Archiv rubriky: Jezdíme úsporně

Zde naleznete informace o tom, jak jezdit úsporně. Mohou to být tipy na úspornou jízdu v reálném provozu ale i reportáže o extrémně úsporných jízdách, nebo ze soutěží spotřeby, tzv. eko rally.

Tesla Model S Performance - úsporně (náhled)

Tesla Model S Performance – úsporně s 800 koňmi

V létě jsem se rozhodl udělat takový experiment. Jakou spotřebu bude mít naše Tesla Model S Performance při klidné, řekněme normální, jízdě? Budu dodržovat dopravní předpisy a splynu, co se týče akcelerace, s okolním provozem. 

Výborně, mise přijata a teď jen naplánovat trasu. První zastávka byla Česká Kamenice a zdejší „varhany“. Dále se pokračovalo na Podzemní továrna Rabštejn Janská a poslední zastávkou byla vyhlídka Belvedér. Pak návrat zpět do Liberce a vyhodnocení trasy.

Při výjezdu bylo 12 stupňů a silnice byly mokré, místy mrholilo. Cesta do Česká Kamenice vede po rychlostní komunikaci s maximální povolenou rychlostí 90km/h. Až na pár vesniček po cestě je to pohodová a rychlá cesta. Panská skála nebo též Varhany je čedičová skála s výraznou sloupcovitou odlučností, chráněná jako národní přírodní památka. Vznik Panské skály je spojen s nárazem kontinentální africké litosférické desky do evropské, což vedlo ve druhohorách a třetihorách k alpinskému vrásnění a znovuaktivování vulkanismu v této krajině vlivem vzniku nových zlomů v kůře. Přes tyto zlomy mohlo opět proudit magma k povrchu.

Tesla Model S Performance – úsporně přes Rabštejn

Další zastávkou byla podzemní továrna Rabštejn což je soustava podzemních prostor vyhloubených v pískovcových skalách v okolí obce Janská u České Kamenice v okrese Děčín, které byly spolu s okolními povrchovými objekty za druhé světové války používány nacistickým Německem k válečné letecké výrobě. Bohužel v době Covidové, měli zavřeno, takže jsme museli pokračovat na hlavní zastávku naší cesty a to byla Vyhlídka Belvedér.

Vyhlídka Belvedér či Belveder je upravená skalní terasa s pěknou vyhlídkou do údolí řeky Labe. Vyhlídková terasa se nalézá asi 130 m vysoko nad řekou Labe u obce Labská Stráň asi 3 km jižně od Hřenska v okrese Děčín v Ústeckém kraji. V blízkosti terasy s vyhlídkou se nalézá bývalý hostinec, nyní hotel Belveder. Úžasné místo, kde se můžete kochat úžasným výhledem na řeku a celé údolí. Zde jsme udělali pár povinných fotek na Instagram dali si velmi dobrou klobásu a vyrazili zpět domů do Liberce.

I 800koňové auto může jet úsporně

Vyhodnocení cesty. Celá trasa vedla po okresních cestách, místy lehce mrholilo a části trasy byly mokré. Maximální rychlost byla 110km/h, ale většina trasy byla klasická 90ka. S čím jsme jeli? Tesla Model S Performance Raven – 815 koní, 1 000Nm, zrychlení 2,5s, váha 2,3t, baterie 100kWh a dvojce motorů. Tato téměř 5M limuzína zvládla spotřebovat na této trase 32kWh energie.

Vtipnou náhodou při vyhodnocení cesty počítadlo trasy hlásilo 200 najetých kilometrů. Takže průměrná spotřeba byla krásných 16kWh na 100km. Když si vzpomenu na spotřebu třeba Oplu Corsa-e, který za stejných podmínek jezdí i za vyšší spotřebu a to má 6ti nový výkon, váží o 800km méně a pohání ho jeden motor, jsem na naší Teslu hrdý. Za jakou spotřebu jezdíte vy? Napište mi do komentářů a já se budu těšit u dalšího článku.

#EcoRallyTeamCZ na soutěži Škoda Economy Run 2021

V sobotu 18. 9. 2021 se jel již 39. ročník soutěže Škoda Economy Run 2021, na jehož startu jsme samozřejmě nechyběli. Opět jsme jeli s dlouhodobě testovanou Škodou Octavií Combi G-TEC v barvách #EcoRallyTeamCZ.

Škoda Economy Run 2021 měla stejnou trasu, jako před pěti lety

Tentokrát není třeba nějak detailně představovat trasu Škoda Economy Run 2021, protože byla úplně shodná jako v roce 2016, kdy jsme jeli vozem Škoda Octavia Combi 1,9 TDI 74 kW v barvách ONI systému. Tehdy jsme měli nejnižší spotřebu ze všech vozů s motorem na naftu a obsadili celkové 3. místo v absolutním pořadí, které se vytvářelo podle emisí CO2. To byl ostatně náš poslední start s dieselem, protože od té doby jezdíme jen ve třídě C, tedy vozů na CNG. Ta vznikla v roce 2017, kdy jsme ji vyhráli s vozem Škoda Citigo G-TEC.

Škoda Octavia Combi G-TEC #EcoRallyTeamCZ na startu Škoda Economy Run 2021

Tentokrát jsme jeli s vozem Škoda Octavia Combi G-TEC, se kterým jsme se zúčastnili již v roce 2018 a 2019. Jelikož se loni kvůli situaci vzniklé pandemií Covidu-19 tato soutěž nekonala, byla to letos naše třetí účast s touto Octavií v barvách #EcoRallyTeamCZ, jak jsme s ní v roce 2018 vyrazili na Eco Run 1000 jezer do Finska. Při prvním startu na mladoboleslavské soutěži jsme byli třetí a při druhém druzí. Vždy jako nejúspornější Octavia, ale Citigo G-TEC s menším motorem a hmotností o cca 400 kg nižší se nám nikdy nepodařilo překonat.

Na startu Škoda Economy Run 2021 jsou různé vozy na CNG

Letos je na startu Škoda Economy Run 2021 opět jedno Citigo G-TEC, tři Octavie 3 G-TEC a jedna Octavia 4 G-TEC s motorem 1,5 TGI 96 kW a automatickou převodovkou. Všechny Octavie 3, včetně té naší, mají ještě motor 1,4 TGI 81 kW a šestiustupňovou manuální převodovku. Nás ale zajímá hlavně Citigo a děláme maximum pro to, abychom to prolomili a poprvé s Octavií porazili i Citigo. Podaří se to?

Škoda Octavia Combi G-TEC #EcoRallyTeamCZ na trase Škoda Economy Run 2021

Trasa vede z Kosmonos do Vrchlabí, tentokrát přes Nymburk, Poděbrady a okolo Kolína. U Kutné Hory se stáčí na sever směrem k Podkrkonoší, abychom dojeli na oběd do Vrchlabí, kde je tradiční místo pro přestávku mezi etapami. Děláme co můžeme a ve Vrchlabí, kam přijíždíme přesně v limitu, máme spotřebu podle auta okolo 2,5 kg/100 km. Musíme si to ale přepočítávat, protože používáme jednotky km/kg, které jsou při zobrazení na jedno desetinné místo přesnější a dávají lepší zpětnou vazbu. Jelikož na trase byly dva nové kyvadlové provozy, se kterými pořadatelé při určování časového limitu nepočítali, víme že máme pár minut k dobru. Všechny posádky totiž mají v autě tracker ONI system a pořadatelé nám na ranní rozpravě slíbili, že časy strávené tam nám odečtou.

Druhá etapa Škoda Economy Run 2021 je z kopce, ale …

Druhá etapa vede více po klikatých okreskách a přestože je profil trasy z Vrchlabí do Kosmonos klesající, je tato etapa poměrně technicky náročná. Spotřeba tedy klesá jen mírně a občas musíme jet pomaleji za jinými účastníky provozu, protože se v daném místě nedá předjíždět. To platí zejména o pomalu jedoucím širokém traktoru na okreskách, když už se blížíme k cíli. Musíme za ním jet několik kilometrů a nakonec nás čeká ještě jeden kyvadlový provoz. Nakonec tedy do cíle přijíždíme o 3 minuty později, ale z našeho času se nám odečítá 5 minut za stání u zmíněných úseků s kyvadlovým provozem, takže jsme bez penalizace. Tedy alespoň pokud jde o časový limit.

Nakonec jsme penalizaci dostali, ovšem ne za pomalou jízdu

Záhy se totiž dozvídáme, že dostáváme 5procentní penalizaci za překročení rychlosti. Ta se kontrolovala také pomocí GPS trackerů ONI system a v jedné obci nám bylo naměřeno 65 km/h. Sice jsem si rychlost hlídal, ale vybavuji si, že v jedné z těch dlouhých vesnic v Podkrkonoší jsem zapomněl že jsme ještě v obci, když okolo silnice nebyly žádné domy. Když jsem si to uvědomil, měl jsem už na tachometru 70 km/h, což by odpovídalo. Nakonec ale tato penalizace neměla vliv na výsledek, protože posádka vozu Škoda Citigo G-TEC měla i po 4% penalizaci za nedodržení časového limitu spotřebu 2,38 kg/100 km a naše spotřeba po penalizaci byla 2,78 kg/100 km. Bez penalizace to tedy vycházelo na 2,65 kg/100 km, což byla příliš vysoká spotřeba a i méně zkušená posádka Citiga by se pod tuto hodnotu hravě dostala.

