Test Peugeot 308 SW Hybrid 145: Styl a praktičnost v jednom

Chcete praktické auto, ale ne SUV, a odmítáte šeď průměru? V tom případě kombík Peugeot 308 SW může být ideální kandidát. Funguje s hybridním pohonem?

Lví proměna

Vzhled je asi to nejsubjektivnější, o čem je možné při recenzi psát. Stejně si ale dovolím napsat, že vzhled nového Peugeotu 308 SW po nedávném faceliftu je naprostá pecka, obzvláště ve výrazné červené Elixír barvě. Největší změnou prošla především přední část, kde se dva velké světelné drápy vyměnily po vzoru větších sourozenců za šest menších. Ty jsou navíc propojené svítícími segmenty v masce, kde je dokonce osvětlené logo Peugeot. Celé to působí lehce agresivně, ale zároveň elegantně, asi jako MMA zápasník v obleku.

To jsou ale „obrysovky“, hlavní LED světla (v GT verzi matrixová) jsou o kousek níže. Bez ohledu na barvu exteriéru je jejich okolí černé a pokud nejsou rozsvícené, lze je jednoduše přehlédnout. Světla s maskou chladiče vizuálně směřují ke středu a vyvolává to tak dojem přikrčeného atleta, nebo chcete-li lva, připraveného vyrazit. A nebo zbytečně kecám a uděláte si názor sami.

Pochválit ale musím odstranění chromových pseudokoncovek výfuku, které měly předchozí verze. Jejich pozůstatky tak sice jsou, ale jelikož mají stejnou černou barvu jako celý zadní nárazník, naštěstí to není vidět. Co ale rozhodně vidět je? Zadní světla složená z průhledných LED bloků, opět symbolizujicí lví drápance. Vypadá to vážně parádně, tohle se povedlo. Platí to samé i o ducktail spoileru pod zadním oknem a všeobecně hodně macaté vzezření zadní části? Dejte nám vědět sem nebo na náš Instagram.

Stále svůj

Jestli jste čekali, že Peugeot změní svůj přístup k interiérům, tak jste na omylu. Na první pohled i posez to může odradit, ale věřte mi, je to jen o překonání prvotního překvapení. Volant máte v klíně a na budíky se díváte přes něj. Je teda pravda, že se svými skoro dvěma metry nemůžu úplně bez problémů otáčet volantem, neboť cestou zavadím věncem o stehna, ale pro někoho menšího by to nemusel být problém. Stejně tak pohled na budíky není téměř omezený, jen úplně spodní část displeje byla trochu zakrytá horní stranou volantu, ale tam stejně nic podstatného není.

Když už jsem se ale rozpovídal, jak se dovnitř vejdu, je to téměř v pohodě. Jediné omezení je zmíněný volant a menší místo na hlavu, ale bez paketu s otevírací panoramatickou střechou s manuální roletkou (spojený s audiosystém Focal) by to nebyl problém a ještě byste ušetřili 60 tisíc. Nástup je usnadněn dojížděním sedačky dozadu, ale jak jsem ji měl úplně dole a vzadu, tak to je jak za kulomet maminko. Sedačky jako takové jsou ale naprosto parádní. Sice jim chybí ventilace, ale ideální šířka, paměťová funkce a (jemná) pneumatická masáž s programem kočičí tlapky to bohatě vynahrazují. Navíc ani ve větších teplech se mi v ní nepotila záda. Jednu výtku bych k nim ale měl, vnější strana bočnice se otírá o středovou konzoli a někdy si tak vrzne. Stačí tam nalepit filcovou podložku a je po problému, ale mohli by na to myslet už ve fabrice.

Celkový layout interiéru prozrazuje, z jaké doby Peugeotů pochází. Není nejstarší jako v nejmenších 208 a 2008, ale neodpovídá ani až skoro prémiovým sourozencům 3008 a 5008. Znamená to tedy 3D zobrazení budíků (lze vypnout), kdy většina informací je na zadním displeji a třeba vizualizace výkonu, navigační pokyny nebo aktuální rychlost se promítá na sklíčko před ním. Skoro by se dalo říct „To muselo dát práce, přitom taková blbost co?“, ale vypadá to zajímavě. 308 společně se všemi Peugeoty nemá head-up displej, Francouzi totiž tvrdí, že kvůli poloze budíků nad volantem není potřeba. Spíš chtěli ušetřit a vymysleli si odůvodnění, BMW iX3 má rychloměr ještě výš a HUD má.

Technologicky jsme tady na velmi podobné úrovni jako jiné Stellantis modely, tedy na obou displejích si předdefinujete oblíbené rozložení widgetů a pak mezi nimi můžete přepínat. Přijde mi to jako fajn řešení, možnosti přizpůsobení tu je opravdu hodně. Bohužel to vše růžové není, středová obrazovka je totiž poměrně pomalá, její animace jsou často zasekané jak Crysis na většině počítačů (zvedněte ruku, kdo si pamatuje hlášku „but can it run Crysis“). Samotné prostředí je jinak velmi líbivé, s grafikou si dali opravdu práci, bohužel se tady hodně upřednostnil design před jednoduchou funkčností.

