Archiv štítku: rekord

VW Transporter BlueMotion umí i kombinovanou trasu za 5 litrů

Volkswagen Transporter Gerharda Plattnera - zepředu

Volkswagen Transporter Gerharda Plattnera, ECOnomy Tour 2016

V červnu se Gerhard Plattner, mnohonásobný světový rekordman nejen v úsporné jízdě, s Volkswagenem Transporterem 2,0 TDI BlueMotion pokusil o co nejúspornější jízdu na trase Praha – Hannover a zpět. Více než 1 000 km ujel na jednu nádrž se spotřebou 4,91 l/100 km dle tankování. Na následné tiskové konferenci zazněla výzva pro nás přítomné, abychom se k tomu zkusili alespoň přiblížit. To byla hozená rukavice přímo pro mě.

Volkswagen Transporter při tankování před jizdou, tankoval jsem po první cvaknutí

Umí to Volkswagen Transporter tak úsporně i na kombinované trase?

Cca o měsíc později už testuji přesně ten Transporter, se kterým jel Gerhard Plattner. Nejprve dělám běžný test spotřeby v běžném provozu, o kterém také později napíšu. Nakonec mám ale v plánu i extrémně úspornou jízdu, při které si dávám laťku opravdu vysoko, protože chci dosáhnout ještě nižší spotřeby než Gerhard Plattner. K tomu jsem si navíc nevybral trasu jen po dálnici, ale kombinovanou trasu, kde je dálnice, město, rychlostní silnice i okresky.

Z Berouna přes Prahu do Písku, zatím podle plánu

V Berouně tankuji plnou nádrž, a jelikož nájezd na dálnici je uzavřený, projíždím celý Beroun a až za ním najíždím na dálnici D5 ve směru na Prahu. Tu následně projíždím po Rozvadovské spojce, pokračuji Radlickou dolů a pak po Strakonické směrem na Písek. Dopravní špička sice není, ale jelikož je neděle odpoledne, nebo spíše podvečer, směr do centra není úplně volný. Za Prahou už je provoz minimální, a můžu se tedy více soustředit na úspornou jízdu. Snažím se jet co nejvíce na šestý rychlostní stupeň a držím rychlost mezi 90 a 110 km/h. Spotřeba se drží okolo 5 litrů. V nejvyšším bodě trasy u Příbrami je lehce nad touto hranicí a do Písku pak přijíždím s číslem 4,9 na palubním počítači. To jsem ale o 200 metrů výš než je Beroun, takže zpět pojedu „z kopce“. Kdyby ale za Příbramí neprobíhala regenerace filtru pevných částic (nejpravděpodobnější důvod vyšších volnoběžných otáček a cca o 40 % vyšší volnoběžné spotřeby) mohla by být o nějakou desetinku nižší.

Volkswagen Transporter – cestou zpět už se stmívalo

Zpět přes Příbram a po okreskách v mlze

Z Písku vyjíždím po osmé večer, takže už se začíná stmívat, ale cesta jde dobře. K nejvyššímu bodů trasy sice spotřeba přelézá hranici 5 litrů, ale jen mírně. Zpočátku se vracím stejnou cestou, ale poté odbočuji na silnici 66 a po chvíli projíždím Příbramí. Za ní následují okresky a na nich se ke tmě přidává i mlha. Vzhledem ke snížené viditelnosti musím jet pomaleji, abych udržel plynulost jízdy. Nejčastěji tak využívám čtvrtý a pátý rychlostní stupeň. Přesto spotřeba na palubním počítači klesá až na hodnotu 4,8 a na krátkém dálničním úseku ze Zdic do Berouna jde ještě o desetinku dolů.