Tři nejúspěšnější posádky v soutěži Škoda Economy Run 2021 třídy C, tedy vozů na CNG

Naopak Octavia G-TEC na třetím místě měla spotřebu 2,92 kg/100 km, takže tam jsme měli relativně velkou rezervu. Další dvě Octavie už byly v rozmezí dvou desetin kilogramu. Octavia G-TEC Combi na čtvrtém místě měla spotřebu 2,95 kg/100 km po přičtení 5% penalizace a jediná nejnovější Octavia ve třídě CNG s motorem 1,5 TGI 96 kW (všechny ostatní měly 1,4 TGI 81 kW) dosáhla spotřeby 3,11 kg/100 km. Tu řídil David Kazda, který se mnou léta jezdil jako navigátor, ale tentokrát si chtěl zkusit pozici řidiče a navigátora mu dělal Jiří Paroubek, zkušený navigátor z rally pravidelnosti. Kromě toho, že jeli jako jediní s nejnovějším motorem na CNG, měli i automatickou převodovku, což byl trochu handicap oproti ostatním Octaviím s manuální převodovkou.

Dvě třídy na Škoda Economy Run 2021 ovládla Citiga

Třídu B, tedy vozů s benzínovým motorem, ovládly vozy Škoda Citigo s litrovým tříválcem 1,0 MPI 44 kW pod kapotou. Ty byly na prvních čtyřech místech, přičemž vítězná posádka Jiří Pilný – Petr Šíma zvládla trasu se spotřebou pouhých 3,01 l/100 km. Další tři se pak pohybovaly v rozmezí 3,27 až 3,48 l/100 km. Ve skupině D, tedy motorů na naftu, zvítězila posádka Jan Dobrovolný – Zuzana Dobrovolná s vozem Škoda Fabia Combi 1,9 TDI 74 kW, která dosáhla spotřeby 2,39 l/100 km. Zvláštní ale je, že tato posádka měla výrazný odstup před dalšími posádkami, zatímco Octavie 2,0 TDI a 1,9 TDI na druhém až šestém místě se vešly do rozdílu dvou desetin litru na 100 kilometrů. Měly spotřebu od 3,00 do 3,19 l/100 km.

Nejekologičtější Octavie byla ta v barvách #EcoRallyTeamCZ

Zajímavé pak je srovnání emisí CO2, na které se spotřeba vždy přepočítává. Dříve se podle toho sestavovalo i celkové pořadí napříč třídami, což se ale s příchodem třídy vozů na CNG zrušilo. Vozy na CNG na Škoda Economy Run 2021 opět dokázaly, že jsou ekologické a reálně produkují méně oxidu uhličitého. Nám by v takovém pomyslném celkovém pořadí patřila čtvrtá příčka. Před nás by se dostala jen vítězná posádka mezi diesely s emisemi 63,1 g/km, vítěz třídy C s 65,21 g/km a vítěz třídy B s hodnotou emisí 70,13 g/km. Všechna jmenovaná auta jsou menší, dvě Citiga a jedna Fabia, a hned za nimi bychom byli mi s emisemi 76,17 g/km u Octavie 3. generace combi.

Škoda Economy Run 2021 ukazuje, jaký vliv má řidič na spotřebu i emise

Tato soutěž vždycky ukáže, jak moc může spotřebu a emise ovlivnit řidič a jeho styl jízdy. Samozřejmě že při svých běžných jízdách nikdo nebude jezdit jako při soutěži o nejnižší spotřebu a jen tak rychle, aby splnil časový limit. Ale moje zkušenost je, že i v běžném provozu nemám problém s lehčí nohou jezdit na trasách mimo město se spotřebou okolo 3,1 až 3,2 kg/100 km (někdy i úsporněji) a to není o moc více, než 2,65 kg/100 km, což je naše skutečná spotřeba na letošní Škoda Economy Run 2021 bez penalizace. Ostatně právě okolo 3 kg se pohybovala spotřeba ostatních Octavií G-TEC v soutěži a bod tuto hodnotu se dostávám na běžných cestách, když jedu trasu mimo město a mimo dálnice. Je to hluboko pod hodnotou normované spotřeby i emisí dle NEDC, podle které je moje Octavia homologovaná. Pod současnou přísnější WLTP, která určuje normovanou spotřebu u nových aut, se dá dostat ještě snáze. Stačí jen chtít a vědět jak na to.

Mazda Power Eco Race 2021 z pohledu pořadatele aneb jak mě soutěžící převezli

Již druhý ročník soutěže Mazda Power Eco Race se konal v malebném, a pro soutěže ve spotřebě ideálním, okolí Kolína a Kutné Hory. Vozy Mazda s inovovaným motorem e-Skyactiv X ve třech variantách, okruh s rozumným převýšením a pěkné počasí – vše nahrávalo dosažení zajímavých výsledků. Já jsem, stejně jako v prvním ročníku toto soutěže, dostal příležitost si soutěž vyzkoušet z pozice pořadatele. A tentokrát jsem narazil na problém v podobě výše penalizací.

Celkem 15 motoristických novinářů z Česka a Slovenska dostalo šanci ukázat co umí udělat se spotřebou za běžného provozu. Také ale měli možnost překonat absolutního vítěze soutěže Power Eco Race z roku 2019. Ladislav Čermák tehdy dosáhl – ovšem v diametrálně odlišných podmínkách, na trati s velkým převýšením, za chladného počasí a s jinak vybavenými vozy (2 ze tří vozů měly pohon 4×4) – průměrné spotřeby 5,1 l/100 km. Celková průměrná spotřeba v Brně (průměr všech jízd všech účastníků) byla 5,9 l/100 km.

Mazda Power Eco Race 2021 – vozy jsou připravené před startem u Chateau Kotěra

V Ratboři u Kolína, ve stínu bývalé vily továrníka Bernarda Mandelíka, zajímavého architektonického počinu Jana Kotěry, se logicky jezdilo s nižší spotřebou, než v kopcovitém okolí brněnského okruhu. Každý účastník musel zajet soutěžní kolo Mazdou3 hatchback s manuální převodovkou, Mazdou CX-30 s manuální převodovkou a nakonec Mazdou CX-30 s převodovkou automatickou. Motorizace byla totožná, vozy byly osazeny motory e-Skyactiv X o výkonu 186 koní. Celková průměrná spotřeba bez započtení penalizací tentokrát dosáhla 4,4 l na 100 km.

Vozy Mazda CX-30 a Mazda 3 před startem Mazda Power Eco Race 2021

Finální průměrnou spotřebu korigují penalizace. Ty se udělují obecně za nedodržování předpisů, překročení povolených rychlostí nebo i za příliš pomalou jízdu. A právě o penalizacích, zejména těch za nedodržení časového limitu se rozepíšu více. Nejdříve se ale podívejme na výsledky podle pravidel, která jsem stanovil před soutěží a podle kterých soutěžící jeli.

Mazda Power Eco Race 2021 – vozy jsou připravené před startem u Chateau Kotěra

Nejlepšího výsledku dosáhl Michal Borský, s průměrem za všechny tří jízdy 4,1 l/100 km. Výbornému výsledku nahrála i jízda téměř bez penalizací. Pouze měl dvě jízdy trochu pomalejší a mírně překročil časový limit. Vítěz minulého ročníku, Ladislav Čermák skončil na druhém místě s průměrnou spotřebou za všechny tři jízdy 4,16 l/100 km. Na třetím místě se umístil Ondřej Běhal se spotřebou 4,3 l/100 km. Já jsem využil toho, že při jízdě kolegů ze Slovenska bylo vždy jedno auto volné. Jel jsem tedy ve stejném režimu, byť mimo soutěž. Projel jsem trasu s maximální snahou o co nejnižší spotřebu, ale v časovém limitu a bez penalizací. Dostal jsem se na průměr 4,17 l/100 kilometrů, byť samozřejmě mimo soutěž.

Borský Michal CNN Prima 4,102
Čermák Ladislav fdrive.cz 4,162
Tomíšek Marek #EcoRallyTeamCZ 4,167
Běhal Ondřej autosalon.tv 4,297
Hrivnák Juraj (SK) Auto motor a šport 4,462
Bujna Rasťo (SK) Autogratis 4,462
Bednář Marek novinky.cz 4,534
Jánský Martin garaz.cz 4,556
Herbich Richard autorevue.cz 4,616
Devera Tomáš roadblog.cz 4,620
Dittrich Lukáš Autoforum 4,662
Varga Peter (SK) Automagazín 4,671
Pecák Radek denik.cz 4,698
Mihálik Miro (SK) topspeed.sk 4,717
Hanke Petr Automobil Revue 4,827
Kolman Stanislav auto.cz 4,865
Procházková Viola autickar.cz 5,131

A teď k tomu, jaké byly penalizace. Za překročení rychlosti o každých 10 km/h byla 2 % a za nezastavení na značce „STOP, dej přednost v jízdě“ pak 3 %. To byly rozumně nastavené penalizace. Za nedodržení časového limitu jsem ale dal stejné 1 % za každou započatou minutu nad limit, jako to bylo při prvním ročníku v Brně, kde to fungovalo dobře. Jenže tentokrát to nezafungovalo tak, jak jsem předpokládal. Nejnižší průměrné spotřeby ze všech jízd totiž dosáhli Ladislav Čermák a Michal Borský, kteří měli bez penalizace průměr shodně 4,033 l/100 km. Oba ale měli penalizace za pozdní příjezdy a zvláště pak první jmenovaný. Ten měl v součtu všech tří jízd 10 minut nad limit, zatímco druhý jmenovaný 3 minuty. Naproti tomu to třetí v pořadí – Ondřej Běhal – zvládl vše v limitu. Předpokládal jsem tedy, že zejména Ladislava Čermáka penalizace odsune pod stupně vítězů, ale nestalo se tak.

