Archiv štítku: dlouhodobý test

Seat Leon 1,4 TGI – dlouhodobý test vozu na CNG (1)

Zatím jste mohli v našem magazínu číst dva články o dlouhodobém testu elektromobilu, ale od začátku července máme v dlouhodobém testu i auto na CNG, tedy stlačený zemní plyn. Ježdění na CNG sice není běžnému motoristovi tak vzdálené, ale svá specifika to má. Jelikož se nám najeté kilometry už přehouply přes 8 tisíc, pojďme se podívat, co jsme pro Vás zjistili.

Slavnostní předáni vozu Seat Leon 1,4 TGI - Pyramida Průhonice

Slavnostní předáni vozu Seat Leon 1,4 TGI – Pyramida Průhonice

Jak se Seat Leon 1,4 TGI 81 kW liší od běžného auta na benzín?

Těch odlišností moc nenajdete. Vůz je na stejné platformě jako Škoda Octavia G-TEC, Volkswagen Golf TGI BlueMotion a Audi A3 g-tron. Jedná se tedy o nejrozšířenější platformu vozu na CNG v ČR (hlavně díky Octavii), a pokud se budeme bavit o technice, je shodná pro všechny tyto vozy. Základem je motor 1,4 TSI, který je ovšem upravený primárně na spalování zemního plynu a zároveň výkon byl snížen z původních 104 kW na 81 kW. Vůz má původní nádrž na 50 litrů benzínu, ale za zadní nápravou přibyly dvě tlakové nádoby na celkem 15 kg zemního plynu. To však nejsou jediné rozdíly na platformě, protože verze na CNG mají standardně víceprvkovou zadní nápravu, která je u většiny modelů na této platformě výsadou těch nejvýkonnějších verzí. To je jednou z výhod verzí na CNG, nevýhodou pak je menší hloubka zavazadlového prostoru. Pod víčkem nádrže najdete místo standardního hrdla benzínové nádrže ještě plnicí ventil nádrží na zemní plyn.

Seat Leon 1,4 TGI má plnicí ventil pod víčkem vedle hrdla benzínové nádrže

Co to znamená pro řidiče vozu Seat Leon 1,4 TGI?

Z pohledu řidiče zmizel na přístrojovém štítu teploměr a místo něj je druhý palivoměr a zelená ikonka CNG, signalizující, že jedete na plyn. To jsou jediné změny v interiéru vozidla. Řidič si ani nemůže volit, zda pojede na plyn nebo na benzín. Auto jede primárně na plyn a benzín spaluje pouze ve třech případech. Za prvé samozřejmě když dojde plyn. Dále pak krátce po natankování plynu, než řídicí jednotka vyhodnotí kvalitu natankovaného plynu. Dle našich zkušeností se auto na plyn přepne ještě než ujedeme první kilometr. Posledním případem je pak studený start při teplotách pod -10 °C, ovšem to jsme ještě nezažili. Pro řidiče to tedy neznamená nic navíc, jen jde o to sledovat ten správný palivoměr a včas doplnit zemní plyn, aby nemusel jet zbytečně na drahý benzín.

Seat Leon 1,4 TGI – někdy jsme výrazně pod normovanou spotřebou

Jakou spotřebu má Seat Leon na CNG v reálném provozu?

Zpočátku testu jsme jezdili okolo 3,5 kg/100 km, což je i hodnota udávané spotřeby. Je pravda, že v dlouhodobém testu jezdíme většinou s lehčí nohou a po dálnici zpravidla do 110 km/h, tedy naším úsporným stylem jízdy. Ale ani při běžném testu spotřeby, tedy na horní hranici rychlostních limitů, nám nevyšla spotřeba o moc vyšší, a to 3,8 kg/100 km. Často jsme ale slýchali námitku, že při rychlé jízdě například po německé dálnici bude spotřeba obrovská a už se CNG oproti naftě nevyplatí. Cesta na autosalon do Frankfurtu byla ideální příležitostí toto tvrzení v praxi potvrdit, nebo vyvrátit. Od plnicí stanice v Králově Dvoře až kousek za Norimberk jsme jeli jen po dálnici. Jelikož jsme pospíchali, jeli jsme cestou tam na horní hranici rychlostních limitů, po volné dálnici při neomezené rychlosti pak okolo 170-180 km/h, chvílemi i rychleji. Samozřejmě jsme občas museli trochu zpomalit kvůli provozu nebo dopravnímu omezení, ale i tak je průměrná rychlost 121 km/h poměrně vysoká. Palubní počítač ukázal 4,7 kg/100 km a podle tankování 5,28 kg/100 km. Toto navýšení ale může být způsobeno i rozdílným plnicím tlakem obou stanic. Přestože jsem jezdil různými vozidly, nedokážu si představit, s jakým autem by se při takovém stylu jízdy dalo jet pod 5 litrů nafty. A nutno dodat, že litr nafty stojí o cca 5 Kč více než kilogram zemního plynu. Vlivem rychlejší jízdy do Frankfurtu máme dlouhodobou spotřebu 3,65 kg/100 km, ale ta s každým tankováním klesá. I tak ale máme náklady na kilometr pod 1 Kč, konkrétně 0,95 Kč/km, a to i přes vyšší ceny plynu v Německu.

