Do Chorvatska autem za 1200 Kč? Jedině na CNG!

0

Je možné dojet z Prahy do Chorvatska s náklady na palivo nižšími než 1 200 Kč na jednu cestu? Pokud vezmeme jako cílové místo Šibenik, hezké historické město ve střední Dalmácii, tak je to nejkratší trasou, tedy přes České Budějovice a Linz, 969 km. Loni jsme touto cestou vyrazili Fabií GreenLine a úsporným stylem jízdy. Při spotřebě nafty 3,9 l/100 km vychází při průměrné ceně 35 Kč/l náklady na 1 323 Kč. Nutno podotknout, že jsme tehdy jeli malým autem a jako dvoučlenná posádka. Ve Slovinsku jsme se navíc vyhýbali drahé dálniční známce.

První tankování CNG u Humpolce

První tankování CNG u Humpolce, museli jsme čekat, když jsme přijeli, stál tam ještě jeden Passat

Slovinské dálnici se vyhýbáme přes Slovensko a Maďarsko

Letos jsme ve spolupráci s UAMK a některými redakcemi zkusili jinou trasu. Abychom nemuseli kupovat dálniční známku ve Slovinsku, jedeme trasou přes Slovensko a Maďarsko, která je cca o 30 km delší než ta nejpoužívanější přes Brno a Vídeň. Abychom ušetřili ještě více, jedeme s vozem Škoda Octavia G-TEC, tedy na CNG. Problém této trasy však je, že v Maďarsku nemáme po cestě žádné plnicí stanice, a musíme tedy na jednu nádrž plynu dojet z Bratislavy až do Záhřebu, tedy cca 380 km.

Z Prahy do Bratislavy se dá dojet na jednu nádrž CNG

V Praze-Jinonicích plníme prázdnou plynovou nádrž a vyjíždíme po D1. Jedeme jako trojčlenná posádka a první úsek řídím já. Nejedeme extrémně úsporně, pokud není dopravní omezení, držím rychlost mezi 120-130 km/h, spíše však na horní hranici limitu. Sraz s posádkami dalších vozů je na hranicích se Slovenskem, ale trochu nás znepokojuje pouze 30 km rezerva, kterou ukazuje palubní počítač v dojezdu, a tak pro jistotu zastavujeme u Humpolce a doplňujeme CNG. Na dalším úseku přebírá řízení kolega Matouš, kterému následně díky klesajícímu profilu trasy spotřeba z původních 4,2 kg/100 km klesá. Uvědomujeme si, že do Humpolce trasa stoupá a tím byla zkreslená spotřeba i dojezd. Plyn by tedy v pohodě vystačil až do Bratislavy a zdržení asi 15 minut při tankování u Humpolce bylo zbytečné.

V Bratislavě jsme při tankování CNG čekat nemuseli

V Bratislavě jsme při tankování CNG čekat nemuseli, druhé auto bylo na druhé straně stojanu

V Bratislavě musíte zajet do centra, kde je plnicí stanice CNG

Na hranicích už na nás kolegové čekají s koupenou dálniční známkou (10denní za 300 Kč), takže jen lepíme a pokračujeme do Bratislavy. Tentokrát řídím zase já a spotřeba už zůstává na 3,9 kg až do tankování v Bratislavě. Tam ovšem musíme zajet do centra (Prístavná ulice), kde je plnicí stanice CNG. Přestože na Slovensku je výrazně vyšší spotřební daň na CNG než u nás, je cena jen trochu vyšší. Zatímco u Humpolce stál kilogram CNG 27,20 Kč, v Bratislavě je to v přepočtu aktuálním kurzem 28,99 Kč/kg. Zajížďkou do centra a tankováním v průmyslovém areálu, kde je plnicí stanice umístěná, ale ztrácíme cca půl hodiny, takže kolegové na nás na Maďarských hranicích zase čekají.

Kolona v Maďarsku před městem Czorna

Kolona v Maďarsku před městem Czorna

Přes Maďarsko bez tankování, musíme být do 17 hodin v Záhřebu

Jelikož nás čeká nejdelší úsek bez tankování, z Bratislavy pokračuji v řízení já, abych lehčí nohou docílil dostatečného dojezdu. Na rozdíl od kolegů ale zkoušíme projet Maďarsko mimo dálnici, abychom čtenářům ukázali, že je možné ušetřit za dálniční známku v ceně 350 Kč, kterou na této trase využijí pouze na pár kilometrech. Před městem Czorna se ale dostáváme do kolony, kde popojíždíme asi 20 minut. Ve městě Czorna, kde máme u místního supermarketu plánovanou zastávku na svačinu, už na nás kolegové čekají, ale k našemu překvapení jen pár minut. Dálnice končila před touto kolonou, takže se tomu také nevyhnuli. Po krátké pauze vyrážíme a je nám jasné, že musíme jet až do Záhřebu bez zastávky. Místní plnicí stanice totiž zavírá v 5 odpoledne. Když Octavia i Yeti už mají málo nafty v nádržích a začínají hledat čerpací stanici, my pokračujeme dále. Navigace nám ukazuje pouhých 20 minut rezervy, což je na tak dlouhou trasu málo. Zpočátku se spotřeba drží okolo 3,3 kilogramů a občas klesá i o desetinku níže, ale po krátké objížďce, kde ztrácíme dalších pár minut, nám je jasné, že musíme jet svižněji. Před hranicemi s Chorvatskem začíná opět dálnice a my jí využíváme, protože teď už je každá minuta drahá.

