Archiv štítku: CNG

Škoda Fabia Combi 1,0 MPI 50 kW CNG – skutečná spotřeba

Škoda Auto má v nabídce ve verzi G-Tec, tedy na CNG, pouze Octavii a Citigo. Škoda Octavia je sice prostorné rodinné auto, ale pro spoustu rodin je finančně nedostupné. Citigo pak zvládne plnit maximálně roli druhého auta v rodině pro krátké cesty například na nákupy. Ve firmách je to podobné. Průměrný obchodní zástupce nebo servisní technik nejezdí Octavií, ale Fabií nebo Rapidem. Citigo se díky svým rozměrům hodí tak na rozvoz pizzy, nebo pro techniky, kteří nepotřebují moc nářadí. Zkrátka na trhu je obrovská mezera, na kterou dlouhodobě upozorňuji já, ale i Vy, naši čtenáři. Auto Havex se rozhodl tuto mezeru zaplnit, tak se pojďme podívat na to, jak se jim to povedlo.

Škoda Fabia Combi CNG 1,0 MPI 50 kW - zepředu

Škoda Fabia Combi CNG 1,0 MPI 50 kW – zepředu

Stačí Fabii Combi litrový motor o výkonu 50 kw?

Auto Havex nabízí Fabii na CNG pouze ve variantě combi, což je vzhledem k zacílení velmi chytré. Právě kombík nejlépe zaplní již zmíněnou mezeru. Problém je ale ten, že je také těžší a ani Citigo se stejným výkonem není žádný závodník. To logicky platí i pro Fabii, ale díky velmi krátké převodovce to ve městě nebo na okreskách není tak hrozné, jak jsem se obával. Na dálnici už to je ale horší. Po rovině trvá dlouho, než se rozejdete na 130 km/h a v dálničním stoupání na povolené maximum rovnou zapomeňte. V kopci na D5 u Loděnice jsem rád za 115-120 km/h. Kdo chce být králem levého pruhu, určitě si toto auto nepořídí, ale klidnému defenzivnímu řidiči bude stačit, i když za ideální bych považoval 1,2 TSI, který by ovšem byl na přestavbu mnohem složitější. Pokud jde o jízdu po dálnici, při rychlostech nad 90 km/h je problematické vyřazování na neutrál, respektive následné zařazení pětky, kterou je nutné zasouvat velmi pomalu, nebo před tím zvýšit otáčky motoru pomocí meziplynu. To ale pravděpodobně nesouvisí s přestavbou na CNG a může to být záležitost jednoho kusu.

Jak má Fabia Combi řešenou přestavbu na CNG

Jelikož nádrže na CNG jsou poměrně objemné, bývá u přestaveb problém s jejich umístěním a často tím utrpí zavazadlový prostor. Je až neuvěřitelné, jak se technikům z firmy Jkprodukt, která vůz pro Havex vyvíjela a přestavuje ho, podařilo umístění nádrží vyřešit, protože kufr utrpěl méně než v tovární Octavii. U té je zvýšená celá podlaha kufru, zatímco ve Fabii se z původní výšky pouze zvedá směrem dozadu. Jediná nevýhoda dodatečné přestavby tedy je, že plnicí hrdlo není pod víčkem nádrže, ale v motorovém prostoru, takže jsem byl při prvním tankování za blbce, když jsem běhal okolo auta a hledal, kam natankovat. Méně podrobný palivoměr na CNG a absence údajů o spotřebě CNG na palubním počítači již považuji za drobnosti, stejně jako hlasitější cvakání ventilů, který zapíná a vypíná přívod plynu do motoru.

Škoda Fabia Combi CNG 1,0 MPI 50 kW – tankování není tak komfortní jako u továrních verzí vozů na CNG

Jak úsporná Fabia Combi na CNG v reálu je?

Spotřeba je asi největší překvapení celého testu. Na rozdíl od továrních G-teců sice startuje na benzín a na CNG přepíná až po zahřátí chladící kapaliny na cca 40 °C, takže spotřebuje o nějaký ten decilitr benzínu více než třeba Octavia nebo Citigo, ale nebude to výrazný rozdíl a na cca 900 km dlouhém testu je to neměřitelné. Spotřeba CNG mi ale vychází podobně jako u mnohem menšího Citigo, které má pod kapotou stejný motor. Ve městě lehce přes 3 kg, mimo město dokonce o 6 desetin méně, na rychlostní silnici 3,2 kg/100 km a ani na dálnici, kde má na pětku motor již opravdu vysoké otáčky, nepřesahuje hranici 4 kg. Tyto dílčí hodnoty jsou sice přepočítávané z benzínových hodnot, nicméně odpovídají celkové spotřebě vypočítané z tankování, která vychází na úžasných 3,17 kg/100 km. Náklady na palivo tak vychází na 0,77 Kč za kilometr. Musíme dodat, že na rozdíl od továrních G-teců je potřeba mazivo pro přimazávání ventilových sedel, na nějž by náklady neměly přesáhnout 5 haléřů na kilometr, a výsledných 82 haléřů za kilometr je stále bezkonkurenčně nízká cena.

Škoda Fabia Combi CNG – zavazadlový prostor zůstal téměř nezmenšený

Škoda Fabia Combi CNG je trefa do černého

Na začátku jsem psal o velké mezeře mezi Citigo a Octavií a ta se Havexu podařila v rámci možností výborně zaplnit. Za 322 tis. Kč tak můžete mít relativně prostorné auto, se kterým budete jezdit tak levně, že většina lidí to řadí do říše snů nebo pohádek. Ale je to realita! Pokud se ale občas chcete projet svižně, nebo jezdíte delší trasy po dálnici, budete si muset připlatit za větší a hlavně výkonnější tovární Octavii.

Škoda Fabia Combi CNG – palivoměr není zdaleka tak podrobný jako u továrních verzí, ale pro přehled stačí

 

Škoda Fabia III Combi 1,0 MPI 50 kW CNG (5/2016) náklady
spotřeba ve městě (169 km) 3,07 kg/100 km 0,75 Kč/km
spotřeba mimo město (90 km/h) 2,4 kg/100 km 0,58 Kč/km
spotřeba na rychlostní silnici (110 km/h) 3,2 kg/100 km 0,78 Kč/km
spotřeba na dálnici (130 km/h) 3,9 kg/100 km 0,95 Kč/km
celkem za celý test ( km) 3,17 kg/100 km 0,77 Kč/km
Kombinovaná spotřeba – norma 3,7 kg/100 km rozdíl: -14,32%

Automobil na CNG způsobil dopravní kolaps na Andělu

Řidič zelené felicie na stlačený zemní plyn, tedy CNG, jel dnes ráno okolo osmé hodiny v Praze po Radlické ulici směrem ke Kartouzské. Na jejím konci se zařadil do pravého odbočovacího pruhu a následně na křižovatce odbočil doprava do obchodního centra. Po ujetí cca 20 metrů ale narazil na neřešitelný problém v podobě zcela zbytečného zákazu vjezdu vozidel na zemní plyn. Tento jízdní pruh totiž vede do pouze do podzemních garáží nákupního centra a nejde z něj již nikam odbočit. Jelikož za ním již stála další auta, nemohl ani vycouvat (i když to už by také znamenalo porušení pravidel bezpečnosti silničního provozu), a tak ve snaze neporušit zákaz vjezdu zůstal stát na místě. Vzhledem k hustému rannímu provozu byla Radlická ulice během několika minut zcela ucpaná auty, které tudy směřovaly také do podzemní garáže.