Palubní počítac Volkswagenu Transporter ukázal 4,7 l/100 km, podle tankování vyšla spotřeba vyšší

Spotřeba 5 litrů při poměrně vysoké průměrné rychlosti

Na čerpací stanici v Berouně najíždím ke stejnému stojanu jako předtím a tankuji opět plnou nádrž. Tachometr ukazuje ujetou vzdálenost 229,2 km a průměrnou rychlost 60 km/h. Při dotankování opět po první cvaknutí pistole se počítadlo na čerpacím stojanu zastavuje na 11,44 l. Z toho vychází spotřeba 4,99 l/100 km, která je sice vyšší, než jaké dosáhl Gerhard Plattner, ale pouze o 8 setin litru. Potvrzuje to, že nový Transporter je opravdu úsporný, protože i jiný řidič a na jiném typu trasy dokáže jet pod 5 litrů.

Zpět do Berouna jsem dorazil úplně za tmy, tankoval jsem opět po první cvaknutí

Ford Mustang vytvořil rekord – 1 249 km na jednu nádrž!

Ford Mustang není zrovna auto, od kterého by člověk očekával mimořádně úspornou jízdu. Nicméně už jsme si také pohrávali s myšlenkou udělat s ním extrémě úspornou dálkovou jízdu. Norové Knut Wilthil a Henrik Borchgrevink, kteří si vyložili slogan Fordu „Go Further“ velmi doslovně, tuto myšlenku zrealizovali a stanovili nový světový rekord, tentokrát se sportovním automobilem. K tomu si zvolili právě Ford Mustang s motorem 2.3 EcoBoost. Ostatně i při nedávném představení Fordu Focus RS, který má motor stejné konstrukce, jsem otestoval i to jak je úsporný a zjistil, že při jízdě s lehčí nohou se dá jet relativně úsporně vzhledem k výkonu přes 300 koní.

Ford Mustang, resp. Knut Wilthil a Henrik Borchgrevink, vytvořili rekord – 1249 km na jednu nádrž!

Vyvstalo podezření, že řídí „pod vlivem“

Cílem dvojice specialistů na dálkovou úspornou jízdu bylo dojet od severního polárního kruhu co nejdál na jih bez doplnění paliva. „Mustang se ukázal být ještě úspornější, než jsme doufali,“ řekl Borchgrevink. „Všechno šlo zcela hladce. Jediný dramatický okamžik nastal asi hodinu po startu, když nás zastavila policie! Ukázalo se, že ji zavolali znepokojení občané, když viděli jet červený sportovní vůz neobvykle nízkou rychlostí. Policisté měli podezření na jízdu pod vlivem a vyrazili nás zkontrolovat.“

Od polárního kruhu až za Oslo na jednu nádrž

Pro posádku to ale nebyla první ani poslední interakce s policií během jejího rekordního pokusu. Strážci zákona se ujali zapečetění palivové nádrže na startu jízdy a také kontroly pečetních pásek, když Mustangu u města Kragero asi 200 km jižně od Osla definitivně došlo palivo. Oba úsporní cestovatelé tedy na jednu nádrž dojeli od polárního kruhu až téměř na jih Norska a urazili tak vzdálenost 1 249,3 km, což odpovídá průměrné spotřebě pouhých 4,87 l/100 km. Oficiální kombinovaná spotřeba Mustangu 2.3 EcoBoost přitom činí 8,0 l/100 km.

Ford Mustang není jediný Ford se kterým jeli úsporně

Wilthil a Borchgrevink vytvořili několik podobných rekordů s vozy Ford již v minulosti. V roce 2012 urazili s dieselovým Fordem Mondeo 2 534 km. O rok později s benzinovým Fordem Focus 1.0 EcoBoost ujeli 1 619 km.

REKORD: Elektromobil Nissan Leaf ujel 1 362 km za 24 hodin

Stávající český rekord vytvořil v září roku 2013 pětičlenný tým redaktorů pořadu Autosalon na TV Prima a motoristickách novinářů právě s Nissanem Leaf, když za 24 hodin ujeli 1 281 km. Někdy v létě loňského roku přišel kolega Petr s nápadem, že by tento rekord šel překonat. Začali jsme počítat a došli k závěru, že tam je velká rezerva. V září se pak navíc ve Frankfurtu představila nová verze Nissanu Leaf, která má i baterii 30 kWh místo původních 24 kWh. V zimě jsme pak udělali několik jízd se starým i novým leafem, ze kterých jsme spočítali, že se teoreticky dá najet přes 1 600 km. Z těchto jízd na různých trasách jsme vyhodnotili, že ideální bude trasa Praha – Mladá Boleslav. V Praze je rychlodobíječka Nissan u dealera AUTOBOND GROUP a v Mladé Boleslavi u zákaznického centra ČEZ.

