Archiv pro měsíc: Červen 2015

Škoda Fabia 1,4 TDI 66 kW DSG – skutečná spotřeba

1 komentář

Když jsem před pár měsíci psal o nové Fabii 1,4 TDI, tak jsem uznal, že vznětový tříválec se docela povedl, ale přesto jsem to auto nehodnotil příliš kladně. Důvodem byla pouze pětistupňová převodovka s velkými přeskoky a přesto s poměrně krátkou pětkou při dálniční rychlosti. Zkrátka jsem usoudil, že by bylo lepší více převodových stupňů a jediná možnost je sedmistupňová automatická převodovka DSG. Bude v ní příjemnější svezení než s manuálním pětikvaltem? Nebude dokonce úspornější než verze s manuální převodovkou? Tyto otázky jsem si kladl a očekával kladné odpovědi, a tak jsem se rozhodl svoji teorii ověřit. Jelikož o nové Fabii jsem psal už hodně a o tomto motoru také, zaměřím se hlavně na převodovku a samozřejmě spotřebu.

Škoda Fabia 1,4 TDI 66 kW DSG zepředu

Škoda Fabia 1,4 TDI 66 kW DSG zepředu

Bývalý odpůrce automatů chválí automat

U nejnovější generace vozu Škoda Fabia jsem zvyklý na různé barevné kombinace, ale bílá s červenými koly a střechou je jednoznačně nejvýstřednější z těch, které jsme měli, a v redakci se shodujeme, že ty předchozí se nám líbily více. Naopak interiér s šedým dekorem se nám naopak líbí více oproti bílému lesklému plastu, který byl u všech předchozích Fabií. Pojďme ale k tomu důležitému. Asi by se slušelo přiznat, že jsem bývalý odpůrce automatických převodovek a ani teď nejsem jejich zastáncem. Přesto jsem ale příjemně překvapený. Rozjezdy jsou plynulé a převodové stupně na sebe krásně navazují. I při sešlápnutí plynového pedálu a přepnutí páky do režimu S s autem převodovka při přeřazení příliš neškube, jen na můj vkus příliš vytáčí motor. První malé zklamání tak přichází až na „stopce“, kde bych normálně nechal nohu na spojce, ale u automatu po zastavení systém Stop/Start vypíná motor a následné zbytečné startování prodlužuje rozjezd do křižovatky.

Jaké otáčky má na dálnici? Co spotřeba mimo město?

Nejvíce jsem zvědavý na dálnici. Udělali vývojáři delší nejvyšší stupeň, když jich mají k dispozici sedm? Rozjíždím se na 130 a přichází mírné zklamání. Otáčky jsou dle rozlišení otáčkoměru lehce pod 2 375/min tedy podobně jako u manuálu. Možná že tam byly malinko vyšší, okolo 2 400/min. Ale výrazné snížení se nekoná. Spotřeba při rychlostech 130 km/h, 110 km/h i 90 km/h vychází u automatu velmi podobně jako u manuálu, většinou cca o desetinku vyšší. Předpokládané snížení spotřeby, zvláště na dálnici, se tedy nepotvrdilo.

Škoda Fabia 1,4 TDI 66 kW DSG zezadu

Ve městě trochu vyšší spotřeba, ale výrazně příjemnější jízda

Největší rozdíl mezi manuální převodovkou a automatickou je ve městě. Jednak je jízda po městě (kde byl u manuálu při častém přeřazování najít správný rychlostní stupeň a při nižší rychlosti na dvojku chcípal motor) výrazně příjemnější, protože je sedmistupňová převodovka mnohem lépe odstupňovaná. Ten druhý rozdíl ale není pozitivní, naměřená spotřeba ve měste je o půl litru vyšší. Jelikož ale diesel není ideální volbou pro časté jízdy po městě, tak v tom nevidím problém a za výrazně příjemnější jízdu to rozhodně stojí. Při pár rozjezdech zkouším i mód manuálního řazení, ale jelikož automat řadí velmi dobře, je to zbytečné. Úsporněji než automat pravděpodobně nepojedete, ale když se pravá ruka nudí, je to dobrá zábava.

