Archiv štítku: G-tec

Soutěži ŠKODA Economy Run 2017 dominovaly vozy na CNG

V sobotu 23.9.2017 se konal 36. ročník tradiční soutěže ŠKODA Economy Run, který byl přelomový, protože poprvé v historii se jej mohly zúčastnit vozy na CNG, tedy stlačený zemní plyn. A pravděpodobně šlo o první soutěž spotřeby na světě, která umožnila start i vozům na CNG. My jsme této možnosti využili a půjčili si vůz Škoda Citigo G-TEC. Jak probíhala ŠKODA Economy Run 2017, alespoň z našeho pohledu, se můžete podívat ve vloženém videu, ale v tomto článku se budu věnovat spíše tomu, co ukazují výsledky. Jak je to s tou dominancí vozů na CNG, když z 51 vozů na startu jich bylo pouze 5 na CNG? V počtu to tedy rozhodně nebylo.

Poprvé tři vítězové ŠKODA Economy Run

Když jsme s touto soutěží v roce 2006 začínali, vyhlašovaly se dvě skupiny – benzín, diesel – a v každé se vyhlašoval vítěz zvlášť podle dosažené spotřeby, resp. podle přepočtu spotřeby na hmotnost vozidla. O dva roky později bylo zavedeno vyhodnocení podle emisí CO2, což umožnilo vyhlašovat celkového vítěze, protože naftové motory sice mají obecně nižší spotřebu, ale na litr spáleného paliva vyprodukují více oxidu uhličitého. Někdy vyhrál benzín (většinou), jindy diesel. My sami jsme dvakrát dosáhli nejnižší spotřeby v celé soutěži, ale jelikož to bylo s dieselem, jednou to bylo druhé a jednou třetí místo celkově. Letos se vyhodnocení vrátilo k původnímu konceptu, ovšem přibyla třetí skupina – CNG. A jednotliví vítězové se vyhodnocují podle skutečné spotřeby.

Ve skupině benzínových vozů zvítězila posádka manželů Jitky a Jiřího Honzejkových, kteří s vozem Škoda Citigo 1,0 MPI/55 kW se spotřebou 3,2 l/100 km. Skupinu dieselů Najman Jaroslav/Ondráček Michal s vozem Škoda Octavia III 1,6 TDI/66 kW se spotřebou 3,1 l/100 km. V nové skupině CNG jsme zvítezili my, tedy posádka Tomíšek Marek/Kazda David s vozem Škoda Citigo G-TEC 1,0 MPI/50 kW a spotřebou 2,2 kg/100 km.

Vítězná trojice ve skupině CNG na Škoda Economy Run 2017 – zleva Hájek/Hájek, Kazda/Tomíšek, Ráb/Flídr

Pomyslné pořadí Economy Run 2017 podle emisí CO2

Pokud bychom sestavili pořadí podle emisí CO2, abychom dostali pomyslné celkové pořadí, jak tomu bylo v minulých devíti letech, vyšlo by to velice zajímavě. Všechny 3 vozy Citigo G-TEC by byly v první pětce, zatímco diesel by tam nebyl ani jeden, ale je pravda, že ten má trochu těžší pozici, protože naftová verze Citigo se nevyrábí. Každopádně v první desítce by byl jen jeden diesel, který by ji uzavíral s emisemi 81,84 g/km.

posádka	typ vozu	palivo	emise CO2 (g/km)	spotřeba
Marek Tomíšek / David Kazda	Škoda Citigo G-TEC	CNG	60,28	2,2 kg/100 km
Jiří Hájek / Petr Hájek	Škoda Citigo G-TEC	CNG	71,24	2,6 kg/100 km
Jiří Honzejk / Jitka Honzejková	Škoda Citigo 1,0 MPI	benzín	74,56	3,2 l/100 km
Jan Flídr / Jiří Ráb	Škoda Citigo G-TEC	CNG	76,72	2,8 kg/100 km
Jan Horníček / Pavel Horníček	Škoda Citigo 1,0 MPI	benzín	76,89	3,3 l/100 km

Jak by vyšlo pořadí Economy Run 2017 podle úspornosti?

My se zabýváme spíše úsporami, ale hlavně název soutěže nás přiměl k tomu, podívat se na to z ekonomického hlediska. V Mladé Boleslavi jsme tankovali CNG za 24,4 Kč/kg, tedy v soutěži jsme jeli za 0,537 Kč/km, nejúspornější naftová posádka měla kilometr při ceně 28,9 Kč/l za 0,896 Kč a nejúspornější benzínová posádka jela při ceně 29,5 Kč/l za 0,944 Kč/km. Z toho vyplývá, že všech pět posádek ve skupině CNG by bylo seřazených na prvních 5-ti místech v úspornosti, protože Finská posádka Matti Sinervä / Leena Sinervä měla s Octavií G-TEC spotřebu 3,5 kg/100 km, což odpovídá ceně 0,854 Kč/km.

Škoda Citigo G-TEC posádky Marek Tomíšek/David Kazda na trase Škoda Economy Run 2017

Vozy na CNG ostatní poráží v úspornosti i ekologii

Jsem moc rád, že vozy na CNG mohou nově také startovat v soutěži Škoda Economy Run, protože se ukázalo, že jsou to opravdu nejúspornější a nejekologičtější vozy značky ŠKODA, takže na této soutěži nemohou chybět. A pokud jde o ekologii, mnohem větší rozdíl by se pravděpodobně ukázal v mnohem nebezpečnějších oxidech dusíku a zvláště pevných částicích, ovšem to není přímo úměrné spotřebě, takže to nelze tak snadno vypočítat. Každopádně v emisích CO2 a zvláště v ekonomice provozu má pohon na CNG jasně navrch.

Do Chorvatska a zpět Octavií G-TEC, jen na CNG

Napsat komentář

Jakmile vyslovíte slovo léto, okamžitě se vám asi vybaví další: dovolená, slunce, moře… A nejčastěji je to pro Čechy Jaderské moře. Dovolená v Chorvatsku je tou nejvíce oblíbenou českých turistů za hezkými zážitky u moře. Statistiky hovoří o tom, že ročně si za svůj cíl zvolí Jadran okolo 800 tisíc obyvatel ČR. Proto tam ÚAMK letos zamířil na začátku letních prázdnin, aby motoristům poradil přímo na cestě, jakou trasu zvolit, co je cestou čeká a jako specialitku navíc si k cestě zvolil nejprodávanější ekologické vozidlo u nás, novou Škodu Octavia kombi G-Tec. Tedy vozidlo primárně spalující stlačený zemní plyn (CNG). Kolegové z ÚAMK mířili z Prahy do městečka Crikvenica. Jak proběhla cesta a za kolik se dá dojet úsporně k moři?