Nissan Leaf na dálnici D10 při 24 hodinovce, chvíli před tím než přišla první kolona

Nissan Leaf a čtyřčlenný tým řidičů startují do rekordního pokusu

Je sobota 7.5., komisař Agentury Dobrý den kontroluje a zaznamenává důležité údaje a náš tým ve složení Petr Vomáčka, Marek Tomíšek, David Kazda a Miroslav Tomíšek je připraven. Všichni máme zkušenosti s úspornou jízdou a každý z nás najel několik tisíc kilometrů s Nissanem Leaf. Je 10 hodin a komisař dává pokyn ke startu. První jízdu plánujeme bez dobíjení v Boleslavi, protože baterie je nabitá na plno a ušetříme tak pár minut.

Petr zapíná dobíjení v Mladé Boleslavi

Kolona na dálnici nám to komplikuje hned na začátku

Když jsme plánovali termín, ověřovali jsme si, že zúžení na dálnici za Benátkami nad Jizerou má skončit 30.4., ale oprava svodidel se protáhla do 9.5. Jelikož jsme ale pokus o rekord naplánovali na víkend právě kvůli nízkému provozu, doufáme, že kromě zpomalení na 80 km/h v místě zúžení žádná komplikace nebude. Za Benátkami ale dojíždíme do kolony a následující 4 kilometry po dálnici jedeme 16 minut. To není ideální začátek. V opačném směru ale naštěstí kolona není, a tak po otočení v Boleslavi přijíždím po hodině a 26 minutách zpět do Prahy. Jelikož dle Google Maps je v místě stále kolona, při další jízdě sjíždím na Benátky (27. km), a abych se úplně vyhnul koloně, na dálnici najíždím až na 40. km. V opačném směru jsem tento 13 km dlouhý úsek po dálnici jel 7 minut, mimo dálnici to tedy trvá dvojnásobek. Ale je to lepší než ztratit čtvrt hodiny v koloně. Další jízda směrem na Mladou Boleslav už je po 13. hodině, kdy nejezdí kamiony a ve zúžení ztrácíme jen tím, že je tam omezená rychlost na 80 km/h.

Teplota baterie (vlevo) se držela těsne pod červeným polem, Nissan Leaf nenechá baterii přehřát do nebezpečných teplot

Venkovní teplota stoupá a spolu s ní i teplota baterie

Jedním z důvodů, proč jsme vybrali začátek května, bylo, že jsme předpokládali ideální teploty. Tedy že už nebude mrznout a naopak snad nebude velké vedro. V tom prvním jsme měli pravdu, ale i když ještě týden před tím předpověď slibovala příjemných 17-20°C, realita je jiná a při úplně jasné obloze se venkovní teplota blíží ke třicítce i ve stínu. V kombinaci s extrémním zatížením začíná stoupat i teplota baterie Nissanu Leaf. Auto na to reaguje tak, že nepovolí rychlodobíječce tak vysoký dobíjecí výkon, a tedy dobíjení trvá mnohem déle, než při našich únorových testech. Pomalejší dobíjení je ale jediný důsledek přehřívání baterií, Nissan Leaf nenechá teplotu baterie vystoupat do nebezpečné teploty. Abychom pomalejší dobíjení kompenzovali a zároveň ulehčili baterii, zkoušíme nejprve zpomalit z původní dálniční rychlosti 120-130 km/h na 100-110 km/h. Postupně ale dálniční rychlost snižujeme až na 90-100 km/h a doufáme, že se v noci ochladí a teplota baterie klesne.