Penalizace 10 % (rozložená do výsledků příslušných jízd) na to zkrátka nestačila a odsunula jej pouze na druhé místo. Čím to je, že to tentokrát nezafungovalo, když v Brně stejná penalizace, tedy 1 % za každou minutu, fungovala? Jednak v Brně se všichni snažili projet trasu v časovém limitu, takže nikdo neměl tak výrazné překročení časového limitu k jakému došlo tentokrát. Hlavně ale byla trasa na délku téměř dvojnásobná a tomu odpovídal i časový limit. A to mě přivedlo k závěru, že výše penalizace za nedodržení času se vždy musí odvíjet od délky trasy, respektive časového limitu na ni. Prvnímu ročníku, který se konal v Brně, by tady odpovídala penalizace 2 % za minutu. Pořadí mezi soutěžícími by to ale nezměnilo, pouze bych se já (mimo soutěž) posunul o pozici dopředu, protože jsem penalizaci neměl.

Penalizace 2 % za minutu
Michal Borský 4,143
Marek Tomíšek 4,167
Ladislav Čermák 4,291
Ondřej Běhal 4,297

Když se na to ale podívám pohledu celkového časového limitu, který byl 20 minut na celou trasu, je každá minuta 5 % z celkového času. Čistě matematicky vzato, pokud soutěžící limit překročí o minutu, měla by se jeho spotřeba v rámci penalizace navýšit o 5 % a tak dále samozřejmě s každou další minutou. V takovém případě už by se Ladislav Čermák posunul na třetí místo za Ondřeje Běhala a měl by velmi vyrovnané výsledky se skupinou, která skončila těsně pod stupni vítězů. Nutno ale dodat, že Michal Borský by i v takovém případě zůstal na prvním místě. Takže jemu se podařilo velmi dobře trefit průsečík mezi rychlostí a spotřebou. Toho by z prvního místa sesadila až přísná penalizace 6 % za každou minutu.

Penalizace 5 % za minutu
Marek Tomíšek 4,167
Michal Borský 4,265
Ondřej Běhal 4,297
Ladislav Čermák 4,677

Jelikož jsem se vždy při eco-rally (soutěží ve spotřebě jsem jel určitě více než 20) snažil dosáhnout co nejnižší spotřeby a zároveň stihnout časový limit, nenapadlo mě že by to mohlo hrát takovou roli. Zkrátka jsem nikdy nekalkuloval, o kolik se mi vyplatí překročit časový limit. Když jsme párkrát (na to by mi bohatě stačily prsty jedné ruky) v limitu nedojeli, bylo to spíše nějakou nepředpokládanou situací na trase, nebo zablouděním. Ale uznávám, že je to moje chyba a někteří soutěžící si to evidentně spočítali lépe než já. Beru to jako poučení pro příště a pokud budu mít v budoucnu příležitost opět pomoci při organizaci podobné soutěže, určitě si to dobře spočítám a nastavím odpovídající penalizace. Mě osobně nejvíce baví právě soutěže, kde je přísnější časový limit. Jet úsporně při pomalé jízdě není tak těžké, ale když posádky musí jet svižněji, udělá to větší rozdíly ve spotřebě.

Na Eco Energy Rally Bohemia vyhrály soutěž spotřeby posádky a vozy s vyšší spotřebou

Letošní ECO energy Rally Bohemia se po stránce hodnocení pravidelnosti bezesporu povedla a za to patří pořadatelům velký dík. Rozhodnutí uspořádat soutěž mimo seriál FIA, jejíž komisaři se loni postarali o velmi kontroverzní zásah, bylo správné a pořadatelé udělali velký kus práce. Trasa vedla krásnou krajinou a kromě měřených úseků v běžném provozu jsme si užili i exhibici v Sosnové a pět uzavřených RS, které byly shodné s RZ velké Rally. O průběhu ECO energy Rally Bohemia z pohledu naší posádky v hodnocení pravidelnosti jsem už ale psal. Pojďme se tedy podívat na hodnocení spotřeby.

Loni se spotřeba počítala podle kapacity baterie, letos podle nabíjení

Loni FIA dopočítávala spotřebu podle oficiální využitelné kapacity baterií a hodnot nabití baterie v procentech vždy na startu a v cíli etap. Letos pořadatelé avizovali, že se spotřeba bude hodnotit podle stavu elektroměrů v uzavřeném parkovišti, kde každá posádka má svůj elektroměr. To je samozřejmě mnohem přesnější a spravedlivější řešení, ovšem za předpokladu, že se bere v potaz i úroveň nabití baterie, stejně jako loni. K našemu velkému překvapení se tak ale nestalo, tak jsme byli zvědaví, co z toho vzejde.

Hyundai Ioniq Electric fDrive.cz #EcoRallyTeamCZ na okruhu v Sosnové v rámci Eco Energy Rally Bohemia 2020, foto: Miroslav Tomíšek

Základem bylo startovat do truhé etapy ECO energy Rally Bohemia s nabitou baterií

Spotřeba se začala hodnotit až od druhé etapy, takže základ byl nabít po první etapě baterii na veřejné rychlonabíjecí stanici tak, abychom přes noc stihli na uzavřeném parkovišti nabít do plna. S tím i pořadatelé počítali, a nejenže povolili nabíjení na veřejných stanicích během čtvrteční etapy, ale i časový limit pro příjezd do cíle nastavili s dostatečnou rezervou. Takže nabití na cca 75 % jsme v pohodě stihli a bylo jasné, že pokud nevypadne nabíjení v uzavřeném parkovišti, tak ráno budeme mít baterii nabitou na 100 %.

Hyundai Ioniq a Tesla Model S nabíjí na konci první etapy Eco Energy Rally Bohemia 2020, kde to ještě bylo povolené

Reálně bylo s některými vozy možné dosáhnout „nulové spotřeby“

Co ale jasné nebylo, byl další vývoj soutěže. Elektromobily v soutěži spotřeby musely povinně parkovat v uzavřeném parkovišti, aby nemohly nabíjet někde jinde. Nemusely ale povinně nabíjet. Takže zejména u vozů s velkými bateriemi šlo o to, aby na začátku byly nabité na co nejvíce a poté, když už se počítá odběr, nabíjely jen tolik, aby dojely do cíle. U vozů Tesla, například Model S 100D, bylo teoreticky možné nabít na začátku do plna a následných 566 kilometrů dalších třech etap projet bez nabíjení. Vyšla by jim tedy nulová spotřeba, což by bylo absurdní, ale technicky to při tomto nastavení pravidel možné bylo.

Spotřeba posádky #EcoRallyTeamCZ na ECO energy Rally Bohemia 2020, foto: Marek Tomíšek

Soutěž spotřeby nebo závod v delším dojezdu?

Toto hodnocení je, jako kdybyste udělali soutěž ve spotřebě pro Superb (77 litrů nádrž) a Octavii (45 litrů nádrž) na trase třeba 1200 kilometrů s tím, že startují s plnou nádrží a mohou dojet s prázdnou. Octavia 1,5 TSI jezdí oficiálně za 4,8 l/100 km a Superb se stejným motorem za 5,2 litrů. Zatímco Superb tedy nebude muset tankovat vůbec (má dojezd 1480 km), Octavia (pokud také pojede za normovanou spotřebu) bude muset nejpozději po 937 kilometrech dotankovat minimálně 12,6 litrů, aby dojel do cíle. Má nižší spotřebu Octavia nebo Superb? Samozřejmě že Octavia, ale na začátku se jí do nádrže vešlo méně a musela v průběhu soutěže dotankovat, zatímco Superb ne, takže Superbu vyšla nulová spotřeba.

Nemohli jsme uvěřit tomu, že je to takto nedomyšlené

Naštěstí toto nepochopily všechny posádky a jen některé na tuto díru v pravidlech dokázaly správně zareagovat. Z těch, které na to mělo i odpovídající techniku, zareagovaly dvě posádky. My jsme spolu s posádkou Ondřej Hunčovský a Tereza Hunčovská, kteří jeli s vozem Škoda Citigo-e iV, zpočátku spíše nemohli uvěřit, že to je takto nedomyšlené a ještě si pro jistotu ověřovali u pořadatelů, jestli v tom není nějaký háček a nebude se přece jen třeba na startu poslední etapy kontrolovat stav nabití. Až po ujištění že ne jsme začali aplikovat strategii. Ale s bateriemi 32 a 38 kWh jsme stejně ani při úsporné jízdě neměli šanci zvládnout celou trasu bez nabíjení, takže jsme zpočátku stejně nabíjet museli. To byla právě posádka, se kterou jsme vedli souboj o nejnižší spotřebu.

Hyundai Ioniq Electric fDrive.cz #EcoRallyTeamCZ na startu druhé etapy Eco Energy Rally Bohemia 2020, foto: Marek Tomíšek

Co rozhodovalo o výsledcích? Spotřeba trochu, více strategie

Na rozdíl od manželů Hunčovských jsme se i párkrát zdrželi zadáváním do aplikace Rabbit a následně doháněli čas ostrou jízdou, abychom se vyhnuli penalizaci za pozdní příjezd a nebo ji alespoň zmírnili. To nám také spotřebu trochu zvýšilo, takže úsporněji se podařilo jet Hunčovským. Pokud jde o strategii, v sobotu jsme řešili, zda a na jaký výkon nabíjet mezi dopolední a večerní sekcí. Vyšlo nám, že abychom s jistotou v neděli dojeli do cíle i když úplně vynecháme nabíjení přes noc, tak nabíjet musíme. Řešili jsme ale, zda nastavíme střední výkon (1,9 kW) nebo nejnižší (1,2 kW). Nakonec jsme se rozhodli pro jistější variantu, tedy 1,9 kW. Trochu čáru přes rozpočet nám udělal fakt, že se o půl hodiny posunul start, takže jsme nabili téměř o 0,95 kWh více. To jsme ale ještě nevěděli, jak velký vliv tyto dva faktory budou mít.

