Když jsem v úterý Hyundai Ioniq Hybrid na 17“ zimních pneumatikách vyzvedl a viděl co ukazuje palubní počítač, tak jsem sám přestal věřit, že se rekord podaří. Říkal jsem si, že jsem alespoň měl počkat na lepší klima a ne to zkoušet v zimě. Po přejezdu z Rudné do Berouna jsem se sice trochu uklidnil, ale stejně tam byla spousta pochybností. Bylo mi jasné, že to bude boj a jestli se to podaří, tak s vypětím všech sil a budu muset jet hodně pomalu.
Boj s hybridním systémem Hyundai Ioniq Hybrid
Asi nejvíc mi vadilo, že Hyundai Ioniq Hybrid nemá tlačítko EV, kterým bych zapnul preferenci elektrického pohonu. To bývá u hybridů běžné a například Hyundai Ioniq Plugin toto tlačítko má. Tam se dá i lépe pracovat s různými režimy jízdy. Základní Ioniq Hybrid ale vše volí automaticky. Výsledek je, že když jsem chtěl jet na elektřinu, abych například před klesáním vybil baterii, tak auto jelo na spalovací motor a ještě naopak dobíjelo baterii. Zkrátka prvních 30-50 km jsem se s hybridním systémem Ioniqu tak trochu pral. Sledoval jsem ale schéma toku energie na palubním počítači a pozoroval, jak auto reaguje na moji práci s plynem.
Hyundai Ioniq Hybrid, zastávka v Pelhřimově, městě rekordů
Zásady úsporné jízdy zůstávají, jen způsob ovládání je trochu jíný
Hlavní zásada úsporné jízdy, tedy plunulá a předvídavá jízda, spolu s efektivním využíváním energie zůstává. U hybridu k efektivitě samozřejmě pomáhá i správná kombinace využití jednotlivých pohonů. Jak to ale říci autu? Nakonec jsem se mi osvědčilo rozjetí se na trochu vyšší rychlost a sundání nohy z plynu. Tím se vypne spalovací motor. Po opětovném mírném sešlápnutí plynového pedálu už Ioniq udržoval konstantní rychlost jen elektrickým pohonem, dokud bylo dost energie v baterii. A překvapením pro mě bylo, že na dálnici z mírného kopečka fungoval elektrický pohon samostatně až do rychlosti mírně přes 120 km/h. Nakonec tento styl jízdy byl pohodovější, než kdybych to mohl ovládat pomocí tlačítka. I když to tlačítko by asi bylo spolehlivější, protože moje metoda práce s plynovým pedálem nezafungovala úplně pokaždé. Každopádně spotřeba se dostávala do čísel, se kterými už jsem byl spokojený.
Hyundai Ioniq Hybrid – cílem první etapy bylo Brno
Z Berouna do Brna na kurz za tři a půl litru s Hyundai Ioniq Hybrid
Nakonec jsem do Brna, kde jsem měl první ze dvou kurzů, dorazil se spotřebou 3,5 l/100 km na palubním počítači, což je přibližně hodnota, jakou jsem si představoval při plánování tohoto rekordu. Takže kdyby se to podařilo udržet celou cestu a stejně to vyšlo i podle tankování, byl bych spokojený. Ale samozřejmě se pokusím to ještě vylepšit. Zatím jsem projel 5 krajů ČR – Středočeský, Praha, Jihočeský, Vysočina a Jihomoravský. Trasa, kterou jsem jel, vedla z Berouna okolo Prahy po okruhu, následně po D1 a okolo Benešova do Tábora. Odtud přes Pelhřimov a Jihlavu zpět na D1 a poté až do Brna. Další etapa, která mě čeká, je z Brna do Ostravy. Abych projel i Zlínský kraj, budu muset jet přes Kroměříž. Ale to vůbec nevadí, protože trasa mimo dálnici hybridnímu Ioniqu vyhovuje lépe. A na zbytek trasy se těším, protože navzdory původním obavám jsem se s autem sžil a jízda byla velmi pohodová. Stačí citlivě pracovat s plynovým pedálem a Hyundai Ioniq Hybrid jede úsporně, aniž bych u toho musel řešit cokoli jiného.