Škoda Fabia 1,4 TDI 66 kW DSG – nejdelší průjezd Prahou

Celková spotřeba trochu vyšší, na testovacím okruhu ale téměř shodná

Spotřeba během celého testu vychází na 4,92 l/100 km, což je o více než 0,4 l více, než u verze s manuální převodovkou. Hlavní podíl ale připisuji hlavně o půl litru vyšší spotřebě ve městě a možná i trochu jinému složení tras. Náš klasický, 40 km dlouhý, testovací okruh mezi Berounem, Unhoští a Rudnou jsem zajel za rovné 4 litry a s manuální převodovkou to bylo při shodném času i průměrné rychlosti o pouhou desetinu méně. Při jízdě mimo město a po dálnici tedy je spotřeba téměř stejná a navýšení o desetinku dle mého názoru stojí za mnohem větší komfort v podobě sedmistupňové převodovky. Kdybych se měl rozhodnout mezi oběma variantami, volil bych DSG.

Škoda Fabia 1,4 TDI 66 kW DSG (6/2015) náklady
spotřeba ve městě (123 km) 4,54 l/100 km 1,49 Kč/km
spotřeba mimo město (90 km/h) 3,32 l/100 km 1,09 Kč/km
spotřeba při 110 km/h 4,18 l/100 km 1,38 Kč/km
spotřeba na dálnici (130 km/h) 5,63 l/100 km 1,85 Kč/km
celkem za celý test (868 km) 4,92 l/100 km 1,62 Kč/km
Kombinovaná spotřeba – norma 3,6 l/100 km rozdíl: 36,67%

Spotřeba za celý test dle palubního počítače

Nissan Pulsar 1,5 dCi 81 kW – skutečná spotřeba

Napsat komentář

Nestává se mi často, že dostanu na test vůz, pro který je to možná první nebo druhý test. Není to ideální předpoklad pro test spotřeby. Nissan Pulsar 1,5 dCi, za jehož volant právě usedám, má najeto 600 km a jeho motor tedy musí ještě dost najet, aby se dal považovat za zajetý. Během prvních kilometrů si všímám jiné věci. Při prudším sešlápnutí plynu je nezvykle dlouhá reakce motoru, zvláště při otáčkách pod 2 000/min. Po natankování do plna ale začíná test spotřeby a při jízdě s lehkou nohou se tato vlastnost motoru vůbec neprojevuje.

Nissan Pulsar 1,5 dCi Pure Drive – zepředu

Výborné sladění motoru s převodovkou zajišťuje příjemné svezení

Jak už jsem zmínil, jízda s lehkou nohou Pulsaru s turbodieselem pod kapotou vyhovuje a od počátku je jízda velmi příjemná. Už jsem řídil dost různých aut a troufnu si říci, že na prvních kilometrech, zvláště ve městě, poznám, jestli je auto laděné primárně na cyklus měření spotřeby NEDC, nebo reálný provoz. Nissan Pulsar 1,5 dCi patří jednoznačně do té druhé kategorie, protože jeho šestistupňová převodovka netrápí motor předlouhými převody při rozjezdu, ale naopak šestka je dostatečně dlouhá i na úspornou jízdu po dálnici.

Ve městě nízká spotřeba i zajímavá vychytávka na parkování

Hned první jízda od natankování na Žižkově až na Zličín ukazuje potenciál Pulsaru. Spotřeba 5,1 l/100 km po průjezdu ucpanou odpolední Prahou není vůbec špatný výsledek. Během parkování ale přicházím na zajímavou vychytávku, kterou jsem zatím viděl jen v Infiniti Q50, tedy autě o několik tříd větším. Čtyři parkovací kamery složí dohromady obraz kolem celého auta. Pro mě je to mnohem příjemnější, než když na mě ze všech stran pípají čidla a nevím, jestli náhodou nepípají kvůli pár stéblům trávy. Další jízdy z celkových 95 km po Praze jsou i za příznivějšího provozu a průměrná spotřeba ve městě tak vychází na neuvěřitelné 4 l/100 km.

