Archiv štítku: Octavia G-TEC

Stan na střechu Hussarde Quattro, aneb „obytňák“ z Octavie G-TEC

Když jsem zjistil, že na Octavii G-TEC, kterou dlouhodobě testuju, nelze dodatečně namontovat tažné zařízení a tedy není reálné tahat vysněný karavan, začal jsem se zajímat o jednodušší alternativu, kterou představuje stan na střechu. Minulý rok jsem otestoval značku Maggiolina a tento rok zase stan Hussarde Quattro.

Egoé nest má v půjčovně stan na střechu, vyrábí i kempingové vestavby

Stan na střechu Hussarde Quattro má v půjčovně firma Egoé nest, která vyrábí mimo jiné i kempingové vestavby, které kombík nebo SUV ještě více přiblíží karavanu nebo obytnému vozu. Tu bych také rád otestoval, ale přijde čas později. Při letošní cestě na Jižní Moravu jsme potřebovali více místa v kufru.

Stan na střechu Hussarde Quattro

Stan na střechu Hussarde Quattro na střeše Octavie G-TEC, Volkswagenu Transporter a Land Roveru

Stan na střechu je mnohem pohodlnější než běžný stan

Základní obecné poznatky o střešním stanu jsem shrnul již loni při testu stanu Maggiolina. Stan na střechu je rozhodně mnohem pohodlnější než klasický stan a díky rychlému „postavení“ i složení se ideálně hodí na road-tripy. Proto jsem si jej oblíbil. Na auto s podélnými střešními nosiči se namontuje rychle a spotřebu nezvýší zdaleka tak výrazně jako karavan za autem. Střešní stan Maggiolina má ale jednu nevýhodu a sice že se vysouvá pouze nahoru a jeho šířka tak je v podstatě limitovaná šířkou auta. Loni jsme měli zapůjčený stan o šířce 160 centimetrů, což je hraniční pro použití na Octavii, ale pro čtyřčlennou rodinu, byť s malými dětmi, je uvnitř málo místa. Uvnitř je pak šířka cca o 20 cm menší, než ta vnější.

Stan na střechu Hussarde Quattro na střeše Octavie G-TEC, kemp Pasohlávky po přesunutí na jiné místo

Hussarde Quattro je mnohem prostornější stan na střechu

Naproti tomu stany Hussarde jsou výklopné do boku, takže přestože jsou na autě užší a nepřesahují šířku střechy tak výrazně, po rozložení nabídnou mnohem větší prostor. Konkrétně stan Hussarde Quattro, který jsme měli půjčený, má na autě délku 215 cm, šířku pouhých 123 cm a je vysoký 28 cm. Když se ale rozloží, má uvnitř délku 2,2 metru a šířku 1,7 metru, takže v obou parametrech je mnohem lepší než testovaná Maggiolina. A právě proto jsem jej chtěl vyzkoušet.

Stan na střechu Hussarde Quattro na střeše Octavie G-TEC u při tankování CNG

Po dálnici na Moravu bez stanu na střeše

Jelikož tento typ stanu byl jen na centrále firmy v Bílovících u Uherského Hradiště a my jsme měli v plánu jezdit po Jižní Moravě, stan jsme si nechali namontovat až po příjezdu na Moravu. I v tomto případě to trvalo jen pár minut, jelikož příčníky už jsme na autě měli připravení z domova. Po montáži stanu jsme zamířili k nejbližší plnicí stanici CNG, abych natankoval plnou nádrž a bylo možné vyhodnotit i spotřebu se stanem Hussarde Quattro na střeše.

Stan na střechu Hussarde Quattro na střeše Octavie G-TEC, kemp Lučina

Výhodou stanu na střechu je rychlé „postavení“ i složení

První noc jsme trávili v kempu Lučina u Strážnice, kde byla hned příležitost vyzkoušet rychlost „postavení“ stanu. Musí se postupovat správně podle instrukcí, jinak hrozí poškození skořepiny stanu, zatímco stan Maggiolina je více „blbuvzdorný,“ ale rozložení je trochu rychlejší u stanu Hussarde Quattro, trvalo necelých 5 minut.

Stan na střechu Hussarde Quattro když je okno zavřené

Stan Hussarde Quattro splnil očekávání, pokud jde o prostornost

První noc jasně ukázala, že prostorově je pro nás stan na střechu Hussarde Quattro naprosto dostačující a v tomto splnil naše očekávání. Výhodou oproti stanu Maggiolina je i to, že po rozložení přesahuje auto a vznikne tak jakási „střecha“ vedle auta. A vespod stanu jsou v této části dvě síťky, kam můžete dát boty poté, co po žebříku vylezete do stanu. Takže je ráno máte po ruce a pokud v noci zaprší, zůstanou suché.

Stan na střechu Hussarde Quattro, síťky pod stanem jsou velmi praktické

Složení stanu Hussarde Quattro je také rychlé

Druhý den následuje přejezd blíže k Pálavě a Mikulovu, konkrétně do kempu Pasohlávky. Složení stanu Hussarde Quattro zpět do skořepiny, aby se s ním dalo jet, trvá trochu déle a pro jeden úkon se hodí, když to přidrží druhá osoba. Ale 7 minut je také krásný čas, opět o něco lepší než u stanu Maggiolina, ale rozdíl v obou časech je minimální.

Stan na střechu Hussarde nás nadchl výhledem ven

Ráno nás čeká další příjemná věc na stanu Hussarde. Zatímco Maggiolina měla jen poměrně malé okno, u stanu Hussarde se dá otevřít celá zadní stěna a nebo otevřít jen plnou část a nechat tam síťku, která ochrání před hmyzem, ale je přes ni krásně vidět. A výhked na Pálavu hned po probuzení je opravdu k nádherný.

Stan na střechu Hussarde Quattro s krásným výhledem ven, mezi stromy je vidět Pálava

Přesouvání je se stanem na střechu hračka

I když jsme několik následujících nocí v jednom kempu, vyjíždíme na výlety po okolí, a vše si vezeme s sebou. Výhodou pak je, že když se nám jedna část kempu zdála první noc příliš hlučná, prostě jsme po návratu z výletu zajeli na jiné místo a tam se utábořili. S běžným stanem by přesun tak pohodový nebyl. Jelikož o víkendu začala být i klidnější část Pasohlávek poměrně hlučná, rozhodli jsme se před poslední nocí přesunout zpět do klidného kempu Lučina, ať se dobře vyspíme. Ostatně je to blíže místu, kde vracíme stan. S běžným stanem bychom si takový přesun hodně rozmýšleli, ale stan na střechu je v tomto výborný.

Stan na střechu Hussarde Quattro na střeše Octavie G-TEC, kemp Pasohlávky po přesunutí na jiné místo

Jak stan na střeše ovlivní spotřebu?

Před příjezdem do Bílovic ještě následuje poslední tankování (mezitím jsme tankovali v Mikulově při jednom výletu), aby bylo možné vyhodnotit spotřebu se stanem na střeše. Celkem jsme takto ujeli 463 kilometrů nejen se stanem, ale s takřka plně zatíženým autem. To vychází na spotřebu 4,43 kg/100 km, což není málo. Ale je nutné dodat, že šlo spíše o kratší trasy, na kterých se projevilo i vyklimatizování interiéru rozpáleného auta při téměř každém startu. Jelikož dlouhodobá spotřeba tohoto auta za celých 180 tisíc kilometrů je 4,18 kg/100 km, nejde o velké navýšení oproti dlouhodobému průměru a s karavanem za autem by bylo samozřejmě mnohem vyšší.