Noční jízda po Mladé Boleslavi od dobíjecí stanice ČEZ k dálnici D10

V noci můžeme zrychlit, ale vybíhá na silnici i zvěř

Po západu slunce se skutečně baterie ochlazuje, ale jen mírně. Jeden faktor – vysoká venkovní teplota – sice pominul, ale ten druhý – extrémní zatížení baterie – trvá dále. Nicméně i tak můžeme trochu zrychlit a při některých nočních jízdách se rychlostí opět blížíme ke 130 km/h. Musíme ale dávat pozor na zvěř. Zatímco David se na dálnici vyhýbá srně, která se tam v klidu prochází, Petr zase zajícům, kteří v poměrně velkém počtu od večera pobíhají v mladoboleslavském areálu ČEZ. Právě pouze tam při nočních jízdách dobíjíme, protože v Boleslavi semafory blikají oranžově, zatímco v Praze bychom museli stát na červené. Otáčíme se tedy na sjezdu na Satalice a na Kolbenovu zajíždíme pouze při střídání řidičů, protože právě tam máme zázemí pro odpočívající řidiče. Díky tomu se taky daří najíždět trochu více.

Nissan Leaf při dobíjení během 24 hodinovky v noci u dealerství Autobond Group

Špatné rozhodnutí v závěru, riskovat se nevyplácí

Ráno mám zrovna službu u dobíječky v Boleslavi, kde odpočívám v druhém autě, pokud je zrovna rekordní vůz na cestě, a Petr tam přijíždí „s želvičkou“, značící vybitou baterii a omezený výkon. Zasmějeme se, že došlo i na želvičku, a po dobití střídám Petra za volantem. Jelikož bych měl v této jízdě překročit stávající rekord, jede se mnou i Míra, aby to řádně zdokumentoval. Číslo 1 281 km se na denním počítadle objevuje právě při otáčení u Satalic a vyrážíme k Boleslavi. Jedu s lehčí nohou, a tak v baterii je rezerva. Hlásíme tedy Petrovi, že se otočíme až v Kosmonosích a pak přijedeme dobít. Počítáme a Míra navrhuje, že bychom mohli jet ještě o sjezd dál. Znovu počítáme a docházíme k závěru, že to zvládneme a když pak dobijeme a dojedeme do Prahy, což bychom měli stíhat, překročíme 1 400 km. Za Kosmonosy se ale objevuje kopec a dojezd prudce klesá. Při otáčení u Bakova nad Jizerou to už vypadá s dojezdem do Boleslavi beznadějně a skutečně se okolo Kosmonos objevuje želvička a v mírném stoupání těsně před sjezdem na Boleslav Nissan zastavuje úplně. Voláme Petra, který okamžitě přijíždí, aby nás dotáhl k nabíječce. Těch 1,5 km se samozřejmě nepočítá a navíc tím ztrácíme cenných 16 minut.

Petr zapíná dobíjení v Mladé Boleslavi

Teorie a praxe se liší, ale rekord se podařil

Po krátkém dobití vyjíždíme do Prahy a před Benátkami, kdy už za námi jede i auto s komisařem, odbíjí desátá hodina, a tak rekord končí. Máme ujeto 1 362 km a stávající rekord jsme tedy překonali o 81 kilometrů. Nebýt 39 minut ztracených dopravními komplikacemi a naší chybou, dalo by se najet více a s ideální teplotou okolo 15°C by to šlo také lépe. Ale shodujeme se, že je to „alchymie“ a ne všechno se dá naplánovat, zvláště když se rekord dělá v běžném provozu. Jelikož světový rekord je 1 618 km a byl vytvořen na uzavřeném okruhu, můžeme být s výsledkem i tak spokojeni. Během rekordu jsme dobíjeli celkem 22krát a spotřebovali jsme 236,7 kWh, což vychází na 17,38 kWh/100 km. Tímto děkujeme společnosti NISSAN SALES CEE za zapůjčení auta a zázemí pro vytvoření rekordu.

