Archiv štítku: Honda CR-V

Honda CR-V Hybrid 4×4, místo rekordu úsporný rozvoz roušek

Nejnovější generace vozu Honda CR-V už nemá v nabídce diesel, ale motory i-DTEC byly nahrazeny hybridem. CR-V Hybrid se vyrábí jako předokolka ale i s pohonem 4×4. Tento vůz jsem měl na test (o kterém bude článek později) a měl jsem v plánu s ním vytvořit i rekord v dojezdu. S postupným příchodem opatření v souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19 se ale plány komplikovaly a s vyhlášením plošné karantény vzaly za své definitivně. Přesto jsem alespoň na kratší trase vyzkoušel, na jakou spotřebu se dá dostat extrémně úsporným stylem jízdy.

Světový rekord v dojezdu s hybridem je 1 200 km, český 1 030 km

Světový rekord v nejdelším dojezdu s hybridem je podle Guinnessovy knihy rekordů rovných 1 200 kilometrů na jednu nádrž. Některé články sice uvádí i delší dojezd, ale ten není oficiálně potvrzen. Oficiální český rekord je 1 030 km, který jsem mimoděk udělal s Hyundai Ioniq Hybrid při rekordu v nejnižší spotřebě. S velkým SUV bych se samozřejmě nedostal na tak nízkou spotřebu, ale díky větší nádrži bych měl dosáhnout delšího dojezdu a projet na jednu nádrž i všechny kraje, což se mi s hybridním Ioniqem nepovedlo a musel jsem v průběhu rekordu dotankovat. Nicméně s vozem Honda CR-V Hybrid 4WD jsem cílil hlavně na český rekord, protože na světový by asi byla potřeba úspornější předokolka CR-V Hybrid 2WD.

Honda CR-V Hybrid AWD 4x4

Pro verzi 4×4 u vozu Honda CR-V Hybrid používá Honda na českém webu označení 4WD, ale na autě je plaketka AWD.

Kurz úsporné jízdy odpadl, nakonec Honda CR-V hybrid vozila roušky

S příchodem prvních opatření bylo jasné, že kurz Jak jezdit úsporně a udržitelně v Ostravě budu muset zrušit a právě cestou na něj a zpět jsem plánoval projet většinu krajů. Zbývala tedy varianta, jestli neudělat rekord v dojezdu bez podmínky projet všechny kraje, ale jednak mě takové bezcílné kroužení příliš nelákalo a navíc s vyhlášením stavu nouze a celostátní karantény bylo rozumnější i od tohoto upustit a omezit pohyb. V souvislosti s nastalou situací ale přišly jiné potřeby, například zásobování pro domácí šití roušek a následné doručení například lidem, kteří pracují v domově pro seniory, kde roušky potřebovali. Takže Honda CR-V Hybrid začala fungovat jako zásobovací vůz.

Honda CR-V Hybrid 4WD – zezadu

Honda CR-V hybrid funguje ideálně po zahřátí motoru

Šlo ovšem o krátké trasy, většinou mezi Berounem, Královým Dvorem, Hýskovem a Nižborem, které začínaly studeným startem. Stejně jako většina základních hybridů i Honda CR-V Hybrid nejprve zahřívá spalovací motor a odmítá spuštění elektrické jízdy EV. Až po zahřátí spalovacího motoru auto začne přepínat mezi elektrickým pohonem a spalovacím motorem, takže najede na maximální efektivitu. V městském provozu tak je i tento hybrid velmi úsporný, ale neplatí to pro krátké trasy, kterých v tomto režimu bylo dost.

Motor Earth Dreams Technology ve voze Honda CR-V Hybrid 4WD

I v tomto režimu by Honda CR-V Hybrid 4×4 měla ujet okolo 800 km

Od natankování po cvaknutí pistole, které jsem provedl po ukončení testu spotřeby, jsem na těchto trasách a občasných cestách na nákup nebo s rodinou do přírody, včetně cesty zpět do Prahy kvůli vrácení auta, najel cca 169 km a zbývající dojezd byl 599 km. Takže teoretický dojezd při úsporné jízdě ale s častými studenými starty je 768 km. Spotřeba podle palubního počítače byla krásných 4,6 l/100 km. To vše na zimních pneumatikách!