Seat Leon 1,4 TGI v parkovacím domě u výstaviště Frankfurt

Stačí síť plnicích stanic? Jak je to s parkováním v garážích?

Aktuálně je v ČR 104 plnicích stanic a jejich počet se rychle zvyšuje. Je potřeba trochu více plánovat, ale dá se bez problémů jezdit po celé republice jen na CNG. Během celkových 8 151 km jsme ujeli 71 km na benzín, když nám došel zemní plyn. Nepočítáme do toho kilometry nejeté na benzín po tankování, ty nezaznamenáváme, ale to nic nemění na tom, že se nám zatím nepohnula „ručička“ (Seat Leon a Audi A3 nemají ručičku, ale svítící čtverečky) palivoměru. Největším problémem tak zůstává parkování, které je v mnoha podzemních garážích a patrových parkovacích domech zakázané, i když u CNG k tomu není důvod. Auto na CNG je bezpečnější než benzínové, a proto ve většině evropských států mohou vozy na CNG parkovat bez omezení, jako jsme parkovali ve Frankfurtu u výstaviště. Proto jsme cca před rokem sepsali petici za zrušení zákazů vjezdu, která ale úspěšná nebyla, protože nasbírala jen 350 podpisů, což je málo na to, abychom mohli apelovat na provozovatele garáží a parkovacích domů, v jejichž kompetenci je, aby vjezd vozidel na plyn povolili. Určitá nadějě na změnu je ale i nově schválený Národní akční plán čistá mobilita.

Seat Leon 1,4 TGI nektere-plnici-stanice-jsou-samostatne

Elektromobil Nissan Leaf – dlouhodobý test (2)

Konečně tu máme druhý díl našeho dlouhodobého testu elektromobilu Nissan Leaf. Zatímco v první části testu, kdy jsme se s elektromobilem pohybovali jen v okolí domova a po Praze, se to obešlo bez vážnějších problémů, v druhé části nám trochu „otrnulo“ a vyrazili jsme i na delší cesty. A s tím přišly i problémy. Ty ale nebyly jen v na delších trasách, protože dobíjecí síť nás trápila i na „základně“ v Chrášťanech a v Praze.

Komplikace přidělávají často i bezohlední řidiči běžných aut – skutečně to není eGolf

Někteří lidé se neodhlašují tak, jak mají, a stanici blokují

Na první problém narážím na letišti, když vyzvedávám přátele z Kalifornie. Na letiště přijíždím s předstihem a předpokládám, že během čekání dobiji auto na místní dobíjecí stanici. Tam ale zjišťuji, že zásuvka Mennekes je sice prázdná, ale předchozímu uživateli se nejspíše podařilo odpojit bez odhlášení – zásuvka se totiž tváří jako obsazená a s mým čipem použít nejde. Musím tedy použít klasickou 230 V, která mi během 40 minut strávených na letišti dobije jen pár kilometrů navíc. Poruchu hlásím na linku ČEZ, ale když tam za týden jedu znovu, je na dobíjecí stanici stále stejný problém.