Přípitek posádky Nissanu Leaf po úspěšném rekordním pokusu ve 24 hodinovce elektromobilem

Octavia G-Tec vytvořila během jedné jízdy 3 rekordy

Je 9 hodin ráno a přijíždíme na plnicí stanici CNG v Praze v Evropské ulici. Čeká tam již komisař Agentury Dobrý den, která mimo jiné vydává Českou knihu rekordů, aby dohlížel na plnění nádrže. Po doplnění nádrže na stlačený zemní plyn přejíždíme k nedaleké čerpací stanici, abychom natankovali benzín. Využíváme toho, že první cca 1 kilometr po načerpání CNG jede Octavia G-Tec na benzín. Ten také doplňujeme po cvaknutí pistole, komisař zapečetí nádrž a vybaveni GPS jednotkou ONI system pro sledování aut a záznamovými zařízeními s GPS vyjíždíme na sever. Cílem naší cesty je norské město Trondheim, kde probíhá setkání majitelů vozů Škoda s názvem Škoda Tour 2015.

Praha – posádka Marek Tomíšek a Radka Tomíšková u auta na startu

Na nádrž CNG jsme dojeli téměř do Rostocku, přes 500 km

Nejprve na navigaci volíme nejkratší trasu, ale na okreskách okolo Prahy zjišťujeme, že to nebyl dobrý nápad. Cesta ubíhá pomalu a ztrácíme cenné minuty. Po najetí na dálnici to již jde podle plánu, ale v Německu nás navigace, pravděpodobně kvůli aktuální dopravní situaci, vede kolem Berlína. Čas dojezdu do Rostocku narůstá a my musíme přidat, abychom stihli trajekt. Nakonec zjišťujeme, že bychom museli do Rostocku přijet půl hodiny před plánovaným odjezdem trajektu, což není reálné, a tak přeobjednáváme rezervaci na následující trajekt. Rychlejší jízdou stoupla spotřeba, ale i tak dochází plyn až po 531 km, což je kousek před Rostockem a zároveň to znamená, že se první rekord podařil.

Škoda Octavia G-Tec v Rostocku před trajektem

Přes Dánsko, Švédsko a Norsko už jen na benzín

Po přeplavení trajektem do dánského Gedseru již jedeme na benzín a opět musíme zrychlit. Ubytování máme rezervované až na předměstí Kodaně a chceme tam dojet před půlnocí. Znovu tedy jedeme po dálnici chvílemi i 130 km/h, což není pro rekordně úspornou jízdu typické. Spotřeba samozřejmě stoupá a po dojetí do Kodaně jsme rozhodnuti, že zítra už pojedeme v klidu, i kdybychom neměli dojet až za Oslo, jak máme v plánu. Po vyjetí z Kodaně nás na dálnici čekají kolony téměř k Öresundskému mostu, bráně do Švédska. Tam již není provoz tak hustý, ale pouze ke Göteborgu, který opět projíždíme v kolonách. Rezervujeme tedy ubytování před Oslem, kam přijíždíme okolo půl desáté večer.

Jedeme pořád do kopce, což nízké spotřebě nesvědčí

Od Osla trasa průběžně stoupá a na navigaci sledujeme, jak se nadmořská výška postupně zvyšuje. Už kopec před městečkem, kde jsme byli ubytováni, nás na pár kilometrech zvedl o téměř 100 metrů na 150 m.n.m. a následující den jen sledujeme, jak pomalu, ale jistě neustále stoupáme. Stoupá i spotřeba a dojezd naopak klesá. Začíná nám být jasné, že až do Trondheimu nedojedeme. Nulový dojezd se objevuje okolo 600 m.n.m. cca 25 km před městem Alvdal, kde je čerpací stanice. Zadáváme ji tedy do navigace jako cíl a jsme smířeni s tím, že tam rekordní pokus ukončíme.

Tankováni benzínu ve městě Alvdal – po ujetí 1700 km

Benzín došel po 1 700 ujetých km těsně před čerpací stanicí

S nulovým dojezdem na palubním počítači už plyn opravdu jen lechtám. Ve chvíli, kdy je vytoužená čerpací stanice na dohled zhasíná motor těsně před vrcholem malého kopečku. Vystupuji tedy z auta a pár metrů ho tlačím k vrcholku. Pak mohu usednout za volant a pomalu sjíždíme necelých 50 metrů k čerpací stanici. Na nádrž benzínu jsme ujeli 1 169 km a celkem bez tankování to bylo rovných 1700 km. I zbývající dva rekordy se tedy povedly.