Honda CR-V Hybrid 4WD, spotřeba při úsporné jízdě a předpokládaný dojezd

Reálný rekord by mohl být okolo 1 100 km, Honda CR-V Hybrid 2WD by zvládla více

Jsem ale přesvědčený, že reálný rekord by mohl být vyšší. Jednak má auto „pod nulou“ ještě poměrně velkou rezervu a druhá věc je, že v ideálních podmínkách (tedy na delších jízdách) odhaduji spotřebu blízko ke 4 litrům, tak věřím, že by se dalo ujet alespoň 1 100 km i s verzí 4×4, ale až se situace uklidní, tak bych rád zkusil překonat hranici 1 200 km a na to by byla ideální Honda CR-V Hybrid 2WD, tedy s pohonem předních kol a nejlépe na letních pneumatikách.

Honda CR-V Hybrid 4WD – studený start byl během pokusu o co nejnižší spotřebu celkem častý, většinou s teplotou mírně nad nulou ale někdy i pod nulou

Úsporný únor s Hondou CR-V 1,5 VTEC TURBO – #UspornyUnor

Učtitě jste slyšeli pojem „suchý únor“, který označuje výzvu, jejíž cílem je nepít celý měsíc alkohol. Liberecká palírna se tím inspirovala a vytvořila obdobu pro motoristy – „úsporný únor“ s hashtagem #UspornyUnor. Jelikož jsem palírnu asi trochu inspiroval právě k úsporné jízdě a Palírník se ode mě v tomto směru něco přiučil, tak cítím část „viny“ na tomto počinu. Navíc taková výzva je něco pro mě. Ale aby to byla ještě větší výzva, zkusil jsem to s autem, které se na první pohled na úspornou jízdu moc nehodí – velké SUV Honda CR-V se 180 koňmi pod kapotou. Ještě k tomu benzínovými.

Pravidla výzvy úsporný únor

Pravidla výzvy jsou poměrně jednoduchá. Cílem je během února 2019 zajet libovolnou trasu o délce alespoň 50 kilometrů co nejúsporněji, přičemž auto musí jet celou dobu vlastní silou a průměrná rychlost musí být vyšší než 40 km/h. Rozhoduje číslo na palubním počítači. Fotografii spotřeby, újeté vzdálenosti a průměrné rychlosti (nebo času jízdy) pak pošlete pomocí webového formuláře. „Sjet dolů 15 km z kopce umíme každý, žejo; a 50 km dlouhý kopec v ČR nemáme ;-)“, uvádí k tomu Liberecká palírna. Ale i na 50 km může převýšení pomoci. Na Škoda EconomyRun jsme ve druhé etapě z Vrchlabí do Kosmonos dosáhli spotřeby 2,0 kg/100 km (podle palubního počítače, což by jinak bylo nereálné. A to šlo o trasu dlouhou 101 km.

První pokus o #UspornyUnor ovlivnil provoz a unikající pneumatika

Abych neovlivnil výsledek testu Hondy CR-V, musím to udělat mimo měření spotřeby, takže to zkouším hned po vyzvednutí auta ještě před natankováním do plné nádrže. S vědomím toho, že nadmořská výška může hodně pomoci používám letmý start, tedy nulují palubní počítač v nejvyšším bodě na D5 mezi Prahou a sjezdem na Rudnou. Se snahou o maximální využití polohové i pohybové energie pak jedu po D5 směrem ke sjezdu na Hořovice/Žebrák. Cestou mi ale snahu komplikuje hustý provoz a navíc se ozývá upozornění na pokles tlaku v pneumatice. Odtud po staré Plzeňské jedu ke sjezdu na Zdice a odtud pokračuji po dálnici zpět do Berouna, kde dofukuji pneumatiku, ve které bylo jen lehce přes 1,5 Bar. Později zjišťuji, že to utíká pomalu, takže tam ideální tlak nemohl být už když jsem auto přebíral a tedy celou trasu jsem jel s podhuštěnou pneumatikou. Je mi tedy jasné, že výsledek 4,2 l/100 km se dá ještě vylepšit.