Zákaz vjezdu pro vozidla na CNG a LPG, podobným kolapsem by mohl skončit například i vjezd vozidla vyššího než 1,8 m nebo auta s přívěsným vozíkem.

Kdo za tento dopravní kolaps může?

Zmíněný řidič zelené felicie za tuto situaci nemůže, protože se pouze řídil zákazovou značkou. V odbočovacím pruhu v Radlické ulici ani před odbočením do pruhu vedoucího do garáží nákupního centra totiž není žádné značení zákazu. Ten je tedy skutečně až těsně před vjezdem, kdy už není možnost jakkoli reagovat. Za tuto situaci tedy není odpovědný řidič, ale na vině je špatné dopravní značení.

REKORD: Z Prahy téměř do Bernu na jednu nádrž CNG

Rekordně úsporné jízdy se vetšinou jezdí za ideálních podmínek, s minimálním zatížením a velmi pomalu. Pak se zpravidla najde spousta kritiků, kteří říkají, že to pro běžný provoz nemá význam. Dle mého názoru to i tak ukáže na to, že je v dané disciplíně to konkrétní auto opravdu dobré, ale i přesto jsme se už minulou rekordní jízdu, také na stlačený zemní plyn, rozhodli udělat jinak. Tentokrát, když jsme se rozhodli udělat nový český rekord s Voklkswagenem Caddy 1,4 TGI, jsme ale ještě přitvrdili.

Komisař Tomáš Hrábek nás vyfotil před startem

V zimních teplotách, čtyři lidé v autě a plný kufr zavazadel

Praha 28. února, na teploměru se krčí 1°C. Volkswagen Caddy TGI, kterým se chystáme jet do Ženevy na autosalon, veze čtyři lidi a k tomu plný kufr zavazadel. Pneumatiky jsou natlakované „pouze“ na doporučenou hodnotu pro plné zatížení – ne zrovna moc ideální podmínky pro rekordně úspornou jízdu. Po natankování plné nádrže CNG a zapečetění komisařem Agentury Dobrý den v pražských Jinonicích navíc vyjíždíme se zapnutým topením nastaveným na komfortní teplotu.

 

Z Prahy až za Norimberk spotřeba klesá

Na začátku se řízení ujímám já. Po dálnici samozřejmě nejedu maximální povolenou stotřicítkou, ale zase ne extrémně pomalu. Rychlost držím okolo 90 km/h. Zpočátku palubní počítač ukazuje dojezd na CNG 590 km. Po vyjetí z Prahy je spotřeba vyšší, průběžně ale klesá a s ní stoupá i dojezd, přestože najíždíme další kilometry. Dojezd začíná klesat až okolo hranic s Německem, kde vlivem jízdy do kopce se mírně vyhoupla i spotřeba. Ta ale následně opět klesá, takže za Norimberkem Petrovi předávám auto s hodnotou 3,3 kg/100 km na palubním počítači. To je na tak velké auto opravdu pěkná hodnota.

Pohodová cesta přes Německo, zvlněný terén, ale průběžně z kopce

Petr, který mě střídá v řízení, si zpočátku stěžuje, že trasa je kopcovitá a stoupá mu spotřeba. Ve skutečnosti ale profil trasy při jízdě po německé dálnici A6 mírně klesá. Před Hockenheimem sjíždíme z A6 na A5, vedoucí do Švýcarska. Před hranicemi ale zastavujeme, abychom se podle plánu opět vystřídali v řízení. Nacházíme se blízko nejnižšího bodu trasy, ale i tak je spotřeba 3,4 kg/100 km krásná hodnota a zdá se, že bychom plánovaných 700-750 km mohli hravě překonat. Čeká nás ale asi nejnáročnější část cesty.

Zapečetěné hrdlo nádrže

Už je tma a ve Švýcarsku profil trasy opět stoupá

Když opět přebírám řízení, už se stmívá. Dálnice A5 zpočátku vede po rovině, což spotřebě svědčí a daří se mi ji zase o desetinu snížit. Dojezd, který ukazuje palubní počítač, vypadá velmi zajímavě, ale nemá to douhého trvání. Za Basilejí začíná trasa stoupat a s ním samozřejmě šplhá vzhůru i spotřeba, a tak se zásoba CNG rychleji ztenčuje. Už nemluvíme o tom, že bychom možná mohli dojet do Ženevy, ale říkáme si: „Alespoň kdyby se povedl Bern!“ Jenže před Bernem už dosahujeme výšky okolo 600 m n.m. a právě tam, cca 10 km od centra Bernu a 5 km k jeho okraji, nám CNG dochází a auto přepíná na benzínový pohon. Podařilo se nám ujet skvělých 784,4 km, takže stávající rekord, který jsme vytvořili v létě, je tímto o více než 250 km překonán. Jelikož se do nádrží vešlo 27,74 kg CNG, skutečná spotřeba vychází na krásných 3,54 kg/100 km. Náklady pak na 0,85 Kč/km.

Natankované množství CNG bylo 27,73 kg za 665,7 Kč

VW Caddy je opravdu král dojezdu, v Ženevě se představil i s DSG

Volkswagen Caddy dokázal, že je opravdu král dojezdu na CNG. „Gratulujeme Marku Tomíškovi a Petru Vomáčkovi k rekordní jízdě s naším novým modelem Caddy TGI. Tento úspěch opět potvrdil, že pohon na stlačený zemní plyn je v současnosti z hlediska neomezené mobility zcela rovnocennou alternativou motorů na klasická paliva,“ říká Jan Procházka, ředitel divize Volkswagen Užitkové vozy společnosti Porsche Česká republika. „A v ostatních důležitých parametrech, jako je hospodárnost provozu nebo ochrana životního prostředí, je dalece překonává. Volkswagen Užitkové vozy je od začátku průkopníkem ekologického pohonu na CNG a s novým modelem Caddy TGI stanovuje ve všech ohledech nová měřítka.“ K tomu nezbývá než dodat, že i dle našich zkušeností Volkswagen Caddy představuje, jak by měl být vůz na CNG konstruovaný. Stačí pouze záložní nádrž na benzín a o to větší nádrže na stlačený zemní plyn. Právě v Ženevě, která byla cílem naší cesty, slavila světovou premiéru verze VW Caddy TGI s automatickou převodovkou DSG, která jistě nadchne řidiče vyžadující vyšší komfort.