Blokovaný Mennekes na Letisti Václava Havla, i když se žádné auto nedobíjí

V letních vedrech často nefunguje Mennekes

V polovině července absolvujeme rekordní jízdu na CNG do norského Trondheimu a Leaf tedy odpočívá. Z příjemných teplot na severu se vracíme do hrozných veder, která tu panují, a přichází další problém. Často narážíme na to, že na klasické dobíječce funguje pouze zásuvka 230 V a Mennekes ne. Například u McDonaldu na Evropské, kde si místo čtvrthodinové zastávky, která by u Mennekesu stačila na dojetí do Chrášťan, dělám neplánovanou procházku na Divokou Šárku, protože nabíjím z 230 V. Ale i v Chrášťanech přichází problémy. Často se totiž stává, že připojíme Leafa, když tam ještě není místní elektrická dodávka, a druhý den ráno zjišťujeme, že se to dobíjelo jen chvíli a máme nabito jen okolo 2-3 kWh. Nejprve podezíráme řidiče dodávky z neopatrné manipulace se stanicí, které může způsobit přerušení dobíjení, ale postupně se ukazuje, že problém je pravděpodobně jinde. Stanice při připojení druhého auta nezvládne zvýšení proudu a nabíjení auta v zásuvce Mennekes se přeruší. I ostatní elektromobilisté se při rozhovorech u dobíjecích stanic zmiňují o podobných zkušenostech a někteří to přičítají vedrům, které způsobuje přehřívání dobíječek, což by dávalo smysl.

Nefunguje Mennekes, tedy nouzové dobíjení z běžné zásuvky 230 V

Co se stane při vypnutí proudu během dobíjení?

Po zjištění, že v Cerhenicích (vedle Peček, odkud pocházím) je dobíjecí stanice, vydávám se poprvé elektromobilem z Berouna až do města, kde jsem vyrůstal. První, jen krátké dobití v Cerhenicích, probíhá dobře. Při druhé cestě nechávám vybitého Leafa na dobíjecí stanici přes noc. Ráno mě tam ale kromě nabitého auta čeká překvapení. Dobíjecí stanice je vypnutá a opodál pracující dělníci pečecké elektrikářské firmy mi oznamují, že proud vypnuli asi před hodinou a zapnou ho okolo poledne. Jelikož je devět hodin a já mám kabel Mennekes mechanicky zamčený v nefunkční dobíječce a potřebuji jet do Kolína něco zařídit, tak mě to moc neuklidňuje. Na lince ČEZ si s tím neví rady, protože s podobným problémem se ještě nesetkali. Nakonec mi nezbývá nic jiného, než tam kabel nechat (i když se mi vzhledem k jeho ceně okolo 5 000 Kč moc nechce) a odjet s tím, že šéf montáže mi slibuje, že pokud kabel půjde po zapnutí elektřiny vytáhnout, nechá mi ho u nich na firmě v Pečkách. Skutečně se odpojením stanice úplně restartovala a po zapnutí uvolnila můj kabel i bez přihlášení mým čipem, takže si ho odpoledne vyzvedávám v Pečkách.

V Cerhenicích jsem musel nechat kabel Mennekes v dobíječce

Jedna rychlodobíjecí stanice je na Prahu opravdu málo

Cestou z Peček potřebujeme dobít na rychlodobíjecí stanici a narážíme na další problém. Rychlodobíječka ČEZ v Duhové ulici je v obležení tří elektromobilů, z nichž jeden dobíjí a dva čekají. Rychlodobíječka může nabíjet rychlým dobíjením jen jedno auto a druhé může použít zásuvku Mennekes. Jelikož rychlé dobití na 80 % trvá cca půl hodiny, dobíjíme za rohem na klasické dobíječce ze zásuvky Mennekes jen chvilku, abychom dojeli do Chrášťan. Podobná situace se objevuje velmi často a od ostatních elektromobilistů se dozvídám, že dříve bylo možné nabíjet ještě u RWE, která byla také zdarma, ale nyní je vypnutá. Další pak je v garážích DAHO v Křižíkově ulici. Někteří tam ale dobíjeli a říkají, že za dobití Nissanu Leaf se účtuje 200 Kč. Tuto informaci ověřenou nemáme, protože jsem tam dobíjel jen na klasické dobíjecí stanici ČEZ, ale 200 Kč na Nissan Leaf by bylo hodně. Při rychlém dobití na 80 % by to vycházelo okolo 1,6 Kč/km, což je podobné jako u dieselu, při dobití na 100 % (což už trvá podstatně déle) by to vyšlo na cca 1,3 Kč/km a to je pořád více než u auta například na CNG. Každopádně všichni jezdí dobíjet k ČEZ na Duhovou a s přibývajícím počtem elektromobilů je ubývající počet rychlodobíjecích stanic problém. S jinými elektormobilisty se ale shodujeme, že bychom raději platili za dobíjení, pokud by to byla rozumná cena ideálně podle spotřebovaného proudu nebo doby dobíjení. Díky tomu by ale okolo dobíjecí stanice bylo volněji.