Honda CR-V má na vestavěné navigaci spoustu údajů, nadmořská výška v Berouně se pohybuje okolo 230 metrů.

Honda CR-V se 180 koňovou patnáctistovkou za 4 litry benzínu

Druhý pokus zkouším po ukončení testu spotřeby, během kterého jezdím na horní hranici rychlostních limitů, takže nemůžu zkoušet extrémně úspornou jízdu, abych neovlivnil výsledek. Jedu v neděli odpoledne z Kladna, tedy při minimálním provozu, a letmý start dělám na dálnici D6 krátce po nájezdu na ní, kde je podobná nadmořská výška jako na začátku předchozího startu, ještě o pár metrů vyšší (okolo 410 m.n.m podle navigace v autě). Tlak v pneumatikách mám už na předepsané hodnotě 2,4 Bar. Jedu směrem k pražskému okruhu, z něj pak sjíždím na D5 a pokračuji ke sjezdu na Zdice, tam se otáčím a trasu končím v Králově Dvoře, tedy o cca 170 metrů níže. Palubní počítač ukazuje rovné 4 litry, tedy trojka na začátek se mi nepodařila dostat. Je mi jasné, že to nemá velkou vypovídací hodnotu, na takto krátké trase se opravdu převýšení projeví výrazně, ale na kombinovaném okruhu jsem jel testovacím stylem, tedy na horní hranici limitů, za 6,3 litrů na 100 km, takže odhaduji, že bez pomoci převýšení by se s lehkou nohou dalo jet okolo 5-ti litrů, ale to už jsem nestihl vyzkoušet. Na to ale stejně není tato motorizace primárně určená, to bude disciplína pro Hondu CR-V Hybrid, na kterou se opravdu těším.

Spotřeba vozu Honda CR-V v rámci výzvy úsporny únor #UspornyUnor

Zbývá sice jen pár dní, ale ještě to můžete zkusit

Do konce února zbývá už jen pár dní, ale ještě to můžete zkusit a poslat nějaký výsledek. Jsem zvědavý na výsledky, protože převýšení má opravdu velký vliv a v tom zrovna nemáme ve středních Čechách ideální podmínky. Je mi jasné, že kdybych vyjel kousek dál prakticky na jakoukoli stranu, tak bych dosáhl hezčích čísel, ale to se mi nechtělo. Jezdil jsem to na trasách, kde se běžně pohybuju, maximálně jsem si ji trochu protáhl, aby to vyšlo na 50 kilometrů. Nicméně v rámci možností jsem zkusil zajet nějaký výsledek celkem se čtyřmi auty do různých kategorií. Tak se ukažte a zkuste do palírny ještě něco poslat.

Honda CR-V pruměrná rychlost, prasvidla výzvy #uspornyunor hravě splněna

Budeme díky autonomnímu řízení jezdit bezpečněji a úsporněji?

V poslední době se čím dál více mluví o autonomním řízení. Automobilky se předhání ve vývoji a představování studií a smělých vizí v této oblasti. Samozřejmě se ale ozývají i kritici, kteří poukazují na nespolehlivost počítačů nebo elektronických komponent, tedy zejména čidel, bez kterých se autonomní vůz neobejde. Ano, na testovacích polygonech to funguje, ale jak si automat poradí s rýznými situacemi, které vznikají v běžném provozu? Pokud se bavíme o plně autonomním řízení, musím přiznat že i já patřím ke skeptikům a nemyslím si, že v dohledné době budou u nás jezdit auta úplně bez řidiče. Autonomní mobilita se ale dělí do různých úrovní a jsou situace, ve kterých si umím představit přenechání řízení automatu. Mělo by to pozitivní vliv na bezpečnost nebo na úspornost cestování? Pojďme se na to podívat podrobněji.

