Archiv štítku: Yeti

Do Chorvatska autem za 1200 Kč? Jedině na CNG!

Je možné dojet z Prahy do Chorvatska s náklady na palivo nižšími než 1 200 Kč na jednu cestu? Pokud vezmeme jako cílové místo Šibenik, hezké historické město ve střední Dalmácii, tak je to nejkratší trasou, tedy přes České Budějovice a Linz, 969 km. Loni jsme touto cestou vyrazili Fabií GreenLine a úsporným stylem jízdy. Při spotřebě nafty 3,9 l/100 km vychází při průměrné ceně 35 Kč/l náklady na 1 323 Kč. Nutno podotknout, že jsme tehdy jeli malým autem a jako dvoučlenná posádka. Ve Slovinsku jsme se navíc vyhýbali drahé dálniční známce.

První tankování CNG u Humpolce

První tankování CNG u Humpolce, museli jsme čekat, když jsme přijeli, stál tam ještě jeden Passat

Slovinské dálnici se vyhýbáme přes Slovensko a Maďarsko

Letos jsme ve spolupráci s UAMK a některými redakcemi zkusili jinou trasu. Abychom nemuseli kupovat dálniční známku ve Slovinsku, jedeme trasou přes Slovensko a Maďarsko, která je cca o 30 km delší než ta nejpoužívanější přes Brno a Vídeň. Abychom ušetřili ještě více, jedeme s vozem Škoda Octavia G-TEC, tedy na CNG. Problém této trasy však je, že v Maďarsku nemáme po cestě žádné plnicí stanice, a musíme tedy na jednu nádrž plynu dojet z Bratislavy až do Záhřebu, tedy cca 380 km.

Z Prahy do Bratislavy se dá dojet na jednu nádrž CNG

V Praze-Jinonicích plníme prázdnou plynovou nádrž a vyjíždíme po D1. Jedeme jako trojčlenná posádka a první úsek řídím já. Nejedeme extrémně úsporně, pokud není dopravní omezení, držím rychlost mezi 120-130 km/h, spíše však na horní hranici limitu. Sraz s posádkami dalších vozů je na hranicích se Slovenskem, ale trochu nás znepokojuje pouze 30 km rezerva, kterou ukazuje palubní počítač v dojezdu, a tak pro jistotu zastavujeme u Humpolce a doplňujeme CNG. Na dalším úseku přebírá řízení kolega Matouš, kterému následně díky klesajícímu profilu trasy spotřeba z původních 4,2 kg/100 km klesá. Uvědomujeme si, že do Humpolce trasa stoupá a tím byla zkreslená spotřeba i dojezd. Plyn by tedy v pohodě vystačil až do Bratislavy a zdržení asi 15 minut při tankování u Humpolce bylo zbytečné.

V Bratislavě jsme při tankování CNG čekat nemuseli, druhé auto bylo na druhé straně stojanu

V Bratislavě musíte zajet do centra, kde je plnicí stanice CNG

Na hranicích už na nás kolegové čekají s koupenou dálniční známkou (10denní za 300 Kč), takže jen lepíme a pokračujeme do Bratislavy. Tentokrát řídím zase já a spotřeba už zůstává na 3,9 kg až do tankování v Bratislavě. Tam ovšem musíme zajet do centra (Prístavná ulice), kde je plnicí stanice CNG. Přestože na Slovensku je výrazně vyšší spotřební daň na CNG než u nás, je cena jen trochu vyšší. Zatímco u Humpolce stál kilogram CNG 27,20 Kč, v Bratislavě je to v přepočtu aktuálním kurzem 28,99 Kč/kg. Zajížďkou do centra a tankováním v průmyslovém areálu, kde je plnicí stanice umístěná, ale ztrácíme cca půl hodiny, takže kolegové na nás na Maďarských hranicích zase čekají.

Kolona v Maďarsku před městem Czorna

Přes Maďarsko bez tankování, musíme být do 17 hodin v Záhřebu

Jelikož nás čeká nejdelší úsek bez tankování, z Bratislavy pokračuji v řízení já, abych lehčí nohou docílil dostatečného dojezdu. Na rozdíl od kolegů ale zkoušíme projet Maďarsko mimo dálnici, abychom čtenářům ukázali, že je možné ušetřit za dálniční známku v ceně 350 Kč, kterou na této trase využijí pouze na pár kilometrech. Před městem Czorna se ale dostáváme do kolony, kde popojíždíme asi 20 minut. Ve městě Czorna, kde máme u místního supermarketu plánovanou zastávku na svačinu, už na nás kolegové čekají, ale k našemu překvapení jen pár minut. Dálnice končila před touto kolonou, takže se tomu také nevyhnuli. Po krátké pauze vyrážíme a je nám jasné, že musíme jet až do Záhřebu bez zastávky. Místní plnicí stanice totiž zavírá v 5 odpoledne. Když Octavia i Yeti už mají málo nafty v nádržích a začínají hledat čerpací stanici, my pokračujeme dále. Navigace nám ukazuje pouhých 20 minut rezervy, což je na tak dlouhou trasu málo. Zpočátku se spotřeba drží okolo 3,3 kilogramů a občas klesá i o desetinku níže, ale po krátké objížďce, kde ztrácíme dalších pár minut, nám je jasné, že musíme jet svižněji. Před hranicemi s Chorvatskem začíná opět dálnice a my jí využíváme, protože teď už je každá minuta drahá.