Škoda Octavia Combi G-Tec tankuje CNG – Benzina, 9 Křížů

Před dvěma lety nám CNG došlo pár km před cílem

ÚAMK dělá reportáže o cestě do Chorvatska každý rok a před dvěma lety jsme ji dělali společně, také s nejúspornější a nejekologičtější Octavií, tedy na CNG s označením G-Tec ( Do Chorvatska autem na CNG ). Tehdy jsme měli za cíl vzdálenější Šibenik a vzhledem k tomu, že v Chorvatsku jsou jen 2 plnicí stanice, nám došel plyn několik kilometrů před cílem. Cesty po Chorvatsku a pak zpět do Rakouska (zpět kolegové nejeli přes Záhřeb, jako my směrem do Šibeniku) tedy bylo potřeba absolvovat na benzín. I tak ale byly celkové náklady nižší než s naftovou Octavií. Už tehdy jsme ale vyhodnotili, že při využití druhé plnicí stanice v Rijece je možné dojet na CNG k moři i zpět. A to se právě kolegové z ÚAMK rozhodli letos ověřit.

V Šibeniku jsou pěkná zákoutí u moře

Klasickou trasou, v pohodě jen na CNG, za korunu na kilometr

Město Crikevnica, které tentokrát zvolili za cíl, leží v severní části Chorvatska, cca 35 km od Rijeky. Zvolili nejběžnější trasu, tedy Praha – Brno – Mikulov – Vídeň – Graz – Maribor – Ptuj – Záhřeb a Crikvenica. Po natankování v Rijece a jízdách na místě zbylo ještě dost CNG pro cestu zpět až do rakouského města Gralla, takže v Rijece nebylo potřeba na cestě zpět tamkovat. Z toho vyplývá, že přes Rijeku se dá dostat i dále na jih a zvládnout celou trasu tam i zpět jen na CNG. Trasa z centrály ÚAMK do Crikvenice a zpět celkem měřila 1 762 kilometrů, přičemž náklady na CNG byly 1 857 Kč, tedy 1,05 Kč/km.

CNG na cestě do Chorvatska a zpět ušetří i více než 1 500 Kč

Kolegové z ÚAMK také spočítali jsme také rozdíl mezi stejným vozem na naftu, benzín či CNG pro tuto trasu dlouhou 1 762 km. Z výpočtů vychází, že vozidlo na CNG vám oproti naftovému provedení na této trase ušetří 632 Kč a oproti benzínovému provedení ušetří dokonce 1 684 Kč. To rozhodně nejsou zanedbatelné částky.

Škoda Octavia Combi G-Tec tankuje CNG – eni

Cestou do Chorvatska tankujte mimo hlavní tahy

Pokud chcete ušetřit, nehledě na to jaké palivo využíváte, ÚAMK doporučuje tankovat mimo hlavní tahy. Například v rakouské obci Gleisdorf nebo u obchodní zóny Gewerbepark u města Gralla natankujete u čerpací stanice cca o 30 centů na litru levněji (7,80 Kč/litr) než na rakouské dálnici. Zajížďka je pouze necelý kilometr. Pokud vás zajímá podrobný popis cesty, můžete si přečíst celý článek ÚAMK zamířil úsporně na Jadran.

Nová Škoda Octavia 2017 G-TEC – první svezení

Napsat komentář

Škoda Octavia ve skutečnosti nová není, jde pouze o facelift, a i když některé automobilky v takovém případě rády používají slovo nový, Škoda Auto v tomto případě zcela správně používá slovo modernizovaná. Pokud ale jde o verzi G-TEC, viselo ve vzduchu více změn a to i technických. A jelikož je to zároveň i nejúspornější i nejekologičtější verze Octavie, tak nás zajímala nejvíce. Kolega Petr měl možnost se s novou Octavií seznámit a projet, tak zjistil právě o modelu G-TEC maximum informací.

Nová Škoda Octavia 2017 G-TEC – zepředu během představení ve Španělsku

Změny v oblasti nádrží na CNG a zadní nápravy?

Jedna z těch spekulací byla, že by Octavia mohla dostat o jednu tlakovou nádobu na CNG více, čímž by se sice zmenšila dosud plnohodnotná nádrž na benzín, ale výrazně by se prodloužil dojezd na CNG, což by z našeho pohledu byla velmi přínosná změna. Zároveň jsme se ale obávali jiné věci. Volkswagen totiž u modelu Golf TGI BlueMotion, tedy na CNG, v tichosti vyměnil ocelové tlakové nádoby za podstatně lehčí kevlarové, což by nebylo nic špatného, kdyby zároveň Golf na CNG nepřišel o víceprvkovou zadní nápravu. Ta je jednou z výhod modelů na CNG, protože ostatní modely ji mají až ve výkonnějších verzích, v případě Octavie nad 110 kW a modelů 4×4. Nakonec se přání ani obava nenaplnily a vše zůstalo při starém, pouze u již zmíněné zadní nápravy byl rozšířen rozchod o 30 mm, což by mělo mít pozitivní vliv na jízdní vlastnosti.

Nový infotaiment dostal i G-TEC

Další obavou bylo, že verze G-TEC nedostane nový infotaiment, protože i v některých oficiálních materiálech se u informací o nových funkcích objevovala poznámka „kromě verze G-TEC“. Dávalo by to smysl, protože ten současný umí pracovat s informacemi o obou nádržích a obou palivech a je otázka, zda ten nový to umí. I tato obava se ale zdá jako lichá, protože i Octavia G-TEC nový infotaiment má.

Nová Škoda Octavia 2017 G-TEC – zezadu během představení ve Španělsku

Jak jezdí Škoda Octavia G-TEC s převodovkou DSG?

Automatická převodovka DSG už je v modelu G-TEC nabízena cca půl roku, takže se netýká facerliftu, nicméně ještě jsme ji v testu neměli a Petr měl možnost se projet právě v této verzi, která navíc byla vybavena i pádly pod volantem. Na 112 km dlouhé trase z letiště ve městě Porto na hotel mu palubní počítač ukázal 4,5 kg/100 km, což by ukazovalo na to, že verze s DSG bude trochu žíznivější než s manuálním šestikvaltem. Ale mohlo to být zkreslené podmínkami a tím, že motor byl ještě syrový, takže počkejme na hodnotu z testu skutečné spotřeby. Ostatní změny jsou spíše vizuální a proto vkládám Petrovo video, kde se na ně můžete podívat. Jak se Vám facelift Octavie líbí? Můžete nám do diskuse napsat svůj názor.