Průjezd Prahou ze Žižkova na Zličín byl lehce přes 5 l/100 km

Výrazněji spotřeba stoupá až při dálniční stotřicítce

Překvapivě malý rozdíl jsem zaznamenal při jízdě mimo město, tedy rychlostí 90 km/h a pomalejší dálniční jízdě, tedy 110 km/h. Palubní počítač při vyšší z těchto dvou rychlostí ukazoval v průměru jen o 0,4 litru více. Při dálniční stotřicítce ale překvapivě spotřeba stoupla naopak o více než litr. Znamená to tedy, že u tohoto auta platí dvojnásob pravidlo: chcete-li ušetřit, jezděte po dálnici do 110 km/h. Ani při dálniční stotřicítce nejde spotřeba přes 5 litrů, jak je běžné u aut, které mají pouze pětikvalt a pohádkově nízkou hodnotu normované kombinované spotřeby.

Plaketka Pure Drive na voze Nissan Pulsar 1,5 dCi

Nejúspornější diesel v našem testu

Jelikož na dálnici se odehrávala nemalá část jízd, výsledná spotřeba na palubním počítači se dostává na rovné 4 litry a podle tankování vychází hodnota o 0,17 l vyšší. Pohledem do tabulek s výsledky z našich testů zjišťuji, že nižší spotřeba vyšla pouze u Octavie GreenLine, ale rozdíl činí pouhých 0,06 l. Vliv chyby měření a rozdílných tras i podmínek může být mnohem větší, takže nelze říci, který z těchto vozů je úspornější. Zatímco Nissan Pulsar 1,5 dCi je aktuálně na trhu, Škoda Octavia GreenLine od příchodu motorů Euro 6 již na českém trhu není v nabídce. Pulsar je tedy nejúspornější vůz v našem testu z těch, které jsou stále v nabídce i na českém trhu. Kromě úspornosti nabízí i přijemné svezení. Zvykem v našem magazínu je, že design nehodnotíme, to nechť posoudí každý čtenář dle svého vkusu, ale budeme rádi, když nám napíšete do komentářů, jak se Vám líbí.

Spotřeba za celý test byla podle palubního počítače 4 l/100 km

Nissan Pulsar 1,5 dCi 81 kW (6/2015) náklady
spotřeba ve městě (95 km) 3,99 l/100 km 1,31 Kč/km
spotřeba mimo město (90 km/h) 3,23 l/100 km 1,06 Kč/km
spotřeba při 110 km/h 3,6 l/100 km 1,18 Kč/km
spotřeba na dálnici (130 km/h) 4,95 l/100 km 1,63 Kč/km
celkem za celý test (690 km) 4,17 l/100 km 1,37 Kč/km
Kombinovaná spotřeba – norma 3,6 l/100 km rozdíl: 15,83%

Nissan Pulsar 1,5 dCi Pure Drive – zezadu

Honda se pokouší o rekord ve spotřebě, my jsme jeli za 3 litry

Napsat komentář

Od začátku června jede dvojice Fergal McGrath a Julian Warren, která pracuje v oddělení výzkumu a vývoje evropského výrobního závodu Honda, s vozem Honda Civic Tourer 1,6 i-DTEC po Evropě s cílem vytvořit světový rekord ve spotřebě. Dosud byly všechny rekordy uskutečněny v Americe a platilo pravidlo, že při rekordním pokusu je nutné navštívit všech 48 sousedících státu USA a najet minimálně 13 000 km (8 200 mil). V Evropě se o to zatím nikdo nepokusil, takže Fergal a Julian jsou první. Aktuální rekord „Lowest fuel consumption – 48 US States“, jak se oficiálně nazývá, je 3,02 l/100 km s vozem VW Passat TDI.

„Naše“ Honda Civic Tourer 1,6 i-DTEC

Dlouhý den ve znamení úsporné jízdy s Hondou Civic i-DTEC

Budíček mám už v 3:45 a o 20 minut později už vyjíždím z Loděnice u Berouna svojí Hondou Civic, ovšem s motorem 2,2 i-DTEC, který už se nevyrábí. V tuto brzkou ranní hodinu je Praha úplně prázdná, a tak i s průjezdem Prahou přijíždím do Čelákovic se spotřebou pod 4 litry. Ale to dnes není to nejdůležitější. Kolega Michal vyjíždí z garáže se Civicem Tourer 1,6 i-DTEC, do kterého usedám zatím na sedačku spolujezdce, a míříme směr Ostrava, resp. Bohumín, kde se máme setkat s Fergalem a Julianem. I když jede Michal opravdu svižně, abychom tam byli včas, spotřeba se drží jen lehce přes pět a půl litru. I menší kubatura i-DTEC je tedy úsporná, a to i při svižné jízdě.