Ano sice tu máme i-Toggles, programovatelný displej, kam si můžete dát snad jakoukoli funkci auta, a krásné piano tlačítka pod ním, ale nastavování teploty a intenzity foukání klimy se musí dělat přes displej. Ano pokud nevylezete z Peugeot infotainmentu, relativně to není problém, ale při bezdrátovém zrcadlení telefonu se k tomu už jednoduše nedostanete. Pro změnu teploty je nutné vyskočit buď piano klávesou do klima menu, nebo jít home tlačítkem na i-Toggles do domovské obrazovky, kam si můžete dát klima widget.

Ale zmínil jsem design a ten mi přijde opravdu parádní i v interiéru. Ano opět tu bude záležet na osobních preferencích, ale nemůžete říct, že by byl bez nápadu či nezajímavý. Řidič je „uzavřen do kokpitu“ zvyšující se středovou konzolí, ale naštěstí nijak prostorově neomezuje. Jestli preferujete vzdušnost, raději se podívejte jinam.

Materiálově je vnitřek na úrovni, měkčené plasty nebo koženka je všude, čeho se budete často dotýkat. Displej je v pruhu černého piána, což působí hezky uceleně, ale ke na něm vidět hodně prach (na volantu asi nejvíce). Celé je to osvětlené proužky ambientního osvětlení a zářivě zelenou nití. K červené barvě karoserie úplně nesedí, ale Peugeot se toho stále drží. Přišla s jediným modelem divize PSE a potažmo závodním speciálem ve vytrvalostních závodech a víc nic, běžný zákazník si to tak asi se sportovním duchem příliš nespojí. Ne že by byla 308 sportovní, ale o tom později.

Z praktického hlediska je na tom interiér obstojně, dva držáky na nápoje ve středové konzoli bez problémů pojmou velkou Zdravou lahev, navíc se dají schovat roletkou. O kousek vepředu máme USB-C a 12 V zásuvku, bezdrátovou nabíječku a odkládací přihrádku. Více věcí je možné schovat pod loketní opěrku, kde je druhé USV-C, ale zas tak obří to tam není. Zamrzí absence dedikované přihrádky na brýle i dveřní kapsa z tvrdého plastu, i když pojme Zdravou litrovku.

S prostorem na zadních sedačkách to je už trochu horší. Za řidičskou pozicí dvoumetrového chlapa je místa opravdu jen pro děti, pro větší pasažéry by se musel šéf vozidla uskromnit. Pro větší to nebude ani kvůli místu pro hlavu, pro někoho většího než 180 cm by to nebylo příliš pohodlné. Interiér je sice kompletně tmavý, díky prosklené střeše tam ale i tam je příjemně vzdušno. A vzduch tam bude i čerstvý, neboť tu máme výdech klimatizace, i když si ji nebudete moct vzadu sami nastavit. O nabíjení je ale postaráno skrze další dva USB-C konektory, stejně jako potěší loketní opěrka s držáky na nápoje i prostor ve dveřích.

No a jelikož tu máme kombík, jinak si ani 308 u nás koupit nemůžete, tak nás zajímá co? Samozřejmě kufr. Tady jej můžeme otevřít i přes celkem spolehlivě fungující kopnutí pod nárazník a pak se odhalí až 598 litrů prostoru, což je velmi slušné. Pod podlahou, která ve zvednuté poloze může držet díky šikovnému háčku, se schovává další prostor, ale kvůli subwooferu jej tam přehršel úplně není. Potěší 12 V zásuvka, háček i popruh se síťkou na stranách, ale především vhod přijdou páčky na uvolnění zadních sedaček. Ty se navíc sklápí v poměru 40/20/40, tedy to nejlepší co může být, a poté dostanete královských 1 470 litrů.

Žádné překvapení pod kapotou

Verze Hybrid 145 používá dobře známou techniku, používanou napříč koncernem Stellantis, tedy mild hybridní tříválec s turbem o objemu 1,2 litru. Jak název napovídá, jeho kombinovaný výkon je 145 koní, což odpovídá 107 kW, ale celkový točivý moment si nechávají pro sebe. Samotný elektromotor poskytne solidních 55 N.m, benzíňák 230 N.m. Kombinace nebude obyčejný součet, ale pravděpodobně něco málo nad 250. Jak

Jak to ale reálně funguje? Městský provoz je pro hybridní ústrojí přirozeným domovem. Dřepíte v koloně, poskakujete od semaforu k semaforu a baterie se snaží odvádět maximum práce. Peugeot 308 vás velmi často veze čistě na elektřinu – systém baterii radostně vybíjí i nabíjí, takže její kapacitu využívá opravdu naplno.