TEST: Volkswagen Caddy 1,4 TGI 81 kW (CNG) – skutečná spotřeba

Motor 1,4 TGI 81 kW znám opravdu dobře. Troufnu si tvrdit, že málokterý motor mám tak důkladně vyzkoušený v různých režimech jízdy. Ve dvou různých autech u nás absolvoval test skutečné spotřeby, jednu rekordně úspornou jízdu a v rámci dlouhodobého testu zkoušíme, jak úsporně se s ním dá jezdit v běžném provozu, ale cestou do Frankfurtu jsme vyzkoušeli i jízdu vysokou rychlostí po dálnici. Ve všech disciplínách obstál na výbornou, ale vždy to bylo ve voze nižší střední třídy. Jak si poradí s podstatně větším, a tedy i těžším Volkswagenem Caddy a jaká bude jeho skutečná spotřeba?

Volkswagen Caddy 1,4 TGI 81kw zepředu

Caddy má kratší převody a podvozek je velké překvapení

Předpokládal jsem, že vyšší hmotnost i odpor vzduchu bude kompenzován kratšími převody, aby to stejný motor zvládal. To se skutečně potvrzuje. Při 90 km/h má 2 100 otáček, při 110 km/h o 500 více a stejný nárůst je i při zvýšení rychlosti na maximální povolenou dálniční rychlost. Velkým překvapením je pro mě ale podvozek. U auta, které vychází z užitkového modelu, jsem nečekal žádný zázrak. Ostatně před měsícem jsem testoval elektrickou dodávku, která měla dost tvrdý podvozek a od Caddy čekal jsem něco podobného. Volkswagen mě ale příjemně překvapil lepším komfortem, než mají mnohá osobní auta. Přesto dobře drží stopu a nijak výrazně se v zatáčkách nenaklání.

 

Mimo město úsporný, ve městě se projeví vyšší hmotnost

Při ustálené rychlosti 90 km/h mimo město je spotřeba lehce přes 3,5 kg zemního plynu, což je velmi pěkné a znamená to náklady hluboko pod korunu za kilometr. Při této rychlosti se ještě tolik neprojeví vliv větší čelní plochy a oproti menším příbuzným se stejným motorem (Golf, Octavia, Leon a A3) navyšuje spotřebu hlavně kratší zpřevodování. I ve městě je pak jízda díky dobrému odstupňování převodovky příjemná, ale při častějších rozjezdech spotřeba vlivem vyšší hmotnosti auta stoupá. Vzhledem k velikosti auta je ale spotřeba pod 5 kilogramů CNG výborná.

Volkswagen Caddy 1,4 TGI plaketka vzadu

Na rychlostní silnici a dálnici spotřeba narůstá strměji

Při vyšších rychlostech, tedy 110 km/h na rychlostní silnici a 130 km/h na dálnici už spotřeba stoupá vlivem vyšších otáček a zvyšujícího se vlivu čelní plochy strměji, což jsem předpokládal. I tak se ale v prvním případě vejdete do 4,5 kilogramů CNG a na dálnici, kde je spotřeba nejvyšší, nepřesáhnete 5,5 kilogramů zemního plynu na 100 kilometrů. Přepočteno na náklady to vychází na korunu a 30 haléřů.

Volkswagen Caddy 1,4 TGI 81 kw – zezadu

Volkswagen Caddy má ideální řešení nádrží pro vůz na CNG

Výše zmínění koncernoví příbuzní se stejným motorem mají společnou platformu včetně palivového systému. Její největší slabina je pouze 15kg nádrž na CNG a zbytečně velká 50l nádrž na benzín. Dá se sice v kombinovaném režimu ujet i 1 700 km bez tankování, ale to nikoho nezajímá. S autem na CNG nikdo nechce jezdit na benzín, a na CNG je tak běžný dojezd pouze okolo 400 km. Naopak VW Caddy má ideální řešení. Benzínová nádrž o objemu 13 l je opravdu nouzová a nádrže na zemní plyn pojmou celkem 26 kg metanu, ve verzi Maxi pak dokonce 37 kg. I přes vyšší spotřebu jsme tak ujeli 461 km na jedno tankování a v nádrži zbyla cca čtvrtina paliva. Po vyjetí celé nádrže bych i při běžném stylu jízdy překonal český rekord, který jsem loni vytvořil s Octavií extrémně úspornou jízdou – 531 km na nádrž CNG.

Volkswagen Caddy 1,4 TGI – skutečná spotřeba podle tankování vyšla 4,31 kg/100 km

I s velkým autem okolo koruny za kilometr, levněji než elektromobil

Vraťme se ale k celkové spotřebě. Zatímco po testovacím okruhu, kterým teď prochází všechna námi testovaná auta, ukázal palubní počítač spotřebu 4,1 l/100 km, která odpovídá normované spotřebě. Po dotankování vyšla spotřeba za celý test na 4,3 l/100 km, což vzhledem k tankování u jedné z nejlevnějších plnicích stanic odpovídá nákladům jen pár haléřů přes korunu na kilometr. Při průměrné ceně okolo 26 kč/kg by ale náklady na kilometr stouply pouze o necelých 10 haléřů. Překvapivé je, že náklady u elektromobilu podobné velikosti při nedávném testu vyšly ještě o dalších 10 haléřů na každý kilometr více při dobíjení za průměrnou cenu energie v domácnosti. Abyste tak jezdili elektromobilem levněji než na CNG, musíte co nejvíce využívat dobíjení na veřejných dobíjecích stanicích. I tak to ale nevyváží výrazně vyšší investici a Volkswagen Caddy TGI navíc nabídne dojezd srovnatelný s auty na benzín.

Volkswagen Caddy 1,4 TGI 81 kW (12/2015) náklady
spotřeba ve městě (31,3 km) 4,97 kg/100 km 1,19 Kč/km
spotřeba mimo město (90 km/h) 3,58 kg/100 km 0,86 Kč/km
spotřeba na rychlostní silnici (110 km/h) 4,38 kg/100 km 1,05 Kč/km
spotřeba na dálnici (130 km/h) 5,4 kg/100 km 1,29 Kč/km
kombinovaný okruh Usporne.info 4,1 kg/100 km 0,98 Kč/km
celkem za celý test (461,5 km) 4,31 kg/100 km 1,03 Kč/km
Kombinovaná spotřeba – norma 4,1 kg/100 km rozdíl: 5,12%

Oslava překročení počtu 100 plnicích stanic na CNG

Už v článku o dlouhodobém testu vozu na CNG jsem psal, že v ČR je aktuálně 104 plnicích stanic na CNG. První stovku se tedy podařilo překročit již před několika týdny. V termínu 25.-26.11. ale v Praze proběhla plynárenská konference, jejíž součástí byla i panelová diskuse zástupců předních stavitelů a provozovatelů CNG stanic v ČR. Byla pojata jako oslava překročení počtu 100 plnicích stanic, ale zazněly tam i zajímavé názory a plány do budoucna.