Všechny tři vozy Honda Civic Tourer 1,6 i-DTEC

Nemají ani přehuštěné pneumatiky, přesto jedou s úžasnou spotřebou

Asi půl hodiny čekáme na čerpací stanici od hranic s Polskem, kde máme domluvený sraz. Během toho tankujeme do plna, abychom mohli změřit naši spotřebu. Jako první přijíždí doprovodný vůz a dozvídáme se, že to nejsou zástupci Guinessovy knihy, ale podpůrný vůz, jehož posádku tvoří také dva zaměstnanci Hondy. To nás trochu překvapuje, ale za chvíli přijíždí hlavní aktéři Fergal a Julian. Vyjížděli z Belgie a pokračovali přes Holandsko, Německo, Dánsko, Švédsko, Finsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Do České republiky přijeli ze sousedního Polska. Ihned zjišťujeme, kolik jim ukazuje palubní počítač, a po chvíli přemlouvání se informaci dozvídáme. Ale do zveřejnění rekordu to nesmíme prozradit. Je nám ale jasné, že pokud se nic zásadního nestane, rekord Passatu hravě překonají. Při krátkém rozhovoru nám ukazují, že nejedou ani na přehuštěných pneumatikách. Na čerpací stanici si dávají pouze malé občerstení a od několika nezávislých svědků si nechávají potvrdit formuláře od Guinessovy knihy. Už chápeme, proč nemusí mít doprovod zástupce Guinessovy knihy.

Pneumatiky Michelin Energy Saver 205/55 R16 mají předepsaný tlak

Od Polska až ke Slovensku spolu s budoucími rekordmany

Fergal a Julian mají potvrzené dokumenty o tom, že tu byli (mimo to je trasa kontrolována i přes GPS) a že zde netankovali. Mohou tedy pokračovat dále. V ČR už neplánují žádnou zastávku, a tak se domlouváme, že pojedeme v pořadí „rekordní“ Civic, „doprovodný“ Civic a my. Sraz je na Slovensku v obci Kúty, kde plánují oběd. Tentokrát sedám za volant já a vyjíždíme směrem na Olomouc. Zpočátku po rozjezdu klesá spotřeba až k číslu cca 3,5 a následně už klesá čím dále pomaleji. Vypadá to, že ideální rychlost je okolo 80 km/h a do kopce i trochu méně. Já jedu do kopečků na pětku, ale vysílačkou zjišťujeme, že rekordmani jedou většinou na šestku, a tak se to snažím dělat taky tak, i když v takovém případě má motor poměrně nezdravý zvuk. Spotřeba ale pomalu klesá, a tak za Olomoucí už jsme pod 3 l. Držíme stále stejné tempo a spotřebu neustále stahuji, i když klesá čím dál pomaleji. Okolo Brna už ale osciluje mezi čísly 2,6 a 2,7. Blížíme se ke slovenským hranicím a uvědomujeme si, že nemáme Slovenskou dálniční známku, ale nemá smysl ji na ten kousek kupovat. Těsně před hranicemi tedy zastavujeme a loučíme se. Zatímco dvě Hondy Civic kupují dálniční známku a pokračují na Slovensko, my se otáčíme a jedeme zpět.

Rekordní Honda Civic Tourer 1,6 i-DTEC na trase

Podle tankování je spotřeba vyšší než na palubním počítači

Když se loučíme, máme na palubním počítači 2,6 l/100 km a dozvídáme se, že posádka „rekordního“ Civicu má ještě nižší hodnotu. Jedou ale na pneumatikách 205/55 R16, zatímco my na 225/45 R17, takže bychom se jim možná přiblížili trochu více. Když se ale proplétáme na parkovišti mezi stojícími kamiony, naše spotřeba o desetinku stoupá a na této hodnotě se drží až do nejbližší čerpací stanice, ke které jedeme mírně do kopce. Tankujeme opět do plna a po ujetých 241,7 km se do nádrže vejde 7,43 l, což vychází na 3,07 l/100 km. My jsme tedy Passat TDI nepřekonali, ale nutno dotdat, že na tak krátké vzdálenosti může být přesnost zkreslena. Fergal a Julian mají za sebou 11 z 24 zemí, ale jelikož je Skandinávie rozlehlá, tak co do vzdálenosti už jsou pravděpodobně za polovinou. I kdyby jim podle tankování vyšlo o 0,4 l více, jako to bylo v našem případě, tak rekord překonají. Držme jim tedy palce.