Nepříliš moderní plnicí stanice v Záahřebu

Stará plnicí stanice v Záhřebu, zavírá přesně v 5

Od hranic až do Záhřebu pokračujeme po dálnici a jedeme svižněji. Dojezdový čas dle navigace stahujeme, ale jen o pár minut. To se nakonec hodí, protože v Záhřebu je hustší provoz. K plnicí stanici dojíždíme jen s desetiminutovou rezervou, ale kvůli málo přiblížené mapě na navigaci odbočujeme o pár metrů dále. Musíme objet blok. Stihneme to? Podařilo se, mají ještě otevřená vrata, ale přijíždíme doslova za 5 minut dvanáct, vlastně sedmnáct. Plnicí stanice vypadá jako 20 let stará a koncovky na hadicích jako na nákladní auto. Doufáme, že bude možné natankovat. Přichází k nám obsluha s redukcí, která vypadá jako podomácku udělaná. Ještě nemám vypnutý motor, protože chci vyfotit palubní počítač a on už spouští plnění. Evidentně pospíchá. Dalším překvapením je cena rovných 10 kun za kilogram, tedy v přepočtu 36,10 Kč. V podstatě stejná cena jako u benzínu nebo nafty, ale i tak se vyplatí jet na CNG, protože kilogram CNG je ekvivalent 1,4 l benzínu. Karty neberou, což nás už nepřakvapuje, a tak platíme eury. Vyplatí se ale platit v kunách, protože na EUR má vlastní kurz, který pravděpodobně není tak výhodný pro zákazníka. Ihned po naplnění a zaplacení, když se snažíme udělat pár fotek, nás už posílá ven a ihned zavírá vrata. Přijeli jsme opravdu včas, nebývá tam ani o minutu déle.

Na nábřeží v centru Šibeniku

Téměř do Šibeniku na stlačený zemní plyn

Ze Záhřebu ještě řídím já až k čerpací stanici, kde na nás už čekají kolegové s vozy UAMK a ČT, přestože když jsme byli před Záhřebem, byli cca hodinu za námi. Zkrátka průjezd hustým provozem v Záhřebu a zastávka na tankování udělaly své. Během zastávky už si můžu dát zasloužené pivo, protože do Šibeniku už to odřídí Matouš. Většinou je to už jen po dálnici a jedeme rychlostí 130 km/h. Dojezd na plyn se ztenčuje. S lehčí nohou, rychlostí okolo 110-120 km/h bychom dojeli až do Šibeniku na plyn, ale takto máme spotřebu od posledního tankování rovné 4 litry a plyn dochází 13 km před Šibenikem. Na CNG jsme tak ujeli 1062 km s průměrnou spotřebou 3,91 kg/100 km a celkové náklady na CNG jsou 1200,94 Kč. Dále pokračujeme na benzín už z kopce a podle palubního počítače jsme na tomto úseku, včetně rozjezdů po tankování CNG (kdy Octavia jede chvíli na benzín) spotřebovali okolo 1,5 l benzínu, což znamená cca 50 Kč.

Spotřeba CNG na celé trase, spotřeba benzínu je na rozjíždění od plnicích stanic a 13 km před Šibenikem

Na CNG by se do Chorvatska dalo dojet i levněji

Tato trasa se pravděpodobně nevyplatí, na tom se shodli všichni zúčastnění. Je časově delší a i když v Maďarsku ušetříte za drahou slovinskou dálniční známku, v Chorvatsku jedete delší úsek po dálnici, kde je drahé mýtné. Nejméně se však vyplatí pro vozidla na CNG, protože kdybychom v Rakousku, kde jsou podobné ceny CNG jako u nás, natankovali plnou nádrž, tak bychom nemuseli tankovat tak velké množství drahého zemního plynu v Chorvatsku. Do Chorvatska se tedy dá přes Rakousko dojet i levněji. Je však nutné počítat s tím, že zpět pojedete kousek na benzín, protože jediné dvě plnicí stanice na CNG v Chorvatsku jsou v Záhřebu a v Rijece. Jediná možnost, jak jet tam i zpět na CNG, tedy je cílová destinace do 200 km od Rijeky, kde můžete dioplnit plyn cestou tam a poté cestou zpět. Jelikož jsme zpět nejeli Octavií na CNG, kterou si nechal kolega z UAMK, aby mohl zmapovat další destinace, nedokážeme říci, jak přesně by vyšla cesta zpět. Určitě se ale vyplatí jet 340 km na benzín zpět do Záhřebu a odtud klasickou cestou přes Slovinsko a Rakousko. Ostatně touto cestou jsme jeli zpět i dieselovou Škodou Yeti.