Škoda Octavia G-TEC ve vestibulu hotelu Don Giovani, kde se konference konala

Hlavní podporou od státu by mělo být zrušení spotřební daně na CNG

Diskusi moderuje Jan Světlík, který zároveň zastupuje společnost VÍTKOVICE HOLDING a.s. Na otázku Jaká by měla být podpora od státu? odpovídá Martin Hermann, zástupce RWE Česká republika, a.s., že to nejdůležitější je zrušení spotřební daně na CNG. S tím souhlasí i ostatní, protože další dva zdroje energie prosazované spolu s CNG národním akčním plánem Čistá mobilita (elektřina a vodík) spotřební daň nemají. Nedává tedy smysl třetí z prosazovaných ekologických paliv zatěžovat spotřební daní.

Další stanice už nejsou potřeba? Skutečně jich je dost?

Nečekané prohlášení se ozývá z úst Huga Kysilky, zastupujícího VEMEX s.r.o., který považuje za strop 150 plnicích stanic. Obává se, že když jich bude více u sebe, budou si jen přetahovat zákazníky. Dostaví jen rozpracované projekty a dostanou se na celkový počet 20 plnicích stanic. K němu se přidává Pavel Janeček ze společnosti Pražská plynárenská, a.s., který tvrdí, že pokud to takto bude pokračovat dále, budou 3 auta na jednu stanici. I Jan Světlík dodává, že Vítkovice dostaví rozpracované projekty a pak se budou soustředit na zahraniční trhy.

Seat Leon 1,4 TGI na Benzině u Humpolce, kde je CNG vedle ostatních paliv

Stavět další plnicí stanice na místech, kde je to potřeba

Naopak Marek Zouvala, jednatel společnosti BENZINA, s.r.o. je přesvědčený, že by se měly stavět plnicí stanice na místech, kde je to potřeba. Sami sice plnicí stanice nestaví, ale provozují ty postavené od partnerů, ale v příštím roce plánují otevřít 2-4 nové plnicí stanice a celkem mají asi 50 projektů na další roky. Plán růstu na 5-6 stanic ročně má i společnost E.ON Energie, a.s., kterou zde zastupuje Jiří Lachout. Ten ale zmiňuje, že je potřeba navýšit počet CNG aut, kterých v ČR jezdí přes 12 tisíc.

Tlačit na výrobce, aby dělali více aut na CNG, podpořit trh ojetin

Jiří Lachout dodává, že je třeba tlačit na výrobce aut, aby nabízeli modely na CNG, případně aby rozšiřovali jejich nabídku. Martin Hermann se přidává, že plánují rychleji obnovovat svůj vozový park, aby bylo více CNG vozidel i na trhu ojetých vozidel. Navýšení počtu vozidel na CNG je ostatně v souladu národním akčním plánem Čistá mobilita, podle kterého by v roce 2030 mělo v ČR jezdit až 300 tisíc vozidel na zemní plyn.

Účastníci panelové diskuse připíjejí na překročení 100 plnicích stanic CNG

Závěr diskuse a bouchnutí šampaňského

Závěrem tedy je, že optimální počet plnicích stanic na CNG v ČR je okolo 150 a nové by se měly budovat v místech, kde zatím žádné nejsou. Ideálně na hlavních tazích, o což se snaží hlavně společnosti BENZINA a MOL, které tam mají stávající čerpací stanice. Je potřeba bojovat za zrušení spotřební daně na CNG a zvýšení nabídky vozidel na stlačený zemní plyn. Na oslavu překročení kulatého čísla 100 stanic, okolo kterého se v žertu vedou spory, čí stanice byla stá, si účastníci panelové diskuse připíjejí šampaňským.

Seat Leon 1,4 TGI – dlouhodobý test vozu na CNG (1)

Zatím jste mohli v našem magazínu číst dva články o dlouhodobém testu elektromobilu, ale od začátku července máme v dlouhodobém testu i auto na CNG, tedy stlačený zemní plyn. Ježdění na CNG sice není běžnému motoristovi tak vzdálené, ale svá specifika to má. Jelikož se nám najeté kilometry už přehouply přes 8 tisíc, pojďme se podívat, co jsme pro Vás zjistili.

Slavnostní předáni vozu Seat Leon 1,4 TGI – Pyramida Průhonice

Jak se Seat Leon 1,4 TGI 81 kW liší od běžného auta na benzín?

Těch odlišností moc nenajdete. Vůz je na stejné platformě jako Škoda Octavia G-TEC, Volkswagen Golf TGI BlueMotion a Audi A3 g-tron. Jedná se tedy o nejrozšířenější platformu vozu na CNG v ČR (hlavně díky Octavii), a pokud se budeme bavit o technice, je shodná pro všechny tyto vozy. Základem je motor 1,4 TSI, který je ovšem upravený primárně na spalování zemního plynu a zároveň výkon byl snížen z původních 104 kW na 81 kW. Vůz má původní nádrž na 50 litrů benzínu, ale za zadní nápravou přibyly dvě tlakové nádoby na celkem 15 kg zemního plynu. To však nejsou jediné rozdíly na platformě, protože verze na CNG mají standardně víceprvkovou zadní nápravu, která je u většiny modelů na této platformě výsadou těch nejvýkonnějších verzí. To je jednou z výhod verzí na CNG, nevýhodou pak je menší hloubka zavazadlového prostoru. Pod víčkem nádrže najdete místo standardního hrdla benzínové nádrže ještě plnicí ventil nádrží na zemní plyn.

Seat Leon 1,4 TGI má plnicí ventil pod víčkem vedle hrdla benzínové nádrže

Co to znamená pro řidiče vozu Seat Leon 1,4 TGI?

Z pohledu řidiče zmizel na přístrojovém štítu teploměr a místo něj je druhý palivoměr a zelená ikonka CNG, signalizující, že jedete na plyn. To jsou jediné změny v interiéru vozidla. Řidič si ani nemůže volit, zda pojede na plyn nebo na benzín. Auto jede primárně na plyn a benzín spaluje pouze ve třech případech. Za prvé samozřejmě když dojde plyn. Dále pak krátce po natankování plynu, než řídicí jednotka vyhodnotí kvalitu natankovaného plynu. Dle našich zkušeností se auto na plyn přepne ještě než ujedeme první kilometr. Posledním případem je pak studený start při teplotách pod -10 °C, ovšem to jsme ještě nezažili. Pro řidiče to tedy neznamená nic navíc, jen jde o to sledovat ten správný palivoměr a včas doplnit zemní plyn, aby nemusel jet zbytečně na drahý benzín.

Seat Leon 1,4 TGI – někdy jsme výrazně pod normovanou spotřebou

Jakou spotřebu má Seat Leon na CNG v reálném provozu?