Stan na střechu Hussarde Quattro na střeše Octavie G-TEC, závěrečné tankování kvůli vyhodnocení spotřeby se stanem

Stan na střechu Hussarde Quattro se osvědčil

Opět se tedy osvědčily vlastnosti stanu na střeše, tedy poměr přínosů stanu a nákladů ve srovnání s bezesporu komfortnějším karavanem nebo obytným autem. Ale jde o takové úsporné cestování, které nabídne svobodu, kterou přináší právě karavan nebo obytné auto, byť s menším komfortem. A příště zkusíme stan doplnit i kempingovou vestavbou. Stan Hussarde Quattro se osvědčil mnohem lépe než Maggiolina, jedinou nevýhodou je asi fakt, že je potřeba začít otevírat na správné straně. Jinak se může poškodit horní skořepina, což se stalo i člověku, který nás zaškoloval po namontování. Ale díky této zkušenosti jsme si dobře zapamatovali, jak postupovat.

Stan na střechu Hussarde Quattro na střeše Octavie G-TEC, kemp Pasohlávky

Stan na střechu Hussarde Quattro, uvnitř je spousta kapes na brýle, telefony a podobně

Stan na střechu Hussarde Quattro na střeše Octavie G-TEC, kemp Pasohlávky večer

Stan na střechu Hussarde Quattro na střeše Octavie G-TEC, kemp Pasohlávky večer

Stan na střechu Hussarde Quattro na střeše Octavie G-TEC, kemp Lučina v noci, kvůli kočárku by se nám kempingová vestavba nevešla

Stan na střechu Hussarde Quattro na střeše Octavie G-TEC, kemp Pasohlávky v noci

 

Nová Škoda Octavia Scout bude i jako G-TEC na CNG

Škodovka představila první RS s alternativním pohonem, půjde o plug-in hybrid s názvem Škoda Octavia RS iV s maximálním výkonem 245 koní. To ovšem nebude jediný alternativní pohon v jedné z vrcholných verzí. Fanoušky CNG nepochybně potěší Octavia Combi Scout G-TEC.

Škoda Octavia Scout po vzoru studie Vision X

Dosáhnout vysokého výkonu u plug-in hybridu není problém, naopak plug-in hybridy díky okamžitému krouticímu momentu elektromotoru mají nejen vysoký výkon, ale i úžasný odpich. Jak ale vyřešit pohon 4×4 u vozu na CNG. Kvůli příčně uloženým tlakovým lahvím na CNG není možné vést kardanovou hřídel dozadu, dokonce i výfuky u verzí G-TEC končí před zadní nápravou. Ale Škodovka už má delší dobu vymyšlené, jak je možné to udělat. Vzpomeňme na studii Škoda Vision-X.

Škoda Vision X má unikátní systém pohonu CNG hybrid a navíc 4×4, což u CNG dříve nebylo možné.

Pohon 4×4 u vozu Škoda Octavia Scout G-TEC zajistí elektromotor

Právě toto řešení dostane i Škoda Octavia Combi Scout G-TEC. O pohon zadní nápravy se bude starat pouze elektromotor, takže vůz bude mít zároveň i hybridní pohon. Sice pouze na 48 V systému, stejně jako předpokládala studie Vision X, což zpravidla bývají pouze mild-hybridy. V tomto případě ale půjde o full-hybrid, který i krátké popojíždění v koloně zvládne na elektřinu.

Schéma pohonné soustavy CNG-hybrid na studii Škoda Vision X. Díky hybridnímu pohonu má i pohon 4×4.

Pod kapotou Škoda Octavia Scout G-TEC bude 1,5 TGI 96 kW

Pod kapotou vozu Škoda Octavia Combi Scout G-TEC bude uložen stejný motor, jako v případě běžného G-TECu, tedy přeplňovaná patnáctistovka 1,5 TSI, jejíž přesnější označení, které používají jiné značky koncernu, je TGI. Její výkon je 96 kW, což je sice méně, než jsme zvyklí u Scoutů, ale podle mě je to výkon dostačující a fanoušci CNG jistě budou rádi i za to.

Škoda Vision X je malé SUV s unikátním systémem pohonu CNG/hybrid, díky kterému má nejen nízkou spotřebu, ale i pohon 4×4.

Do budoucna přijde i Škoda Octavia Laurin & Klement iV G-TEC

To možná nebude jediná vrcholná verze na CNG. Proslýchá se, že vrcholná verze Laurin & Klement by měla dostat kombinaci tohoto řešení a motorizace v RS iV. Měla by plug-in hybridní pohon shodný s RS, ale motor 1,4 TSI 110 kW nahradí 1,5 TGI 96 kW. Celkový výkon sice bude nižší než u RS, ale k nadprůměrně svižnému svezení to bude stačit a tato luxusní verze zase bude výrazně úspornější a ekologičtější. Lze ovšem předpokládat, že Škoda Octavia Laurin & Klement iV G-TEC bude mít o něco menší nádrže na CNG, aby se tam vešla i baterie hybridního pohonu. To ale bývá u plug-in hybridů stejné i v případě benzínových nádrží, které také bývají menší než u jiných motorizací daného modelu.

Škoda Auto s pohonem na CNG evidentně nekončí

Vypadá to tedy, že Škoda zatím s CNG navzdory vedení koncernu skončit nehodlá. Která ze zmíněných motorizací by se vám líbila nejvíce? Nebo byste si takovou motorizaci přáli v jiném modelu? Podělte se o svůj názor v komentářích.

Pokud jste dočetli až sem, podívejte se prosím na datum, kdy byl článek vydaný 😉 . Přál bych si, aby takto vypadala nabídka vozů na CNG a vím, že to je technicky možné, protože systém ze studie Škoda Vision X je použítelný a stejně tak plug-in hybrid na CNG Volkswagen v minulosti představil na prototypu Passatu GTE. Jde jen o to chtít, ale koncern směřuje pouze k elektromobilitě a nemá v plánu nadále vyvíjet CNG technologie. Takže těchto aut se asi nedočkáme, proto jsem svoje přání sepsal alespoň formou aprílového žertíku 😉 .

Škoda Octavia G-TEC (CNG) jako Taxi, #ExtremniTestCNG – 1.část

Už je to delší doba, co se #ExtremniTestCNG dostal do další fáze, protože už mám najeto o dost více než 105 tisíc kilometrů. Pojďme se ale podívat na shrnutí první fáze. Jaká byla spotřeba a jaké náklady na servis? Co v autě nefunguje úplně spolehlivě a jaké nevýhody Škoda Octavia G-TEC má?

Proč vyhodnocení po 105 tis. a co během nich Octavia G-TEC absolvovala

Proč dělám vyhodnocení právě na 105 tisících? Jednak pravidelné servisy po 15 tisících vychází na 105, nikoliv 100 tisíc, a za druhé je to ukončení jedné etapy testu. Do tohoto nájezdu tato Octavia G-TEC jezdila hlavně jako taxík po Praze. Poté už přišla úsporná expedice za polární kruh nebo různé eco-rally, takže se režim jízd změnil, byť stále najíždí hodně kilometrů i jako taxík.

Po 105 tis. km je Škoda Octavia G-TEC bez závad

Celých 105 tisíc kilometrů zvládla Škoda Octavia G-TEC bez závad, pouze s běžným servisem, ale mohu prozradit, že další část testu bude v tomto ohledu zajímavější. Stejně je to ale rozdíl oproti testování nových aut. Například podle zvuků z podvozku, zejména v chladných obdobích, mám někdy pocit, že řídím spíše žebřiňák. Ale na funkci to vrzání vliv naštěstí nemá.

Škoda Octavia G-TEC, tedy na CNG – #ExtremniTestCNG

Škoda Octavia G-TEC má špatné jízdní vlastnosti

Jízdní vlastnosti první generace Octavie G-TEC ale ani tak nejsou žádná hitparáda, zvláště u kombíku se projevuje těžký zadek kvůli kovovým nádržím na CNG za zadní nápravou. Přední náprava je tak odlehčená, což zhoršuje trakci. To se projeví zejména na kluzkém povrchu a nejvíce v kombinaci s pneumatikami, které mají horší přilnavost v daných podmínkách. Tento neduh ovšem trápí pouze první generaci G-TECu, protože současná verze a motorem 1,5 G-TEC už má za zadní nápravou lehčí kevlarové nádrže. Jako úsporné vozidlo pro přepravu z bodu A do bodu B ale Octavia G-TEC funguje dobře. Pojďme se podívat na náklady za zmíněných 105 tisíc kilometrů.