Různé úrovně automatizace dle NHTSA

Americký NHTSA (úřad pro bezpečnost silničního provozu) dělí automatizaci na 5 úrovní. Úrovní 0 je myšlen stav kdy všechny úkony provádí řidič. Úroveň 1 znamená, že autonomní systém občas pomáhá řidiči a úroveň 2 je stav, kdy autonomní systém může provádět některé úlohy při řízení. V současných nových autech už běžně máme v různé míře systémy, které spadají do prvních dvou úrovní. Úroveň 3 je pak stav, kdy autonomní systém provádí úlohy a monitoruje prostředí, přičemž řidič musí být připraven převzít řízení. Tuto úroveň považuji za reálnou pro některé situace, jako je například jízda v koloně. Při „nekonečném“ popojíždění v koloně často u řidičů klesá pozornost a následně dochází k drobným nehodám, které kolonu ještě zhorší. V koloně by tedy řidič mohl přenechat řízení automatu a mezitím si například odpočinout. Díky tomu by se pak i lépe koncentroval na jízdu, když už zase bude potřeba aby řídil, protože ušetří spoustu energie, kterou by ho stálo třeba hodinové popojíždění například na D1. Toto využití mi určitě dává smysl. K posledním dvěma úrovním se dostanu později.

U nás stojí v cestě rozvoji autonomního řízení legislativa

Ať se nám to líbí nebo ne, tyto autonomní prvky jsou v automobilech čím dál populárnější a různé firmy pracují na vývoji autonomního řízení vozidel jako celku. Ale přestože Česká republika patří mezi automobilové velmoce, v oblasti autonomního řízení jsme za mnoha státy pozadu. Naše legislativa tuto oblast zatím nijak neřeší. Napříkad Kalifornie umožňuje testování autonomních aut řidičem, který na tuto činnost má potřebné povolení a je schopen okamžitě převzít řízení. Otázce autonmního řízení se pak věnují i státy jako Velká Británie, Dánsko, Německo, Španělsko, Austrálie nebo i sousední Polsko. Většinou platí podmínka, že ve vozidle musí být přítomný řidič a být připravený převzít řízení, tedy jde o úroveň 3 nebo maximálně úroveň 4, kdy již vozidlo řídí samostatně (tedy nejde jen o plnění určité úlohy), ale stále tam musí být řidič, který je schopen převzít řízení, protože se předpokládá, že autonomní systém dokáže fungovat jen za určitých okolností a pokud ne, vyzve řidiče k převzetí řízení. Úroveň 5 pak je stav, kdy autonomní systém provádí saostatně všechny úlohy ve všech podmínkách, kdy je toho schpný řidič. Ale k tomu povede ještě dlouhá cesta. Každopádně i kvůli testování, které probíhá i u nás, by bylo dobré, aby naše legislativa znala pojmy spojené s autonkmním řízením a umožňovala alespoň úroveň 3, která pro testování stačí. Proto jsem rád, že jsem se mohl účastnit setkání s pracovní skupinou, která se zabývá právě návrhem novely zákona, která toto umožní. Aby se Česká republika mohla podílet na vývoji, výrobě i testování autonomních aut, musí mít fungující legislativní rámec, který bude umožňovat provoz těchto vozidel na našem území.

Inspirací byla legislativa v Německu, nepovolí plně autonomní vozy

Po zhodnocení legislativy různých států, které již autonomní řízení nějakým způsobem řeší, zvolila pracovní skupina, která se zabývá novelou pro ČR, za hlavní zdroj inspirace tu německou. Samozřejmě detaily upravovali, ale čím více se problémem zabývali, tím více museli uznat, že to naši západní sousedé mají velmi dobře promyšlené a zpracované. A jsou v tomto směru i opatrní, což je jistě na místě. „Novela neumožňuje jakýkoli provoz autonomních vozidel, umožňuje jen provoz aut tzv. třetí úrovně. To znamená, že ve vozidle musí celou dobu být způsobilý řidič. Navíc musí být připraven opět převzít řízení – pokud to situace vyžaduje, nebo ho k tomu vozidlo samo vyzve,“ přiblížil Marian Jurečka. Ten si jako svůj úkol vzal, aby novela byla projednána na půdě parlamentu a co nejdříve schválena.