Stav baterie 26 % u posádky #EcoRallyTeamCZ v cíli ECO energy Rally Bohemia 2020, foto: Marek Tomíšek

Abychom vyhráli, museli bychom opravdu hodně zariskovat

Odjeli jsme předposlední sekci a přes noc již nenabíjeli vůbec, protože jsme už tak měli větší rezervu než bychom potřebovali. V neděli jsme do cíle dojeli s 26 % v baterii, zatímco bezpečná rezerva by byla okolo 15 % (s ohledem na to, že jsme dopředu neznali charakter trati a rychlostní průměry) a při riskantnějším přístupu by se dalo jít i pod 10 %. K našemu překvapení si ale tato pravidla správně vyložily i posádky vozů Kia e-Soul a vzhledem ke kapacitě baterií 64 kWh nemusely tolik riskovat. Stačilo na začátku plně nabít a poté vypustit pár nabíjení tak, aby do cíle přijely na pohodu s bateriemi nabitými na cca 30 %.

Stupně vítězů v hodnocení „spotřeby“ na ECO energy Rally Bohemia, nejúspornější byla Škoda Citigo-e iV, ale prvenství nezískala, foto: Marek Tomíšek

Stačilo by nám nabíjet o 10 minut méně, nebo nastavit nižší výkon

V hodnocení „spotřeby“ tak zvítězila posádka Huňáček / Formánek, která na uzavřeném parkovišti odebrala pouze 32,53 kWh a na druhém místě se umístila posádka Nývlt /Nývltová s odběrem 35,96 kWh/100 km. Obě jely s vozem Kia e-Soul a posádka Hunčovský / Hunčovská s reálně nejnižší spotřebou se umístila až za nimi s odběrem 41,24 kWh. My jsme v uzavřeném parkovišti odebrali 41,58 kWh/100 km. Nakonec tedy hrála roli i ta půlhodina navíc nebo případné snížení výkonu nabíjení na nejnižší, protože pak bychom nabili o téměř 5 kWh méně, což by bezpečně stačilo na třetí místo. Teoreticky bychom už v sobotu nemuseli nabíjet vůbec a možná bychom i vyhráli, ale to bychom dojeli do cíle s téměř nulovým dojezdem. Našich 26 % v baterii totiž znamená téměř 10 kWh a naše ztráta na vítěz byla přesně 9,05 kWh. Ale to by byl hodně riskantní přístup, do kterého bychom určitě nešli ani kdybychom dopředu věděli, jaký rozdíl v cíli bude.

Skutečná spotřeba posádek vůbec neodpovídala pořadí ve „spotřebě“

Je ale smutné, že místo spotřeby reálně rozhodovalo to, kdo má jak velkou baterii, kdo dříve odpojí nabíjení nebo nastaví nižší výkon nebo kdo více zariskuje ohledně dojezdu do cíle. Zatímco manželé Hunčovští měli podle nabíjení a zbývající kapacity v cíli skutečnou spotřebu okolo 11,2 kWh/100 km a my nějakých 12,3 kWh/100 km, tak posádky vozů Kia e-Soul se pohybovaly mezi 13,7 až 14,6 kWh/100 km, přičemž vítězný posádka měla vyšší hodnotu a Nývltovi na druhém místě nižší. To jen potvrzuje, že o spotřebu opravdu prakticky nešlo. Vítězná posádka totiž měla z první čtveřice nejvyšší spotřebu!

Spotřeba posádky #EcoRallyTeamCZ na ECO energy Rally Bohemia, celková délka trasy, kde se reálně měřila spotřeba, byla 566 kilometrů, foto: Marek Tomíšek

Úsporné doručení Covmask elektromobilem Renault ZOE R135

Před pár dny jsem psal o tom, jak elektromobily rozvážely Covmask. Kromě plug-in hybridu DS7 Crossback E-tense 4×4 jsem si to zkusil i elektromobilem Renault ZOE R135, tedy jeho novou a zatím nejsilnější verzí. Když už jsem měl hotový test spotřeby, který také brzo zpracuji, rozhodl jsem se na jedné z cest zkusit, jak úsporný umí být s opravdu lehkou nohou.

Dva rozvozy elektromobilem Renault ZOE, různý styl jízdy

Když jsem jel první rozvoz se ZOE do Havlíčkova Brodu, bylo auto úplně plné a tedy byl náklad těžší, měl jsem celkem 80 ks. Navíc zo byla delší cesta a chtěl jsem být brzo doma, tak jsem jel s lehkou nohou, ale ne úplně úsporně. Rychlostí většinou okolo 110 km/h, akorát jsem z kopců vyřazoval na neutrál. Spotřeba se pohybuje okolo 14 kWh/100 km. Druhá cesta do Plzně ale byla ideální příležitost k testu, na jak nízkou spotřebu se dá dostat. Nejenže to odtud mám zpět do Berouna kousek, ale navíc jsem měl jen 70 kusů, z nichž jsem 30 vyložil hned v Hořovicích, takže i zatížení auta bylo menší.

Renault ZOE – náklad Covmask, těch 70 kusů se vešlo krásně, nic jsem nemusel mít na sedačce vedle sebe

Renault ZOE ukázal spotřebu 12,5 kWh/100 km

Před vyjetím z Berouna nabíjím baterii do 100 %, abych mohl zároveň vyhodnotit i skutečnou spotřebu během tohoto pokusu, a poté vyrážím do Prahy-Dejvic pro zásilky. Po dálnici jedu okolo 90-100 km/h, rychleji se rozjíždím jen z kopce na neutrál. V Praze nakládám a stejným stylem vyrážím směrem na Plzeň. Již v Hořovicích se zbavuji nezanedbatelné části hmotnosti a dále pokračuji do Dobřan a nakonec do Plzně. Výhodou je i příjemná teplota okolo 15-20 stupňů, takže není potřeba topení ani klimatizace. V Plzni zakončuji rozvoz a jedu zpět do Berouna. Po ujetí 217,5 km ukazuje palubní počítač zbývající dojezd 140 km a spotřebu 12,5 kWh/100 km.

Renault ZOE – spotřeba podle palubního počítače

Skutečná spotřeba Renaultu ZOE byla 17 kWh/100 km

Následuje opět nabíjení do plné baterie. Část nabíjím přes noc, ale z běžné zásuvky se nestihla baterie nabít, tak ráno popojíždím ještě kilometr k nabíjecí stanici E.ON. Celkem za 218,5 km do auta „nateklo“ přes noc doma 26,2 kWh a 11,773 kWh na nabíjecí stanici. To tedy vychází na skutečnou spotřebu 17,38 kWh/100 km včetně ztrát při nabíjení. A jak to je s náklady?

Renault ZOE na nabíjecí stanici E.ON Beroun

Trasu Beroun – Praha – Plzeň – Beroun zvládl ZOE za 113 Kč

E.ON sice odpustil řidičům, kteří rozváží Covmask, platby za nabíjení. Ale běžná cena, za kterou tu nabíjím jindy, je 3 Kč/kWh a doma mám ještě o pár haléřů levnější. Pro zjednodušení tedy budu počítat ony 3 Kč, takže náklady vychází na 52 haléřů za kilometr. Na takové náklady za „palivo“ se nedokáže dostat žádný jiný pohon. Při běžných rychlostech to bude trochu více (data z testu Renaultu ZOE zatím nemám spočítaná), ale i tak to bude hluboko pod hranicí 1 Kč/km, okolo které se pohybují vozy na CNG, které se v této disciplíně elektromobilům blíží nejvíce. Náklady na elektřinu za tuto cestu tedy byly 113 Kč.

I při rychlém nabíjení by náklady byly srovnatelné s vozy na CNG

Jelikož mnozí provozovatelé nabíjecích stanic zdražili rychlonabíjení, tak se často objevuje argument, že provoz elektromobilu je pak dražší než u běžných aut. Jak ukazuje poměr toho, co jsem nabil z běžné zásuvky doma a co na veřejné stanici, není potřeba rychlonabíjení využívat často. Kdybych nepotřeboval plné nabití baterie kvůli testu, tak bych tam ani nejezdil. Ale i kdybych celých 37,973 kWh nabil na rychlonabíjecí stanici, tak bych zaplatil 227,84 Kč, protože E-ON na nich má cenu 6 Kč/kWh. Výsledných 1,04 Kč/km je pořád hluboko pod náklady na palivo u běžných aut, na to se jejich řidiči nedostanou ani při takto úsporné jízdě. Ale to je jen hypotetická úvaha, protože Renault ZOE prakticky rychlonabíjení nepotřebuje, jelikož se dokáže nabíjet výkonem 22 kW i z „pomalé“ zásuvky AC.

Renault ZOE – Psychiatrická nemocnice v Dobřanech, to byl nejvzdálenější bod na trase

Převoz masek Covmask v DS7 Crossback E-tense 4×4

Během testů musím najet nějaké kilometry, ale v době karantény není kam jezdit, tak se snažím alespoň pomoci. Když už nebyla poptávka po převozu roušek, tak jsem se tedy přihlásil na rozvoz obličejových masek Covmask z ČVUT. A první „zakázku“ jsem dostal, když jsem testoval DS7 Crossback E-tense 4×4.