Nepříliš moderní plnicí stanice v Záahřebu

Nepříliš moderní plnicí stanice v Záahřebu

Stará plnicí stanice v Záhřebu, zavírá přesně v 5

Od hranic až do Záhřebu pokračujeme po dálnici a jedeme svižněji. Dojezdový čas dle navigace stahujeme, ale jen o pár minut. To se nakonec hodí, protože v Záhřebu je hustší provoz. K plnicí stanici dojíždíme jen s desetiminutovou rezervou, ale kvůli málo přiblížené mapě na navigaci odbočujeme o pár metrů dále. Musíme objet blok. Stihneme to? Podařilo se, mají ještě otevřená vrata, ale přijíždíme doslova za 5 minut dvanáct, vlastně sedmnáct. Plnicí stanice vypadá jako 20 let stará a koncovky na hadicích jako na nákladní auto. Doufáme, že bude možné natankovat. Přichází k nám obsluha s redukcí, která vypadá jako podomácku udělaná. Ještě nemám vypnutý motor, protože chci vyfotit palubní počítač a on už spouští plnění. Evidentně pospíchá. Dalším překvapením je cena rovných 10 kun za kilogram, tedy v přepočtu 36,10 Kč. V podstatě stejná cena jako u benzínu nebo nafty, ale i tak se vyplatí jet na CNG, protože kilogram CNG je ekvivalent 1,4 l benzínu. Karty neberou, což nás už nepřakvapuje, a tak platíme eury. Vyplatí se ale platit v kunách, protože na EUR má vlastní kurz, který pravděpodobně není tak výhodný pro zákazníka. Ihned po naplnění a zaplacení, když se snažíme udělat pár fotek, nás už posílá ven a ihned zavírá vrata. Přijeli jsme opravdu včas, nebývá tam ani o minutu déle.

Na nábřeží v centru Šibeniku

Na nábřeží v centru Šibeniku

Téměř do Šibeniku na stlačený zemní plyn

Ze Záhřebu ještě řídím já až k čerpací stanici, kde na nás už čekají kolegové s vozy UAMK a ČT, přestože když jsme byli před Záhřebem, byli cca hodinu za námi. Zkrátka průjezd hustým provozem v Záhřebu a zastávka na tankování udělaly své. Během zastávky už si můžu dát zasloužené pivo, protože do Šibeniku už to odřídí Matouš. Většinou je to už jen po dálnici a jedeme rychlostí 130 km/h. Dojezd na plyn se ztenčuje. S lehčí nohou, rychlostí okolo 110-120 km/h bychom dojeli až do Šibeniku na plyn, ale takto máme spotřebu od posledního tankování rovné 4 litry a plyn dochází 13 km před Šibenikem. Na CNG jsme tak ujeli 1062 km s průměrnou spotřebou 3,91 kg/100 km a celkové náklady na CNG jsou 1200,94 Kč. Dále pokračujeme na benzín už z kopce a podle palubního počítače jsme na tomto úseku, včetně rozjezdů po tankování CNG (kdy Octavia jede chvíli na benzín) spotřebovali okolo 1,5 l benzínu, což znamená cca 50 Kč.

Spotřeba CNG na celé trase

Spotřeba CNG na celé trase, spotřeba benzínu je na rozjíždění od plnicích stanic a 13 km před Šibenikem

Na CNG by se do Chorvatska dalo dojet i levněji

Tato trasa se pravděpodobně nevyplatí, na tom se shodli všichni zúčastnění. Je časově delší a i když v Maďarsku ušetříte za drahou slovinskou dálniční známku, v Chorvatsku jedete delší úsek po dálnici, kde je drahé mýtné. Nejméně se však vyplatí pro vozidla na CNG, protože kdybychom v Rakousku, kde jsou podobné ceny CNG jako u nás, natankovali plnou nádrž, tak bychom nemuseli tankovat tak velké množství drahého zemního plynu v Chorvatsku. Do Chorvatska se tedy dá přes Rakousko dojet i levněji. Je však nutné počítat s tím, že zpět pojedete kousek na benzín, protože jediné dvě plnicí stanice na CNG v Chorvatsku jsou v Záhřebu a v Rijece. Jediná možnost, jak jet tam i zpět na CNG, tedy je cílová destinace do 200 km od Rijeky, kde můžete dioplnit plyn cestou tam a poté cestou zpět. Jelikož jsme zpět nejeli Octavií na CNG, kterou si nechal kolega z UAMK, aby mohl zmapovat další destinace, nedokážeme říci, jak přesně by vyšla cesta zpět. Určitě se ale vyplatí jet 340 km na benzín zpět do Záhřebu a odtud klasickou cestou přes Slovinsko a Rakousko. Ostatně touto cestou jsme jeli zpět i dieselovou Škodou Yeti.

V Šibeniku jsou pěkná zákoutí u moře

V Šibeniku jsou pěkná zákoutí u moře

LÍBÍ SE VÁM ČLÁNEK?
SDÍLEJTE JEJ.

O autorovi

Marek Tomíšek

Více než 10 let se zabývá tím jak jezdit efektivněji, tedy s menší zátěží pro životní prostředí i peněženku. K tomu vedou jak technologie zvyšující efektivitu, tak i styl jízdy řidiče a nejlepšího výsledku se samozřejmě dosahuje spojením obou faktorů.

Zanechte odpověď

Odebírejte náš newsletter

Odebírejte náš newsletter

Dostávejte do své emailové schrány ty nejnovější informace.

Úspěšně jste se přihlásili do našeho seznamu!