Zpočátku testu jsme jezdili okolo 3,5 kg/100 km, což je i hodnota udávané spotřeby. Je pravda, že v dlouhodobém testu jezdíme většinou s lehčí nohou a po dálnici zpravidla do 110 km/h, tedy naším úsporným stylem jízdy. Ale ani při běžném testu spotřeby, tedy na horní hranici rychlostních limitů, nám nevyšla spotřeba o moc vyšší, a to 3,8 kg/100 km. Často jsme ale slýchali námitku, že při rychlé jízdě například po německé dálnici bude spotřeba obrovská a už se CNG oproti naftě nevyplatí. Cesta na autosalon do Frankfurtu byla ideální příležitostí toto tvrzení v praxi potvrdit, nebo vyvrátit. Od plnicí stanice v Králově Dvoře až kousek za Norimberk jsme jeli jen po dálnici. Jelikož jsme pospíchali, jeli jsme cestou tam na horní hranici rychlostních limitů, po volné dálnici při neomezené rychlosti pak okolo 170-180 km/h, chvílemi i rychleji. Samozřejmě jsme občas museli trochu zpomalit kvůli provozu nebo dopravnímu omezení, ale i tak je průměrná rychlost 121 km/h poměrně vysoká. Palubní počítač ukázal 4,7 kg/100 km a podle tankování 5,28 kg/100 km. Toto navýšení ale může být způsobeno i rozdílným plnicím tlakem obou stanic. Přestože jsem jezdil různými vozidly, nedokážu si představit, s jakým autem by se při takovém stylu jízdy dalo jet pod 5 litrů nafty. A nutno dodat, že litr nafty stojí o cca 5 Kč více než kilogram zemního plynu. Vlivem rychlejší jízdy do Frankfurtu máme dlouhodobou spotřebu 3,65 kg/100 km, ale ta s každým tankováním klesá. I tak ale máme náklady na kilometr pod 1 Kč, konkrétně 0,95 Kč/km, a to i přes vyšší ceny plynu v Německu.

Seat Leon 1,4 TGI v parkovacím domě u výstaviště Frankfurt

Stačí síť plnicích stanic? Jak je to s parkováním v garážích?

Aktuálně je v ČR 104 plnicích stanic a jejich počet se rychle zvyšuje. Je potřeba trochu více plánovat, ale dá se bez problémů jezdit po celé republice jen na CNG. Během celkových 8 151 km jsme ujeli 71 km na benzín, když nám došel zemní plyn. Nepočítáme do toho kilometry nejeté na benzín po tankování, ty nezaznamenáváme, ale to nic nemění na tom, že se nám zatím nepohnula „ručička“ (Seat Leon a Audi A3 nemají ručičku, ale svítící čtverečky) palivoměru. Největším problémem tak zůstává parkování, které je v mnoha podzemních garážích a patrových parkovacích domech zakázané, i když u CNG k tomu není důvod. Auto na CNG je bezpečnější než benzínové, a proto ve většině evropských států mohou vozy na CNG parkovat bez omezení, jako jsme parkovali ve Frankfurtu u výstaviště. Proto jsme cca před rokem sepsali petici za zrušení zákazů vjezdu, která ale úspěšná nebyla, protože nasbírala jen 350 podpisů, což je málo na to, abychom mohli apelovat na provozovatele garáží a parkovacích domů, v jejichž kompetenci je, aby vjezd vozidel na plyn povolili. Určitá nadějě na změnu je ale i nově schválený Národní akční plán čistá mobilita.

Seat Leon 1,4 TGI nektere-plnici-stanice-jsou-samostatne

Octavií na CNG okolo fjordů zemí elektromobilů

Dost lidí má obavy z pořízení auta na CNG z toho důvodu, že ne v každé zemi je tak hustá síť plnicích stanic jako u nás. Mají obavu z toho, že když pojedou někam na dovolenou, budou muset jet za draho na benzín. Proto raději zvolí diesel, protože naftu natankují všude. Jednou ze zemí, kde je minimální pokrytí CNG stanic, je Norsko. A právě tam jsme se v létě vypravili na setkání majitelů vozů Škoda – Škoda Tour 2015, které se konalo ve městě Trondheim, a cestou jsme vytvořili český rekord v dojezdu na CNG i v celkovém dojezdu bez tankování. Na cestě zpět jsme pak zjišťovali, jaké to je, když jedete s autem na CNG na dovolenou do země, kde není moc velká síť CNG plnicích stanic.

Z Prahy do norského města Alvdal jsme jeli bez tankování

Město Alvdal, cca 200 km před Trondheimem se stalo neplánovaným místem cíle rekordní cesty, kam jsme dojeli z Prahy bez tankování, celkem 1 700 km. Pokud bychom ale jeli s maximálním využitím CNG, po natankování u poslední plnicí stanice ve městě Skedsmokorset kousek za Oslem a běžném stylu jízdy by nám došel zemní plyn pravděpodobně také okolo města Alvdal, nebo kousek za ním, protože Alvdal je od města Skedsmokorset 290 km daleko a cesta vede do kopce. Město Alvdal je tedy možné považovat za ideální začátek testu.

Octavia G-tec v Trondheimu

V Trondheimu jezdí většina autobusů na CNG

V Alvdalu máme prázdnou nádrž na benzín i zemní plyn. Tankujeme tedy plnou nádrž benzínu, a vyjíždíme na sever směr Trondheim. Dosud jsme jeli úsporným stylem jízdy, ale teď jedeme na horní hranici rychlostních limitů, které jsou ovšem v Norsku velmi přísné. Za Alvdalem už je profil trasy klesající, jelikož Trondheim je přístavní město. Překvapením pro nás je, že v třetím největším městě Norska, které lze nazvat zemí elektromobilů, jezdí většina autobusů na CNG. Proč nemají autobusy na elektřinu, když jinak tu potkáte elektromobil doslova na každém rohu? Asi k tomu mají nějaký důvod. Po prohlídce historického centra Trondheimu vyrážíme po západním pobřeží Norska, tedy okolo fjordů, na jih. Nocujeme v obci Flemma.

Trolí stezka (Trollstigen) z vrchu

Trolí stezka, Trolí stěna a plavba přes fjord

Prvním z našich vytyčených bodů je legendární Trolí stezka (Trollstigen). Volíme cestu, která sice není nejrychlejší ani nejkratší, ale vede po pobřeží okolo fjordů, takže je nejhezčí. Cestou tedy často zastavujeme, když spatříme hezký výhled. Nakonec dorážíme do cíle – na Trolí stezku. Tu si opravdu užíváme jak během jízdy, tak i kocháním se z horní vyhlídky. Pak sjíždíme Trolí stezkou zpět dolů vydáváme se pod Trolí stěnu, která také stojí za zhlédnutí. Po druhém vyjetí Trolí stezky nahoru už pokračujeme dále směrem k městu Eidsdal, kde nocujeme a před kterým nás čeká již druhá plavba malým trajektem přes fjord.