Spotřeba i náklady na servis Octavie G-TEC od začátku stouply

Spotřeba plynu stoupla na 4,25 kilogramů na 100 kilometrů a spotřeba benzínu na jeden decilitr na 100 kilometrů. Náklady na CNG vychází na necelou korunu za kilometr a náklady na benzín jsou mírně přes 3 haléře na kilometr. Takže celkově za palivo to je koruna a tři haléře na ujetý kilometr. I náklady na servis stouply, protože na 60 tis. km se měnily svíčky a na 78 tis. km přední brzdové destičky. Zadní mi díky převážně defenzivnímu stylu jízdy vydržely celé toto období.

Škoda Octavia G-TEC má nízké provozní náklady, brousí ale přední pneumatiky

I přes zmíněný nárůst jsou provozní náklady vozu Škoda Octavia G-TEC velmi nízké. Běžný servis tedy vyšel na 28 haléřů za kilometr. Nepočítám do toho ale pneumatiky a jejich přezouvání. Jednak mi 2 původní sady, jedna zimní a jedna letní, vystačily celé toto období a navíc je to velká proměnná. Záleží nejen na typu zvolených pneumatik, které se výrazně liší cenou i životností, ale i na stylu jízdy a dalších faktorech. Každopádně jeden poznatek mám. Kvůli horší trakci přední nápravy ubývají přední pneumatiky mnohem rychleji, než je běžné.

Na Octavii G-TEC se vyplatí kvalitní pneumatiky s dobrou přilnavostí

Tento fakt se výrazněji projeví na pneumatikách s horší přilnavostí, takže se vyplatí zainvestovat do kvalitních pneumatik. Jednak eliminují zhoršenou trakci přední nápravy, ale díky minimalizování prokluzů při rozjezdech vydrží i mnohem déle. První dvě zimy, tedy ty v této části testu, jsem odjel na levných pneumatikách Laufenn i-Fit, které mají špatnou přilnavost na mokru. S naloženým autem se do prudšího kopce prakticky nebylo možné rozjet bez prokluzu. Ačkoliv tedy pneumatiky samotné mají poměrně dlouhou výdrž, což se projevilo na zadní nápravě, tak přední náprava se naopak vlivem těchto častých prokluzů opotřebovávala nadměrně. Po první sezóně (cca 25 tis. km) totiž měly přední pneumatiky pouze 5 mm vzorek a zadní 7 mm. Přesto jsem na těchto pneumatikách najel pěkných 55 827 km a to hlavně díky následnému prohození mezi nápravami, které vyrovnalo opotřebení a po druhé zimě všechny pneumatiky skončily na cca 4 mm. Poté jsem na zimu přešel na Michelin Alpin 6, které tento neduh Octavie G-TEC eliminují díky dobré přilnavosti za různých podmínek, což snižuje i opotřebení předních pneumatik.

Závěr tedy je, že Octavia G-TEC dokáže i jako taxík jezdit levně, ale ideální do převážně městského provozu není. Tam by se více hodil elektrifikovaný pohon, který využije i brzdnou energii a navíc tím šetří zmíněné brzdové destičky a kotouče.

Škoda Octavia G-TEC nejlépe zvládá dlouhé trasy

Navíc popojíždění v kolonách zatěžuje spojku a převodovku, což také řeší popojíždění na elektřinu. Hlavní parketouOctavie G-TEC jsou spíše dlouhé meziměstské trasy, které zvládá mnohem úsporněji, než je uvedený průměr této první části extrémního testu. Každopádně extrémní test CNG nekončí a do komentářů můžete napsat, co byste se chtěli dozvědět při příštím vyhodnocení. Můžete ale napsat tipy i na další extrémní test. Chtěli byste plug-in hybrid nebo rovnou elektromobil? Máte tip na konkrétní auto? Podělte se v komentářích.

Nová Škoda Octavia bude jezdit na CNG i elektřinu

Domácí automobilka Škoda Auto představila dlouho očekávanou novou Octavii. Ukázala ji rovnou v obou karosářských variantách, tedy liftback i kombi a zveřejnila informace o pohonech. Kromě verze G-TEC na CNG, která už je u současné generace, bude k dispozici i plug-in hybrid a mild-hybrid. A verze G-TEC bude úspornější než současná generace.

Škoda Octavia do čtvrté generace opět vyrostla

Není žádným překvapením, že nová Škoda Octavia je opět větší. Tak to bylo s každou další generací. První generace Octavie měla na délku 4 507 mm, rozvor 2 512 mm a šířku 1 731 mm. Druhá generace byla větší a stejně tak třetí, která se dostala na délku 4 667 mm, rozvor 2 686 mm a šířku 1 814 mm. Ve všech ohledech je tedy podstatně větší a tento trend dále pokračuje. Pouze rozvor zůstal stejný, což naznačuje, že nová Octavia podvozkově vychází ze třetí generace.

Nová Škoda Octavia Combi – vnější rozměry

Nová Škoda Octavia, vnější rozměry

Zatímco rozvor zůstává stejný a rozchod se zvětšil jen o pár milimetrů, což ukazuje na fakt, že podvozková platforma pravděpodobně zůstala stejná, tak ostatní rozměry opět narostly. Délka vozu Škoda Octavia je 4 689 mm a šířka bez zrcátek 1 829 mm. Zavazadlový prostor se u kombi zvětšil na 640 litrů a u liftbacku na rovných 600 litrů. V případě liftbacku tedy narostl o 10 litrů a u kombíku dokonce o 30 litrů.

Nová Škoda Octavia liftback – vnější rozměry

Nové technologie ve voze Škoda Octavia

Kromě již zmíněných hybridních pohonů dostala nová Škoda Octavia i další technologie. Jsou to například přední světlomety full LED Matrix a zadní světla full LED standardně. Poprvé ve voze Škoda se v nové Octavii objevuje ovládání automatické převodovky DSG shift-by-wire, tedy bez řadicí páky jen pomocí tlačítek. Poprvé jsou také v nabídce asistenční systémy, například Asistent vyhýbání, Asistent pro odbočování nebo Varování při vystupování z vozu.

Nová Škoda Octavia liftback – technologie, které nově Octavia dostala do výbavy

Jaké motory nová Škoda Octavia ukrývá pod kapotou

Z hlediska úspornosti je zajímavé, co ukrývá nová Škoda Octavia pod kapotou. Z benzínových motorů jsou k dispozici 1,0 TSI Evo 81 kW, 1,5 TSI Evo 110 kW a 2,0 TSI 140 kW. První dva jsou k dispozici jen s manuální převodovkou a poslední pouze s automatem a v kombinaci s pohonem všech kol. Spotřebu zatím Škodovka udává jen u patnáctistovky a měla by se pohybovat mezi 4,9-5,0 l/100 km podle NEDC a 5,2-6,1 l/100 km podle WLTP.

Nová Škoda Octavia liftback – zezadu vidíme designové prvky posledních škodovek

Naftové motorizace zastupuje pouze 2,0 TDI ve třech výkonových verzích – 85 kW, 110 kW a 147 kW. První dva jsou k dispozici s šestistupňovou manuální převodovkou i sedmistupňovým automatem DSG. Prostřední pak u automatu DSG může mít i pohon všech kol. Nejvýkonnější dvoulitr TDI pak je pouze s automatem a pohonem všech kol. I zde spotřebu Škoda udává jen u některých verzí a sice základní s manuální převodovkou (3,6-3,7 l/100 km podle NEDC a 4,0-4,7 podle WLTP) a u prostřední verze v kombinaci s DSG a pohonem předních kol (3,7 l/100 km podle NEDC a 4,3-5,4 l/100 km podle WLTP).