Octavií na CNG okolo fjordů zemí elektromobilů

Napsat komentář

Dost lidí má obavy z pořízení auta na CNG z toho důvodu, že ne v každé zemi je tak hustá síť plnicích stanic jako u nás. Mají obavu z toho, že když pojedou někam na dovolenou, budou muset jet za draho na benzín. Proto raději zvolí diesel, protože naftu natankují všude. Jednou ze zemí, kde je minimální pokrytí CNG stanic, je Norsko. A právě tam jsme se v létě vypravili na setkání majitelů vozů Škoda – Škoda Tour 2015, které se konalo ve městě Trondheim, a cestou jsme vytvořili český rekord v dojezdu na CNG i v celkovém dojezdu bez tankování. Na cestě zpět jsme pak zjišťovali, jaké to je, když jedete s autem na CNG na dovolenou do země, kde není moc velká síť CNG plnicích stanic.

Z Prahy do norského města Alvdal jsme jeli bez tankování

Město Alvdal, cca 200 km před Trondheimem se stalo neplánovaným místem cíle rekordní cesty, kam jsme dojeli z Prahy bez tankování, celkem 1 700 km. Pokud bychom ale jeli s maximálním využitím CNG, po natankování u poslední plnicí stanice ve městě Skedsmokorset kousek za Oslem a běžném stylu jízdy by nám došel zemní plyn pravděpodobně také okolo města Alvdal, nebo kousek za ním, protože Alvdal je od města Skedsmokorset 290 km daleko a cesta vede do kopce. Město Alvdal je tedy možné považovat za ideální začátek testu.

Octavia G-tec v Trondheimu

V Trondheimu jezdí většina autobusů na CNG

V Alvdalu máme prázdnou nádrž na benzín i zemní plyn. Tankujeme tedy plnou nádrž benzínu, a vyjíždíme na sever směr Trondheim. Dosud jsme jeli úsporným stylem jízdy, ale teď jedeme na horní hranici rychlostních limitů, které jsou ovšem v Norsku velmi přísné. Za Alvdalem už je profil trasy klesající, jelikož Trondheim je přístavní město. Překvapením pro nás je, že v třetím největším městě Norska, které lze nazvat zemí elektromobilů, jezdí většina autobusů na CNG. Proč nemají autobusy na elektřinu, když jinak tu potkáte elektromobil doslova na každém rohu? Asi k tomu mají nějaký důvod. Po prohlídce historického centra Trondheimu vyrážíme po západním pobřeží Norska, tedy okolo fjordů, na jih. Nocujeme v obci Flemma.

Trolí stezka (Trollstigen) z vrchu

Trolí stezka, Trolí stěna a plavba přes fjord

Prvním z našich vytyčených bodů je legendární Trolí stezka (Trollstigen). Volíme cestu, která sice není nejrychlejší ani nejkratší, ale vede po pobřeží okolo fjordů, takže je nejhezčí. Cestou tedy často zastavujeme, když spatříme hezký výhled. Nakonec dorážíme do cíle – na Trolí stezku. Tu si opravdu užíváme jak během jízdy, tak i kocháním se z horní vyhlídky. Pak sjíždíme Trolí stezkou zpět dolů vydáváme se pod Trolí stěnu, která také stojí za zhlédnutí. Po druhém vyjetí Trolí stezky nahoru už pokračujeme dále směrem k městu Eidsdal, kde nocujeme a před kterým nás čeká již druhá plavba malým trajektem přes fjord.

Octavia G-tec u modrého jezera pod ledovcem Jostedalsbreen

Fjord Geirenger, hora Dalsnibba a ledovec Jostedalsbreen

Další den pokračujeme dále na jih stále po silnici 63 okolo fjordu Geiranger, který je mnohými považován za nejkrásnější norský fjord. Neviděli jsme všechny, tak nemůžeme posoudit, jestli je skutečně nejkrásnější, ale za zhlédnutí rozhodně stojí – z vyhlídky nad ním vypadá opravdu nádherně. Poté sjíždíme na jeho úroveň vyhlídkovou cestou plnou serpentin, nazývanou Orlí stezka a serpentinami opět stoupáme k hoře Dalsnibba, odkud je nejvyšší výhled na fjord (1476 m.n.m.), kterým je právě Geiranger, zase z druhé strany. U jezera Djupvatnet (1030 m.n.m.), okolo kterého projíždíme cestou z Dalsnibby, si ještě kupujeme magnetku od češky, která prodává v místním obchodu se suvenýry. Odtud již vyrážíme k poslednímu cíli dnešného dne, ledovci Jostedalsbreen, největším pevninským ledovcem v Evropě. Má několik splazů, které je možné navštívit. My zastavujeme pod splazem Brickdalsbreen, k němuž jdeme necelou hodinu do kopce proti proudu ledovcové řeky plné vodopádů. Unaveni po procházce jedeme ještě více než hodinu k městu Førde, u kterého trávíme další noc.

Tankování benzínu ve Førde a Bergen, město deště

Dosud jsme nenarazili na plnicí stanici CNG a nádrž na benzín je prázdná. Než tedy odjedeme z města Førde, ještě tankujeme plnou nádrž a doufáme, že naposledy. Dnes máme v plánu dojet do cca 200 km vzdáleného Bergenu, což je sice na naše poměry vzdálenost na 2-3 hodiny cesty, ale když jedete okolo krásných fjordů, kde „musíte“ pořád zastavovat, a na trase je občas nějaký trajekt resp. převoz, je to téměř na celý den. A tak jsme rádi, že si alespoň večer můžeme prohlédnout Bergen, jedno z nejdeštivějších měst na světě. Jelikož je to historické přístavní město, rozhodně je na co koukat. Zajímavé je, že i zde jezdí autobusy na CNG, přestože tu veřejná plnička na CNG pro osobní auta také není a všude potkáváte elektromobily.

Bergen, barevné dřevěné domy, památka UNESCO

Stlačený zemní plyn (CNG) tankujeme až ve městě Stord

Druhý den vyrážíme dále na jih s nadějí, že konečně natankujeme CNG. Doufáme, že navigace v Octavii ani web www.cngeurope.com nelže, ale věříme tomu, až když opravdu přijíždíme k plnicí stanici, vedle níž je i rychlodobíječka pro elektromobily provozovaná stejnou firmou. Zpočátku se ale zdá, že máme smůlu a CNG stanice je mimo provoz, ale poté ze zoufalství zkoušíme druhé plnicí místo z druhé strany stojanu a to již funguje. Konečně tedy zjišťujeme, kolik zemního plynu jsme spotřebovali během rekordní jízdy, a pokračujeme s plnou nádrží CNG. Okolo přístavu Stavanger je ještě plnička na CNG, ale jelikož máme plnou nádrž, tak to nepovažujeme za nutné a se zastávkou na nocleh ve městě Egersund pokračujeme do přístavu Kristiansand. Od Stavangeru na jih už není pobřeží Norska tak zajímavé jako severněji, ale i tak si cestu užíváme, ovšem již nezastavujeme tak často. Jednak už není tolik zajímavých míst a také musíme v Kristiansandu stihnout trajekt do Dánska.