Povede autonomní řízení k větší bezpečnosti a úspoře paliva?

Vyvstává otázka, co autonomní řízení úrovně 3 přinese? Zkušenosti ale ukazují, že například moderní tempomaty v některých nákladních vozech, které mají i informace o převýšení trasy, porazí v úspornosti i nejzkušenější řidiče. Takže například autonmní jízda po dálnici, což už je reálný úkol, by byla nepochybně úspornější. Pokud jde o bezpečnost, tak jsou zase tyto systémy nastavené tak, že dodržují opravdu bezpečnou vzdálenost od vozidla před sebou. Vyvstává ale otázka, jak to bude fungovat u nás, protože v tomto je zde trochu jiná situace než třeba ve zmíněném Německu. Tam jsou řidiči více disciplinovaní pokud jde například o dodržování zmíněné bezpečné vzdálenosti. Díky tomu se tam dá už teď jezdit plynuleji, úsporněji a i částečně autonomní systémy to lépe zvládají. Když je ale u nás spousta řidičů, kteří se okamžitě do mezery v rámci bezpečného odstupu „nacpou“, nebo jezdí v levém či středním pruhu dálnice i když pravý je volný, může to být problém. S příchodem částečně autonomních systémů se tedy i ostatní řidiči budou muset naučit jezdit správně, což jistě také nebude na škodu.

Plně autonomní řízení v Evropě je hudba vzdálené budoucnosti

Částečně autonomní řízení úrovně 3, se kterým tento návrh novely počítá, je tedy reálné mít v poměrně blízké době, pokud to legislativa umožní. A jsem přesvědčený, že bude mít pozitivní přínosy jak po stránce bezpečnosti, tak úspornosti cestování. Skeptický jsem ale k plně autonomní jízdě úplně bez řidiče, tedy úrovně 5. Nepředpokládám, že v dohledné době budou auta schopna bezpečně zvládnout jakoukoli situaci. Zejména mám na mysli městský provoz, kde vzniká mnoho složitých situací. Prvním krokem pak budou například americká velkoměsta, která mají široké ulice, rovné jako podle pravítka a mnohem méně chodců. Naopak evropská města s historickými centry a spoustou turistů budou pravděpodobně ještě dlouho tvrdším oříškem. Každopádně by nebylo dobré bránit ve vývoji a používání systémů, které jsou již reálné a pravděpodobně přinesou větší bezpečnost a efektivitu, takže nejde pouze o to, abychom zůstali automobilovou velmocí. Očekávají se i jiné přínosy a pokud jde o legislativu, je „za 5 minut dvanáct“. „Novela je momentálně pro ČR nezbytná, protože autonomní řízení budou zákazníci využívat možná už příští rok. Jeho vývoj a testování je ve finální fázi, proto nesmíme zaspat. Pro Česko je krok k autonomnímu řízení jedinečnou šancí, jak se udržet na špičce automobilového průmyslu,“ uzavřel Jurečka.

Nová Honda CR-V i-MMD (hybrid) – Ženeva 2018

Automobilka Honda na autosalonu Ženeva 2018 představila evropskou sériovou verzi zcela nového modelu CR-V. Nová generace nejlépe prodávaného SUV na světě posouvá úroveň kvality a prostornosti interiéru, včetně volitelné verze se sedmi sedadly, která je u CR-V k dispozici vůbec poprvé. Na trh přijde nejprve s přeplňovanou patnáctistovkou VTEC TURBO, známou již z Civicu, a později jako hybrid s označením i-MMD.