V Šibeniku jsou pěkná zákoutí u moře

Novinky značky Škoda na autosalonu Ženeva 2015

První den v Ženevě neměla Škoda na své výstavní ploše nic jiného, než nový Superb, který odhalila až po oficiálním představení. Jelikož už měl po oficiální premiéře, tak pro nás bylo zklamáním, že tam není žádná jiná novinka. To se ovšem změnilo druhý den, kdy se na stánku objevila Fabia Monte Carlo, vozy Fabia, Yeti a Rapid řady Edition a Octavia RS230. Kromě těchto novinek byly na stánku k vidění ještě vozy Rapid a Yeti řady Monte Carlo a Octavia G-TEC. Pojďmě se ale podrobněji podívat na hlavní novinku, novou Škodu Superb.

Škoda Superb šedý Laurin&Kement – zepředu

Nová Škoda Superb

Nový Superb, který byl první den v Ženevě jediným lákadlem škodovky, se ukázal hned v osmi variantách nebo barevných provedeních. Následující dny, kdy přibyly další modely, zůlstalo Superbů pět. Nebudeme se tolik pouštět do hodnocení designu, který necháme na Vašem posouzení a budeme rádi za Vaše názory pod článkem. Zaměříme se hlavně na technické informace.

Škoda Superb hnědý Laurin&Kement – kolo

Motory pro nový Superb a jeho různé verze

Kromě běžné verze bude nový Superb k dispozici jako Laurin&Klement nebo 4×4. Ty bude samozřejmě možné objednat pouze ze silnějšími motory z nabídky. Naopak nejúspornější má být verze GreenLine s motorem 1,6 TDI 88 kW, která přijde na trh až koncem roku 2015 a bude mít kombinovanou spotřebu dle normy 3,7 l/100 km. Nejúspornější benzínovou verzí bude výkonnější z dvojice motorů 1,4 TSI, konkrétně 110 kW, se systémem ACT, tedy vypínáním válců. Tento motor bude možné objednat i s pohonem 4×4.

Škoda Superb zelený 4×4 – zepředu

 

Zavazadlový prostor a pohodlí v interiéru, méně místa vzadu

Na předních sedačkách se v novém Superbu sedí příjemně, ovšem jak jsou komfortní zjistíme až při delší jízdě během testu. V interiéru přibyl zajímavý prvek Simply Clever – držák na 0,5 l PET lahev, který ji přidrží a řidič ji tak může otevřít jednou rukou. Pokud jde o zadní sedačky, tak tam už není příliš velký důvod k jásotu. Se svojí výškou 192 cm si „za sebe“ sednu, ale o nadbytku prostoru pro nohy, který měly předchozí generace, se hovořit nedá. Sedák je navíc krátký a nízko, takže mi neposkytuje prakticky žádnou oporu stehen a když si opřu hlavu o opěrku, tak se dotýkám sníženého stropu. Zavazadlový prostor je naopak výborný a s objemem 625 l výrazně překonal předchozí generaci.

Škoda Superb hnědý Laurin&Kement – interiér

Škoda Fabia Monte Carlo

Kromě Superbu byla představena i Fabia Monte Carlo, která nás příjemně překvapila nejen zajímavým zevnějškem, ale hlavně propracovaným interiérem. Přikládám fotky, tak můžýete posoudit sami. Ale nám se tato verze líbí.

Škoda Fabia Monte Carlo zepředu

Škoda Edition a Octavia RS230

V expozici Škoda byly k vidění také vozy Fabia, Yeti a Rapid v řadě Edition. Ta je určená ke 120 výročí automobilky a 110 let počátku výroby automobilů. Kromě vystavených modelů se to týká i Octavie. Vozy Edition budou mít ve standardní výbavě antracitová kola z lehkých slitin, mlhové světlomety vpředu, zpětná zrcátka lakovaná v barvě vozu a tónované zadní sklo i boční okna. Octavia RS 230 vypadá stejně jako běžné „eReSo“ a má pouze o 10 koní vyšší výkon.