Octavia G-tec u plnicí stanice ve Stordu

V Dánsku také málo plnicích stanic, Německo projíždíme na plný plyn

Po připlutí do dásnkého Hirtshals zjišťujeme, že nevyužití plnicí stanice u Stavangeru byla chyba. V Dánsku také není mnoho plnicích stanic a nakonec musíme jet 92 km na benzín až do města Skive, kde tankujeme pro nás nezvykle drahý zemní plyn. Přes Německo už cesta pokračuje bez problémů, na dálnicích s neomezenou rychlostí jedeme na plný plyn, tedy pokud je před námi volno, tachometr se pohybuje mezi 180-200 km/h. Není ani problém zajistit plnou nádrž plynu, když dochází. Plnicí stanice jsou většinou u dálnice, takže není potřeba nikam daleko sjíždět. Kromě rychlosti je zátěžovým testem i téměř 200 km dlouhé popojíždění v koloně mezi Frankfurtem a Norimberkem. I přes tyto extrémní podmínky je nejvyšší spotřeba na úseku mezi dvěma tankováními 5,7 kg/100 km podle tankování, což je krásná hodnota. Když nám po posledním tankování u města Hanau (kousek za Frankfurtem) znovu dochází plyn v okolí města Amberg a zjišťujeme, že kvůli natankování bychom museli sjet z dálnice, rozhodujeme se, že natankujeme až v CNG centru v Nýřanech, a jedeme tedy dalších 77 km na benzín.

Vyplatí se auto na CNG, i na takové cestě?

Z norského Alvdalu přes Trondheim a poté po západním pobřeží Skandinávie, dále přes Dánsko a Německo až do Prahy jsme ujeli celkem 3 396 km. Z toho 1 901 km bylo na CNG a zbylých 1 495 na benzín. Celkem jsme za palivo zaplatili 6 193 Kč a náklady na kilometr tak dělaly 1,82 Kč. Dle UAMK je průměrná cena nafty v Norsku 12,96 NOK a podle kurzu v době naší cesty to vychází na cca 39 Kč. Museli byste tedy jet se spotřebou pod 4,65 l/100 km nafty, abyste jeli levněji, což při tomto stylu jízdy, tedy na horní hranici limitů a v Německu s využitím neomezené rychlosti není možné. Pořízení auta na CNG se tedy nemusíte bát, ani když občas vyrazíte do země, kde není takové pokrytí plnicími stanicemi jako u nás.

Octavia G-Tec vytvořila během jedné jízdy 3 rekordy

5 komentáře

Je 9 hodin ráno a přijíždíme na plnicí stanici CNG v Praze v Evropské ulici. Čeká tam již komisař Agentury Dobrý den, která mimo jiné vydává Českou knihu rekordů, aby dohlížel na plnění nádrže. Po doplnění nádrže na stlačený zemní plyn přejíždíme k nedaleké čerpací stanici, abychom natankovali benzín. Využíváme toho, že první cca 1 kilometr po načerpání CNG jede Octavia G-Tec na benzín. Ten také doplňujeme po cvaknutí pistole, komisař zapečetí nádrž a vybaveni GPS jednotkou ONI system pro sledování aut a záznamovými zařízeními s GPS vyjíždíme na sever. Cílem naší cesty je norské město Trondheim, kde probíhá setkání majitelů vozů Škoda s názvem Škoda Tour 2015.

Praha – posádka Marek Tomíšek a Radka Tomíšková u auta na startu

Na nádrž CNG jsme dojeli téměř do Rostocku, přes 500 km

Nejprve na navigaci volíme nejkratší trasu, ale na okreskách okolo Prahy zjišťujeme, že to nebyl dobrý nápad. Cesta ubíhá pomalu a ztrácíme cenné minuty. Po najetí na dálnici to již jde podle plánu, ale v Německu nás navigace, pravděpodobně kvůli aktuální dopravní situaci, vede kolem Berlína. Čas dojezdu do Rostocku narůstá a my musíme přidat, abychom stihli trajekt. Nakonec zjišťujeme, že bychom museli do Rostocku přijet půl hodiny před plánovaným odjezdem trajektu, což není reálné, a tak přeobjednáváme rezervaci na následující trajekt. Rychlejší jízdou stoupla spotřeba, ale i tak dochází plyn až po 531 km, což je kousek před Rostockem a zároveň to znamená, že se první rekord podařil.

Škoda Octavia G-Tec v Rostocku před trajektem

Přes Dánsko, Švédsko a Norsko už jen na benzín

Po přeplavení trajektem do dánského Gedseru již jedeme na benzín a opět musíme zrychlit. Ubytování máme rezervované až na předměstí Kodaně a chceme tam dojet před půlnocí. Znovu tedy jedeme po dálnici chvílemi i 130 km/h, což není pro rekordně úspornou jízdu typické. Spotřeba samozřejmě stoupá a po dojetí do Kodaně jsme rozhodnuti, že zítra už pojedeme v klidu, i kdybychom neměli dojet až za Oslo, jak máme v plánu. Po vyjetí z Kodaně nás na dálnici čekají kolony téměř k Öresundskému mostu, bráně do Švédska. Tam již není provoz tak hustý, ale pouze ke Göteborgu, který opět projíždíme v kolonách. Rezervujeme tedy ubytování před Oslem, kam přijíždíme okolo půl desáté večer.

Jedeme pořád do kopce, což nízké spotřebě nesvědčí

Od Osla trasa průběžně stoupá a na navigaci sledujeme, jak se nadmořská výška postupně zvyšuje. Už kopec před městečkem, kde jsme byli ubytováni, nás na pár kilometrech zvedl o téměř 100 metrů na 150 m.n.m. a následující den jen sledujeme, jak pomalu, ale jistě neustále stoupáme. Stoupá i spotřeba a dojezd naopak klesá. Začíná nám být jasné, že až do Trondheimu nedojedeme. Nulový dojezd se objevuje okolo 600 m.n.m. cca 25 km před městem Alvdal, kde je čerpací stanice. Zadáváme ji tedy do navigace jako cíl a jsme smířeni s tím, že tam rekordní pokus ukončíme.

