Po mé loňské premiéře jsem opět dostal možnost se zúčastnit závodu v pravidelnosti. Spojili jsme síly s DS Automobiles a přihlásili se na Bohemia Eco Energy Regularity s elektromobilem DS 3 E-TENSE. Jak jsme dopadli?
Omlazená avantgarda
Test o DS 3 E-TENSE bude v separátním článku, takže dnes o našem závodním kočáru jen ve zkratce. Jedná se o čerstvě omlazený malý crossover, ukrývající v sobě vylepšenou elektrickou architekturu koncernu Stellantis. To znamená 55 kWh baterie, WLTP dojezd 402 km, výkon 115 kW (156 koní) a točivý moment 260 N.m. Trojka je s tímto balíčkem příjemně svižná, což při závodech pravidelnosti přijde vhod. Sebelepší auto ale stále potřebuje posádku, kdo tedy DSko sedlal?
DS 3 E-TENSE v „závodních“ barvách (foto Jan Tarant)
Role řidiče jsem se zhostil já (honza_z_podebrad). Loni jsem navigoval a zjistil jsem, že mi koukání do papírů za jízdy nedělá úplně dobře. Tato důležitá role nakonec padla na mého švagra Honzu Růžičku, člověka závody v pravidelnosti nepolíbeného. O tom, jak to dopadne, když hodíte posádku bez jakýchkoli zkušeností do závodu pravidelnosti, si můžete přečíst z mého prvního článku z loňské Czech New Energies Rallye. Letos jsem již tedy nějaké povědomí měl, takže to nebylo tak dramatické. Chtělo to sice trochu vzpomínání, ale nějak se mi to vrátilo. Vše začalo v pátek odpoledne.
Pátek ve jménu kalibrace lidí i strojů
Kousek po poledni jsem vyzvedl Honzu a vyrazili směr Sosnová, kde jsme se měli všichni sejít. Naše první zastávka ale byla na nabíječce v České lípě, kde jsme setkali s druhou posádkou Honzy Švandrlíka a Mirka Tomíška v Opelu Mokka e. Honza už své dojmy také popsal. Oni už měli nabito, tak jsme prohodili pár slov a po chvíli jsme již zůstali nabíjet sami. Chtěli jsme si být jistí, že budeme mít na páteční a sobotní dopolední etapu dostatek energie. Čas při nabíjení jsme ale rozhodně nemrhali, procházeli jsme s mým Honzou navigátorem pomocnou aplikaci Rabbit Rallye. Já se snažil vzpomenout na všechny její funkce a Honza zase obsáhnout nějaký základ fungování. Udělali jsme, co jsme mohli, a vyrazili směr okruh v Sosnové.
Tři ze čtyř vozů Úsporně.info týmu (foto Jan Tarant)
Po rychlé administrativní přejímce jsme dostali samolepky na povinné ozdobení našeho DS 3. Všechny takto polepené vozy jsou pro pořadatele snáze rozeznatelné a dodají trochu toho soutěžního ducha. Proslýchá se, že prý přidávají i koně navíc, ale psst. Následovalo ještě nalepení GPS jednotek na okno a technická kontrola, kterou jsme úspěšně prošli. Před samotným začátkem soutěží je také na místě udělat si takzvanou kalibraci. Tím je myšleno seřízení Rabbitu, aby nám správně ukazoval ujeté kilometry a na to navazující rychlostní průměry a odchylku od ideálního času.
Oficiální start byl na malebném náměstí T. G. Masaryka v České Lípě. Museli jsme ale čekat, než nás tam pustí, takže jsme tak trochu vyblokovali příjezdovou cestu. Auta vzbuzovala docela pozdvižení, jedna obdivovatelka byla do DS 3 E-TENSE natolik zakoukaná, že jsme ji nechali usednout za volant a chvilku jsme si o Trojce povídali. Po slavnostním zahájení a projetí slavobránou jsme zamířili zpět do Sosnové na okruh, kde na nás čekala necelá tři exhibiční kola. Za sebe můžu říct, že to bylo trochu zbytečné. Většina místních aut na takové blbnutí nebyla stavěná, chudáci spolujezdci se drželi, co to šlo a drtivá většina diváků již stejně odešla. No a pak konečně nastal čas na to, proč jsme tam přijeli.
Všechna auta odpočívala v uzavřeném parkovišti (foto Jan Tarant)
Plní očekávání jsme vyrazili podle navigačních pokynů v itineráři na začátek prvního měřeného úseku (RS). Už se začalo pomalu smrákat, krajina byla jako z obrázku. Auta vyráží na RS vždy v celou minutu, takže se často stává, že se u startu sejde několik aut. Jak jsme tak čekali, uvědomil jsme si, že nám zobrazení Rabbit aplikace nedávalo smysl. Bylo to samozřejmě zapříčiněné naším nepochopením, ale udělali jsme last minute úpravy a plni optimismu vyrazili. Vše fungovalo dobře, navigátor skvěle navigoval, vypadalo to dobře. Vzpomínal jsem na loňské závodní tempo, které odpovídalo lehce svižnější jízdě, ale nic dramatického. Tuto představu jsem ovšem velice rychle ztratil, často jsem musel jet opravdu rychle. Přeji jenom píšu pro web o úsporné jízdě, takže jsem nastaven spíše na klidnější tempo. Neznalost silnic, pud sebezáchovy a soucit k technice mi ale často nedovoloval dosahovat požadovaných časů a musel jsem neustále dohánět. Každopádně jsme nebloudili a jeli jsme.