Škoda Fabia Edition zepředu

Škoda Yeti 1,6 TDI GreenLine, skutečná spotřeba

Na úvod musím přiznat, že jsem dlouho nechápal význam Yeti GreenLine. Je to jen předokolka a pokud chci jezdit úsporně, tak proč si kupovat vyšší a těžší auto, které stejně nemá náhon na všechna kola? Větší smysl by mi dával s pohonem 4×4 pro lidi, kteří potřebují čtyřkolku například proto, že bydlí v horských oblastech, ale chtějí jezdit úsporně. Během testu jsem ale pochopil i význam Yeti GreenLine s pohonem jen na přední nápravu, tedy tak jak se vyrábí.

Typické české okresky, které jsou samá díra, zvládá poměrně dobře, i když mám pocit, že například Octavia Scout je zvládala ještě lépe. Díky vyšší světlé výšce si Yeti GreenLine poradí i s nezpevněnými cestami a krabicový tvar karoserie zajišťuje výborné využití vnitřního prostoru. Proto je Yeti vhodný napíklad na cesty na chalupu, ale je nutné si uvědomit, že právě díky zmíněnému tvaru karoserie a vyšší světlé výšce budete mít vyšší spotřebu hlavně na dálnici. Pokud tedy na tu chalupu nejezdíte po dálnici, je to ideální varianta.

Škoda Yeti GreenLine – zepředu

Spotřebu na dálnici ovlivňuje vyšší karoserie i pětikvalt

Už když do tohoto vozu usedám, tuším, kde bude problém. Auto má pouze pětistupňovou převodovku, což je moje častá výtka zvláště směrem k úsporným verzím. Když vyjíždím na dálnici, tak se mi moje obavy potvrzují, protože při 130 km/h má motor lehce přes 2 400 ot/min, což je poměrně dost. V kombinaci s vyšší hranatou karoserií a poměrně velkou světlou výškou tak vychází dálniční spotřeba na 6,4 l/100 km.

Škoda Yeti GreenLine, pouze pětistupňová převodovka

Velmi úsporný mimo město, zvláště na okreskách

Naopak při nižžích rychlostech, kdy už se vysoký aerodynamický odpor projevuje mnohem méně, je spotřeba výrazně nižší. Při 90 km/h vychází na 4,15 l/100 km. Když jsem jel z Berouna na Prahu, byla na dálnici kolona kvůli nehodě a ucpaná i běžná objízná trasa přes Vráž, jel jsem přes Svatý Jan pod Skalou. Na této trase plné zatáček, kde rychlost většinou nepřesahuje 70-80 km/h mi v úseku Beroun-Loděnice palubní počítač ukázal 4,3 l/100 km, což pro mě bylo překvapením, protože jsem se nesnažil jet úsporně, a na trase, kde jsem často zrychloval a zpomaloval kvůli prudkým zatáčkám, jsem čekal určitě více.

Yeti GreenLine, spotřeba na trase Beroun – Svatý Jan pod Skalou – Loděnice

Překvapivě nízká spotřeba Yeti GreenLine ve městě

Nový Yeti se dělá v běžné variantě s pohonem na přední nápravu a civilnějším vzhledem a jako outdoor, který má 4×4 a i vzhledově se hodí více do terénu. První verze je určena spíše do města a právě z ní vychází i GreenLine. Jízdy ve městě během našeho testu potvrdily, že mu tento režim opravdu vyhovuje, protože městská spotřeba vyšla na krásných 4,99 l/100 km. Ostatně při městských rychlostech se příliš neprojeví vyšší odpor vzduchu a naopak jsme ocenili, že má řidič větší rozhled, což je důvodem, proč si vozy SUV pořizují i lidé, kteří jezdí převážně po městě.

Škoda Yeti GreenLine – plaketka na masce

Celkovou spotřebu během testu zvedla hlavně jízda po dálnici

Jak jste se už dočetli výše, ve městě i mimo něj jezdí Škoda Yeti GreenLine velmi úsporně. Vyšší spotřebu má právě na dálnici a právě to způsobilo, že celková spotřeba vyšla na 5,68 l/100 km. Tuto hodnotu potvrdil i palubní počítač. Pokud však budete jezdit méně po dálnici, tak se dá v pohodě vejít do pěti litrů. Zde tedy platí víc než u jiných aut, že stojí za zvážení, jestli po dálnici nejezdit raději do 110 km/h, kdy je spotřeba ještě přijatelná, dle jednoho z našich tipů na úspornou jízdu – nejezděte zbytečně rychle.

Škoda Yeti 1,6 TDI 77kW GreenLine (1/2015) náklady
spotřeba ve městě (118 km) 4,99 l/100 km 1,53 Kč/km
spotřeba mimo město (90 km/h) 4,15 l/100 km 1,27 Kč/km
spotřeba na dálnici (130 km/h) 6,4 l/100 km 1,96 Kč/km
celkem za celý test (1000 km) 5,68 l/100 km 1,74 Kč/km
Kombinovaná spotřeba – norma 4,6 l/100 km rozdíl: 23,47%

Škoda Yeti GreenLine – zezadu