Tankováni benzínu ve městě Alvdal – po ujetí 1700 km

Benzín došel po 1 700 ujetých km těsně před čerpací stanicí

S nulovým dojezdem na palubním počítači už plyn opravdu jen lechtám. Ve chvíli, kdy je vytoužená čerpací stanice na dohled zhasíná motor těsně před vrcholem malého kopečku. Vystupuji tedy z auta a pár metrů ho tlačím k vrcholku. Pak mohu usednout za volant a pomalu sjíždíme necelých 50 metrů k čerpací stanici. Na nádrž benzínu jsme ujeli 1 169 km a celkem bez tankování to bylo rovných 1700 km. I zbývající dva rekordy se tedy povedly.

Škoda Octavia G-Tec – Trondheim nábřeží

Spotřeba plynu i benzínu hluboko pod udávanou hodnotou

Nádrž benzínu doplňujeme hned, po cvaknutí se tam vejde 50,51 l, což odpovídá spotřebě benzínu 4,35 l/100 km. Jelikož na severu Norska nejsou plnicí stanice na CNG, musíme doplnění provést až později cestou na jih. Stalo se tak ve městě Stord, kde jsme narazili na nejsevernější plnicí stanici CNG na naší cestě. Do úplně prázdné nádrže se pak vešlo 15,152 kg zemního plynu, z čehož vyplývá spotřeba 2,85 kg/100 km. I když jsme zdaleka nejeli celou cestu ideální rychlostí, dvakrát popojížděli delší dobu v kolonách a auto bylo na sedmnáctipalcových kolech s nejširším možným rozměrem, během této cesty se podařilo jet se spotřebou výrazně nižší, než je ta udávaná. I naše zkušenosti z testů potvrzují, že u vozů na CNG se i v běžném provozu dá pohybovat okolo hodnoty normované spotřeby.

Pokud vás zajímají zkušenosti s dlouhodobého používání Octavie G-tec a její spolehlivost, sledujte extrémní dlouhodobý test auta na CNG.

Škoda Octavia G-Tec – Trondheim náměstí

Do Chorvatska autem za 1200 Kč? Jedině na CNG!

Napsat komentář

Je možné dojet z Prahy do Chorvatska s náklady na palivo nižšími než 1 200 Kč na jednu cestu? Pokud vezmeme jako cílové místo Šibenik, hezké historické město ve střední Dalmácii, tak je to nejkratší trasou, tedy přes České Budějovice a Linz, 969 km. Loni jsme touto cestou vyrazili Fabií GreenLine a úsporným stylem jízdy. Při spotřebě nafty 3,9 l/100 km vychází při průměrné ceně 35 Kč/l náklady na 1 323 Kč. Nutno podotknout, že jsme tehdy jeli malým autem a jako dvoučlenná posádka. Ve Slovinsku jsme se navíc vyhýbali drahé dálniční známce.

První tankování CNG u Humpolce, museli jsme čekat, když jsme přijeli, stál tam ještě jeden Passat

Slovinské dálnici se vyhýbáme přes Slovensko a Maďarsko

Letos jsme ve spolupráci s UAMK a některými redakcemi zkusili jinou trasu. Abychom nemuseli kupovat dálniční známku ve Slovinsku, jedeme trasou přes Slovensko a Maďarsko, která je cca o 30 km delší než ta nejpoužívanější přes Brno a Vídeň. Abychom ušetřili ještě více, jedeme s vozem Škoda Octavia G-TEC, tedy na CNG. Problém této trasy však je, že v Maďarsku nemáme po cestě žádné plnicí stanice, a musíme tedy na jednu nádrž plynu dojet z Bratislavy až do Záhřebu, tedy cca 380 km.

Z Prahy do Bratislavy se dá dojet na jednu nádrž CNG

V Praze-Jinonicích plníme prázdnou plynovou nádrž a vyjíždíme po D1. Jedeme jako trojčlenná posádka a první úsek řídím já. Nejedeme extrémně úsporně, pokud není dopravní omezení, držím rychlost mezi 120-130 km/h, spíše však na horní hranici limitu. Sraz s posádkami dalších vozů je na hranicích se Slovenskem, ale trochu nás znepokojuje pouze 30 km rezerva, kterou ukazuje palubní počítač v dojezdu, a tak pro jistotu zastavujeme u Humpolce a doplňujeme CNG. Na dalším úseku přebírá řízení kolega Matouš, kterému následně díky klesajícímu profilu trasy spotřeba z původních 4,2 kg/100 km klesá. Uvědomujeme si, že do Humpolce trasa stoupá a tím byla zkreslená spotřeba i dojezd. Plyn by tedy v pohodě vystačil až do Bratislavy a zdržení asi 15 minut při tankování u Humpolce bylo zbytečné.

V Bratislavě jsme při tankování CNG čekat nemuseli, druhé auto bylo na druhé straně stojanu

V Bratislavě musíte zajet do centra, kde je plnicí stanice CNG

Na hranicích už na nás kolegové čekají s koupenou dálniční známkou (10denní za 300 Kč), takže jen lepíme a pokračujeme do Bratislavy. Tentokrát řídím zase já a spotřeba už zůstává na 3,9 kg až do tankování v Bratislavě. Tam ovšem musíme zajet do centra (Prístavná ulice), kde je plnicí stanice CNG. Přestože na Slovensku je výrazně vyšší spotřební daň na CNG než u nás, je cena jen trochu vyšší. Zatímco u Humpolce stál kilogram CNG 27,20 Kč, v Bratislavě je to v přepočtu aktuálním kurzem 28,99 Kč/kg. Zajížďkou do centra a tankováním v průmyslovém areálu, kde je plnicí stanice umístěná, ale ztrácíme cca půl hodiny, takže kolegové na nás na Maďarských hranicích zase čekají.