V druhé etapě jsem bohužel udělal zásadní chybu, zapomněl jsem si Rabbit aplikaci přepnout z první na druhou RS, takže jsem jel podle špatných a hlavně vyšších rychlostních průměrů. Jelikož silnice byly na tomto úseku mnohem zakroucenější oproti té první, byli jsme hodně napřed. V poslední RS pátečního večera, která se jela už za úplné tmy, nás bohužel potkalo první lehké bloudění. Stačí špatné odbočení na křižovatce a i když si to hned uvědomíte, vteřiny nabíhají velice rychle. Ty se především v noci dohánějí opravdu špatně, kromě neznámých zatáček přibyl další limit v podobě noční zvěře. DS 3 sice mělo vynikající světla s vykrýváním ostatních účastníků provozu, strach z náhodné srnky stejně nezmizí. Po přijetí do cíle v Liberci na náměstí Edvarda Beneše jsme byli totálně vyřízení. Rychle jsme vrátili GPS jednotky, napojili auto na nabíječku a šli spát.
Při každé pauze se DS 3 E-TENSE v klidu nabíjelo (foto Jan Tarant)
Sobota tempo nezvolnila
Ráno plni dobré snídaně jsme vyrazili vstříc dopolední části. Vzhledem k včerejšímu pozdnímu příjezdu jsme na rozdíl od aut neměli příliš mnoho energie, adrenalin nás ale brzy vybičoval. První etapa nás docela bavila, jeli jsme správně, vše vypadalo dobře. No bohužel to byl jen dojem, protože jsme zpětně zjistili, že jsme měli plný počet trestních bodů. Podobně na tom byla polovina ostatních účastníků, vůbec jsme ale nevěděli, jak se to mohlo stát. V druhé RS jsme dokonce nasbírali dvě nuly, tj. jsme skrze měřené body jeli na desetinu sekundy přesně. Vysoké rychlostní průměry si ale začaly vybírat svoji daň, na konci jsme byli opět pozadu za předepsaným časem. Poslední dopolední etapa byla velmi krátká, na výsledku se to ale příliš neprojevilo.
Po týmovém obědě jsem zamířil do postele, abych alespoň trochu dohnal spánkový deficit z poslední noci. Nevím, jestli mi krátký spánek pomohl od únavy, skvěle ovšem fungoval jako výplach mysli před odpolední částí. Jak to pomohlo? No moc ne, první odpolední RS šla opět do kytek kvůli špatnému odbočení. Sice jsem se snažil napodobit Colina Mcrae a stáhnul skoro dvouminutové manko, škoda už ovšem byla napáchána. Druhé a třetí etapy probíhaly na uzavřených úsecích, kterými před námi projížděly ostré závoďáky. To má výhodu v absenci jakékoli dopravy a možnosti ignorování rychlostních předpisů, bohužel to také znamenalo rozryté silnice od rallye vozů s místy s rozházeným štěrkem, na které nebrali pořadatelé časový ohled. Nechtěl jsem poškodit sotva zaschlou šedou barvu na úplně nové DS 3, byl jsem tedy okolnostmi nucen několikrát zpomalit. Do toho ještě přibylo ne úplně šťastné značení na dvou místech a neštěstí bylo na světě. Všechny strasti a radosti jsme po skončení šli spláchnout dobrou večeří a kvalitním pitím, přeci jen s plným žaludkem se na svět kouká lépe.
Jedno z čekání na start měřeného úseku (foto Jan Tarant)
Nedělní zakončení
Nedělní poslední část započala krásnou cestou okolo Ještědu po nově asfaltovaných cestách, hladkých jako dětská vy víte co. Možná právě kvůli tomu jsme na první RS dosáhli dobrých výkonů, opravdu jsme si ji užili. V druhé etapě jsme mohli mít také nějaké úspěchy, kdyby nám ovšem nezkazil plány přetížený kombík, kompletně zabírající uzoučkou cestu. To je bohužel nevýhoda měřených úseků na veřejných komunikacích. Většina sice byla na víceméně opuštěných cestičkách, když už ale na nějakou dopravu narazíte, máte problém. My jsme takhle nabrali skoro dvě minuty zpoždění, což mělo za následek maximální počet trestních bodů. Poslední úsek měřil skoro 60 kilometrů, takže pokud bychom udělali chybu na začátku, celá dlouhá RS by byla v trapu. To se naštěstí nestalo a do cíle jsme dojeli bez bloudění.
Slavnostní závěr probíhal na Staroměstském náměstí v Mladé Boleslavi, kde na nás opět čekala slavobrána a s ní blahopřání od pořadatelů za úspěšné dosažení cíle. No a jak jsme dopadli? Zdá se, že naše číslo je 13, od počátku do konce jsme drželi tuto příčku a to i ve spotřebě. Z celkového počtu 17 posádek to není úplně hvězdný výkon, co si z toho odnést? Dlouho jsem nad tím přemýšlel a důvody vyššího počtu trestních bodů bych rozdělil na dvě části. To, co můžu těžko ovlivnit, je doprava, pud sebezáchovy a starost o auto. Někdy bylo dodržení předepsaných časů za mým limitem bezpečné jízdy a odmítal jsem jej překročit. Určitě by ale šla zlepšit práce s Rabbit aplikací a navigace. Na druhou stranu já jsem loni jen navigoval a naopak můj navigátor jel úplně poprvé. Já jsem tedy s výsledkem spokojený, dojeli jsme v jednom kuse a vše ostatní je příjemný bonus. Ale i tak doufám, že to bude příště zase o kus lepší.
Děkujeme DS Automobiles za možnost reprezentace s S 3 E-TENSE.
DS 3 projela cíl ve stejně kompletním stavu jako start, to beru jako úspěch (foto Jan Tarant)