Palubní počítač náím před slovenskými hranicemi ukázal 2,6 l/100 km

Do Chorvatska autem za 1200 Kč? Jedině na CNG!

Napsat komentář

Je možné dojet z Prahy do Chorvatska s náklady na palivo nižšími než 1 200 Kč na jednu cestu? Pokud vezmeme jako cílové místo Šibenik, hezké historické město ve střední Dalmácii, tak je to nejkratší trasou, tedy přes České Budějovice a Linz, 969 km. Loni jsme touto cestou vyrazili Fabií GreenLine a úsporným stylem jízdy. Při spotřebě nafty 3,9 l/100 km vychází při průměrné ceně 35 Kč/l náklady na 1 323 Kč. Nutno podotknout, že jsme tehdy jeli malým autem a jako dvoučlenná posádka. Ve Slovinsku jsme se navíc vyhýbali drahé dálniční známce.

První tankování CNG u Humpolce, museli jsme čekat, když jsme přijeli, stál tam ještě jeden Passat

Slovinské dálnici se vyhýbáme přes Slovensko a Maďarsko

Letos jsme ve spolupráci s UAMK a některými redakcemi zkusili jinou trasu. Abychom nemuseli kupovat dálniční známku ve Slovinsku, jedeme trasou přes Slovensko a Maďarsko, která je cca o 30 km delší než ta nejpoužívanější přes Brno a Vídeň. Abychom ušetřili ještě více, jedeme s vozem Škoda Octavia G-TEC, tedy na CNG. Problém této trasy však je, že v Maďarsku nemáme po cestě žádné plnicí stanice, a musíme tedy na jednu nádrž plynu dojet z Bratislavy až do Záhřebu, tedy cca 380 km.

Z Prahy do Bratislavy se dá dojet na jednu nádrž CNG

V Praze-Jinonicích plníme prázdnou plynovou nádrž a vyjíždíme po D1. Jedeme jako trojčlenná posádka a první úsek řídím já. Nejedeme extrémně úsporně, pokud není dopravní omezení, držím rychlost mezi 120-130 km/h, spíše však na horní hranici limitu. Sraz s posádkami dalších vozů je na hranicích se Slovenskem, ale trochu nás znepokojuje pouze 30 km rezerva, kterou ukazuje palubní počítač v dojezdu, a tak pro jistotu zastavujeme u Humpolce a doplňujeme CNG. Na dalším úseku přebírá řízení kolega Matouš, kterému následně díky klesajícímu profilu trasy spotřeba z původních 4,2 kg/100 km klesá. Uvědomujeme si, že do Humpolce trasa stoupá a tím byla zkreslená spotřeba i dojezd. Plyn by tedy v pohodě vystačil až do Bratislavy a zdržení asi 15 minut při tankování u Humpolce bylo zbytečné.

V Bratislavě jsme při tankování CNG čekat nemuseli, druhé auto bylo na druhé straně stojanu

V Bratislavě musíte zajet do centra, kde je plnicí stanice CNG

Na hranicích už na nás kolegové čekají s koupenou dálniční známkou (10denní za 300 Kč), takže jen lepíme a pokračujeme do Bratislavy. Tentokrát řídím zase já a spotřeba už zůstává na 3,9 kg až do tankování v Bratislavě. Tam ovšem musíme zajet do centra (Prístavná ulice), kde je plnicí stanice CNG. Přestože na Slovensku je výrazně vyšší spotřební daň na CNG než u nás, je cena jen trochu vyšší. Zatímco u Humpolce stál kilogram CNG 27,20 Kč, v Bratislavě je to v přepočtu aktuálním kurzem 28,99 Kč/kg. Zajížďkou do centra a tankováním v průmyslovém areálu, kde je plnicí stanice umístěná, ale ztrácíme cca půl hodiny, takže kolegové na nás na Maďarských hranicích zase čekají.