Škoda Octavia G-Tec – Trondheim nábřeží

Spotřeba plynu i benzínu hluboko pod udávanou hodnotou

Nádrž benzínu doplňujeme hned, po cvaknutí se tam vejde 50,51 l, což odpovídá spotřebě benzínu 4,35 l/100 km. Jelikož na severu Norska nejsou plnicí stanice na CNG, musíme doplnění provést až později cestou na jih. Stalo se tak ve městě Stord, kde jsme narazili na nejsevernější plnicí stanici CNG na naší cestě. Do úplně prázdné nádrže se pak vešlo 15,152 kg zemního plynu, z čehož vyplývá spotřeba 2,85 kg/100 km. I když jsme zdaleka nejeli celou cestu ideální rychlostí, dvakrát popojížděli delší dobu v kolonách a auto bylo na sedmnáctipalcových kolech s nejširším možným rozměrem, během této cesty se podařilo jet se spotřebou výrazně nižší, než je ta udávaná. I naše zkušenosti z testů potvrzují, že u vozů na CNG se i v běžném provozu dá pohybovat okolo hodnoty normované spotřeby.

Pokud vás zajímají zkušenosti s dlouhodobého používání Octavie G-tec a její spolehlivost, sledujte extrémní dlouhodobý test auta na CNG.

Škoda Octavia G-Tec – Trondheim náměstí

Honda se pokouší o rekord ve spotřebě, my jsme jeli za 3 litry

Od začátku června jede dvojice Fergal McGrath a Julian Warren, která pracuje v oddělení výzkumu a vývoje evropského výrobního závodu Honda, s vozem Honda Civic Tourer 1,6 i-DTEC po Evropě s cílem vytvořit světový rekord ve spotřebě. Dosud byly všechny rekordy uskutečněny v Americe a platilo pravidlo, že při rekordním pokusu je nutné navštívit všech 48 sousedících státu USA a najet minimálně 13 000 km (8 200 mil). V Evropě se o to zatím nikdo nepokusil, takže Fergal a Julian jsou první. Aktuální rekord „Lowest fuel consumption – 48 US States“, jak se oficiálně nazývá, je 3,02 l/100 km s vozem VW Passat TDI.

„Naše“ Honda Civic Tourer 1,6 i-DTEC

Dlouhý den ve znamení úsporné jízdy s Hondou Civic i-DTEC

Budíček mám už v 3:45 a o 20 minut později už vyjíždím z Loděnice u Berouna svojí Hondou Civic, ovšem s motorem 2,2 i-DTEC, který už se nevyrábí. V tuto brzkou ranní hodinu je Praha úplně prázdná, a tak i s průjezdem Prahou přijíždím do Čelákovic se spotřebou pod 4 litry. Ale to dnes není to nejdůležitější. Kolega Michal vyjíždí z garáže se Civicem Tourer 1,6 i-DTEC, do kterého usedám zatím na sedačku spolujezdce, a míříme směr Ostrava, resp. Bohumín, kde se máme setkat s Fergalem a Julianem. I když jede Michal opravdu svižně, abychom tam byli včas, spotřeba se drží jen lehce přes pět a půl litru. I menší kubatura i-DTEC je tedy úsporná, a to i při svižné jízdě.