Honda CR-V i-MMD první hybridní SUV Honda v Evropě

I když rád otestuji i verzi s přeplňovanou patnáctistovkou, až bude k dispozici, teď bych se rád zaměřil hlavně na verzi i-MMD, která se více soustředí na úsporu paliva a snížení emisí. V Evropě vůbec poprvé bude u vozu SUV nabízena hybridní technologie Honda. Zcela nový model CR-V bude k dispozici s hybridním systémem inteligentního pohonu s více režimy (i-MMD), který se skládá z 2,0 l zážehového motoru i-VTEC s Atkinsonovým cyklem a dvou elektromotorů, které zajišťují bezproblémovou jízdu a hospodárnost v běžném provozu. Systém i-MMD nevyužívá běžnou převodovku, namísto ní je vybaven kompaktnější jednotkou s pevným převodovým poměrem, která zajišťuje přímé propojení pohyblivých součástí a hladký převod točivého momentu.

CRV 1,5 VTEC TURBO – s manuální převodovkou i CVT

K dispozici je také 1,5litrový zážehový motor VTEC TURBO, který poskytuje vysoký výkon a Honda slibuje i špičkovou spotřebu paliva v dané třídě. Výkon motoru je přenášen prostřednictvím šestistupňové manuální převodovky nebo volitelné automatické převodovky CVT s lineární odezvou. Oficiální normovaná spotřeba ale ještě v Ženevě nebyla známa ani u jedné z motorizací.

U obou motorizací i pohon 4×4, standardně ale jen předních kol

U zážehového i hybridního hnacího ústrojí je standardní variantou pohon přední nápravy, ale v obou případech lze použít nejnovější technologii firmy Honda pro pohon obou náprav „Real Time AWD with Intelligent Control System™“, která vozu CR-V dodává jedinečné vlastnosti při jízdě v terénu. Světlá výška byla u všech variant zvýšena o 38 mm až na 208 mm u modelu AWD se zážehovým motorem.

Honda CR-V i-MMD (hybrid) – je větší a prostornější než předchůdce a poprvé nabídne i 7 míst

Aerodynamika je u nové Hondy CR-V výborná

Užší přední sloupky, profilované přední a zadní nárazníky i kryty pod motorem a předními a zadními dveřmi přispívají k tomu, že nový model CR-V se řadí mezi aerodynamicky nejefektivnější vozy ve své třídě. Vůz je také vybaven systémem Active Shutter Grille společnosti Honda, který ještě dále snižuje již tak nízkou spotřebu paliva.

Špičková praktičnost a nová sedmimístná verze

Zbrusu nový model CR-V vyniká o něco většími rozměry karoserie než jeho předchůdce a delší rozvor i širší postoj umožňují, že interiér je výrazně prostornější. Díky nejlepšímu využití prostoru v dané třídě mají cestující dostatek místa a pohodlí a rovněž zavazadlový prostor je širší, hlubší i delší. Nový zavazadlový prostor se dvěma polohami dovoluje nastavit rovnou podlahu pro nakládaní objemnějších předmětů a elektricky ovládané zadní výklopné dveře umožňují pohodlný přístup. Vůz Honda CR-V bude také úplně poprvé nabízen ve variantě se sedmi sedadly. Pokud zákazník zvolí tuto variantu, cestující ve třetí řadě si mohou dopřát na dlouhých cestách pohodlí díky výjimečně velkému prostoru pro nohy i úhlu opěradla vůči sedadlu 101 stupňů. Přístup k sedadlům ve třetí řadě je rovněž špičkový díky široké a nízko položené vstupní hraně.

První dodávky vozu Honda CR-V vybaveného 1,5litrovým zážehovým motorem VTEC TURBO jsou očekávány na podzim roku 2018 a modely s hybridním hnacím ústrojím by měly následovat zkraje roku 2019.

Honda CR-V Hybrid a Honda EV concept – Frankfurt 2017

Honda ve Frankfurtu představila dvě, pro nás zajímavé, novinky. První je již ve fázi prototypu a jde o SUV Honda CR-V Hybrid. Tento prototyp zároveň ukazuje podobu příští generace Hondy CR-V. Tím druhým je studie elektromobilu, který je inspirovaný první generací Hondy Civic, která se jemnuje Honda EV Concept.