Octavia G-tec u modrého jezera pod ledovcem Jostedalsbreen

Fjord Geirenger, hora Dalsnibba a ledovec Jostedalsbreen

Další den pokračujeme dále na jih stále po silnici 63 okolo fjordu Geiranger, který je mnohými považován za nejkrásnější norský fjord. Neviděli jsme všechny, tak nemůžeme posoudit, jestli je skutečně nejkrásnější, ale za zhlédnutí rozhodně stojí – z vyhlídky nad ním vypadá opravdu nádherně. Poté sjíždíme na jeho úroveň vyhlídkovou cestou plnou serpentin, nazývanou Orlí stezka a serpentinami opět stoupáme k hoře Dalsnibba, odkud je nejvyšší výhled na fjord (1476 m.n.m.), kterým je právě Geiranger, zase z druhé strany. U jezera Djupvatnet (1030 m.n.m.), okolo kterého projíždíme cestou z Dalsnibby, si ještě kupujeme magnetku od češky, která prodává v místním obchodu se suvenýry. Odtud již vyrážíme k poslednímu cíli dnešného dne, ledovci Jostedalsbreen, největším pevninským ledovcem v Evropě. Má několik splazů, které je možné navštívit. My zastavujeme pod splazem Brickdalsbreen, k němuž jdeme necelou hodinu do kopce proti proudu ledovcové řeky plné vodopádů. Unaveni po procházce jedeme ještě více než hodinu k městu Førde, u kterého trávíme další noc.

Tankování benzínu ve Førde a Bergen, město deště

Dosud jsme nenarazili na plnicí stanici CNG a nádrž na benzín je prázdná. Než tedy odjedeme z města Førde, ještě tankujeme plnou nádrž a doufáme, že naposledy. Dnes máme v plánu dojet do cca 200 km vzdáleného Bergenu, což je sice na naše poměry vzdálenost na 2-3 hodiny cesty, ale když jedete okolo krásných fjordů, kde „musíte“ pořád zastavovat, a na trase je občas nějaký trajekt resp. převoz, je to téměř na celý den. A tak jsme rádi, že si alespoň večer můžeme prohlédnout Bergen, jedno z nejdeštivějších měst na světě. Jelikož je to historické přístavní město, rozhodně je na co koukat. Zajímavé je, že i zde jezdí autobusy na CNG, přestože tu veřejná plnička na CNG pro osobní auta také není a všude potkáváte elektromobily.

Bergen, barevné dřevěné domy, památka UNESCO

Stlačený zemní plyn (CNG) tankujeme až ve městě Stord

Druhý den vyrážíme dále na jih s nadějí, že konečně natankujeme CNG. Doufáme, že navigace v Octavii ani web www.cngeurope.com nelže, ale věříme tomu, až když opravdu přijíždíme k plnicí stanici, vedle níž je i rychlodobíječka pro elektromobily provozovaná stejnou firmou. Zpočátku se ale zdá, že máme smůlu a CNG stanice je mimo provoz, ale poté ze zoufalství zkoušíme druhé plnicí místo z druhé strany stojanu a to již funguje. Konečně tedy zjišťujeme, kolik zemního plynu jsme spotřebovali během rekordní jízdy, a pokračujeme s plnou nádrží CNG. Okolo přístavu Stavanger je ještě plnička na CNG, ale jelikož máme plnou nádrž, tak to nepovažujeme za nutné a se zastávkou na nocleh ve městě Egersund pokračujeme do přístavu Kristiansand. Od Stavangeru na jih už není pobřeží Norska tak zajímavé jako severněji, ale i tak si cestu užíváme, ovšem již nezastavujeme tak často. Jednak už není tolik zajímavých míst a také musíme v Kristiansandu stihnout trajekt do Dánska.

Octavia G-tec u plnicí stanice ve Stordu

V Dánsku také málo plnicích stanic, Německo projíždíme na plný plyn

Po připlutí do dásnkého Hirtshals zjišťujeme, že nevyužití plnicí stanice u Stavangeru byla chyba. V Dánsku také není mnoho plnicích stanic a nakonec musíme jet 92 km na benzín až do města Skive, kde tankujeme pro nás nezvykle drahý zemní plyn. Přes Německo už cesta pokračuje bez problémů, na dálnicích s neomezenou rychlostí jedeme na plný plyn, tedy pokud je před námi volno, tachometr se pohybuje mezi 180-200 km/h. Není ani problém zajistit plnou nádrž plynu, když dochází. Plnicí stanice jsou většinou u dálnice, takže není potřeba nikam daleko sjíždět. Kromě rychlosti je zátěžovým testem i téměř 200 km dlouhé popojíždění v koloně mezi Frankfurtem a Norimberkem. I přes tyto extrémní podmínky je nejvyšší spotřeba na úseku mezi dvěma tankováními 5,7 kg/100 km podle tankování, což je krásná hodnota. Když nám po posledním tankování u města Hanau (kousek za Frankfurtem) znovu dochází plyn v okolí města Amberg a zjišťujeme, že kvůli natankování bychom museli sjet z dálnice, rozhodujeme se, že natankujeme až v CNG centru v Nýřanech, a jedeme tedy dalších 77 km na benzín.

Vyplatí se auto na CNG, i na takové cestě?

Z norského Alvdalu přes Trondheim a poté po západním pobřeží Skandinávie, dále přes Dánsko a Německo až do Prahy jsme ujeli celkem 3 396 km. Z toho 1 901 km bylo na CNG a zbylých 1 495 na benzín. Celkem jsme za palivo zaplatili 6 193 Kč a náklady na kilometr tak dělaly 1,82 Kč. Dle UAMK je průměrná cena nafty v Norsku 12,96 NOK a podle kurzu v době naší cesty to vychází na cca 39 Kč. Museli byste tedy jet se spotřebou pod 4,65 l/100 km nafty, abyste jeli levněji, což při tomto stylu jízdy, tedy na horní hranici limitů a v Německu s využitím neomezené rychlosti není možné. Pořízení auta na CNG se tedy nemusíte bát, ani když občas vyrazíte do země, kde není takové pokrytí plnicími stanicemi jako u nás.

Octavia G-Tec vytvořila během jedné jízdy 3 rekordy

Je 9 hodin ráno a přijíždíme na plnicí stanici CNG v Praze v Evropské ulici. Čeká tam již komisař Agentury Dobrý den, která mimo jiné vydává Českou knihu rekordů, aby dohlížel na plnění nádrže. Po doplnění nádrže na stlačený zemní plyn přejíždíme k nedaleké čerpací stanici, abychom natankovali benzín. Využíváme toho, že první cca 1 kilometr po načerpání CNG jede Octavia G-Tec na benzín. Ten také doplňujeme po cvaknutí pistole, komisař zapečetí nádrž a vybaveni GPS jednotkou ONI system pro sledování aut a záznamovými zařízeními s GPS vyjíždíme na sever. Cílem naší cesty je norské město Trondheim, kde probíhá setkání majitelů vozů Škoda s názvem Škoda Tour 2015.

Praha – posádka Marek Tomíšek a Radka Tomíšková u auta na startu

Na nádrž CNG jsme dojeli téměř do Rostocku, přes 500 km

Nejprve na navigaci volíme nejkratší trasu, ale na okreskách okolo Prahy zjišťujeme, že to nebyl dobrý nápad. Cesta ubíhá pomalu a ztrácíme cenné minuty. Po najetí na dálnici to již jde podle plánu, ale v Německu nás navigace, pravděpodobně kvůli aktuální dopravní situaci, vede kolem Berlína. Čas dojezdu do Rostocku narůstá a my musíme přidat, abychom stihli trajekt. Nakonec zjišťujeme, že bychom museli do Rostocku přijet půl hodiny před plánovaným odjezdem trajektu, což není reálné, a tak přeobjednáváme rezervaci na následující trajekt. Rychlejší jízdou stoupla spotřeba, ale i tak dochází plyn až po 531 km, což je kousek před Rostockem a zároveň to znamená, že se první rekord podařil.