Má to však své „ale“. Pokud se chcete z křižovatky rozjet čistě na elektřinu, musíte na plynový pedál našlapovat tak jemně, jako by pod ním leželo čerstvé slepičí vejce. Jakmile se dotknete plynu o milimetr rázněji, benzínový tříválec se okamžitě probudí k životu a dokáže s kombíkem o hmotnosti okolo tuny a půl hezky zacvičit

A pak je tu podvozek. Testovaná verze obouvala osmnáctipalcová kola. Vypadají sice na autě skvěle (sousedé budou zaručeně tleskat), ale na rozbitých městských kanálech a špatně zarovnaném asfaltu vám dají přesně vědět, kde cestáři loni udělali chybu (nebo neudělali nic). Oproti sourozeneckému Opelu Astra na menších kolech je Peugeot o něco tvrdší a ostré nerovnosti do interiéru poctivě hlásí.

Při zpomalování a podřazování šestistupňové dvouspojky se zpod kapoty občas ozve zvláštní, jakoby „plastový“ chrastivý zvuk. Poprvé mě to tak vylekalo, že jsem okamžitě zastavil v domnění, že jsem předním nárazníkem sroloval plastový retardér nebo něčí zapomenutou nákupní tašku. Ukázalo se ale, že nárazník je nedotčený a auto si jen pravděpodobně po svém akusticky „přebírá“ převody.

A co klimatizace? Zde narážíme na největší slabinu hybridu. Když venku praží slunce a teploměr ukazuje 24 °C, zhasnutí spalovacího motoru na křižovatce znamená i pauzu pro pořádný chladicí výkon. Kabina se začne poměrně rychle ohřívat a vy jen nervózně čekáte, až se motor znovu nahodí, aby vám do obličeje pustil trochu čerstvého vzduchu.

Jakmile opustíte brány města a nájezdovým pruhem se připojíte na dálnici, Peugeot 308 předvede svou přívětivější tvář. Při dálničních 130 km/h točí motor 2 900 otáček a pokud po něm nechcete výkon, sedí tiše koutě. Tomu sekunduje velmi dobré odhlučnění ostatních ruchů, na dálnici se zkrátka cítí jako doma. Zrychlení z 90 na 130 km/h kombík zvládá s překvapivou chutí – na rozdíl od větších a těžších sourozenců (jako jsou C5 Aircross nebo Peugeot 5008), kde stejná dvanáctistovka občas působí jako maratonec v těžkých pohorkách.

Automatický asistent udržování v pruhu i adaptivní tempomat fungují spolehlivě. Auto nemá kapacitní volant, takže pokud držíte volant jen velmi lehce za spodní okraj, systém vám začne po chvíli nadávat, abyste dali rukám pořádnou pracovní náplň. Jinak ale vede auto v pruhu jistě a bez zbytečného kličkování.

Co se stane, když okresky začnou klikatět a vy dostanete chuť na trošku sportovnější jízdu? Nízká stavba karoserie má obrovskou výhodu oproti dnešním populárním SUV. Inženýři nemuseli podvozek nesmyslně utahovat do kamenné tvrdosti, aby se auto v zatáčce nepřevrátilo. Výsledkem jsou minimální náklony a jistota v stopě. I když v zatáčce trefíte asfaltovou vlnu, Peugeot se nerozhodí a drží směr.

Ve sportovním režimu si můžete zapnout reprodukovaný zvuk motoru z reproduktorů. Tříválec sám o sobě zní při vytáčení celkem jadrně, ale elektronický syntetizátor mu dodá trochu té basové hloubky. Syntetický zvuk nepřidá autu ani jednoho koně navíc, ale psychologicky máte pocit, že pod kapotou tluče minimálně šestiválec. Je to jako dát si nealkoholické pivo s příchutí ginu – reálný výkon se nezmění, ale zážitek je najednou tak nějak šťavnatější.

Hybrid = úspora?

Samozřejmě i hybridní Peugeot 308 jsem vzal na svůj okruh spotřeby, kde si vzal bez dálnice 4,3 l/100 km, což je velmi pěkné. I s dálnicí se číslo zaukrouhlilo na stále pěkných 5 litrů, ale je z toho poznat, kde je hybridní pohon ve svém živlu, tedy v nižších rychlostech. Během testu bylo 19 až 24 stupňů, ale pokud by bylo větší parno, tak kvůli hendikepované klimatizací by byla spotřeba rozhodně vyšší.

Za krásu se platí

Peugeot 308 SW to nemá úplně jednoduché. V Čechách přišel o karoserii hatchback, ale to asi nikomu nevadí, jelikož kombíky stejně prodejně vysoce převažovaly nad krátkou variantou, ale především má silnou konkurenci takřka u sebe doma. Opel Astra totiž také prošla faceliftem a nabízí totožnou techniku, jen v jiném balení a za velmi podobnou cenu.

Peugeot 308 SW začíná na ceně 710 tisíc korun, ať se rozhodnete pro hybrid či naftu. Už v základní výbavě máte relativně vše potřebné mimo vyhřívané sedačky, které jsou za příplatek až v prostřední výbavě, která umožní i výběr elektrické či plug-in hybridní verze. Nejvyšší výbava GT kromě další výbavy především dotváří sexy elegantní design tohoto Francouze, i když cena od 840 tisíc korun už není pro každého. Testovaný kousek byl navíc nacpaný výbavou k prasknutí, což vyšponovalo cenu až za hranici jednoho milionu. Kolik obětujete na oltář stylu?