Všechny tři vozy Honda Civic Tourer 1,6 i-DTEC

Nemají ani přehuštěné pneumatiky, přesto jedou s úžasnou spotřebou

Asi půl hodiny čekáme na čerpací stanici od hranic s Polskem, kde máme domluvený sraz. Během toho tankujeme do plna, abychom mohli změřit naši spotřebu. Jako první přijíždí doprovodný vůz a dozvídáme se, že to nejsou zástupci Guinessovy knihy, ale podpůrný vůz, jehož posádku tvoří také dva zaměstnanci Hondy. To nás trochu překvapuje, ale za chvíli přijíždí hlavní aktéři Fergal a Julian. Vyjížděli z Belgie a pokračovali přes Holandsko, Německo, Dánsko, Švédsko, Finsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Do České republiky přijeli ze sousedního Polska. Ihned zjišťujeme, kolik jim ukazuje palubní počítač, a po chvíli přemlouvání se informaci dozvídáme. Ale do zveřejnění rekordu to nesmíme prozradit. Je nám ale jasné, že pokud se nic zásadního nestane, rekord Passatu hravě překonají. Při krátkém rozhovoru nám ukazují, že nejedou ani na přehuštěných pneumatikách. Na čerpací stanici si dávají pouze malé občerstení a od několika nezávislých svědků si nechávají potvrdit formuláře od Guinessovy knihy. Už chápeme, proč nemusí mít doprovod zástupce Guinessovy knihy.

Pneumatiky Michelin Energy Saver 205/55 R16 mají předepsaný tlak

Od Polska až ke Slovensku spolu s budoucími rekordmany

Fergal a Julian mají potvrzené dokumenty o tom, že tu byli (mimo to je trasa kontrolována i přes GPS) a že zde netankovali. Mohou tedy pokračovat dále. V ČR už neplánují žádnou zastávku, a tak se domlouváme, že pojedeme v pořadí „rekordní“ Civic, „doprovodný“ Civic a my. Sraz je na Slovensku v obci Kúty, kde plánují oběd. Tentokrát sedám za volant já a vyjíždíme směrem na Olomouc. Zpočátku po rozjezdu klesá spotřeba až k číslu cca 3,5 a následně už klesá čím dále pomaleji. Vypadá to, že ideální rychlost je okolo 80 km/h a do kopce i trochu méně. Já jedu do kopečků na pětku, ale vysílačkou zjišťujeme, že rekordmani jedou většinou na šestku, a tak se to snažím dělat taky tak, i když v takovém případě má motor poměrně nezdravý zvuk. Spotřeba ale pomalu klesá, a tak za Olomoucí už jsme pod 3 l. Držíme stále stejné tempo a spotřebu neustále stahuji, i když klesá čím dál pomaleji. Okolo Brna už ale osciluje mezi čísly 2,6 a 2,7. Blížíme se ke slovenským hranicím a uvědomujeme si, že nemáme Slovenskou dálniční známku, ale nemá smysl ji na ten kousek kupovat. Těsně před hranicemi tedy zastavujeme a loučíme se. Zatímco dvě Hondy Civic kupují dálniční známku a pokračují na Slovensko, my se otáčíme a jedeme zpět.

Rekordní Honda Civic Tourer 1,6 i-DTEC na trase

Podle tankování je spotřeba vyšší než na palubním počítači

Když se loučíme, máme na palubním počítači 2,6 l/100 km a dozvídáme se, že posádka „rekordního“ Civicu má ještě nižší hodnotu. Jedou ale na pneumatikách 205/55 R16, zatímco my na 225/45 R17, takže bychom se jim možná přiblížili trochu více. Když se ale proplétáme na parkovišti mezi stojícími kamiony, naše spotřeba o desetinku stoupá a na této hodnotě se drží až do nejbližší čerpací stanice, ke které jedeme mírně do kopce. Tankujeme opět do plna a po ujetých 241,7 km se do nádrže vejde 7,43 l, což vychází na 3,07 l/100 km. My jsme tedy Passat TDI nepřekonali, ale nutno dotdat, že na tak krátké vzdálenosti může být přesnost zkreslena. Fergal a Julian mají za sebou 11 z 24 zemí, ale jelikož je Skandinávie rozlehlá, tak co do vzdálenosti už jsou pravděpodobně za polovinou. I kdyby jim podle tankování vyšlo o 0,4 l více, jako to bylo v našem případě, tak rekord překonají. Držme jim tedy palce.

Palubní počítač náím před slovenskými hranicemi ukázal 2,6 l/100 km