Škoda Octavia G-Tec v Rostocku před trajektem

Přes Dánsko, Švédsko a Norsko už jen na benzín

Po přeplavení trajektem do dánského Gedseru již jedeme na benzín a opět musíme zrychlit. Ubytování máme rezervované až na předměstí Kodaně a chceme tam dojet před půlnocí. Znovu tedy jedeme po dálnici chvílemi i 130 km/h, což není pro rekordně úspornou jízdu typické. Spotřeba samozřejmě stoupá a po dojetí do Kodaně jsme rozhodnuti, že zítra už pojedeme v klidu, i kdybychom neměli dojet až za Oslo, jak máme v plánu. Po vyjetí z Kodaně nás na dálnici čekají kolony téměř k Öresundskému mostu, bráně do Švédska. Tam již není provoz tak hustý, ale pouze ke Göteborgu, který opět projíždíme v kolonách. Rezervujeme tedy ubytování před Oslem, kam přijíždíme okolo půl desáté večer.

Jedeme pořád do kopce, což nízké spotřebě nesvědčí

Od Osla trasa průběžně stoupá a na navigaci sledujeme, jak se nadmořská výška postupně zvyšuje. Už kopec před městečkem, kde jsme byli ubytováni, nás na pár kilometrech zvedl o téměř 100 metrů na 150 m.n.m. a následující den jen sledujeme, jak pomalu, ale jistě neustále stoupáme. Stoupá i spotřeba a dojezd naopak klesá. Začíná nám být jasné, že až do Trondheimu nedojedeme. Nulový dojezd se objevuje okolo 600 m.n.m. cca 25 km před městem Alvdal, kde je čerpací stanice. Zadáváme ji tedy do navigace jako cíl a jsme smířeni s tím, že tam rekordní pokus ukončíme.

Tankováni benzínu ve městě Alvdal – po ujetí 1700 km

Benzín došel po 1 700 ujetých km těsně před čerpací stanicí

S nulovým dojezdem na palubním počítači už plyn opravdu jen lechtám. Ve chvíli, kdy je vytoužená čerpací stanice na dohled zhasíná motor těsně před vrcholem malého kopečku. Vystupuji tedy z auta a pár metrů ho tlačím k vrcholku. Pak mohu usednout za volant a pomalu sjíždíme necelých 50 metrů k čerpací stanici. Na nádrž benzínu jsme ujeli 1 169 km a celkem bez tankování to bylo rovných 1700 km. I zbývající dva rekordy se tedy povedly.

Škoda Octavia G-Tec – Trondheim nábřeží

Spotřeba plynu i benzínu hluboko pod udávanou hodnotou

Nádrž benzínu doplňujeme hned, po cvaknutí se tam vejde 50,51 l, což odpovídá spotřebě benzínu 4,35 l/100 km. Jelikož na severu Norska nejsou plnicí stanice na CNG, musíme doplnění provést až později cestou na jih. Stalo se tak ve městě Stord, kde jsme narazili na nejsevernější plnicí stanici CNG na naší cestě. Do úplně prázdné nádrže se pak vešlo 15,152 kg zemního plynu, z čehož vyplývá spotřeba 2,85 kg/100 km. I když jsme zdaleka nejeli celou cestu ideální rychlostí, dvakrát popojížděli delší dobu v kolonách a auto bylo na sedmnáctipalcových kolech s nejširším možným rozměrem, během této cesty se podařilo jet se spotřebou výrazně nižší, než je ta udávaná. I naše zkušenosti z testů potvrzují, že u vozů na CNG se i v běžném provozu dá pohybovat okolo hodnoty normované spotřeby.

Pokud vás zajímají zkušenosti s dlouhodobého používání Octavie G-tec a její spolehlivost, sledujte extrémní dlouhodobý test auta na CNG.

Škoda Octavia G-Tec – Trondheim náměstí

Do Chorvatska autem za 1200 Kč? Jedině na CNG!

Je možné dojet z Prahy do Chorvatska s náklady na palivo nižšími než 1 200 Kč na jednu cestu? Pokud vezmeme jako cílové místo Šibenik, hezké historické město ve střední Dalmácii, tak je to nejkratší trasou, tedy přes České Budějovice a Linz, 969 km. Loni jsme touto cestou vyrazili Fabií GreenLine a úsporným stylem jízdy. Při spotřebě nafty 3,9 l/100 km vychází při průměrné ceně 35 Kč/l náklady na 1 323 Kč. Nutno podotknout, že jsme tehdy jeli malým autem a jako dvoučlenná posádka. Ve Slovinsku jsme se navíc vyhýbali drahé dálniční známce.

První tankování CNG u Humpolce, museli jsme čekat, když jsme přijeli, stál tam ještě jeden Passat

Slovinské dálnici se vyhýbáme přes Slovensko a Maďarsko

Letos jsme ve spolupráci s UAMK a některými redakcemi zkusili jinou trasu. Abychom nemuseli kupovat dálniční známku ve Slovinsku, jedeme trasou přes Slovensko a Maďarsko, která je cca o 30 km delší než ta nejpoužívanější přes Brno a Vídeň. Abychom ušetřili ještě více, jedeme s vozem Škoda Octavia G-TEC, tedy na CNG. Problém této trasy však je, že v Maďarsku nemáme po cestě žádné plnicí stanice, a musíme tedy na jednu nádrž plynu dojet z Bratislavy až do Záhřebu, tedy cca 380 km.

Z Prahy do Bratislavy se dá dojet na jednu nádrž CNG

V Praze-Jinonicích plníme prázdnou plynovou nádrž a vyjíždíme po D1. Jedeme jako trojčlenná posádka a první úsek řídím já. Nejedeme extrémně úsporně, pokud není dopravní omezení, držím rychlost mezi 120-130 km/h, spíše však na horní hranici limitu. Sraz s posádkami dalších vozů je na hranicích se Slovenskem, ale trochu nás znepokojuje pouze 30 km rezerva, kterou ukazuje palubní počítač v dojezdu, a tak pro jistotu zastavujeme u Humpolce a doplňujeme CNG. Na dalším úseku přebírá řízení kolega Matouš, kterému následně díky klesajícímu profilu trasy spotřeba z původních 4,2 kg/100 km klesá. Uvědomujeme si, že do Humpolce trasa stoupá a tím byla zkreslená spotřeba i dojezd. Plyn by tedy v pohodě vystačil až do Bratislavy a zdržení asi 15 minut při tankování u Humpolce bylo zbytečné.

