Stávající český rekord vytvořil v září roku 2013 pětičlenný tým redaktorů pořadu Autosalon na TV Prima a motoristickách novinářů právě s Nissanem Leaf, když za 24 hodin ujeli 1 281 km. Někdy v létě loňského roku přišel kolega Petr s nápadem, že by tento rekord šel překonat. Začali jsme počítat a došli k závěru, že tam je velká rezerva. V září se pak navíc ve Frankfurtu představila nová verze Nissanu Leaf, která má i baterii 30 kWh místo původních 24 kWh. V zimě jsme pak udělali několik jízd se starým i novým leafem, ze kterých jsme spočítali, že se teoreticky dá najet přes 1 600 km. Z těchto jízd na různých trasách jsme vyhodnotili, že ideální bude trasa Praha – Mladá Boleslav. V Praze je rychlodobíječka Nissan u dealera AUTOBOND GROUP a v Mladé Boleslavi u zákaznického centra ČEZ.

Nissan Leaf a čtyřčlenný tým řidičů startují do rekordního pokusu

Je sobota 7.5., komisař Agentury Dobrý den kontroluje a zaznamenává důležité údaje a náš tým ve složení Petr Vomáčka, Marek Tomíšek, David Kazda a Miroslav Tomíšek je připraven. Všichni máme zkušenosti s úspornou jízdou a každý z nás najel několik tisíc kilometrů s Nissanem Leaf. Je 10 hodin a komisař dává pokyn ke startu. První jízdu plánujeme bez dobíjení v Boleslavi, protože baterie je nabitá na plno a ušetříme tak pár minut.

Kolona na dálnici nám to komplikuje hned na začátku

Když jsme plánovali termín, ověřovali jsme si, že zúžení na dálnici za Benátkami nad Jizerou má skončit 30.4., ale oprava svodidel se protáhla do 9.5. Jelikož jsme ale pokus o rekord naplánovali na víkend právě kvůli nízkému provozu, doufáme, že kromě zpomalení na 80 km/h v místě zúžení žádná komplikace nebude. Za Benátkami ale dojíždíme do kolony a následující 4 kilometry po dálnici jedeme 16 minut. To není ideální začátek. V opačném směru ale naštěstí kolona není, a tak po otočení v Boleslavi přijíždím po hodině a 26 minutách zpět do Prahy. Jelikož dle Google Maps je v místě stále kolona, při další jízdě sjíždím na Benátky (27. km), a abych se úplně vyhnul koloně, na dálnici najíždím až na 40. km. V opačném směru jsem tento 13 km dlouhý úsek po dálnici jel 7 minut, mimo dálnici to tedy trvá dvojnásobek. Ale je to lepší než ztratit čtvrt hodiny v koloně. Další jízda směrem na Mladou Boleslav už je po 13. hodině, kdy nejezdí kamiony a ve zúžení ztrácíme jen tím, že je tam omezená rychlost na 80 km/h.

Venkovní teplota stoupá a spolu s ní i teplota baterie

Jedním z důvodů, proč jsme vybrali začátek května, bylo, že jsme předpokládali ideální teploty. Tedy že už nebude mrznout a naopak snad nebude velké vedro. V tom prvním jsme měli pravdu, ale i když ještě týden před tím předpověď slibovala příjemných 17-20°C, realita je jiná a při úplně jasné obloze se venkovní teplota blíží ke třicítce i ve stínu. V kombinaci s extrémním zatížením začíná stoupat i teplota baterie Nissanu Leaf. Auto na to reaguje tak, že nepovolí rychlodobíječce tak vysoký dobíjecí výkon, a tedy dobíjení trvá mnohem déle, než při našich únorových testech. Pomalejší dobíjení je ale jediný důsledek přehřívání baterií, Nissan Leaf nenechá teplotu baterie vystoupat do nebezpečné teploty. Abychom pomalejší dobíjení kompenzovali a zároveň ulehčili baterii, zkoušíme nejprve zpomalit z původní dálniční rychlosti 120-130 km/h na 100-110 km/h. Postupně ale dálniční rychlost snižujeme až na 90-100 km/h a doufáme, že se v noci ochladí a teplota baterie klesne.