Jelikož to bylo během testu spotřeby, kdy mám zásadu jezdit na horní hranici rychlostních limitů, tak jsem se nepokoušel o co nejúspornější jízdu jako při úsporném rozvozu roušek s Hondou CR-V Hybrid, ale zkoušel jsem, jak si při normální jízdě poradí plug-in hybrid DS7 Crossback E-tense 4×4 s delší trasou. Takže je to trochu jiný styl jízdy, než běžně v rubrice Jezdíme úsporně. Nakonec ta trasa byla delší, než jsem čekal.

Obličejové masky Covmask, zdroj: Nemocnice Motol

Příležitost otestovat plug-in hybrid DS7 Crossback E-tense na delší trase

Koordinátorka rozvozů Covmask mi po telefonu říká, že sice nemá nic přímo po D5 mezi Prahou a Plzní, kam jsem závoz nabízel, ale má 80 masek, které by potřebovala z Prahy doručit do nemocnice v Chebu. Pár sekund váhám, ale pak si říkám, že auto prověřím na opravdu delší trase, a se závozem souhlasím. Při jízdě „okolo komína“ zvládají všechny plug-in hybridy jezdit s minimální spotřebou benzínu, ale přávě na delší trase se ukáže. Třeba jako když jsem vyrazil s Mitsubushi Outlander PHEV do Hranic.

DS7 Crossback E-tense 4×4 před budovou ČVUT, kde se masky nakládají

Z Berouna vyjíždím s plně nabitou baterií a jelikož plug-in hybridy mívají tendenci využívat maximálně jízdu na elektřinu, takže se baterie brzo vybije a dlouhá trasa pak není efektivní, zadávám do navigace Cheb a průjezdním bodem Praha, Jugoslávských partizánů. Některé PHEV totiž zefektivní využívání elektrického režimu, když mají informace o delší trase před sebou. A skutečně mám pocit, že na dálnici auto častěji využívá hybridní režim místo čistě elektrického. V Praze ale samozřejmě používá primárně elektrický.

DS7 Crossback E-tense 4×4 – zavazadlový prostor

V DS7 Crossback je dost nevyužitého místa, kam se krabice nevejde

Nakládka je test prostornosti auta. Sklápím zadní sedačky, čímž vzniká velký prostor, ale velké krabice v kombinaci s oblými tvary auta způsobují, že zbývá dost nevyužitého místa, kam se ovšem žádná krabice nevejde, ale jedna mi pořád zůstává venku. Zkouším tedy přerovnávat jiným způsobem a až třetí pokus je úspěšný a mohu vyrazit do Chebu.

DS7 Crossback E-tense 4×4 – sklopené zadní sedačky

Hybridní režim DS7 Crossback E-tense by mohl lépe hospodařit s energií

Po Praze auto opět používá elektrický režim, takže kousek za Prahou po ujetí 47 km od startu, je baterie pohonu prázdná aDS7 Crossback E-tense přepíná na hybridní režim. S lehkou nohou a rychlostmi pod 90 km/h bych pravděpodobně podobnou vzdálenost ujel čistě na elektřinu, ale jelikož většina trasy byla po dálnici, tedy rychlostí 130 km/h, a navíc do kopce (protože Beroun je podstatně níže než okraj Prahy), dojel bych čistě na elektřinu maximálně z Berouna k Pražskému okruhu (cca 20 km), takže hybridní režim byl efektivnější. Ale podle mého názoru mohlo auto s elektřinou v baterii hospodařit lépe.

DS7 Crossback E-tense 4×4 – přední sedačka

Ze spotřeby okolo 4 l/100 km, kterou ukazoval palubní počítač po vyjetí z Prahy, už se tedy číslo zvyšuje, protože hlavním palivem už je benzín. Do Chebu tak dojíždím se spotřebou 6,5 l/100 km na palubním počítači. Po odlehčení auta a při jízdě po silnicích první třídy spotřeba mírně klesá, takže když u Boru najíždím na dálnici, je o desetinku nižší. Ale na dálnici opět začíná stoupat.

DS7 Crossback E-tense 4×4 zezadu – Nemocnice Cheb

Ať ďelám co dělám, spotřeba DS7 Crossback E-tense je okolo 7 litrů

Zkouším využít teorie, na které je postavený například systém zmíněného Outlanderu PHEV nebo ji využívám i při eco-rally. Zejména u atmosférického motoru platí, že při více otevřené škrticí klapce (tedy více sešlápnutému plynu) je účinnost motoru větší a pokud takto získanou energii jsem schopen využít, dosáhnu nižší spotřeby. Zapínám tedy režim nabíjení baterie, kdy spalovací motor běží na vyšší výkon a přebytečná energie se ukládá do baterie. Spotřeba postupně stoupá na 7,4 litrů, ale baterie je cca 20 km před Berounem nabitá na cca 2/3 kapacity, tak přepínám na režim EV, abych ji využil, protože elektrický dojezd je v tu chvíli podle palubního počítače právě 20 kilometrů. Jelikož je ale tento úsek dálnice z kopce, nakonec mi ještě v cíli zbývá 10 km elektrického dojezdu, takže by spotřeby z konečných 7,1 litrů ještě trochu klesla. Ale jsem přesvědčený o tom, že hybridní systém s atmosférickým motorem by byl efektivnější.

DS7 Crossback E-tense 4×4 – spotřeba za celý okruh

Rychlonabíjení by se v DS7 Crossback E-tense na delší trase hodilo

Nevýhodou DS7 Crossback E-tense je i to, že nemá možnost rychlonabíjení. Se zmíněným plug-in hybridním Outlanderem jsem jel stejným stylem ještě delší trasu, ale kromě efektivního systému, jehož základem je atmosférický motor bez škrticí klapky v Atkinsonově cyklu, pomohlo i rychlonabíjení. Díky tomu jsem i během krátkých zastávek na toaletu nebo na svačinu mohl dobít baterii, což se příznivě projevilo na spotřeběbenzínu. Nicméně i tak spotřeba lehce pod 7 litrů na tak velké auto při převážně dálniční trase není špatná, ale ukazuje se, že mezi plug-in hybridy jsou docela velké rozdíly.

V čem je ale DS7 Crossback E-tense podle mě lepší než zmíněný Outlander PHEV, to je komfort za volantem a příjemný pocit v interiéru, který má opravdu luxusní zpracování. I když jsem 374 km dlouhou trasu jel s minimálními přestávkami na nakládku a vykládku, tedy téměř v kuse, tak jsem se necítil „rozlámaně“ a naopak jsem se díky povedenému designu za volantem cítil velmi příjemně a cestu si užíval.

Obličejová maska Covmask, zdroj: Nemocnice Motol

Pokud vás zaujal projekt Covmask.cz, tak se můžete podívat na web a buď přispět na výrobu masek, které jsou určeny pro lidi v první linii, nebo také pomoci s jejich rozvozem. V takovém případě asi bude nejlepší kontaktovat mě na expedice@usporne.info a já kontakt s koordinátorkou rozvozu zprostředkuji. Zároveň nabízím i pomoc pro rozvoz například roušek potřebným na Berounsku/Hořovicku. Sice to vypadá, že už to tolik potřeba není, ale kdyby bylo, rád pomohu.

Honda CR-V Hybrid 4×4, místo rekordu úsporný rozvoz roušek

Nejnovější generace vozu Honda CR-V už nemá v nabídce diesel, ale motory i-DTEC byly nahrazeny hybridem. CR-V Hybrid se vyrábí jako předokolka ale i s pohonem 4×4. Tento vůz jsem měl na test (o kterém bude článek později) a měl jsem v plánu s ním vytvořit i rekord v dojezdu. S postupným příchodem opatření v souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19 se ale plány komplikovaly a s vyhlášením plošné karantény vzaly za své definitivně. Přesto jsem alespoň na kratší trase vyzkoušel, na jakou spotřebu se dá dostat extrémně úsporným stylem jízdy.

Světový rekord v dojezdu s hybridem je 1 200 km, český 1 030 km

Světový rekord v nejdelším dojezdu s hybridem je podle Guinnessovy knihy rekordů rovných 1 200 kilometrů na jednu nádrž. Některé články sice uvádí i delší dojezd, ale ten není oficiálně potvrzen. Oficiální český rekord je 1 030 km, který jsem mimoděk udělal s Hyundai Ioniq Hybrid při rekordu v nejnižší spotřebě. S velkým SUV bych se samozřejmě nedostal na tak nízkou spotřebu, ale díky větší nádrži bych měl dosáhnout delšího dojezdu a projet na jednu nádrž i všechny kraje, což se mi s hybridním Ioniqem nepovedlo a musel jsem v průběhu rekordu dotankovat. Nicméně s vozem Honda CR-V Hybrid 4WD jsem cílil hlavně na český rekord, protože na světový by asi byla potřeba úspornější předokolka CR-V Hybrid 2WD.

Pro verzi 4×4 u vozu Honda CR-V Hybrid používá Honda na českém webu označení 4WD, ale na autě je plaketka AWD.

Kurz úsporné jízdy odpadl, nakonec Honda CR-V hybrid vozila roušky

S příchodem prvních opatření bylo jasné, že kurz Jak jezdit úsporně a udržitelně v Ostravě budu muset zrušit a právě cestou na něj a zpět jsem plánoval projet většinu krajů. Zbývala tedy varianta, jestli neudělat rekord v dojezdu bez podmínky projet všechny kraje, ale jednak mě takové bezcílné kroužení příliš nelákalo a navíc s vyhlášením stavu nouze a celostátní karantény bylo rozumnější i od tohoto upustit a omezit pohyb. V souvislosti s nastalou situací ale přišly jiné potřeby, například zásobování pro domácí šití roušek a následné doručení například lidem, kteří pracují v domově pro seniory, kde roušky potřebovali. Takže Honda CR-V Hybrid začala fungovat jako zásobovací vůz.