Kolona v Maďarsku před městem Czorna

Přes Maďarsko bez tankování, musíme být do 17 hodin v Záhřebu

Jelikož nás čeká nejdelší úsek bez tankování, z Bratislavy pokračuji v řízení já, abych lehčí nohou docílil dostatečného dojezdu. Na rozdíl od kolegů ale zkoušíme projet Maďarsko mimo dálnici, abychom čtenářům ukázali, že je možné ušetřit za dálniční známku v ceně 350 Kč, kterou na této trase využijí pouze na pár kilometrech. Před městem Czorna se ale dostáváme do kolony, kde popojíždíme asi 20 minut. Ve městě Czorna, kde máme u místního supermarketu plánovanou zastávku na svačinu, už na nás kolegové čekají, ale k našemu překvapení jen pár minut. Dálnice končila před touto kolonou, takže se tomu také nevyhnuli. Po krátké pauze vyrážíme a je nám jasné, že musíme jet až do Záhřebu bez zastávky. Místní plnicí stanice totiž zavírá v 5 odpoledne. Když Octavia i Yeti už mají málo nafty v nádržích a začínají hledat čerpací stanici, my pokračujeme dále. Navigace nám ukazuje pouhých 20 minut rezervy, což je na tak dlouhou trasu málo. Zpočátku se spotřeba drží okolo 3,3 kilogramů a občas klesá i o desetinku níže, ale po krátké objížďce, kde ztrácíme dalších pár minut, nám je jasné, že musíme jet svižněji. Před hranicemi s Chorvatskem začíná opět dálnice a my jí využíváme, protože teď už je každá minuta drahá.

Nepříliš moderní plnicí stanice v Záahřebu

Stará plnicí stanice v Záhřebu, zavírá přesně v 5

Od hranic až do Záhřebu pokračujeme po dálnici a jedeme svižněji. Dojezdový čas dle navigace stahujeme, ale jen o pár minut. To se nakonec hodí, protože v Záhřebu je hustší provoz. K plnicí stanici dojíždíme jen s desetiminutovou rezervou, ale kvůli málo přiblížené mapě na navigaci odbočujeme o pár metrů dále. Musíme objet blok. Stihneme to? Podařilo se, mají ještě otevřená vrata, ale přijíždíme doslova za 5 minut dvanáct, vlastně sedmnáct. Plnicí stanice vypadá jako 20 let stará a koncovky na hadicích jako na nákladní auto. Doufáme, že bude možné natankovat. Přichází k nám obsluha s redukcí, která vypadá jako podomácku udělaná. Ještě nemám vypnutý motor, protože chci vyfotit palubní počítač a on už spouští plnění. Evidentně pospíchá. Dalším překvapením je cena rovných 10 kun za kilogram, tedy v přepočtu 36,10 Kč. V podstatě stejná cena jako u benzínu nebo nafty, ale i tak se vyplatí jet na CNG, protože kilogram CNG je ekvivalent 1,4 l benzínu. Karty neberou, což nás už nepřakvapuje, a tak platíme eury. Vyplatí se ale platit v kunách, protože na EUR má vlastní kurz, který pravděpodobně není tak výhodný pro zákazníka. Ihned po naplnění a zaplacení, když se snažíme udělat pár fotek, nás už posílá ven a ihned zavírá vrata. Přijeli jsme opravdu včas, nebývá tam ani o minutu déle.

Na nábřeží v centru Šibeniku

Téměř do Šibeniku na stlačený zemní plyn

Ze Záhřebu ještě řídím já až k čerpací stanici, kde na nás už čekají kolegové s vozy UAMK a ČT, přestože když jsme byli před Záhřebem, byli cca hodinu za námi. Zkrátka průjezd hustým provozem v Záhřebu a zastávka na tankování udělaly své. Během zastávky už si můžu dát zasloužené pivo, protože do Šibeniku už to odřídí Matouš. Většinou je to už jen po dálnici a jedeme rychlostí 130 km/h. Dojezd na plyn se ztenčuje. S lehčí nohou, rychlostí okolo 110-120 km/h bychom dojeli až do Šibeniku na plyn, ale takto máme spotřebu od posledního tankování rovné 4 litry a plyn dochází 13 km před Šibenikem. Na CNG jsme tak ujeli 1062 km s průměrnou spotřebou 3,91 kg/100 km a celkové náklady na CNG jsou 1200,94 Kč. Dále pokračujeme na benzín už z kopce a podle palubního počítače jsme na tomto úseku, včetně rozjezdů po tankování CNG (kdy Octavia jede chvíli na benzín) spotřebovali okolo 1,5 l benzínu, což znamená cca 50 Kč.

Spotřeba CNG na celé trase, spotřeba benzínu je na rozjíždění od plnicích stanic a 13 km před Šibenikem

Na CNG by se do Chorvatska dalo dojet i levněji

Tato trasa se pravděpodobně nevyplatí, na tom se shodli všichni zúčastnění. Je časově delší a i když v Maďarsku ušetříte za drahou slovinskou dálniční známku, v Chorvatsku jedete delší úsek po dálnici, kde je drahé mýtné. Nejméně se však vyplatí pro vozidla na CNG, protože kdybychom v Rakousku, kde jsou podobné ceny CNG jako u nás, natankovali plnou nádrž, tak bychom nemuseli tankovat tak velké množství drahého zemního plynu v Chorvatsku. Do Chorvatska se tedy dá přes Rakousko dojet i levněji. Je však nutné počítat s tím, že zpět pojedete kousek na benzín, protože jediné dvě plnicí stanice na CNG v Chorvatsku jsou v Záhřebu a v Rijece. Jediná možnost, jak jet tam i zpět na CNG, tedy je cílová destinace do 200 km od Rijeky, kde můžete dioplnit plyn cestou tam a poté cestou zpět. Jelikož jsme zpět nejeli Octavií na CNG, kterou si nechal kolega z UAMK, aby mohl zmapovat další destinace, nedokážeme říci, jak přesně by vyšla cesta zpět. Určitě se ale vyplatí jet 340 km na benzín zpět do Záhřebu a odtud klasickou cestou přes Slovinsko a Rakousko. Ostatně touto cestou jsme jeli zpět i dieselovou Škodou Yeti.

V Šibeniku jsou pěkná zákoutí u moře

Škoda Citigo G-TEC, skutečná spotřeba

Napsat komentář

První auto na CNG v našem testu byla Octavia G-TEC, která obstála na výbornou. Citigo má sice ještě nižší udávanou spotřebu, ale obával jsem se, že na dálnici půjde spotřeba prudce nahoru, jak už to u malých aut s malými motory bývá. Octavia G-TEC byla v době testu nejúspornější auto, které naším testem prošlo, po níž ovšem převzal štafetu elektromobil Nissan Leaf. Pokud by Škoda Citigo dostála tomu, co má napsáno v technickém průkazu, měla by být ještě úspornější než Octavia a mohla by konkurovat Nissanu.