Honda CR-V Hybrid Prototype

V uvedených informacích není specifikované, zda půjde o klasický hybrid nebo plug-in hybrid, nicméně téměř vše nasvědčuje první variantě. Na vozidle není vidět žádné víčko dobíjecího konektoru, které většinou bývá jinde než hrdlo nádrže, a Honda udává, že přepínání mezi benzínovým pohonem, hybridním a čistě elektrickým bude probíhat automaticky. Systém i-MMD to určuje podle toho, co je v dané situaci nejefektivnější. U plug-in hybridů je běžné mít na výběr a moci zvolit například jen čistě elektrickou jízdu. Parametry elektromotoru také nejsou známy, ale spalovací motor by měl být dvoulitr pracující v atkinsonově cyklu a pravděpodobně atmosférický. V hybridním režimu má spalovací motor fungovat spíše jako generátor, a vozidlo má pohánět elektromotor (což je zase běžné spíše u plug-in hybridů). Přebytečná energie se pak vrací do akumulátoru a dobíjí jej. V režimu pohonu pouze spalovacím motorem jsou kola poháněná přímo a elektromotor zajišťuje v případě potřeby pouze posílení výkonu na maximum. Kromě tohoto hybridního ústrojí má nová Honda CR-V dostat motor 1,5 VTEC TURBO se 6-ti stupňovou manuální převodovkou, nebo automatickou CVT. Se vznětovým motorem se již nepočítá. Na evropské trhy má nová Honda CR-V přijít ve druhé polovině roku 2018.

Honda EV concept

Honda EV concept je studie, která na první pohled svádí k domněnce, že jde o vzdálenou budoucnost, ale není tomu tak. „Nejedná se o žádnou vizi vzdálené budoucnosti. Sériová verze tohoto vozu bude v Evropě k dispozici v roce 2019,“ říká Takahiro Hachigo, prezident a generální ředitel společnosti Honda Motor Co. Jelikož jde o koncept, nejsou k dispozici technické detaily, ale kromě designu odkazujícího na první genetaci vozu Honda Civic si všimněme modrého podsvícení loga Honda, které má být typické pro elektrovozy značky Honda. V globálním měřítku má Honda v plánu používat do roku 2030 elektrotechnologii ve dvou třetinách nově prodaných vozů. V Evropě, kde panuje v tomto ohledu mimořádně výrazný zájem, je cílem rok 2025. „Vidíme, že v Evropě nabírá zájem o elektromobilitu na tempu ještě rychleji, než jinde,“ uvedl pan Hachigo a dodal, že Evropa je z tohoto důvodu vhodným místem pro světovou premiéru „dalšího kroku“ v rámci strategie „Electric Vision“ společnosti Honda.

Honda Power Manager Concept

Pan Philip Ross, výkonný viceprezident společnosti Honda Motor Europe, představil nový systém Honda Power Manager Concept. Jedná se o plně integrovaný systém pro přenos energie, který dokáže distribuovat elektřinu do a z hlavní rozvodné sítě. Současně také umí nasměrovat energii z obnovitelných zdrojů a řídit činnost baterie elektromobilu připojené k domácí rozvodné síti.

„Systém Power Manager dokáže dle potřeby využít energii z baterie elektromobilu k napájení domácnosti, čímž omezuje požadavky na spotřebu z běžné rozvodné sítě,“ dodal pan Ross. „Je dokonce možné prodat energii uloženou v elektromobilu zpět do rozvodné sítě. Vlastník tak dosáhne zisku.“

Společnost Honda se účastní zkoušek v západní Francii, kde budou jednotky Power Manager nainstalovány v rámci pilotního provozu. Jedná se o součást rozvoje regionální „chytré sítě“, která má být dokončena do roku 2020.

Honda CR-V Hybrid Prototype – kromě novinky v podobě hybridu ukazuje jak bude vypadat příští generace CR-V