Nová Škoda Octavia Combi zezadu

Ostatní motorizace dostane Škoda Octavia později

Právě motorizace, u kterých je uvedena spotřeba, pravděpodobně bude možné koupit hned po zahájení prodeje. Ostatní pravděpodobně na trh přijdou později a mezi ně patří i pohon na CNG a hybridní pohony. Přehled všech pohonů naleznete v tabulce níže.

Litrový tříválec 1,0 TSI i čtyřválec 1,5 TSI budou v kombinaci se sedmistupňovým automatem DSG pouze jako mild-hybridy a ponesou označení e-TEC. Spotřebu u nich ale Škodovka zatím neudává, nicméně je pravděpodobné, že Škoda Octavia s těmito motorizacemi nebude mít spotřebu výrazně nižší než v případě stejných motorů s manuální převodovkou. Mild-hybrid, tedy částečný hybrid, neumí jet pouze na elektřinu a 48 V systém pouze pomáhá spalovacímu motoru při rozjezdu a mírně zkrátí dobu chodu spalovacího motoru tím, že jej při brždění vypne už při zpomalení pod určitou rychlost (většinou okolo 30 km/h).

Nová Škoda Octavia – interiér verze s automatickou převodovkou, tedy bez řadicí páky

Nová Škoda Octavia jako PHEV, tedy plug-in hybrid

Zajímavějším bude plug-in hybrid, který u modelu Octavia nese označení 1,4 TSIiV. To je již plně hybridní systém, navíc s možností externího nabíjení. Maximální výkon hybridního systému je 150 kW, tedy o 10 kW méně než u Superbu a lze předpokládat, že i spotřeba bude trochu nižší než u většího a výkonnějšího Superbu. Tam je to 1,6-1,7 l/100 km, takže u Octavie lze předpokládat okolo 1,5 l/100 km. Ale jde samozřejmě o hodnotu, která je dosažitelná jen při pravidelném externím nabíjení. Tato motorizace tak určitě bude hluboko pod hranicí 50 g/km CO2, takže bude mít nárok na registrační značky EL, které opravňují například k neomezenému parkování na modrých zónách v Praze a do budoucna z nich budou plynout i další výhody.

Nová Škoda Octavia liftback – plug-in hybrid, která se nabíjí z wallboxu

Nová Octavia G-TEC bude úspornější a tedy s delším dojezdem

Nová Škoda Octavia bude i ve verzi G-TEC na CNG a dobrou zprávou je, že bude k dispozici kromě současné verze s automatickou sedmistupňovou převodovkou DSG opět i s šestistupňovou manuální převodovkou. A znovu bude možné koupit G-TEC i jako liftback, což nyní také nebylo možné. Zajímavé je, že Škodovka uvádí v předběžných údajů nižší spotřebu i delší dojezd, přestože nádrže na CNG pojmou stále stejných 17,7 kg CNG. Nová Škoda Octavia G-TEC by měla ujet až 523 km na CNG. Je tedy otázka, jak toho automobilka docílila, když i motor zůstává stejný? Jde o 1,5 TSI (TGI) 96 kW. Podrobnosti zatím neznám, tak se můžu zatím jen domnívat, že se třeba výrazně změnilo zpřevodování převodovek, nebo že verze s DSG bude zároveň mild-hybrid. Ale to jsou jen spekulace.

Nová Škoda Octavia liftback – novinky exteriéru a pod kapotou

Jak se vám nová Škoda Octavia líbí?

Můžete napsat do komentářů, jak se vám nová Škoda Octavia líbí. Mě se líbí moc, design je opravdu povedený na rozdíl od kontroverzního faceliftu předchozí generace. A moc se těším, až ji otestuju, zvláště v těch nejúspornějších motorizacích, zejména tedy G-TEC a TSIiV. Výše uvedené údaje jsou jen teoretické a jsem zvědavý, jaká spotřeba vyjde v běžném provozu. Která motorizace se vám líbí nejvíce? I o to se můžete podělit v komentářích.

Nová Škoda Octavia – přehled motorů. Bude jezdit na benzín, naftu, CNG i elektřinu.

Nová Škoda Octavia – přední světlo má technologii full LED Matrix

Nová Škoda Octavia Combi – zadní světlo je řešené pomocí full LED technologie

Nová Škoda Octavia Combi – zavazadlový prostor vzrostl na 640 litrů

Škoda Octavia G-TEC najela půl milionu km, jezdí i na vodík

Vozidla na CNG lákají mnoho lidí svými nízkými náklady na palivo, ale zároveň mnoho lidí má z tohoto pohonu obavy. Zejména Volkswageny Passat a Touran s motory 1,4 TSI EcoFuel měly spoustu problémů. Ale zajímavý kousek mají v Taxi Frida. Po severomoravských Hranicích totiž vozí lidi i Octavia G-TEC, která má najeto přes půl milionu kilometrů. A kromě CNG spaluje i vodík, což je také zajímavé.

Půl milionu kilometrů zvládla Octavia G-TEC bez závažných závad

Zatímco zmíněné Tourany trápily závady na motoru (rozvody, těsnění pod hlavou, turbodmychadlo) i závady na palivovém systému (ventily nádrží, plnicí ventil i ventil, který zavírá přívod plynu při přepínání pohonu), tak tato Octavia G-TEC se spokojila víceméně s běžnou údržbou. Jednak motor 1,4 TGI 81 kW, který první generace vozu Škoda Octavia G-TEC používala, je výrazně přepracovaný oproti původnímu TSI a zdá se, že i na palivovém systému koncern vychytal mouchy. Z pohledu motoru stačil běžný servis po 15 tis. km s výměnami svíček každých 60 tis. km. Palivový systém se pak při servisních prohlídkách pouze kontroluje.

Škoda Octavia G-TEC tankuje CNG v Přerově, kde tento test začínal i končil

Zadní náprava Octavie G-TEC odešla, ale až po téměř půl milionu km

Kromě zmíněných problémů Passatů a Touranů jsem čekal, že by na Octaviích mohla odcházet i zadní náprava. Ta je sice víceprvková, což je jinak výsada jen výkonnějších verzí (110 kW a výše), ale zase je zatížena dvěma tlakovými lahvemy, které na ptvní gereraci Škody Octavie G-TEC byly kovové. I na tomto autě ale vydržela zadní náprava opravdu dlouho, odešla až při 490 tis. km a do té doby byly dokonce všechny tlumiče původní. Při tomto nájezdu ale byly všechny tlumiče vyměněny a i přední náprava prošla generálkou.

Přes 400 tis. km byla tato Škoda Octavia G-TEC v originálním stavu

V Taxi Frida jezdí tato Škoda Octavia G-TEC od cca 50 tis. najetých kilometrů a až do 420 tis. byla v originálním stavu. Pak ale dostala zařízení na výrobu vodíku, který se v sání mísí se vzduchem. Označení „přívstřik“, které jsem použil ve videu, není úplně přesné, protože nejde o žádnou vstřikovací trysku. Vodík se do sání dostává naopak podtlakem v sání. A nejde jen o vodík, protože spolu s ním jde do sání i kyslík, protože voda se elektrolýzou dělí na vodík a kyslík a do sání jsou obě složky. Jde tedy o plyn označovaný jako HHO.

Zařízení na výrobu vodíku pod kapotou Octavie G-TEC, tato Octavia jej dostala po cca 420 tis. km

Jak je možné, že přídavek vodíku, resp. HHO snižuje spotřebu?

Než jsem si to vyzkoušel, byl jsem k tomuto systému skeptický. Pokud by měl vodík sloužit jen jako palivo, tak je otázka zda by přínos vyvážil energii, která je potřeba k elektrolýze a tedy výrobě vodíku. Tu totiž zařízení bere z alternátoru a zvýšená zátěž alternátoru se musí zákonitě projevit na spotřebě. Takže by to byl začarovaný kruh. Zdá se ale, že toto aditivum má pozitivní vliv na efektivitu motoru, protože alespoň u motoru na CNG se přínos dostavil.