V noci můžeme zrychlit, ale vybíhá na silnici i zvěř

Po západu slunce se skutečně baterie ochlazuje, ale jen mírně. Jeden faktor – vysoká venkovní teplota – sice pominul, ale ten druhý – extrémní zatížení baterie – trvá dále. Nicméně i tak můžeme trochu zrychlit a při některých nočních jízdách se rychlostí opět blížíme ke 130 km/h. Musíme ale dávat pozor na zvěř. Zatímco David se na dálnici vyhýbá srně, která se tam v klidu prochází, Petr zase zajícům, kteří v poměrně velkém počtu od večera pobíhají v mladoboleslavském areálu ČEZ. Právě pouze tam při nočních jízdách dobíjíme, protože v Boleslavi semafory blikají oranžově, zatímco v Praze bychom museli stát na červené. Otáčíme se tedy na sjezdu na Satalice a na Kolbenovu zajíždíme pouze při střídání řidičů, protože právě tam máme zázemí pro odpočívající řidiče. Díky tomu se taky daří najíždět trochu více.

Špatné rozhodnutí v závěru, riskovat se nevyplácí

Ráno mám zrovna službu u dobíječky v Boleslavi, kde odpočívám v druhém autě, pokud je zrovna rekordní vůz na cestě, a Petr tam přijíždí „s želvičkou“, značící vybitou baterii a omezený výkon. Zasmějeme se, že došlo i na želvičku, a po dobití střídám Petra za volantem. Jelikož bych měl v této jízdě překročit stávající rekord, jede se mnou i Míra, aby to řádně zdokumentoval. Číslo 1 281 km se na denním počítadle objevuje právě při otáčení u Satalic a vyrážíme k Boleslavi. Jedu s lehčí nohou, a tak v baterii je rezerva. Hlásíme tedy Petrovi, že se otočíme až v Kosmonosích a pak přijedeme dobít. Počítáme a Míra navrhuje, že bychom mohli jet ještě o sjezd dál. Znovu počítáme a docházíme k závěru, že to zvládneme a když pak dobijeme a dojedeme do Prahy, což bychom měli stíhat, překročíme 1 400 km. Za Kosmonosy se ale objevuje kopec a dojezd prudce klesá. Při otáčení u Bakova nad Jizerou to už vypadá s dojezdem do Boleslavi beznadějně a skutečně se okolo Kosmonos objevuje želvička a v mírném stoupání těsně před sjezdem na Boleslav Nissan zastavuje úplně. Voláme Petra, který okamžitě přijíždí, aby nás dotáhl k nabíječce. Těch 1,5 km se samozřejmě nepočítá a navíc tím ztrácíme cenných 16 minut.

Teorie a praxe se liší, ale rekord se podařil

Po krátkém dobití vyjíždíme do Prahy a před Benátkami, kdy už za námi jede i auto s komisařem, odbíjí desátá hodina, a tak rekord končí. Máme ujeto 1 362 km a stávající rekord jsme tedy překonali o 81 kilometrů. Nebýt 39 minut ztracených dopravními komplikacemi a naší chybou, dalo by se najet více a s ideální teplotou okolo 15°C by to šlo také lépe. Ale shodujeme se, že je to „alchymie“ a ne všechno se dá naplánovat, zvláště když se rekord dělá v běžném provozu. Jelikož světový rekord je 1 618 km a byl vytvořen na uzavřeném okruhu, můžeme být s výsledkem i tak spokojeni. Během rekordu jsme dobíjeli celkem 22krát a spotřebovali jsme 236,7 kWh, což vychází na 17,38 kWh/100 km. Tímto děkujeme společnosti NISSAN SALES CEE za zapůjčení auta a zázemí pro vytvoření rekordu.