Citigo je levné auto pro nenáročné

Začátek testu mělo Citigo navíc ztížené tím, že jsem do něj přesedl z Octavie RS, takže o to více vyniklo, že Citigo je koncipované jako levné přibližovadlo pro nenáročné. Například jsem po pár pokusech vzdal hledání ideální polohy za volantem a smířil se s tím, že si budu muset zvyknout já na polohu, která se mi podařila nastavit. Na pojetí interiéru, kde plasty nezakrývají ani některé kovové plochy v barvě vozu, to je také vidět. Uvědomuji si ale, že se na toto auto musím dívat očima zákazníka, pro kterého je určené. Nepotřebuje prostorné auto, ale levné auto s nízkými provozními náklady. Spotřeba je tedy v tomto případě hlavní, takže pojďme k věci.

Palivoměr CNG a benzínu, logicky uspořádaný, protože benzín je opravdu jen rezerva.

Jak už název napovídá, nejlépe se cítí ve městě

Ve městě, kde se většinou jezdí do 50 km/h, je Citigo jako ryba ve vodě a parkování s ním si užívám, protože se vejde všude. To je zase příjemná změna oproti Octavii. To, že mu město vyhovuje, ukazuje i spotřeba ve městě. Během ujetí 128 km po Praze vychází na 3,03 kg/100 km, což je jen o trochu více, než je normovaná kombinovaná spotřeba. Na jízdy po nákupech ve městě se tedy skvěle hodí. Jen je občas potřeba dát část nákupu na zadní sedačky, protože zavazadelník je opravdu malý.

I při parkování v centru Prahy zbývá místo

Jízdy mimo město také zvládá, ale v kopcích mu dochází dech

Mimo město, kde se ještě také nedosahuje vysokých rychlostí, zvládá rovněž dobře a na klikatých okreskách, kde je nutné jet pomaleji, si přímo lebedí, protože má nejraději rychlost okolo 70-80 km/h. I při 90 km/h ale spotřeba vychází na krásných 2,83 kg/100 km. Na dojíždění z vesnice do města, například do práce, je to tedy také ideální přibližovadlo. Když ale jedeme na výlet nejprve na Bezděz a poté do Českého Švýcarska, tak se začíná projevovat nevýhoda malého motoru s nízkým výkonem. Okolo Bezdězu to ještě zvládá, ale když se blížíme k České Lípě, malý motor v kopcích ztrácí dech. Je potřeba podřadit, i za cenu zvýšení aktuální spotřeby. Některé kopce vyjíždím na třetí rychlostní stupeň, abych udržel 90 km/h.

Škoda Citigo pod Bezdězem

Citigo není určeno na dálnici

Přichází dálnice, ze kterých jsem měl před testem největší obavy. Během testu ale zjišťuji, že zčásti byly zbytečné. Některá dálniční stoupání, zejména na Berounsku, sice jezdím s plynem na podlaze a jsem rád za rychlost mezi 110 a 120 km/h (někdy jen mírně nad zmíněnou nižší hranicí) a je jasné, že toto není auto určené na dálnice. Moje obavy, že na dálnici bude mít možná i vyšší spotřebu než Octavia, se však nenaplňují. Sice je výrazně vyšší než ve městě i mimo něj, ale 3,96 kg/100 km není tak vysoká, vzhledem k tomu, že Octavia měla 4,25 kg/100 km.

Plnění nádrže v Mladé Boleslavi

Celkově je Citigo G-TEC úspornější než elektromobil!

Po ujetí 618 km za celý test ukazuje palubní počítač krásných 3,2 kg na 100 km i přes to, že jsem do kopců držel motor ve vysokých otáčkách, aby auto jelo, a na dálnici zase někdy plyn na podlaze. Otázka zní, jak přesně ukazuje palubní počítač, a tak jsme zvědavi na konečné dotankování. Výpočet jen potvrzuje hodnotu z palubního počítače, vychází to na 3,16 kg/100 km. Přepočteno na náklady jsme tedy jezdili za 0,74 Kč/km, což je úžasná hodnota a dokonce o 11 haléřů nižší než u elektromobilu.

Spotřeba za celý test jen 3,2 kg/100 km

Levné auto, které jezdí úsporně i ekologicky

Pokud tedy hledáte levné auto s levným provozem a nepotřebujete nic velkého, tak se Citigo budete spokojeni. Na nákupy nebo každodenní dojíždění do práce stačí a není potřeba si kupovat elektromobil za trojnásobnou cenu. Pokud jde o ekologii, zemní plyn je výrazně šetrnější k životnímu prostředí než nafta nebo benzín, a i když elektromobil má během jízdy nulové emise, tak ta energie se také musí někde vyrobit. Otázku, co je ve výsledku šetrnější k životnímu prostředí, nedokážu zodpovědět, ale vím, že auta na CNG mají mnohem nižší emise nebezpečných látek, než běžná paliva. Je škoda, že automobilka Škoda na tento pohon nabízí pouze Citigo a Octavii a nic mezi tím, protože pro někoho je Octavia zbytečně velká a drahá, ale zase Citigo pro rodinu nestačí. Například Fabia nebo Rapid G-TEC by jistě uvítaly jak rodiny, tak i firmy.

Škoda CitiGo G-TEC (10/2014)			náklady
spotřeba ve městě (128 km)	3,03	kg/100 km	0,71	Kč/km
spotřeba mimo město (90 km/h)	2,83	kg/100 km	0,66	Kč/km
spotřeba na dálnici (130 km/h)	3,96	kg/100 km	0,92	Kč/km
celkem za celý test (618 km)	3,16	kg/100 km	0,74	Kč/km
Kombinovaná spotřeba – norma	2,9	kg/100 km	rozdíl:	8,97%

Škoda Octavia G-tec, skutečná spotřeba

6 komentáře

Na vůz Škoda Octavia G-tec jsem se těšil, protože sám uvažuji o jeho koupi. Udávaná spotřeba 3,5 kg/100 km je při průměrné ceně CNG okolo 25 Kč/kg hodně lákavá. Není to ale s udávanou spotřebou jako u mnoha jiných aut? Nebude ve skutečnosti třeba 5 kg/100 km? A pak jsou ve hře ještě další argumenty proti CNG, a sice malá síť plnicích stanic a zákaz vjezdu do podzemních garáží. Ta první věc mě příliš netrápila, ale ten druhý argument je právě důvodem, proč stále váhám s koupí auta na CNG. Jak to tedy bude ve skutečnosti?

První kilometry na CNG, jak jezdí Octavia G-tec?