Kolona v Maďarsku před městem Czorna

Přes Maďarsko bez tankování, musíme být do 17 hodin v Záhřebu

Jelikož nás čeká nejdelší úsek bez tankování, z Bratislavy pokračuji v řízení já, abych lehčí nohou docílil dostatečného dojezdu. Na rozdíl od kolegů ale zkoušíme projet Maďarsko mimo dálnici, abychom čtenářům ukázali, že je možné ušetřit za dálniční známku v ceně 350 Kč, kterou na této trase využijí pouze na pár kilometrech. Před městem Czorna se ale dostáváme do kolony, kde popojíždíme asi 20 minut. Ve městě Czorna, kde máme u místního supermarketu plánovanou zastávku na svačinu, už na nás kolegové čekají, ale k našemu překvapení jen pár minut. Dálnice končila před touto kolonou, takže se tomu také nevyhnuli. Po krátké pauze vyrážíme a je nám jasné, že musíme jet až do Záhřebu bez zastávky. Místní plnicí stanice totiž zavírá v 5 odpoledne. Když Octavia i Yeti už mají málo nafty v nádržích a začínají hledat čerpací stanici, my pokračujeme dále. Navigace nám ukazuje pouhých 20 minut rezervy, což je na tak dlouhou trasu málo. Zpočátku se spotřeba drží okolo 3,3 kilogramů a občas klesá i o desetinku níže, ale po krátké objížďce, kde ztrácíme dalších pár minut, nám je jasné, že musíme jet svižněji. Před hranicemi s Chorvatskem začíná opět dálnice a my jí využíváme, protože teď už je každá minuta drahá.

Nepříliš moderní plnicí stanice v Záahřebu

Stará plnicí stanice v Záhřebu, zavírá přesně v 5

Od hranic až do Záhřebu pokračujeme po dálnici a jedeme svižněji. Dojezdový čas dle navigace stahujeme, ale jen o pár minut. To se nakonec hodí, protože v Záhřebu je hustší provoz. K plnicí stanici dojíždíme jen s desetiminutovou rezervou, ale kvůli málo přiblížené mapě na navigaci odbočujeme o pár metrů dále. Musíme objet blok. Stihneme to? Podařilo se, mají ještě otevřená vrata, ale přijíždíme doslova za 5 minut dvanáct, vlastně sedmnáct. Plnicí stanice vypadá jako 20 let stará a koncovky na hadicích jako na nákladní auto. Doufáme, že bude možné natankovat. Přichází k nám obsluha s redukcí, která vypadá jako podomácku udělaná. Ještě nemám vypnutý motor, protože chci vyfotit palubní počítač a on už spouští plnění. Evidentně pospíchá. Dalším překvapením je cena rovných 10 kun za kilogram, tedy v přepočtu 36,10 Kč. V podstatě stejná cena jako u benzínu nebo nafty, ale i tak se vyplatí jet na CNG, protože kilogram CNG je ekvivalent 1,4 l benzínu. Karty neberou, což nás už nepřakvapuje, a tak platíme eury. Vyplatí se ale platit v kunách, protože na EUR má vlastní kurz, který pravděpodobně není tak výhodný pro zákazníka. Ihned po naplnění a zaplacení, když se snažíme udělat pár fotek, nás už posílá ven a ihned zavírá vrata. Přijeli jsme opravdu včas, nebývá tam ani o minutu déle.

Na nábřeží v centru Šibeniku

Téměř do Šibeniku na stlačený zemní plyn

Ze Záhřebu ještě řídím já až k čerpací stanici, kde na nás už čekají kolegové s vozy UAMK a ČT, přestože když jsme byli před Záhřebem, byli cca hodinu za námi. Zkrátka průjezd hustým provozem v Záhřebu a zastávka na tankování udělaly své. Během zastávky už si můžu dát zasloužené pivo, protože do Šibeniku už to odřídí Matouš. Většinou je to už jen po dálnici a jedeme rychlostí 130 km/h. Dojezd na plyn se ztenčuje. S lehčí nohou, rychlostí okolo 110-120 km/h bychom dojeli až do Šibeniku na plyn, ale takto máme spotřebu od posledního tankování rovné 4 litry a plyn dochází 13 km před Šibenikem. Na CNG jsme tak ujeli 1062 km s průměrnou spotřebou 3,91 kg/100 km a celkové náklady na CNG jsou 1200,94 Kč. Dále pokračujeme na benzín už z kopce a podle palubního počítače jsme na tomto úseku, včetně rozjezdů po tankování CNG (kdy Octavia jede chvíli na benzín) spotřebovali okolo 1,5 l benzínu, což znamená cca 50 Kč.