Údajně nefunkční dobíjecí stanice v Mladé Boleslavi – tentokrát fungovala

Nefunkční rychlodobíjecí stanice v Mladé Boleslavi

O pár dní později jedu na schůzku, kterou mám cca 15 km před Mladou Boleslaví. Poté se rozhoduji, jestli s baterií nabitou na necelých 50 % vyrazím úsporně zpět nebo zajedu do Boleslavi, během oběda si dobiji a pak v klidu a svižněji vyrazím zpět. Volím variantu B, ale po dojezdu k dobíjecí stanici by se ve mně krve nedořezal. Je 27. 8. a na dobíječce visí cedulka, že do 1. 9. je mimo provoz. Jelikož ale mám méně než polovinu kapacity a do Prahy o 15 km dále, mám problém a ze zoufalství to zkouším připojit. A funguje to! Jdu si koupit svačinu a za chvíli odjíždím s nabitým autem. O týden později, kdy už má být stanice plně funkční, nastává podobná situace. Cedulka hlásící chybu na stanici skutečně není, ale pro změnu dobíjecí stanice skutečně nefunguje. Mezitím mi ale někdo řekl, že v takovém případě by měla fungovat alespoň zásuvka Mennekes, a tak ji zkouším. Funguje a po chvilce dobíjení Mennekesem na chvíli funguje i rychlodobíječka. Po chvilce ohlásí chybu, a přestane dobíjet, ale to už v pohodě dojedu do Prahy, takže jsem zachráněn.

O týden pozdeji rychlodobíječka v Boleslavi skutečně nefungovala

Elektromobilem z Chrášťan až do Vrchlabí a zpět

Jelikož mám schůzku ve Vrchlabí, kde je také rychlodobíjecí stanice (o které jsem od jiných elektromobilistů slyšel, že funguje dobře), vyrážím Leafem, přestože jsem původně předpokládal, že na tak dlouhé cesty budu používat Seat Leon na CNG. S plně nabitým Leafem vyjíždím z Chrášťan, na Duhové je brzo na dobíjení, a tak pokračuji dál. Počítám s tím, že kdyby nefungovala rychlodobíječka v Boleslavi, použiju Mennekes. Stačí dobít o cca 20 %, abych dojel do Vrchlabí. Po příjezdu do Mladé Boleslavi mě ale čeká šok. Na Mennekesu se dobíjí nějaké BMW i3. Zkouším tedy rychlodobíječku, ale po dobití o cca 10 % se objevuje mně známá chyba a je mi jasné, že s baterií nabitou na 70 % musím dojet do Vrchlabí. Cesta stoupá stále více a dojezd klesá rychleji, než ubíhají kilometry. Už začínají přicházet obavy, že zůstanu někde v kopci před Vrchlabím, ale nakonec tam přijíždím s 11 % v baterii. Po schůzce dobíjím na 92 % a jedu zpět. Z kopce to jde krásně, a tak ani nemusím zastavovat v Mladé Boleslavi a jedu až do Chrášťan, kam přijíždím s vybitou baterií. Za den jsem ale ujel 316 km a uvědomuji si, že kdyby byla dostatečná síť dobíjecích stanic, dalo by se v pohodě jezdit elektromobilem i na delší vzdálenosti.