V Bratislavě jsme při tankování CNG čekat nemuseli, druhé auto bylo na druhé straně stojanu

V Bratislavě musíte zajet do centra, kde je plnicí stanice CNG

Na hranicích už na nás kolegové čekají s koupenou dálniční známkou (10denní za 300 Kč), takže jen lepíme a pokračujeme do Bratislavy. Tentokrát řídím zase já a spotřeba už zůstává na 3,9 kg až do tankování v Bratislavě. Tam ovšem musíme zajet do centra (Prístavná ulice), kde je plnicí stanice CNG. Přestože na Slovensku je výrazně vyšší spotřební daň na CNG než u nás, je cena jen trochu vyšší. Zatímco u Humpolce stál kilogram CNG 27,20 Kč, v Bratislavě je to v přepočtu aktuálním kurzem 28,99 Kč/kg. Zajížďkou do centra a tankováním v průmyslovém areálu, kde je plnicí stanice umístěná, ale ztrácíme cca půl hodiny, takže kolegové na nás na Maďarských hranicích zase čekají.

Kolona v Maďarsku před městem Czorna

Přes Maďarsko bez tankování, musíme být do 17 hodin v Záhřebu

Jelikož nás čeká nejdelší úsek bez tankování, z Bratislavy pokračuji v řízení já, abych lehčí nohou docílil dostatečného dojezdu. Na rozdíl od kolegů ale zkoušíme projet Maďarsko mimo dálnici, abychom čtenářům ukázali, že je možné ušetřit za dálniční známku v ceně 350 Kč, kterou na této trase využijí pouze na pár kilometrech. Před městem Czorna se ale dostáváme do kolony, kde popojíždíme asi 20 minut. Ve městě Czorna, kde máme u místního supermarketu plánovanou zastávku na svačinu, už na nás kolegové čekají, ale k našemu překvapení jen pár minut. Dálnice končila před touto kolonou, takže se tomu také nevyhnuli. Po krátké pauze vyrážíme a je nám jasné, že musíme jet až do Záhřebu bez zastávky. Místní plnicí stanice totiž zavírá v 5 odpoledne. Když Octavia i Yeti už mají málo nafty v nádržích a začínají hledat čerpací stanici, my pokračujeme dále. Navigace nám ukazuje pouhých 20 minut rezervy, což je na tak dlouhou trasu málo. Zpočátku se spotřeba drží okolo 3,3 kilogramů a občas klesá i o desetinku níže, ale po krátké objížďce, kde ztrácíme dalších pár minut, nám je jasné, že musíme jet svižněji. Před hranicemi s Chorvatskem začíná opět dálnice a my jí využíváme, protože teď už je každá minuta drahá.

Nepříliš moderní plnicí stanice v Záahřebu

Stará plnicí stanice v Záhřebu, zavírá přesně v 5

Od hranic až do Záhřebu pokračujeme po dálnici a jedeme svižněji. Dojezdový čas dle navigace stahujeme, ale jen o pár minut. To se nakonec hodí, protože v Záhřebu je hustší provoz. K plnicí stanici dojíždíme jen s desetiminutovou rezervou, ale kvůli málo přiblížené mapě na navigaci odbočujeme o pár metrů dále. Musíme objet blok. Stihneme to? Podařilo se, mají ještě otevřená vrata, ale přijíždíme doslova za 5 minut dvanáct, vlastně sedmnáct. Plnicí stanice vypadá jako 20 let stará a koncovky na hadicích jako na nákladní auto. Doufáme, že bude možné natankovat. Přichází k nám obsluha s redukcí, která vypadá jako podomácku udělaná. Ještě nemám vypnutý motor, protože chci vyfotit palubní počítač a on už spouští plnění. Evidentně pospíchá. Dalším překvapením je cena rovných 10 kun za kilogram, tedy v přepočtu 36,10 Kč. V podstatě stejná cena jako u benzínu nebo nafty, ale i tak se vyplatí jet na CNG, protože kilogram CNG je ekvivalent 1,4 l benzínu. Karty neberou, což nás už nepřakvapuje, a tak platíme eury. Vyplatí se ale platit v kunách, protože na EUR má vlastní kurz, který pravděpodobně není tak výhodný pro zákazníka. Ihned po naplnění a zaplacení, když se snažíme udělat pár fotek, nás už posílá ven a ihned zavírá vrata. Přijeli jsme opravdu včas, nebývá tam ani o minutu déle.

Na nábřeží v centru Šibeniku

Téměř do Šibeniku na stlačený zemní plyn

Ze Záhřebu ještě řídím já až k čerpací stanici, kde na nás už čekají kolegové s vozy UAMK a ČT, přestože když jsme byli před Záhřebem, byli cca hodinu za námi. Zkrátka průjezd hustým provozem v Záhřebu a zastávka na tankování udělaly své. Během zastávky už si můžu dát zasloužené pivo, protože do Šibeniku už to odřídí Matouš. Většinou je to už jen po dálnici a jedeme rychlostí 130 km/h. Dojezd na plyn se ztenčuje. S lehčí nohou, rychlostí okolo 110-120 km/h bychom dojeli až do Šibeniku na plyn, ale takto máme spotřebu od posledního tankování rovné 4 litry a plyn dochází 13 km před Šibenikem. Na CNG jsme tak ujeli 1062 km s průměrnou spotřebou 3,91 kg/100 km a celkové náklady na CNG jsou 1200,94 Kč. Dále pokračujeme na benzín už z kopce a podle palubního počítače jsme na tomto úseku, včetně rozjezdů po tankování CNG (kdy Octavia jede chvíli na benzín) spotřebovali okolo 1,5 l benzínu, což znamená cca 50 Kč.

Spotřeba CNG na celé trase, spotřeba benzínu je na rozjíždění od plnicích stanic a 13 km před Šibenikem

Na CNG by se do Chorvatska dalo dojet i levněji

Tato trasa se pravděpodobně nevyplatí, na tom se shodli všichni zúčastnění. Je časově delší a i když v Maďarsku ušetříte za drahou slovinskou dálniční známku, v Chorvatsku jedete delší úsek po dálnici, kde je drahé mýtné. Nejméně se však vyplatí pro vozidla na CNG, protože kdybychom v Rakousku, kde jsou podobné ceny CNG jako u nás, natankovali plnou nádrž, tak bychom nemuseli tankovat tak velké množství drahého zemního plynu v Chorvatsku. Do Chorvatska se tedy dá přes Rakousko dojet i levněji. Je však nutné počítat s tím, že zpět pojedete kousek na benzín, protože jediné dvě plnicí stanice na CNG v Chorvatsku jsou v Záhřebu a v Rijece. Jediná možnost, jak jet tam i zpět na CNG, tedy je cílová destinace do 200 km od Rijeky, kde můžete dioplnit plyn cestou tam a poté cestou zpět. Jelikož jsme zpět nejeli Octavií na CNG, kterou si nechal kolega z UAMK, aby mohl zmapovat další destinace, nedokážeme říci, jak přesně by vyšla cesta zpět. Určitě se ale vyplatí jet 340 km na benzín zpět do Záhřebu a odtud klasickou cestou přes Slovinsko a Rakousko. Ostatně touto cestou jsme jeli zpět i dieselovou Škodou Yeti.

V Šibeniku jsou pěkná zákoutí u moře