Palubní počítač vozu Škoda Octavia G-TEC po testu, spotřeba podle něj vyšla na 3,4 kg/100 km

Spotřeba o poznání nižší, než má běžná Škoda Octavia G-TEC

Testoval jsem Octavii G-TEC s přídavkem HHO do sání sice jen krátce a najel jen něco přes 200 km, ale se svojí Octavií, na které dělám extrémní dlouhodobý test CNG, mám najeto 150 tis. km a mám zkušenosti, za kolik toto auto jezdí v různých režimech. A spotřeby 3,4 kg/100 km bych při tomto stylu jízdě na této trase určitě nedosáhl. Více uvidíte ve videu, kde je zaznamenán průběh testu. Takže výsledek mě přesvědčil, že toto zařízení nějaký přínos má. A určitě se na něj do budoucna zaměřím, zjistím co nejvíce informací a sepíšu buď podrobnější článek, nebo udělám i detailnější test.

Aby vám tyto informace neunikly, doporučuji přihlásit se k odběru novinek i YouTube kanálu Usporne.info.

Palubní počítač vozu Škoda Octavia G-TEC po testu, spotřeba podle něj vyšla na 3,4 kg/100 km

Škoda Octavia G-TEC na CNG stanici Bonett v Přerově

Škoda Octavia G-TEC firmy Taxi Frida tankuje CNG na stanici Bonett v Přerově, kde tento test začínal i končil

VIDEO: Neuvěříte, kolik má tato Škoda Octavia G-TEC (CNG) najeto

Sice mám v rámci projektu #ExtremniTestCNG na Octavii G-TEC najeto už 135 tisíc kilometrů bez závad, ale to pořád není pro spoustu kupujících dostatečný důkaz o spolehlivosti koncernového motoru na CNG – 1,4 TGI, který má pod kapotou i Škoda Octavia. Objevil jsem ale Octavii, která najela mnohem více a to jako taxík, na kterém se vystřídaly desítky řidičů. Než si ale pustíte video, nebo se začtete do článku, zkuste si tipnout, kolik může mít najeto a pak ten tip napsat do komentáře k článku nebo k videu.

Závady, které tato Škoda Octavia G-TEC zatím měla

Nájezd kilometrů zatím neprozradím, ten je uvedený pouze ve videu, ale vyjmenuji závady, které tato Octavia G-TEC měla. Jelikož společnost TAXI Frida má tyto Octavie již tři, z nichž dvě už mají úctyhodný nájezd kilometrů, začnu závadami, které jsou se opakují po určitém nájezdu kilometrů, nebo se při podobném nájezdu kilometrů vyskytly u obou. Nejčastěji odchází spojky, což je logické. Auta jezdí v městském provozu a střídá se na nich spousta řidičů. Spojky tak odchází po cca 150-160 tis. kilometrech. V tomto by byl do města lepší hybrid, který spojku šetří, když se pohybuje na elektřinu. Ale ať už budete mít benzín nebo diesel, tak spojky budou odcházet stejně, takže nic co by přímo souviselo s CNG. Po 200-230 tis. km pak odchází ventilátory, které vhání vzduch do kabiny. Ty jsou ale pravděpodobně stejné u všech motorizací Octavie. Takže jinak jen běžná údržba, jak je předepsaná od Škoda Auto. U Octavie, o které je reportáž, pak po 430 tis. km byla nějaká závada na škrticí klapce. Stačilo ji ale vyčistit a funguje dál, takže nic velkého. Tady už jsem prozradil určitou indícii ohledně kiometrů. Byl váš tip vyšší? Pokud ano, podívejte se na video, tam se dočtete víc.

Škoda Octavia G-TEC firmy TAXI Frida, se kterou se můžete svézt v Hranicích

Při natáčení videa měla Octavia podvozek ještě původní

Jelikož má Škoda Octavia G-TEC více zatíženou zadní nápravu kvůli těžkým tlakovým láhvím, čekal jsem problémy právě se zadní nápravou. Já ji mám zatím v pořádku, přestože v Praze dostává zabrat a absolvovala i EcoRally na Finské šotolině, která je místy dost tvrdá a hrbolatá. Ale při nájezdu přes 400 km už bych čekal, že bude mít minimálně vyměněné tlumiče a některé komponenty. Ale když jsme natáčeli video (cca před měsícem), tak byla ještě původní. Před pár dny ale něco na ní prasklo a došlo nejen na její výměnu, ale i na všechny 4 tlumiče pérování. Ale i tak je to úctyhodný výkon a není to nic, čeho by se měl zájemce o auto na CNG obávat. Tak se podívejte na video, kolik má najeto. Pokud chcete, abych udělal test tohoto auta, tak dejte „like“ videu a přihlašte si odběr YouTube kanálu Usporne.info.

Škoda Octavia G-TEC combi – náklady na palivo za 105 tis. km jako taxi

Pod videem se objevil dotaz na náklady na palivo. Ty sice firma TAXI Frida nemá vyhodnocené, ale já v rámci projektu #ExtremniTestCNG ano a velmi přesně, protože mám zaznamenané každé tankování CNG i benzínu. Konkrétně vyhodnoceno za 108 138 km a to z toho důvodu, že do této doby auto fungovalo hlavně jako vozidlo taxislužby, tedy převážně v městském provozu. Poté následovala cesta na EcoRun 1000 jezer ve Finsku, která se spotřebou docela pohnula. Spotřeba CNG za celé období byla 4,25 kg/100 km a k tomu 0,15 l/100 km benzínu. Celkové náklady na CNG byly 107 790 kč a za benzín jsem utratil 5 281 Kč. Přepočteno na ujetý kilometr tedy byly celkové náklady 1,049 Kč/km.

Tankování CNG resp. bioplynu v cíli EcoRun 1000 jezer na stanici Biokaasu Mustankorkea

Víte o jiném autě na CNG v Česku, které má najeto více kilometrů než tato Škoda Octavia?

Tuto Octavii G-TEC otestuju, pokud budou splněny dvě podmínky, ktero jsou zmíněné na konci videa. Ale pokud víte o jiném autě na CNG, které má najeto víc kilometrů, určitě mi dejte vědět. Pokusím se o něm zjistit víc a také přinést reportáž. Ale jde i o zápis do České knihy rekordů. Je toto auto českým rekordmanem, nebo je i nějaké, které má najeto víc?

Nová Škoda Octavia 1,5 G-TEC přijede až příští rok, bude jen kombi s automatickou převodovkou

Základní technické informace o nové Octavii G-TEC, tedy verzi na CNG, byly zveřejněny již ve druhé polovině září a příchod na trh se očekával do konce roku. Zatím se ale žádná další informace neobjevila, tak jsem trochu zapátral po tom, kdy opravdu nová Škoda Octavia G-TEC přijde do autosalonů. A bude to později, než se čekalo.

Nová Škoda Octavia G-TEC červená v Karlíně. Zvenku žádné změny nejsou.

Nový motor 1,5 TGI 96 kW, větší nádrž na CNG a menší na benzín

Nejzásadnějšími změnami na nové Octavii G-TEC jsou nový motor 1,5 TGI (jak jej označuje Volkswagen) o výkonu 96 kW a úplně nový systém nádrží. Díky tomu se odstraní dvě nejzásadnější nevýhody Octavie na stlačený zemní plyn. Tou první je poměrně krátký dojezd na CNG a zbytečně velká nádrž na benzín, která je u předchozího provedení shodná s běžnými verzemi Octavie a zbytečně tak zabírala místo. Nově dostane malou benzínovou nádrž na pouhých 11,8 litrů, takže Škoda Octavia G-TEC bude moci být homologovaná jako jednopalivová. Díky tomu nebude muset absolvovat měření emisí na benzín a obejde se tak bez filtru pevných částic, protože při spalování CNG pevné částice nevznikají. Naopak pokud jde o nádrže na CNG, tak kromě dvou tlakových láhví za zadní nápravou dostane ještě jednu před zadní nápravu, kde bude spolu s malou benzínovou nádrží. Tím se prodlouží dojezd na CNG, ovšem ne tak výrazně, jak se čekalo. Místo původních 15 kg CNG pojme 17,7 kg, tedy ani ne o 3 kg více.