Bezproblémové dobíjení na rychlodobíjecí stanici ČEZ ve Vrchlabí

Elektromobilita je u nás ještě v plenkách

Možná po tom, co jsem napsal, vypadám spíše jako odpůrce elektromobilů než jejich fanoušek. Ale skutečně elektromobilům fandím. Jen musím přiznat, že toto období, kdy jsem skoro každý den narazil na nějaký problém (během problémů s rychlodobíječkou v Boleslavi jsem jednou narazil na stejný problém i v Praze na Duhové), bylo náročné a občas jsem si říkal, že s tím seknu. Když se teď mluví o plánovaných dotacích m.j. i na elektromobily, tak si říkám, že efektivnější než podporovat nákup aut by bylo podpořit infrastrukturu, protože elektromobily přibývají, ale naráží na problém s krátkým dojezdem v kombinaci s malou sítí dobíjecích stanic. A čím více elektromobilů bude, tím větší problémy budou s dobíjením, jak ukazuje situace okolo rychlodobíječky na Duhové. Auta pořízená s přispěním dotace pak nebudou využita efektivně a dotace bude zbytečná. Naopak, pokud bude dostatek dobíjecích stanic, přestane elektromobilisty trápit krátký dojezd a využijí výhodu v podobě nízkých nákladů na provoz. Naše reálné náklady na dobíjení za 8000 ujetých kilometrů se pohybují okolo 30 haléřů na kilometr, což ukazuje, že se elektromobil vyplatí i bez dotace. Ovšem pokud je kde nabíjet.

Standardní situace u rychlodobíjecí stanice ČEZ v Praze

Elektromobil Nissan Leaf – dlouhodobý test (1)

Nissan Leaf na rychlodobíjecí stanici CHAdeMO společnosti ČEZ

Od konce dubna máme v redakci elektromobil Nissan Leaf na dlouhodobý test. Už jste se o tom mohli trochu dočíst v reportáži z New Energies Rally Český Krumlov, kterou jsme právě tímto vozem absolvovali, ale s první reportáží jsme chtěli počkat, až budeme mít trochu více zkušeností. Nissan Leaf jsme předtím měli již dvakrát, a to vždy na týden. První test byl spíše seznamování s elektromobilitou a během druhého už se podařilo vyhodnotit skutečnou spotřebu celkově i v jednotlivých režimech, ale test skončil odtažením elektromobilu po vybití baterie na dálnici cestou k nejbližší dobíjecí stanici. K tomu ale došlo nešťastnou souhrou několika okolností, z nichž nejzásadnější byla ta, že jsme měli pouze jeden nabíjecí kabel a to 230 V / 16 A. Teď ale máme mnohem více postřehů.

Kabel 230 V i Mennekes je základ úspěchu používání elektromobilu

Na začátku dlouhodobého testu jsme také měli jen kabel 230 V do běžné zásuvky, ale z předchozích zkušeností jsme věděli, že tudy cesta nevede. Zvláště když bydlíte v bytě, a jste tak odkázáni pouze na veřejné dobíjecí stanice. Když jsme si ale půjčili i kabel Mennekes (400 V / 100 A), najednou se elektromobil ukázal jako mnohem použitelnější v běžném provozu. Výše zmíněné vybití a nutnost odtažení bylo způsobené tím, že na nejbližší stanici (TNT Chrášťany) byla v zásuvce 230 V zapojená firemní dodávka a my jsme přejížděli k další nejbližší stanici. S kabelem Menekes ale tento problém odpadl a ulevilo se i řidičům místní elektrické dodávky. Domluvili jsme se, že budeme používat zásuvku Mennekes, protože oni mají jen klasickou 230 V.

Velcí kamarádi kteří jsou často spolu

Hlavní dobíjecí sítě pro elektromobily jsou ČEZ a PRE

V České republice jsou dvě hlavní dobíjecí sítě, ČEZ a PRE. Druhá jmenovaná se až na pár výjimek týká jen Prahy a pro dobíjení je nutné mít čipovou kartu. Jednou za měsíc pak přijde vyúčtování. Platí se zde ne za kWh ale za čas strávený u dobíjecí stanice. U rychlodobíječek CHAdeMO je aktuální cena 2,42 Kč/min a u ostatních je to 0,3 Kč/min. Zde se tedy také vyplatí kabel Mennekes, protože za stejný čas (tedy i cenu) dobijete několikanásobně více energie. ČEZ má síť stanic po celé ČR a pro dobíjení se používá RFID čip, za který se platí paušál 181,5 Kč/měsíc. Za tuto cenu pak máte neomezené dobíjení na stanicích ČEZ. U rychlodobíječek CHAdeMO zatím není tento čip potřeba vůbec, a tam tedy dobíjíte úplně zdarma. Máme oba čipy, ale snažíme se využívat hlavně ČEZ, protože vychází výhodněji. Na některých strategických místech (například Zličín) ale není dobíjecí stanice ČEZ, a tak jezdíme občas i k PRE. To byl důvod, proč jsme si tuto kartu pořídili.