Honda CR-V Hybrid 4WD – zezadu

Honda CR-V hybrid funguje ideálně po zahřátí motoru

Šlo ovšem o krátké trasy, většinou mezi Berounem, Královým Dvorem, Hýskovem a Nižborem, které začínaly studeným startem. Stejně jako většina základních hybridů i Honda CR-V Hybrid nejprve zahřívá spalovací motor a odmítá spuštění elektrické jízdy EV. Až po zahřátí spalovacího motoru auto začne přepínat mezi elektrickým pohonem a spalovacím motorem, takže najede na maximální efektivitu. V městském provozu tak je i tento hybrid velmi úsporný, ale neplatí to pro krátké trasy, kterých v tomto režimu bylo dost.

Motor Earth Dreams Technology ve voze Honda CR-V Hybrid 4WD

I v tomto režimu by Honda CR-V Hybrid 4×4 měla ujet okolo 800 km

Od natankování po cvaknutí pistole, které jsem provedl po ukončení testu spotřeby, jsem na těchto trasách a občasných cestách na nákup nebo s rodinou do přírody, včetně cesty zpět do Prahy kvůli vrácení auta, najel cca 169 km a zbývající dojezd byl 599 km. Takže teoretický dojezd při úsporné jízdě ale s častými studenými starty je 768 km. Spotřeba podle palubního počítače byla krásných 4,6 l/100 km. To vše na zimních pneumatikách!

Honda CR-V Hybrid 4WD, spotřeba při úsporné jízdě a předpokládaný dojezd

Reálný rekord by mohl být okolo 1 100 km, Honda CR-V Hybrid 2WD by zvládla více

Jsem ale přesvědčený, že reálný rekord by mohl být vyšší. Jednak má auto „pod nulou“ ještě poměrně velkou rezervu a druhá věc je, že v ideálních podmínkách (tedy na delších jízdách) odhaduji spotřebu blízko ke 4 litrům, tak věřím, že by se dalo ujet alespoň 1 100 km i s verzí 4×4, ale až se situace uklidní, tak bych rád zkusil překonat hranici 1 200 km a na to by byla ideální Honda CR-V Hybrid 2WD, tedy s pohonem předních kol a nejlépe na letních pneumatikách.

Honda CR-V Hybrid 4WD – studený start byl během pokusu o co nejnižší spotřebu celkem častý, většinou s teplotou mírně nad nulou ale někdy i pod nulou

Mazda Skyactiv-X, kříženec zážehového a vznětového motoru

Zatímco jasným trendem je spolu s elektrifikací i snižování zdvihového objemu (tzv. downsizing), Mazda jako téměř jediná automobilka jde úplně jinou cestou než ostatní. Tak vznikl motor Skyactiv-X, který zachovává objem 2 litry, což je ve ve třídě kompaktních vozů pomalu ustupující kubatura. Zajímavé na něm je to, že je principielně mezi zážehovým a vznětovým motorem. Jak funguje jsem vyzkoušel formou eco-rally, byť mimo soutěž.

Motor Skyactiv-X je zážehový motor s prvky vznětového

Nejprve vysvětlím princip tohoto motoru, který naznačuje již jeho označení. Benzínové motory Mazda označuje jako Skyactiv-G a naftové Skyactiv-D a právě už písmeno X v označení ukazuje, že jde o křížence. Jde o zážehový motor, spalující benzín, a jako běžný zážehový motor funguje například než se zahřeje. Poté se ale Skyactiv-X přepne do režimu SPCCI (Spark Controlled Compression Ignition), tedy jakéhosi řízeného vznětu.

Skyactiv-X, to je extrémně vysoký kompresní poměr a chudá směs

Motor Skyactiv-X má extrémně vysoký kompresní poměr a v režimu SPCCI stlačuje velmi chudou směs. Nedojde ovšem k jednoduchému vznícení jako u vznětového motoru, ale stejně jako u běžných zážehových motorů směs zažehne svíčka. Jelikož je ale směs extrémně stlačená, v podstatě těsně před vznícením, tak tento zážeh odstartuje vznícení zbytku směsi. Ta tak dokonaleji prohoří, což vede k větší efektivitě, protože stačí mnohem chudší směs, než je běžné. Podle Mazdy tento motor spojuje výhody zážehových a vznětových motorů. Ze vznětových motorů si bere úsporu paliva, vysoký točivý moment a rychlou reakci, zatímco ze zážehových vysoký výkon, schopnost jít do otáček a dobré čištění výfukových plynů. A jak to funguje ve skutečnosti?

Reálný test v rámci Mazda Skyactiv-X Power Eco Race

Jak úsporné jsou motory Skyactiv-X jsem si mohl vyzkoušet během soutěže Mazda Skyactiv-X Power Eco Race, která se konala u brněnského okruhu. A jak je u této Mazdy zvykem, zvolila netradiční cestu. Zatímco většinou se eco-rally dělají v ideálních podmínkách, Mazda se rozhodla ukázat schopnosti snad v těch nejtěžších možných podmínkách. Šlo tedy sice o soutěž v úsporné jízdě, ale výsledky jsou běžně dosažitelné pro kohokoliv a dlouhodobě se dá jezdit i úsporněji. Já jsem ovšem nesoutěžil, byl jsem poprvé v roli pořadatele. Ale nebyl bych to já, kdybych si to nezkusil alespoň mimo soutěž.

Mazda CX-30 s automatickou převodovkou a pohonem 4×4 na trase Skyactiv-X Power Eco Race

Vozy Mazda 3 a CX-30 neměly ideální konfiguraci, ani nebyly zajeté

Jednak ani jeden z vozů s motorem Skyactiv-X neměl ideální konfiguraci pro nejnižší spotřebu. Všechny vozy byly ve vysokých výbavách, které jsou zákazníky žádanější, a na velkých kolech. Na těch samozřejmě byly vzhledem k ročnímu období i zimní pneumatiky. Aby to nebylo málo, tak ani jeden vůz nebyl v nejúspornějším provedení, tedy pohon předních kol a manuální převodovka. Dva vozy měly automatickou převodovku a dva měly pohon všech kol. Mazda CX-30 měla obojí, Mazda 3 hatchback byla 4×4 s manuálem a Mazda 3 sedan sice byla s pohonem předních kol, ale s automatem. A ani jeden z vozů navíc neměl najeto přes 5 tisíc km, přičemž některé měly jen okolo 1 500 km, takže o dostatečném zajetí se také nedá mluvit. Každý ze zmíněných vozů byl zastoupen dvakrát, aby mohlo jet více řidičů najednou. Oproti běžným eco-rally posádku tvořil jen řidič a funkci navigátora převzala navigace v autě, ve které byla nastavena celá trasa.

Mazda 3 sedan (SDN) s automatickou převodovkou a pohonem předních kol na trase Skyactiv-X Power Eco Race

Skyactiv-X Power Eco Race na kopcovité trase plné zatáček a v dešti

Trasa Skyactiv-X Power Eco Race byla kopcovitá a plná zatáček, takže nebylo možné jet celou dobu v nejúspornějším režimu. Zkrátka bylo potřeba občas podřadit a trochu vytočit motor, nebo naopak šlápnout na brzdu. Navíc časový limit odpovídal běžné jízdě na horní hranici rychlostních limitů, takže ani pomalou jízdou se nedalo ušetřit palivo, jako na některých eco-rally. A v neposlední řadě, déšť a teplota mírně nad nulou také nebyly optimální podmínky. Horší by bylo už snad jen to, kdyby byla teplota pod nulou a voda padala v pevném skupenství.

I přes nepříznivé podmínky byly Skyactiv-X většinou v režimu SPCCI

Zahřátý motor Skyactiv-X ale opravdu většinu jízdy fungoval v režimu SPCCI. Do běžného režimu se přepínal pouze při chodu na volnoběh. Teoreticky by to udělal i při vysokém zatížení, ale ani na tomto náročném okruhu při mých jízdách nenastala jízdu taková situace, aby k tomu došlo. Výjimkou bylo, když jsem před soutěží jel s jedním autem, abych ho zahřál, ale po zahřátí už běžel v SPCCI. Vozy Mazda s motory Skyactiv-X navíc mají mild-hybridní techniku, takže při brždění zesílený 24voltový startér rekuperuje energii a ukládá ji do baterie, aby pak mohl pomoci spalovacímu motoru při rozjezdu nebo třeba jízdě do kopce. Díky tomu dokáží tyto motory fungovat ve velmi nízkých otáčkách i při vyšším zatížení.

Mazda 3 hatchback (HB) s manuální převodovkou a pohonem 4×4 na trase Skyactiv-X Power Eco Race

Spotřeba motorů Skyactiv-X při Power Eco Race

Pokud jde o spotřebu, tak poprvé jsem jel okruh s SUV Mazda CX-30 s automatem a pohonem 4×4. Bylo to ale v rámci příprav a trasu, kterou připravoval kolega, jsem neměl ještě zadanou v navigaci. Navíc jsem se soustředil na to, abych si zapamatoval rychlostní limity na trase a správně nastavil jejich kontrolu pomocí GPS v ONI systému. Takže na spotřebu jsem se nesoustředil a palubní počítač mi po jízdě ukázal 5,8 l/100 km. Druhým vozem byla Mazda 3 sedan také s automatem, ovšem předokolka a s tou se mi okruh podařilo projet za 5,3 l/100 km. To už jsem měl navigaci nastavenou, takže jsem nebloudil jako v prvním případě, ale stále jsem se ještě soustředil spíše na nastavení stopek a rychlostních limitů. Nejúsporněji se mi jevila Mazda 3 hatchback s manuálem, ovšem pohonem všech kol. Tu jsem si vzal po soutěži, když žádný řidič neměl spotřebu pod 5 litrů a já jsem si řekl, že to přece musí jít. To jsem se opravdu soustředil na úspornou jízdu a palubní počítač na konci ukázal 5,1 l/100 km.