Nová Škoda Octavia G-TEC má mnohem lepší rozložení hmotnosti

Celkově to pomůže odstranit i druhý nedostatek a tím je těžký zadek auta. Ten se projevoval hlavně při zhoršené adhezi (například se zimními pneumatikami na mokru) i při mém extrémním testu auta na CNG. Kvůli častým prokluzům nadlehčené přední nápravy při rozjezdu (zvláště s plně zatíženým autem) se nadměrně opotřebovávaly přední pneumatiky. Po cca 25 tis. km za první zimu měly přední vzorek 5 mm, zatímco zadní 7 mm. Nová Octavia G-TEC ale má místo zadních kovových nádrží mnohem lehčí kevlarové, takže za zadní nápravou bude mnohem menší hmotnost. Kovová tlaková láhev bede pouze ta nově přidaná, ovšem díky umístění mezi nápravami by neměla nijak negativně ovlivnit rozložení hmotnosti. Tím se tedy odstraní i druhá velká nevýhoda Octavie G-TEC.

Nová Škoda Octavia G-TEC jede po Trojském mostě. Zvenku žádné změny nejsou.

Spotřeba a z ní vyplývající dojezd Octavie G-TEC jsou zatím pouze odhadované

Spotřebu nové Octavie G-TEC Škoda Auto v již zveřejněných technických informacích zatím neuvádí, ovšem dojezd ano. Ten by měl být 480 km, tedy o pouhých 80 km delší než u předchozího G-TECu, protože zvětšení nádrží na CNG nakonec není tak výrazné, jak se původně očekávalo. Z dojezdu a kapacity nádrže se ale dá spočítat spotřeba, která by tedy měla být okolo 3,7 kg/100 km. Je to ale zatím pouze odhadovaná hodnota, jak by měla vyjít podle nového cyklu WLTP. Výsledek z homologačních testů zatím není známý. Pokud by ale takto skutečně vyšla spotřeba podle WLTP, znamenalo by to, že podle původního NEDC by to bylo méně než současných 3,5 kg/100 km. Je tedy možné, že nová Octavia G-TEC bude i přes větší objem motoru a vyšší výkon třeba o desetinku nebo dvě úspornější než současná. Není to nemožné, protože motor má mít proměnné časování ventilů podle Millerova cyklu, což zvyšuje efektivitu. Ale na přesnou informaci si budeme muset ještě počkat a hlavně skutečnou spotřebu ukáže až reálný test.

Nová Octavia G-TEC přijde nejdříve v březnu 2019, bude jen jako kombi a s automatem DSG

Zatímco dříve bylo možné vybírat mezi liftbackem i kombíkem, nová Octavia G-TEC bude jen ve verzi Combi, kde se mělčí zavazadlový prostor na rozdíl od liftbacku neprojeví tak výrazně. I když to původně vypadalo, že přijde během podzimu letošního roku, podle aktuálních informací z automobilky si na ni budeme muset ještě počkat. Výroba má začít v 5. týdnu 2019, tedy až v únoru, a k prvním zákazníkům se tak určitě nedostane dříve než v březnu. Je ale možné, že objednávky budou spuštěny ještě letos, čímž by byla zveřejněna i cena, která také zatím není známa.

Nová Škoda Octavia G-TEC – plnicí hrdla a CNG tankovací pistole.

Kolik bude stát nová Škoda Octavia G-TEC Combi model 2019?

Pokud by byl podobný cenový odstup od benzínové a naftové motorizace jako byl před přerušením prodeje, začínala by cena mezi 510-520 tis. Kč. Vzhledem k dražším kevlarovým nádržím a automatické převodovce DSG v základu je ale pravděpodobné, že se cena oproti srovnatelným motorizacím navýší více. Zajímavé bude sledovat rozdíl proti 1,6 TDI, tedy motorizaci, ke které bude G-TEC tvořit alternativu ve firemních flotilách nebo u zákazníků, kteří najezdí více kilometrů. Dosud byla základní naftová motorizace o 25 tis. Kč dražší než G-TEC před přerušením prodeje, takže se CNG verze vyplácela od prvního kilometru. U nového G-TECu to ale pravděpodobně bude vycházet jinak a je pravděpodobné, že bude naopak dražší než naftová Octavia. Ta teď ve verzi Combi začíná na 532 900 Kč. Nutno ale dodat, že ani po stránce výkonu už G-TEC nebude přímo srovnatelný se základní benzínovou a naftovou motorizací. Nabídne o 11 kW vyšší výkon, čímž zamíří mezi 1,0 TSI a 1,5 TSI, respektive mezi 1,6 TDI a 2,0 TDI. Tím bude tvořit přesně střed nabídky motorizací Octavie a nejúspornější nebude znamenat zároveň i nejslabší. Na rozdíl od 2,0 TDI ale bude k dispozici ve všech výbavových stupních, tedy Active, Ambition i Style. Co říkáte na tyto změny? Vítáte kombi a automat v základu, nebo byste raději měli možnost i levnější varianty s menším kufrem a manuální převodovkou? Můžete napsat svůj názor do komentářů.

Palivový systém vozu Škoda Octavia G-TEC. Žluté jsou kevlarové nádrže, modrá je kovová nádrž na CNG a červená je benzínová nádrž.

Nová Škoda Octavia G-TEC červená zezadu. Zvenku žádné změny nejsou.

 

Škoda Economy Run 2018 – vozy na CNG jsou nejekologičtější

Loni jsme na Škoda EconomyRun vyhráli skupinu CNG s vozem Citigo G-TEC. Měli jsme i bezkonkurenčně nejnižší emise CO2 ze všech aut. Srovnání s benzíňáky je jasné, tam dominují také Citiga, takže 14 g CO2 na km mezi námi a nejlepší „benzínovou“ posádkou jasně ukazuje, že v produkci oxidu uhličitého pohon na CNG jednoznačně vede. V porovnání s dieselem to ale tak jasné nebylo. Sice jsme měli o 21 gramů nižší emise oproti nejlepší „naftové“ posádce, ovšem ta jela s Octavií. A nejlepší Octavia G-TEC loni měla o 1 gram vyšší emise, než nejlepší naftová Octavia. Letos jsme tedy chtěli zkusit, jak si povede Octavia G-TEC proti naftovým Octaviím, které většinou vítězí mezi diesely. Tedy plnohodnotná rodinná auta proti sobě. Jak dopadne takové srovnání?

Na startu Škoda Economy Run v obměněné sestavě

Po dotankování a technické přejímce přijíždíme na start. Letos v nové sestavě, protože navigátor je můj bratr Miroslav Tomíšek, který má zatím navigátorské zkušenosti jen z letošní Czech New Energies Rally v Českém Krumlově. Po odmávnutí šachovnicovým praporem vyrážíme nejprve přes Kosmonosy k silnici první třídy číslo 38, po které pak jedeme směrem na Českou Lípu. Provoz je minimální, je tam i málo obcí, takže máme nízkou spotřebu, ale přesto získáváme i časovou rezervu.