V OC Nový Smíchov – Nissan Leaf jako chudý kamarád

Pro rozšíření elektromobilů je potřeba mnohem více dobíjecích stanic

Už během druhého testu jsme narazili na problém v podobě obsazené dobíjecí stanice. V OC Nový Smíchov, kde jsou dokonce dva stojany (každý má 2 zásuvky, 230 V a Mennekes), se stalo, že jsme se na místě se čtyřmi dobíjecími místy sešly 3 elektromobily nebo plug-in hybridy. A to zatím v ČR nejezdí tolik aut do zásuvky. Zatímco u čerpací stanice nebo plnicí stanice CNG stráví auta pár minut, na běžných dobíjecích stanicích trvá hodiny, než se dobije. Pro masové rozšíření elektromobilů by tedy bylo nutné vybudovat mnohem více dobíjecích míst. I když někdo má možnost dobíjet i doma, je limitován dojezdem, a pokud jezdí více, musí využít i veřejných dobíjecích stanic. Součet ujetých km od dobíjení a zbývajícího dojezdu se nám většinou pohybuje mezi 150-200 km, ale skutečný dojezd je většinou nižší, protože ne vždy jedeme až do nulového dojezdu. Nejvíce jsme tedy zatím ujeli 169 km na jedno nabití.

Náš nejdelší dojezd s vozem Nissan Leaf

Skutečná spotřeba je mnohem vyšší než ta na palubním počítači

Zatím máme zkušenosti hlavně s Nissanem Leaf, ale i od čtenářů, kteří mají jiné elektromobily, dostáváme zpětnou vazbu, že skutečná spotřeba podle dobíjení je výrazně vyšší než ta na palubním počítači. Je to jednak kvůli ztrátám při dobíjení a možná i kvůli samovolnému vybíjení při stání vozidla. Ale když náš Nissan Leaf týden stál, zatímco jsme vozem na CNG vyrazili na delší cestu, ukazoval stejných 24 % baterie jako předtím. Do spotřeby na palubním počítači ale Nissan Leaf pravděpodobně nepočítá například klimatizaci, protože i když ji používáme, ukazuje podobné hodnoty spotřeby. Jelikož však dobíjíme pouze na veřejných stanicích, které ukazují, kolik kWh se dobilo, máme spotřebu vyhodnocenou.

Jezdíme za 30 haléřů na kilometr

Z prvních 3 559 km ujetých během testu jsme 579 najeli v rámci Rallye Český Krumlov (a cest tam i zpět), kde nebylo možné měřit dobíjení. Tento úsek tedy nepočítáme. Spotřebu tedy máme spočítanou na 2 980 km a vychází na 15,28 kWh/100 km. Jelikož většinou dobíjíme za paušál 181,5 Kč/měsíc, naše náklady na „palivo“ byly neuvěřitelných 869,51 Kč, tedy 29,2 haléřů na kilometr. Abychom byli upřímní, tak elektromobil vozíme na dobíječku cca 10 km od domova, takže k tomu jsou ještě nějaké náklady na naftu, ale není to na každé dobití, protože využíváme dobíjecí stanice třeba při nakupování v obchodních centrech, nebo při různých schůzkách. Při dobíjení doma (aktuální průměrná cena elektřiny je 4,75 Kč/kWh dle energie123.cz) by náklady vyšly na 0,73 Kč/km. Nutno dodat, že kratší dojezd a nemožnost nabíjení doma nás více nutí k jízdě s lehkou nohou, takže při svižnější jízdě by to samozřejmě bylo více. Pokud máte dotazy, můžete psát na sociální sítě nebo do nové sekce Vaše dotazy na našem webu. Pokusíme se zjistit, co Vás zajímá. Budeme rádi i za zkušenosti dalších majitelů elektromobilů. Naše další zkušenosti budou následovat a můžete se těšit i na dlouhodobý test jiného alternativního paliva.

V OC Nový Smíchov – Nissan Leaf jako chudý kamarád