Cílem Skyactiv-X Power Eco Race bylo dosáhnout co nejlepšího průměru ze tří jízd

V hodnocení Skyactiv-X Power Eco Race byl rozhodující průměr ze všech tří jízd, tedy s každým ze zmíněných vozů. Vítěz tak musel prokázat, že umí jet úsporně s manuální i automatickou převodovkou. Mě tento průměr vyšel na 5,4 l/100 km, ale jak jsem psal, bylo to mimo soutěž. Na vítězství by to ale stejně nebylo. Vybojoval Ladislav Čermák z redakce Auto7, který měl ještě o desetinu nižší průměr. Ne všichni ale dokázali takto využít potenciál motorů Skyactiv-X, takže Mazda 3 SDN AT měla průměr všech jízd 5,73 l/100 km, Mazda 3 HB MT 4×4 5,78 l/100 km a Mazda CX-30 AT 4×4 pak 6,2 l/100 km.

Skyactiv-X Power Eco Race – poháry pro vítězný tým, kterým se stal ten český s průměrem 5,9 l/100 km

Je Skyactiv-X úspornější v kombinaci se 4×4 nebo s manuálem?

S manuální převodovkou mi to jde nejlépe a je mi tedy jasné, že s předokolkou a manuální převodovkou bych se i v těchto náročných podmínkách dostal pod magickou hranici 5 litrů. Takže vzhledem k podmínkám a konfiguracím vozů to rozhodně nejsou špatné výsledky. Vypadá to, že Mazda ví co dělá a její cesta jménem Skyactiv-X vede k zajímavým výsledkům. Jelikož jsem se ale při jízdě se sedanem, který byl předokolka a automat, tolik nesoustředil na výsledek, nejsou obě jízdy úplně porovnatelné. Přesto 5,1 a 5,3 není tak velký rozdíl. Proto vyvstává otázka, jestli má na spotřebu větší dopad pohon všech kol, nebo automatická převodovka? Protože je možné, že při větší snaze bych se i s tím automatem pod 5 litrů dostal, ostatně průměr ostatních vycházel ve prospěch automatu. Ale možná je to tím, že někteří s manuálná převodovkou neřadili správně. Každopádně se těším, až budu moci otestovat motor Mazda Skyactiv-X v autě s pohonem předních kol a manuální převodovkou. Ideálně na letních pneumatikách a s nájezdem alespoň 10 tisíc kilometrů. Protože technicky mě ten motor zaujal a na základě dosavadních zkušeností mu věřím, ale opravdu si úspornost ověřím až bez omezujících faktorů, kterých tu byla celá řada.

#EcoRallyTeamCZ na závodu E-Challenge 2019

Častým argumentem proti elektromobilům je, že s nimi není možné jezdit na dlouhé trasy. Je sice pravda, že nejlépe elektromobil opravdu funguje na kratších trasách a zejména ve městském provozu, ale to ale neznamená, že nezvládne i delší trasu. A právě to se snažili dokázat pořadatelé závodu E-Challenge, kterého jsme se jako #EcoRallyTeamCZ také zúčastnili.

E-Challenge je závod v běžném provozu, v rámci dopravních předpisů

E-Challenge je závod, který se jede v běžném provozu a je během něho potřeba dodržovat dopravní předpisy, což kontroluje GPS jednotka ONI system, kterou povinně dostává každá ze 14 posádek. Není tak možné získat výhodu překračováním povolených limitů. Závod tedy nespočívá v co nejrychlejší jízdě, ale v co nejlepším poměru času jízdy a nabíjení. Cílem je tedy dosáhnout co nejlepší efektivity z pohledu času. Není ani stanovena pevná trasa, pouze čtyři průjezdní body, takže posádky mohou taktizovat i v tomto směru. Omezujícím pravidlem pak je to, že každá posádka smí u každé nabíjecí stanice nabíjet pouze jednou. Ani počasí to posádkám neulehčuje, protože je pozdní podzim a povětrnostní podmínky tomuto ročnímu období odpovídají.

E-Challenge 2019 #EcoRallyTeamCZ – první nabíjení u hypermarketu Globus Olomouc, kde proběhlo střídání s posádkou vozu Hyundai Ioniq Electric

Pestré startovní pole závodu E-Challenge 2019

Startovní pole E-Challenge 2019 je velmi rozmanité, což ostatně bylo i záměrem pořadatelů. Jsou tam všechny tři aktuálně prodávané modely značky Tesla, tedy Model S, Model X i Model 3. Dále pak Hyundai Kona Electric a Kia e-Soul. Zmíněné vozy patří k favoritům, i když jednoznačným favoritem je Tesla Model 3, která má relativně nízkou spotřebu, dlouhý dojezd a možnost velmi rychlého nabíjení na SuperChargerech. My jako #EcoRallyTeamCZ jedeme s již zmíněným elektrickým crossoverem značky Kia v letošní tradiční sestavě Marek Tomíšek/Míra Tomíšek.

Další vozy ve startovním poli E-Challenge 2019

Dále jsou ve startovním poli E-Challenge 2019 vozy Hyundai Ioniq, VW e-Golf , Jaguar i-PACE, BMW i3, Nissan Leaf, JAC iEV7S a Volkswagen e-Up. Poslední tři vozy jsou z hlediska technických parametrů považovány za outsidery. Zvláště e-Up, který má v tomto počasí reálný dojezd okolo 100 km. Ale posádka typicky městského vozu – Ondřej Hunčovský/Tereza Hunčovská – vypadá, že ví co dělá a mají to dobře promyšlené. Tak uvidíme, jak se s tím poperou.

Start E-Challenge 2019, zima a déšť to posádkám neulehčí

Závod je naplánován na sobotu, kdy je většinou nejmírnější provoz. Ovšem teplota mírně nad nulou a k tomu déšť, to nejsou zrovna ideální podmínky. Na trasu E-Challenge 2019 vyjíždíme v 7 hodin ráno z výstaviště v Letňanech. Za normálních okolností bychom si v autě pěkně zatopili, ale je to závod, takže oba máme bundu a jsme rozhodnuti šetřit energií, kterou chceme používat jen na pohyb auta, tedy ji využít co nejefektivněji.

Všichni účastnící E-Challenge musí jet po D11, dále už je možnost volby

Z Letňan jedeme směrem k dálnici D11 a po ní ke sjezdu na D35 kde je první průjezdní bod. Naše strategie je jasná, jedeme na horní hranici rychlostních limitů a nejrychlejší trasou. Zatímco některé posádky E-Challenge 2019 jedou kratší horní trasou po silnici 11, my jedeme po D35 do Opatovic a odtud zkratkou přes Vysokou nad Labem, Borek a Býšť přijíždíme k silnici 35, po které míříme na Olomouc.

Míjíme nabíjecí stanici, čímž se naše strategie pro E-Challenge mění

Nejprve uvažujeme, zda neudělat krátkou zastávku na nabíjení ve Vysokém Mýtě, abychom mohli v Ostravě, ale omylem nabíjecí stanici míjíme a vracet se nechceme, takže je to jasné, námi plánovaná strategie pro E-Challenge mění. Tedy, základ strategie zůstal stejný, jen se posunuly plánované zastávky pro nabíjení. Plánujeme tedy další nabíjení o něco dříve v Opavě.

Náš plán pro E-Challenge mění i rychleji klesající dojezd

Když se blížíme k Olomouci, tak nám sice vychází dojezd až do Opavy, ale museli bychom jet s lehkou nohou a bylo by to na hraně. Jelikož ale chceme jet na horní hranici rychlostních limitů a navíc se vyhnout zbytečnému riskování, tak zajíždíme k nabíjecí stanici už v Olomouci. Tam nabíjíme 40 minut do 70 % kapacity baterie, kde už začíná klesat nabíjecí výkon. Jelikož chceme jet co nejefektivněji, tak se snažíme využít pásmo maximálního nabíjecího výkonu. Právě když nabíjecí výkon začíná klesat přijíždí další posádka E-Challenge s Hyundai Ioniq Electric. Nechceme jim blokovat stanici, tak posádce předáváme kabel a odjíždíme.

E-Challenge 2019 #EcoRallyTeamCZ – druhé nabíjení u hypermarketu Globus Ostrava (stanice E-ON), kde proběhlo střídání s Volkswagenem e-Up

Z Olomouce do Opavy opět nejrychlejší cestou

Pokračujeme do Opavy, chvíli po dálnici D35/D1 a poté z ní odbočujeme na silnici 57, po které jedeme do Opavy. Tam je druhý průjezdní bod. Máme ještě dost energie v baterii, tak pokračujeme až do Ostravy, kde zajíždíme k nabíjecí stanici, protože 35 % v baterii by nám sice do Olomouce stačilo, ale opět na úkor rychlosti, protože bychom po dálnici určitě nemohli jet 130 km/h. Nabíjení necháváme běžet do 77 % a doufáme, že dojedeme až do Vystrkova, kde je jediný hyper-charger, kde můžeme nabíjet vyšším výkonem než 50 kW, jako je na běžných rychlonabíječkách. Když odjíždíme z Ostravy, přijíždí posádka E-Challenge a k našemu velkému překvapení je to e-UP. Její posádce tak předáváme kabel a pokračujeme dále. Přemýšlíme o tom, že ta kratší severní trasa, kterou jeli i Hunčovští s e-Upem, asi nebyla úplně špatným nápadem.