#EcoRallyTeamCZ ve složení Marek Tomíšek – Miroslav Tomíšek na startu Škoda Economy Run 2018

Kyvadlový provoz a bloudění v první etapě Economy Run

Před Sosnovou nás čeká první kyvadlový provoz, ale ztrácíme zde u semaforu pouhou 1 minutu, zatímco vytvořená rezerva je mnohem větší. V České Lípě pak odbočujeme doprava na Mimoň. Míra je ale trochu zmaten různými čísly silnice na ukazatelích a v itineráři, tak správnou odbočku přejíždíme. Později zjišťujeme, že Míra přehlédl jeden ukazatel, na kterém bylo číslo silnice 268 i směr na Mimoň shodně s itinerářem. Zajíždíme si přibližně 2 kilometry, protože na této silnici je dvojitá plná čára a příležitost k otočení je docela daleko za odbočkou, kterou jsme minuli.

Škoda Octavia G-TEC Combi,posádka #EcoRallyTeamCZ, na trase Škoda Economy Run 2018

Škoda Economy Run 2018 okolo Českého ráje

Odtud pokračujeme přes Mimoň, Mnichovo Hradiště a poté projíždíme krásnou krajinou okolo Českého Ráje. Před Turnovem absolvujeme další kyvadlový provoz, ale opět projíždíme na první interval, takže zdržení je jen 3minutové. Dále pak jedeme přes Jilemnici a oklikou přes Studenec do cíle první etapy, který je tradičně v závodě Škoda Vrchlabí. Tam palubní počítač ukazuje 2,4 kg/100 km a máme několik minut rezervu, takže jsme spokojeni.

Druhá etapa Škoda Economy Run z kopce a s minimem komplikací

Po obědě nás čeká cesta spíše z kopce, jelikož Vrchlabí je položené mnohem výše než Mladá Boleslav, resp. Kosmonosy. Na trase je ale uvedeno několik semaforů s kyvadlovým provozem. Takže se snažíme jet trochu svižněji, abychom měli dostatečnou časovou rezervu. Trasa vede přes Hostinné, Novou Paku, okolo Jičína, a dále směrem na Nymburk. Většina zmíněných semaforů je ovšem v sobotu vypnutá, takže kromě čekání u železničního přejezdu v Kopydlně jedeme plynule a bez zdržení. Několik minut čekáme jen na posledním z uvedených kyvadlových provozů ve Všechlapech, tedy již za Nymburkem.

Octavia Combi proti malým Citigo, nerovný souboj

Do cíle v Kosmonosích, kde byl i start, tedy dojíždíme s poměrně velkou časovou rezervou a na palubním počítači svítí 2,3 kg/100 km. Vyčtení stavu paliva pomocí diagnostického přístroje ale ukazuje spotřebu 2,55 kg/100 km, což na plynová Citiga nestačí, takže jsme na třetím místě ze třech. Na druhém místě jsou Jiří a Petr Hájkovi se spotřebou 2,39 kg a vítězí Radek a Daniel Pecákovi s krásnou spotřebou 2,1 kg/100 km. Obě tyto posádky s vozi Škoda Citigo G-TEC. Octavia Combi je ale o cca 400 kg těžší a má o 0,4 l vyšší objem motoru, takže z tohoto pohledu to není špatný výsledek. Ostatně loni měla nejlepší Octavia G-tec spotřebu rovné 3 kg/100 km.

Marek Tomíšek – Miroslav Tomíšek, #EcoRallyTeamCZ, třetí místo ve skupině CNG na Škoda Economy Run 2018

Neoficiální pořadí podle emisí CO2, CNG jasně vede

Nás ale zajímají emise CO2 a srovnání s posádkami s vozy na benzín a naftu. To před zavedením skupiny vozů na CNG určovalo i celkové pořadí bez ohledu na druh pohonu. Od loňského roku se ale celkové pořadí nevyhlašuje a řeší se pouze v jednotlivých skupinách. Pokud bychom to ale seřadili jako dříve, skončili bychom z 60-ti posádek jako čtvrtí, protože kromě plynových Citigo se před nás dostalo jen jedno benzínové. Takže z rodinných aut jsme měli nejnižší emise. Nejlepší benzínová Octavia (motor 1,0 TSI 85 kW) ale měla o pouhé 2 gramy/km vyšší emise než my, byť měla i mírnou výhodu v podobě lehčí a aerodynamičtější karoserie liftback. Nejlepším nafťákem byla Octavia první generace s motorem 1,9 TDI 74 kW, která měla emise o necelé 4 g/km vyšší než my. Jde ale mnohem menší auto a hlavně ještě bez filtru pevných částic. Nejlepší Octavia 2. generace již měla emise o 12 gramů vyšší než my a nejúspornější Octavia 3. generace pak dokonce o 30 g/km vyšší emise než naše plynová Octavia. To jasně ukazuje, že časy, kdy diesely měly nejnižší emise CO2 a byly označované štítky ECO, GREEN, BLUE a podobně už jsou dávno pryč. Nejen CNG ale i moderní benzíňáky je strčí hravě do kapsy.

pořadí posádka vozidlo emise CO2
1 Radek Pecák – Daniel Pecák Škoda Citigo G-TEC 1,0 MPI 50 kW 57,54 g/km
2 Jiří Hájek – Petr Hájek Škoda Citigo G-TEC 1,0 MPI 50 kW 65,49 g/km
3 Jan Horníček – Pavel Horníček Škoda Citigo 1,0 MPI 44 kW 68,28 g/km
4 Marek Tomíšek – Miroslav Tomíšek Škoda Octavia III Combi G-TEC 1,4 TSI 81 kW 69,87 g/km
5 Michaela Vavrušková – Petr Vavruška Škoda Octavia III 1,0 TSI 85 kW 72,00 g/km
6 Jiří Honzejk – Antonín Honzejk Škoda Citigo 1,0 MPI 55 kW 72,00 g/km
7 Pavel Suchý – Jan Vysloužil Škoda Citigo 1,0 MPI 44 kW 72,46 g/km
8 Jiří Pilný – Petr Šíma Škoda Octavia I Combi 1,9 TDI 74 kW 73,39 g/km
9 Lenka Zusková – Lucie Zusková Škoda Fabia III Combi 1,0 TSI 70 kW 73,40 g/km
10 Jan Červeňák – Michael Friedmann Škoda Citigo 1,0 MPI 44 kW 74,33 g/km

 

EcoRun 1000 jezer 2018 – páté místo pro #EcoRallyTeamCZ

Na startu finské soutěže EcoRun 1000 jezer, která se jede zároveň jako mistrovství severní Evropy v EcoRun, stojíme teprve podruhé. Ale je to velký rozdíl proti loňsku, kdy jsme vůbec nevěděli do čeho jdeme. Teď už máme zkušenosti jak s jízdou na šotolině, tak s místním itinerářem i dopravním značením. I systém soutěží EcoRun, kde jsou proti naší Škoda Economy Run navíc prvky z rally pravidelnosti, už známe. A navíc máme informace ohledně úsporné jízdy na šotolině, které jsme loni získali od místních. Jelikož na šotolině je vyšší valivý odpor (ten s rychlostí klesá), je tu ideální rychlost pro úspornou jízdu vyšší, než na co jsme zvyklí z asfaltu. Alespoň se nám časové limity jednotlivých měřených úseků, které tu mají dost přísné, budou lépe stíhat a snad nedostaneme penalizaci za nedodržení limitu (ty jsme loni měli 3). Další obrovskou výhodou je, že oproti dieselovému Rapidu Euro6 s pětikvaltem, který mi loni vůbec nesednul, letos jedeme Octavií G-TEC, se kterou jsem najezdil za 2 roky přes 100 tis. km a mám to auto jak se říká „v ruce“.