Usedám za volant a rozjíždím se. Poslední dobou jsem většinou jezdil s diesely, a tak je tichý běh motoru velmi příjemnou změnou. Zatím jedu na benzín, protože nádrž na CNG je prázdná, ale na plyn by měl být motor ještě tišší. Neřeším spotřebu benzínu a nuluji palubní počítač až u plnicí stanice po naplnění nádrže plynem. Jestli je motor tišší, těžko říct, neměřil jsem hluk, ale je opravdu příjemně tichý a má klidný chod, dokonce i v nízkých otáčkách okolo 1500/min a při větším zatížení, když řadím podle nápovědy palubního počítače. Toto dělá problém i většině dieselů a mají silné vibrace. Možná je to tím, že CNG má oktanové šíslo 130 a motor 1,4 TSI v úpravě na CNG toho umí plně využít. Má sice „jen“ 81 kW, ale táhne příjemně odspodu. Sice má o 22 kW nižší výkon než stejný motor ve variantě na benzín, ale pro běžnou jízdu to bohatě stačí a díky charakteristice motoru nabízí příjemné svezení i dostatečný výkon, když potřebujete například předjíždět.

Ve městě mnohem lepší než diesel

Lidé, kteří najezdí více kilolmetrů a chtějí ušetřit, si většinou kupují diesely. Má to ale svá úskalí, protože při kratších vzdálenostech se motor pomaleji ohřívá a krátké jízdy škodí i filtru pevných částic, jehož výměna je nákladná. U Octavie na CNG se motor zahřeje rychle a filtr pevných částic nemá, takže tyto obavy Vám odpadnou. I přesto má výrazně nižší emise i náklady na provoz. Během testu jsem ve městě ujel 213 km, z čehož většinu v Praze, kromě 9 km v Hradci Králové. Průměrná spotřeba byla 3,62 kg/100 km.

Jak zvládá dálnice, kde většinou mají zážehové motory vyšší spotřebu?

Teoreticky by na časté jízdy po dálnici mohl být lepší úsporný diesel. Opravdu tam spotřeba stoupla oproti ostatním režimům výrazněji, a to na hodnotu 4,25 kg/100 km. To je ovšem hodnota, které dosahují opravdu úsporné nafťáky v l/100 km a jelikož kilogram CNG stojí cca o 10 Kč méně než litr nafty, i přes nárůst spotřeby opět vychází Octavia G-tec výrazně úsporněji než vozy s tradičními pohony.

Na silnicích mimo město je Octavia G-tec nejúspornější

Mimo město při rychlosti 90 km/h drží šestistupňová převodovka motor v ideálních otáčkách. V tomto režimu tedy není problém jezdit pod 3 kg/100 km. Při našem testu vyšla spotřeba při 90 km/h na 2,94 kg/100 km, takže při cestách mimo město a mimo dálnice se dostanete na náklady 0,8 Kč/km. To už se výrazně blíží elektromobilům, jejichž pořizovací cena je výrazně vyšší a naopak dojezd podstatně nižší.

Jak je to s hustotou plnicích stanic na CNG? Stačí dojezd okolo 400 km?

Je pravda, že dojezd Octavie G-tec by mohl být delší. Ten, kdo si ji kupuje, chce jezdit primárně na CNG a je pro něj zbytečné si s sebou vozit standardní 50l nádrž. Ostatně díky tomu, že během testu byla plná, toto závaží zbytečně zvyšovalo spotřebu CNG. Je to asi největší slabina Octavie G-tec, kterou bych jí vytkl. Dle mého názoru by bylo lepší zmenšit nádrž na benzín třeba na polovinu a vzniklý prostor využít ke zvětšení nádrže na CNG. Ale i tak se dá s tímto vozem bez problémů jezdit a ani jednou mi nedošlo CNG, ani jsem si nemusel zajíždět více než 5 km, abych doplnil CNG. Navíc se síť plnicích stanic neustále zvětšuje, takže menší dojezd a řidší síť není problém, pouze malé snížení komfortu, které se ale vyplatí.

Vjezd do podzemních garáží s autem na CNG

S vjezdem do podzemních garáží to také není tak hrozné, jak jsem se obával. Na většině míst je zákaz vjezdu jen pro vozidla s LPG. V tomto tedy mají majitelé vozů s druhým typem plynového pohonu poměrně velkou nevýhodu. S CNG jsem zaparkoval téměř ve všech garážích, kam jsem potřeboval. Výjimkou bylo pouze OC Nový Smíchov, kam jezdím často, takže to představuje určitý problém, a OC Futurum Hradec Králové, kde to vyřešila výjimka, povolující parkovat na střeše s LPG i CNG. Jak jsem ale sledoval tyto značky, vždy jsem litoval majitele vozů na LPG, kteří s výjimkou zmíněného Futura měli zákaz vjezdu. Vzpomněl jsem si při tom vžy na to, jak jsem si ještě jako student půjčil otcovu Felicii na LPG a jel nakupovat na Chodov. Parkoval jsem více než kilometr od obchodního centra a hledáním tohoto místa strávil skoro půl hodiny. Cestou zpět s plnými taškami jsem nadával na LPG a zařekl se, že si nikdy vůz s tímto pohonem nekoupím. S CNG je to mnohem lepší a stále doufám ve změnu vyhlášky, která by po vzoru mnoha evropských zemí zrušila omezení pro vozidla s CNG úplně, jelikož je to mnohem bezpečenější pohon než LPG.

Octavia G-tec je úsporná tak, jak udává výrobce

Spotřeba podle palubního počítače vyšla na 3,6 kg/100 km a tankování ukázalo 3,82 kg/100 km. Obě tyto hodnoty ukazují, že v běžném provozu je možné s Octavií G-tec jezdit tak, jak udává výrobce, tedy okolo 3,5 kg/100 km, protože při menším poměru jízd ve městě a na dálnici to klidně mohlo být naopak pod udávanou spotřebou. Náklady vychází okolo 1 Kč na kilometr a motor poskytuje dostatečný výkon pro příjemnou jízdu a bezpečné předjíždění.

Co více si přát? Snad jen trochu větší nádrž na plyn na úkor benzínové. A ještě bych jako majitel Octavie G-tec uvítal plaketku G-tec i na masce vpředu, podobně jako to mají vozy GreenLine a všechny ostatní speciální verze Octavie. Pokud vás zajímá spolehlivost, sledujte Extrémní slouhodobý test auta na CNG.

Škoda Octavia G-tec (9/2014)			náklady
spotřeba ve městě (213 km)	3,62	kg/100 km	0,96	Kč/km
spotřeba mimo město (90 km/h)	2,94	kg/100 km	0,78	Kč/km
spotřeba na dálnici (130 km/h)	4,25	kg/100 km	1,12	Kč/km
celkem za celý test (959 km)	3,82	kg/100 km	1,01	Kč/km
Kombinovaná spotřeba	3,5	kg/100 km	rozdíl:	+9,14%