Spotřeba CNG na celé trase, spotřeba benzínu je na rozjíždění od plnicích stanic a 13 km před Šibenikem

Na CNG by se do Chorvatska dalo dojet i levněji

Tato trasa se pravděpodobně nevyplatí, na tom se shodli všichni zúčastnění. Je časově delší a i když v Maďarsku ušetříte za drahou slovinskou dálniční známku, v Chorvatsku jedete delší úsek po dálnici, kde je drahé mýtné. Nejméně se však vyplatí pro vozidla na CNG, protože kdybychom v Rakousku, kde jsou podobné ceny CNG jako u nás, natankovali plnou nádrž, tak bychom nemuseli tankovat tak velké množství drahého zemního plynu v Chorvatsku. Do Chorvatska se tedy dá přes Rakousko dojet i levněji. Je však nutné počítat s tím, že zpět pojedete kousek na benzín, protože jediné dvě plnicí stanice na CNG v Chorvatsku jsou v Záhřebu a v Rijece. Jediná možnost, jak jet tam i zpět na CNG, tedy je cílová destinace do 200 km od Rijeky, kde můžete dioplnit plyn cestou tam a poté cestou zpět. Jelikož jsme zpět nejeli Octavií na CNG, kterou si nechal kolega z UAMK, aby mohl zmapovat další destinace, nedokážeme říci, jak přesně by vyšla cesta zpět. Určitě se ale vyplatí jet 340 km na benzín zpět do Záhřebu a odtud klasickou cestou přes Slovinsko a Rakousko. Ostatně touto cestou jsme jeli zpět i dieselovou Škodou Yeti.

V Šibeniku jsou pěkná zákoutí u moře

Honda CR-V 1,6 i-DTEC 118 kW – skutečná spotřeba

Napsat komentář

Usedám do sedaček v béžové kůži a od prvních kilometrů je mi jasné, že tento test černé Hondy CR-V ve výbavě Executive bude velmi příjemný. Ve výbavě mi nechybí vůbec nic. To hlavní v našich testech je ale motor a jeho úspornost, takže pojďme k němu. Pod kapotou je naftová šestnáctistovka s označením 1,6 i-DTEC. Na první pohled by se podle označení mohlo zdát, že je to motor o výkonu 88 kW, který se v roce 2013 objevil pod kapotou Civicu, ale není tomu tak. Jde o nový motor, který z již zmíněného sice vychází, ale má dvojité přeplňování a o 30 kW vyšší výkon. Pod kapotou CR-V tak nahradil větší motor 2,2 i-DTEC, který měl výkon 110 kW.

Honda CR-V 1,6 i-DTEC zezadu

Je nástupce lepší než stará „dvadvojka“?

Jelikož jsem v Hondě Civic s výše zmíněným motorem 2,2 i-DTEC najezdil přes 100 tis. km, tak mohu alespoň trochu oba motory porovnat. Musím uznat, že předchůdce byl velmi úsporný motor, se Civicem jezdím s lehkou nohou v běžném provozu většinou pod 4 l/100 km, což je na tak velký motor o výkonu 150 k skvělá hodnota. Navíc je tak tichý, že mi už spousta lidí nevěřila, že je to diesel. Nástupce to tedy nebude mí lehké. Pokud jde o tichost motoru, musím skutečně uznat, že předchůdce byl trochu lepší, i když nový motor je také velmi povedený. Oproti předchůdci ale nová „jednašestka“ zabírá od nižších otáček (v pohodě od 1300/min) a má ještě vyšší výkon, i když pocitově je lehčí Civic trochu svižnější. A jak je to se spotřebou?