CNG je tu nově, jedeme souboj hlavně s dalšími vozy v naší třídě

Letos jsou 2 nové třídy, vozy na CNG a plug-in hybridy (PHEV). Proto nevíme, jak podle místního hodnocení, kde je hlavní kritérium přepočet na spotřebovanou energii, zapadnou CNG mezi ostatní pohony. PHEV jsme zatím na žádné soutěži spotřeby nezažili, takže tam už vůbec netušíme, co udělají s celkovým pořadím. Soustředíme se tedy na hlavní souboj ve třídě CNG, kde proti nám jede ještě jedna Octavia Combi G-TEC, ovšem od pohledu v nižší výbavě a tedy trochu lehčí. Třetím vozem v naší třídě je SEAT Ibiza 1,0 TGI, který by měl být teoreticky úspornější. S ním jedou naši přátelé, se kterými se známe už několik let ze Škoda Economy Run – Jenni Rossi a Jaakko Riikonen. Jenni sice nemá zkušenosti s auty na CNG, ale pár dní před soutěží jsme si psali, dal jsem ji nějaké tipy, které si ještě před soutěží zkoušela, tak uvidíme, jak se s tím popere. My máme cíl, dostat se pod 3 kg/100 km, což považujeme na šotolině a při svižném tempu za dobrý výsledek.

Tankování bioplynu před startem EcoRun 1000 jezer – Suurajot EcoRun 2018

Jedeme svižně, nebloudíme, stíháme čas a spotřeba celkem ujde

Jakmile po startu najíždíme z asfaltu na šotolinu, nasazuji svižné tempo. Auto sice chvílemi dostává zabrat, protože povrch je místy hrbolatý (připomíná manšestr na sjezdovce, ale je fakt tvrdý), ale je to extrémní test CNG auta, tak plynovou Octavii alespoň pořádně prověříme. David se s místním itinerářem (který obsahuje více informaci než jsme zvyklí z různých domácích soutěží) dobře sžil. Ani místní dopravní značení (hlavně dlouhé názvy měst které někdy připomínají jazykolamy) mu problém nedělá. Takže jedeme svižně, nebloudíme a díky tomu před úseky časových kontrol většinou i několik desítek sekund čekáme, abychom neměli pro změnu předčasný příjezd. Letos sice neprší a suchá šotolina není tak kluzká, ale i tak některé zatáčky projíždíme „dveřmi napřed“. Připadáme si jako na finské rally, ostatně na většině z cest, po kterých jedeme se finská rally jezdí. Spotřeba na palubním počítači se nám pohybuje okolo 3 kg/100 km, někdy klesá i k 2,8 kg, ale na delších šotolinových úsecích zase vystoupá přes 3 kg. Po čtyřech měřených úsecích je krátká přestávka na oběd. Poté nás itinerář vede dokonce k nejslavnějšímu z mnoha zdejších horizontů, který při finské rally láká nejvíce diváků. I my v 80 km/h trochu skáčeme, byť neletíme tak daleko, jako mnohem rychleji jedoucí rallyové speciály. I následující dva měřené úseky probíhají v pohodě, akorát v tom posledním přejíždíme odbočku, ale zajížďka je jen pár set metrů a časový limit v pohodě stíháme. K plnicí stanici na bioplyn, u které jsme i začínali, pak přijíždíme se spotřebou rovné 3 kg/100 km na palubním počítači, i když ještě chvilku předtím tam svítilo číslo o desetinu nižší. Při tankování nám vychází spotřeba 2,788 kg/100 km, víme že Jenni má trochu nižší, ale druhá Octavia tankuje po nás a to už jedeme do cíle, který je pár kilometrů od plnicí stanice. Na výsledek to však vliv nemá, je natankováno a už jde jen o to, abychom projeli cílem.

Druhé místo ve třídě CNG, odvážíme poháry za celkové 3. místo

V cíli netrpělivě čekáme na výsledky a krátíme si čas povídáním s ostatními. Jako první se objevují penalizace. Zjišťujeme, že jedním ze tří radarů (všechny na úseku s limitem 60 km/h) jsme projeli rychlostí 66 km/h. Prvních 5 km/h nad limit je tolerance a pak za každých 5 km/h navíc jsou 3 % penalizace, kterou jsme tedy dostali. Víme přesně kde to bylo, šotolinový úsek z kopce, kde pak šotolina přecházela na asfalt. Svádělo to tam jet rychleji. Posádka druhé plynové Octavie měla štěstí, jeli tam 64 km/h, takže o fous penalizaci unikli. Naopak Jenni měla štěstí, že nedostala 6 %, protože tam jela rovných 70 km/h. Ke 3% penalizaci za rychlost ale dostala ještě 3% za to, že nedotankovala alespoň 10 l benzínu. V tom jsme naopak měli štěstí my, že mi v Polsku došel plyn a jel jsem kousek na benzín. Jinak by se mi tam taky 10 litrů nevešlo a měli bychom celkem 6 %. Benzínové nádrže se totiž kvůli srovnání hmotnosti plnily po hrdlo, akorát toto pravidlo o minimálním dotankování nedává u CNG vozidel smysl. Tam by dávalo smysl, kdyby bylo dané minimální množství dotankovaného plynu. Sice nevíme jak vyšly spotřeby, ale jasné, že penalizace s pořadím zamíchají, minimálně v naší třídě CNG. A výsledky to za chvíli potvrzují. Jenni a Jaakko jsou třetí, přestože měli nejnižší spotřebu (2,726 kg/100 km), naopak v naší třídě vítězí posádka Tuomo Kuosmanen – Timo Huusko s druhou Octavií, přestože měli nejvyšší spotřebu, byť o pouhou setinu kg vyšší než my – 2,791 kg/100 km. Výsledky ve třídě CNG tedy byly velmi vyrovnané a byly to spíše penalizace než spotřeba, co rozhodlo. V celkovém pořadí se před naši plynovou trojici dostala jedna Toyota Prius se spotřebou 3,523 l/100 km, protože na energii to vyšlo méně. Z Finska jsme tedy odvezli poháry pro třetí místo v celkovém hodnocení.

První 3 posádky absolutně na EcoRun 1000 jezer – před zjištěním chyby ve výpočtu spotřeby plug-in hybridů

Chybička se vloudila, plug-in hybridy nás odsunuly na páté místo

Až o několik dní později, když jsem na cestě zpět, se dozvídám, že pořadatelé měli ve výpočtu u plug-in hybridů chybu. Ty původně obsadily poslední 3 místa, ale po opravě chyby se zjistilo, že jeden z nich vyhrál celkově, druhý se zařadil na čtvrté místo před nás a až třetí skončil za námi.

Pokud máte vůz Škoda na benzín, naftu, nebo CNG, můžete si soutěž spotřeby vyzkoušet i v Česku a to již 22.9., kdy se jede Škoda Economy Run 2018. My jsme přihlášeni do třídy CNG s naší Octavií #EcoRallyTeamCZ. Přihlašovat se můžete do konce srpna 2018 ZDE.

Celkové výsledky tedy vypadaly takto (spotřeba po případných penalizacích):

posádka typ auta spotřeba energie (kWh/100km) emise CO2 (g/km)
1 Jukka Johansson – Kari Stålhberg Toyota Prius PHEV 3,149  l + 2,4 kWh/100  km 29,751 74
2 Terho Havumäki – Jari Valkjärvi Toyota Prius 3,523 l/100 km 30,596 83
3 Tuomo Kuosmanen – Timo Huusko Škoda Octavia Combi G-TEC 2,791 kg/100 km 31,241 76
4 Ari Makkonen – Harri Kuniala Hyundai Ioniq plug-in 3,298  l + 3,01 kWh/100  km 31,657 78
5 Marek Tomíšek – David Kazda Škoda Octavia Combi G-TEC 2,863 kg/100 km 32,046 78

#EcoRallyTeamCZ v cíli EcoRun 1000 jezer – Suurajot EcoRun 2018

Tankování CNG resp. bioplynu v cíli EcoRun 1000 jezer na stanici Biokaasu Mustankorkea

Tankování CNG resp. bioplynu v cíli EcoRun 1000 jezer na stanici Biokaasu Mustankorkea

Tankování bioplynu před startem EcoRun 1000 jezer – Suurajot EcoRun 2018