E-Challenge 2019 #EcoRallyTeamCZ – nabíjení na ČS Amigo Olomouc nebylo v plánu, protože je od dálnice dále, než ostatní nabíjecí stanice, na kterých jsme zastavovali

Dalším průjezdním bodem E-Challenge je Klimkovický tunel

Po projetí okrajem Ostravy projíždíme Klimkovický tunel, který je třetím průjezdním bodem trasy E-Challenge 2019. Poté, co na chvíli pršet přestalo, se déšť vrací a při dálniční rychlosti na mokru a navíc zimních pneumatikách je spotřeba docela vysoká. Chtěli jsme se původně vyhnout nabíjení na ČS Amigo v Olomouci, protože není úplně při cestě, ale nakonec tam raději zajíždíme. Máme v baterii 51 %, tak zjišťujeme, že jsme nemuseli nabíjet v Ostravě a dojet až sem, čímž bychom ušetřili čas se zajížděním k jedné nabíjecí stanici. Během 15 minut to necháváme nabít na 68 % a pokračujeme do Vystrkova. Zatímco jsme v Ostravě nemuseli nabíjet, nebo měli nabíjení alespoň ukončit okamžitě jak začal klesat výkon, v Olomouci jsme naopak měli nabít o pár procent více.

U Brna je další průjezdní bod E-Challenge 2019

Po dálnici do Brna, u kterého je poslední průjezdní bod trasy E-Challenge 2019, jde cesta podle plánu. Máme krásnou rezervu v dojezdu a pomocí GPS sledování zjišťujeme, že je před námi jen Tesla Model 3 a Hyundai Kona. Kona zastavuje na nabíjecí stanici u Brna a my pokračujeme dál směrem k Vysočině. Problém ale je, že nadmořská výška začíná prudce stoupat a naše rezerva v dojezdu se zmenšuje. Musíme tedy zpomalit a litujeme, že jsme nezůstali o pár minut déle na nabíječce v Olomouci. Po chvíli nás předjíždí Tesla Model S, kterou jsme předjeli někde u Prostějova.

E-Challenge 2019 #EcoRallyTeamCZ – dojezd do Vystrkova byl těsný, zbyly nám 3 % v baterii a dojezd 10 kilometrů

Ve Vystrkově je naše poslední zastávka během E-Challenge

Do Vystrkova dojíždíme s opravdu lehkou nohou a 3% v baterii. Je tu ale nabíjecí stanice, která poskytuje výkon až 150 kW, ovšem Kia e-Soul dokáže přijmout jen 77 kW. I tak je to ale výhoda oproti ostatním 50kilowattovým nabíječkám. Počítáme, že by nám mělo stačit 40 %, ale chceme nějakou rezervu, tak necháváme o pár % více, přestože už pojedeme z kopce. Když se ale chceme odpojit, nabíjecí stanice nereaguje a musíme volat na centrálu poskytovatele, aby nabíjení ukončili na dálku. Takže místo plánovaných 20 minut odjíždíme o téměř 8 minut později a s 52 % v baterii, tedy obrovskou rezervou.

E-Challenge 2019 #EcoRallyTeamCZ – čtvrté nabíjení na čerpací stanici Benzina Vystrkov u nabíjecí stanice E-ON, která je nejmodernější v ČR

I v sobotu jsou na trase E-Challenge dopravní komplikace

Zatímco už jedeme, tak Tesla Model S ještě nabíjí ve Vystrkově a pomocí sledování zjišťujeme, že Kona je teprve před Havlíčkovým Brodem. K našemu překvapení ale odbočuje z dálnice právě na toto město a pokračuje směr Kolín. Záhy v aplikaci Waze zjišťujeme proč, na D1 u Sázavy se ve zúžení začíná tvořit kolona a my už nemáme jinou možnost, než jen objet kus dálnice, což znamená zdržení. Části kolony se nám stejně nedaří vyhnout, takže ztrácíme další cenný čas. Do cíle E-Challenge tak dojíždíme na třetím místě 35 minut po posádce Hyundai Kona, což je přibližně i čas, jaký jsme ztratili objížděním kolony a následně v ní. Bez těchto dopravních komplikací by to byl velmi těsný souboj o druhé místo po Tesle 3, která byla v cíli téměř hodinu před posádkou Kony.

E-Challenge 2019 #EcoRallyTeamCZ – dopravní komplikace na D1 se nám nevyhnuly ani v sobotu

Před dalšími Teslami dojíždí do cíle E-Challenge BMW i3

Necelých 15 minut po nás přijíždí do cíle E-Challenge 2019, který je v Horních Počernicích, posádka BMW i3, která tak vítězí v kategorii do 40 kWh. Až po nich dojíždí Tesla X, jejíž posádce se podařilo objet celou kolonu na D1, čímž předjela Teslu Model S, která si naopak celou kolonu vystála. Po nich přijíždí první ze dvou Jaguarů i-PACE a po něm, za potlesku všech v cíli, Volkswagen e-Up. Městské auto s baterií pouhých 16 kWh, tedy cca poloviční proti e-Golfům. Všichni ostatní už mají 36 kWh (Nissan Leaf) a více. Posádka e-Upu tak vybojovala neuvěřitelné druhé místo v kategorii „do 40 kWh“ za BMW i3, které má využitelnou kapacitu 37,9 kWh.

E-Challenge 2019 #EcoRallyTeamCZ – Kia e-Soul v cíli, kterým byl Hotel Čertousy

Jediná posádka zvládla trasu E-Challenge 2019 pod 9 hodin

Nejrychlejší posádka (Michal Hruška/Jiří Korec) zvládla trasu E-Challenge 2019 i s nabíjením pod 9 hodin, druhá (Radek Vašíček/Lubomír Němec) se vešla pod 10 hodin a my (Marek Tomíšek/Miroslav Tomíšek) jsme byli 21 minut nad desetihodinovou hranicí. Během čtyř nabíjení jsme strávili u nabíjecích stanic 2 hodiny a 3 minuty, ale rozhodně nelze celý tento čas přičítat pouze nabíjení. Ve všech případech jsme si potřebovali odskočit a většinou si dali i něco k jídlu. Takže minimálně polovinu toho času bychom na této trase stejně strávili zastávkami i bez nabíjení. Navíc zpravidla lidé někam jedou s určitým cílem, takže i čas v cíli lze využít k nabíjení.

Výsledková listina E-Challenge 2019, vpředu jsou vozy Tesla, Hyundai, Kia a BMW

Elektromobily, až na některé výjimky, zvládnou i delší trasu

E-Challenge je tedy poměrně zajímavý test, který ukázal, že si elektromobily ani na dlouhé trase nevedou úplně špatně. Minimálně ne tak špatně, jak si mnozí myslí. Je tam sice určité omezení a trochu větší časová náročnost cesty, ale je možné v pohodě zvládnout i delší cestu. Zároveň ale ukázal, že mezi elektromobily na trhu jsou velké rozdíly. Například s Nissanem Leaf jsem během testu cca před rokem jel podobnou trasu za cca 15 hodin (během E-Challenge ji posádka Leafu zvládla o hodinu rychleji) a nejdéle byla na trase posádka čínského vozu JAC, která bojovala s přehříváním baterie nejvíce ze všech posádek, a trasa ji trvala přes 17 hodin. To je téměř dvojnásobek proti vítězné Tesle. Zajímavý je i graf s časy jízdy jednotlivých posádek a zároveň poměry jízdy a nabíjení. Zatímco vítězná posádka strávila jízdou více času než druhá posádka (i proto, že jela o 60 km delší trasou) tak to dohnala mnohem kratším nabíjením. Naopak již zmíněný JAC strávil nabíjením přes 6 hodin, tedy více než třetinu celkového času a trojnásobek proti nejrychlejším posádkám.

E-Challenge 2019 – graf časů jízdy a nabíjení

Mnohým vozům do budoucna pomůže lepší infrastruktura

Vozy Hyundai/Kia s 64kWh bateriemi nebo Jaguary i-PACE ale doplatily na nedostatečnou infrastrukturu ve srovnání se sítí Tesla SuperCharger. Tesly totiž mohou nabíjet výkonem okolo 150 kW (Model 3 dokonce okolo až 250 kW na některých stanicích) na vlastní síti, zatímco výše zmíněné vozy měly na trase jen jednu nabíjecí stanici, na které mohou nabíjet rychleji, a to až ve Vystrkově. Ukázalo se ovšem, že to tak velký problém není a trasa E-Challenge se dala v pohodě zvládnout, dokonce i s městským autem, které má opravdu malou baterii. Posádka to ovšem musela mít velmi dobře spočítané. Každopádně zmíněné vozy s většími bateriemi a možností rychlejšího nabíjení by trasu E-Challenge zvládly podstatně rychleji, kdyby měly k dispozici nabíjecí stanice s výkonem alespoň 100 kW. Pak by výsledky mohly vypadat jinak. Doufejme tedy, že na strategických místech u dálnic přibudou i takové stanice po vzoru Vystrkova. Pak bude cestování s moderními elektromobily ještě pohodovější. Naopak u nákupních center, kde jsme během tohoto závodu často nabíjeli, by se hodilo spíše více stojanů se střídavým proudem pro běžné nabíjení, než jeden rychlonabíjecí stojan.

E-Challenge 2019 #EcoRallyTeamCZ – dojezd 56 km v cíli byl opravdu luxusní, ve Vystrkově jsme mohli nabíjet klidně o více než 10 minut méně