do práce. O víkendu jej pak můžete vzít na okruh, kde spotřebu řešit nebudete.

Škoda Fabia Combi- 1,4 TDI

Škoda Fabia Combi 1,4 TDI 77 kW MonteCarlo

O vznětovém tříválci ve Fabii nemá smysl na tomto místě psát, protože Škoda Fabia 1,4 TDI prošla naším testem. Teď s ní jedu, jen abych porovnal spotřebu na stejné trase s ostatními vozy, protože tato Fabia Combi je tu jediným dieselem. I když má jen pětikvalt, otáčky na dálnici klesají nejníže, tedy lehce nad 2 250/min. Po sjezdu z dálnice je ale přede mnou kolona, která se tu mezitím vytvořila, a tak zobrazuji palubní počítač. Následuje šok, protože na něm je hodnota 5,9 l/100 km, která ještě průjezdem asi 800 m dlouhou kolonou o desetinu stoupá. V koloně si všímám, že se při stání motor nevypíná a volnoběžné otáčky jsou vyšší, což ukazuje, že pravděpodobně došlo k regeneraci filtru pevných částic, což by vysvětlovalo zvýšenou spotřebu. Ta zůstala na 6,0 l/100 km.

Seat Ibiza FR 1,2 TSI

Seat Ibiza FR 1,2 TSI 66 kW

Další koncernový vůz má pod kapotou mně již také známý motor 1,2 TSI 66 kW, který jsem testoval ve Fabii. Tento čtyřválec je spojený s pouze pětistupňovou převodovkou, která je ovšem na pětikvalt dobře odstupňovaná. I když na dálnici má 3 100 otáček za minutu, tedy snesla by i delší šestku. U tohoto vozu mělo jít také hlavně o naměření hodnot na tomto okruhu, ale nemohu nezmínit skvělé sedačky verze FR s výborným bočním vedením. Naopak to naměření hodnot se moc nepovedlo právě kvůli koloně, která postihla již předchozí Fabii. Výsledných 6,1 l/100 km je tedy nutné brát s rezervou.

Hodnoty spotřeby z palubního počítače na testovacím okruhu
Značka a typ auta výkon (kW) palivo objem motoru (cm3) spotřeba (l/100 km) normovaná spotřeba
Opel Corsa 1,0 TURBO S/S 66 benzín 988 5,4 4,3
Mazda 2 1,5 Skyactive-G75 55 benzín 1496 5,5 4,7
Ford Fiesta 1,0 EcoBoost 74 benzín 999 5,6 4,5
Hyundai i20 1,4 MPI 74 benzín 1368 5,8 5,3
Škoda Fabia Combi 1,4 TDI MonteCarlo* 77 nafta 1422 6,0 3,7
Seat Ibiza FR 1,2 TSI* 66 benzín 1197 6,1 4,9
Peugeot 208 1,2 PureTech 110 S&S 81 benzín 1199 6,3 4,5
Volkswagen Polo GTI 1,8 TSI DSG 141 benzín 1798 7,2 5,6
*) u těchto vozů byla spotřeba ovlivněna kolonou, spotřeba by vyšla odhadem o 0,2-0,3 l nižší

Všichni kromě GTI do jednoho litru

Kromě VW Pola GTI, které má téměř dvojnásobný objem motoru oproti těm nejmenším a více než dvojnásobný výkon ve srovnání s nejslabším, se všichni překvapivě vešli do jednoho litru rozdílu. Na první pohled to není velký rozdíl, ale při nájezdu 30 tis. km ročně znamená rozdíl 0,9 l/100 km o 8 100 Kč vyšší náklady každý rok a po ujetí 100 tisíc km Vás palivo navíc vyjde na 27 tisíc korun. A to jsou současné ceny paliv nejnižší za posledních 5 let. Zajímavé je sledovat i poměr normované a „skutečné“ spotřeby. Nejmenší navýšení vychází u atmosférických motorů Hyundai a Mazda, zatímco nejvyšší je u dieselu ve Fabii, který by asi ani volný průjezd bez kolony nezachránil. U nejmenších rozdílů je také zajímavé, že ze zmíněné dvojice byla výrazně lepší Hyundai i20, která má šestikvalt, zatímco Mazda 2 má v nejslabší verzi pouze pětikvalt. U přeplňovaných litrů Ford a Opel ale vyšel rozdíl téměř shodný, přestože jde také o pětikvalt vs. šestikvalt. Který z těchto vozů se Vám nejvíce líbí? Je pro Vás skutečná spotřeba důležitá? Napište nám do komentářů.