Snížení spotřeby o 13 % proti předchůdci

Stejně jako nelze porovnávat zrychlení Civicu se zrychlením velkého SUV s pohonerm 4×4 a v plné výbavě, tak samozřejmě nelze porovnávat ani spotřeby. Každopádně podle tabulkových údajů je snížení spotřeby výrazné, u tohoto vozu a stupně výbavy z 5,8 l/100 km na 5,1 l/100 km. V nižší výbavě je dokonce udávaná spotřeba desetinu pod hranicí 5 l. Co ukáže test v běžném provozu?

Honda CR-V 1,6 i-DTEC spotřeba po Praze na trase Žizkov – Zličín

Vozy SUV nejsou určeny primárně do města, ale CR-V je i tam úsporné

Po prvním usednutí za volant Hondy CR-V mě čeká průjezd Prahou ze Žižkova na Zličín. Nutno podotknout, že je středa a hodiny ukazují 16:40, tedy dobu, kdy průjezd centrem rozhodně není volný. Krátce po vyjetí mačkám zelené tlačítko ECON, které auto přepíná do úspornějšího módu. Jak je u Hond zvykem, ukazuje mi pomocí barevné signalizace na přístrojovém štítu, jak úsporně jedu. Není to ovšem od modré do zelené, jak jsem zvyklý ze Civica, ale od bílé, když nejedu úsporně po zelenou, která svítí při úsporné jízdě. Přesně po hodině přijíždím na Zličín a palubní počítač ukazuje necelých sedm litrů. Průměrná spotřeba ve městě během celého testu je dokonce téměř o litr a půl nižší!

Honda CR-V 1,6 i-DTEC zepředu

Mimo město a při pomalejší jízdě po dálnici neuvěřitelná spotřeba

Měření mimo město, tedy při 90 km/h, ukazuje spotřebu okolo 4 litrů. Připomínám, že jezdím v SUV 4×4 se 160 koňmi pod kapotou. Ani když jedu po dálnici s lehkou nohou, tedy okolo 110 km/h, nejde spotřeba přes 5 litrů. Až při jízdě na horní hranici dálničního limitu se spotřeba přehoupne přes 6 litrů, což je dané jednak velikostí auta a z ní vyplývajícího vyššího odporu vzduchu, ale i kratší šestkou, která na dálnici točí 2500 ot./min. Kdyby ovšem byla delší, tak by bylo nutné při 90 km/h jet na pětku a nebyla by při této rychlosti tak nízká spotřeba. Na časté jízdy po dálnici tedy možná bude lepší devítistupňový automat, u kterého vývojáři takové kompromisy pravděpodobně řešit nemuseli.

Spotřeba vozu Honda CR-V 1,6 i-DTEC 118 kw během testu dle palubního počítače

I SUV může být úsporné a nemusí se zbavit pohonu všech kol

Pokud někdo hledá auto, které je primárně úsporné, asi nesáhne po kategorii SUV a vybere si něco nižšího a lehčího. Tak alespoň auta vybírám já. Když ale testuji vozy kategorie SUV, tak si užívám to, že sedím vysoko, mám dokonalý přehled a robustní karoserie mi dává pocit bezpečí. Navíc vím, že mohu vyjet mimo silnice a případný sníh v zimě zvládnu mnohem snáze. Pokud tyto výhody jsou pro Vás důležité, je jistě dobrou zprávou, že se jich nemusíte vzdát a přesto můžete jezdit úsporně. Přitom se ani nemusíte vzdát slušného stáda koní pod kapotou pro případ, že se chcete projet svižněji. Podle tankování vychází spotřeba během testu lehce pod šest litrů. Co by za takovou spotřebu dali majitelé „SUV“ s poháněnou jen jednou nápravou?

Honda CR-V 1,6 i-DTEC 118 kW (5/2015) náklady
spotřeba ve městě (41 km) 5,68 l/100 km 1,84 Kč/km
spotřeba mimo město (90 km/h) 4,05 l/100 km 1,31 Kč/km
spotřeba při 110 km/h 4,9 l/100 km 1,59 Kč/km
spotřeba na dálnici (130 km/h) 6,68 l/100 km 2,17 Kč/km
celkem za celý test (828 km) 5,98 l/100 km 1,94 Kč/km
Kombinovaná spotřeba – norma 5,1 l/100 km rozdíl: 17,30%